Úřední věstník L 297/2013

7.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 297/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1071/2013

ze dne 24. září 2013

o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění)

(ECB/2013/33)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou (2), a zejména na čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. listopadu 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2008/32) (3) bylo podstatným způsobem změněno. Vzhledem k tomu, že je v něm třeba provést další změny, zejména s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (4), mělo by být v zájmu srozumitelnosti přepracováno.

(2)

Evropský systém centrálních bank (ESCB) vyžaduje ke splnění svých úkolů sestavení konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí. Hlavním účelem těchto informací je poskytnout Evropské centrální bance (ECB) ucelený statistický obraz měnového vývoje v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Tyto statistiky, které jsou založeny na úplném a stejnorodém sektoru měnových finančních institucí a souboru zpravodajských jednotek, obsahují údaje o agregovaných finančních aktivech a pasivech vyjádřených z hlediska stavů a transakcí a jsou pravidelně sestavovány. Dostatečně podrobné statistické údaje jsou rovněž nezbytné s cílem zajistit, aby měnové agregáty a protipoložky za eurozónu byly i nadále užitečné z analytického hlediska.

(3)

ECB je povinna v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a za podmínek stanovených ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) přijímat nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů ESCB vymezených ve statutu ESCB a v některých případech stanovených předpisy Rady na základě čl. 129 odst. 4 Smlouvy.

(4)

Článek 5.1 statutu ESCB vyžaduje, aby ECB pro zajištění úkolů ESCB shromažďovala ve spolupráci s národními centrálními bankami nezbytné statistické informace buď od příslušných vnitrostátních orgánů, nebo přímo od hospodářských subjektů. Článek 5.2 statutu ESCB stanoví, že úkoly popsané v článku 5.1 provádějí v rámci svých možností národní centrální banky.

(5)

Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci jejich referenčního souboru, a opravňuje ji, aby některé třídy zpravodajských jednotek plně nebo částečně zprostila statistické zpravodajské povinnosti. Čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení stanoví, že ECB může přijímat nařízení upravující podmínky, za kterých lze uplatnit právo ověřovat statistické informace nebo provádět jejich nucené shromažďování.

(6)	Článek 4 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby si členské státy samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB s cílem zajistit plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu ESCB.

(7)

Může být vhodné, aby národní centrální banky shromažďovaly od skutečného souboru zpravodajských jednotek statistické informace nutné ke splnění statistických požadavků ECB jako součást širšího zpravodajského systému, který jednotlivé národní centrální banky vytvářejí v rámci vlastních pravomocí v souladu s právními přepisy Unie, vnitrostátními právními předpisy nebo se zavedenou praxí, a který slouží též jiným statistickým účelům, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. Takový postup může rovněž snížit zpravodajskou zátěž. Pro zvýšení transparentnosti je v těchto případech vhodné informovat zpravodajské jednotky o tom, že se údaje shromažďují pro jiné statistické účely. V určitých případech může ECB využít statistické informace, které byly shromážděny pro tyto jiné účely, ke splnění svých požadavků.

(8)

Statistické požadavky jsou nejpodrobnější v případě protistran, které patří do sektoru držby peněz. Podrobné údaje jsou vyžadovány o: a) vkladech v členění podle subsektorů a splatnosti a dále podle měn s cílem umožnit důkladnější analýzu vývoje cizoměnových složek zahrnutých v měnovém agregátu M3 a usnadnit zjišťování míry zastupitelnosti mezi cizoměnovými složkami a eurovou složkou M3; b) úvěrech podle subsektorů, splatnosti, účelu, nového nastavení úrokové sazby a měny, neboť tyto údaje se považují za nezbytné pro účely měnové analýzy; c) pozicích vůči ostatním měnovým finančním institucím, pokud je to potřebné pro umožnění započtení zůstatků mezi měnovými finančními institucemi nebo pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv; d) pozicích vůči nerezidentům eurozóny (zbytku světa) u „vkladů s dohodnutou splatností nad dva roky“, „vkladů s výpovědní lhůtou delší než dva roky“ a „repo obchodů“ za účelem výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv, na který se uplatňuje kladná sazba minimálních rezerv; e) pozicích vůči zbytku světa, pokud jde o celkové vklady, za účelem sestavení vnějších protipoložek; f) vkladech a úvěrech vůči zbytku světa s původní lhůtou splatnosti do jednoho roku a nad jeden rok pro účely platební bilance a finančních účtů.

(9)

Pro účely shromažďování statistických informací o portfoliích cenných papírů měnových finančních institucí na základě nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (5) vykazují národní centrální banky čtvrtletně údaje podle jednotlivých cenných papírů. Národní centrální banky mohou sloučit požadavky na vykazování podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), jestliže takový postup může minimalizovat zpravodajské zatížení úvěrových institucí. S cílem zmírnit zatížení správců fondů mohou národní centrální banky povolit, aby fondy peněžního trhu vykazovaly podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (6).

(10)

ECB vypočítává finanční transakce jako rozdíl mezi stavovými pozicemi ke dnům na konci měsíce, ke kterým se sestavují výkazy, od nějž se odečte účinek změn, které vzniknou v důsledku jiných pohybů než transakcí. Požadavek na zpravodajské jednotky nezahrnuje změny směnných kurzů, které vypočítává ECB, nebo národní centrální banky po konzultaci s ECB, ze stavových údajů členěných podle jednotlivých měn, jež zpravodajské jednotky vykáží, ani úpravy z překlasifikace, které národní centrální banky shromažďují samy prostřednictvím různých již dostupných informačních zdrojů.

(11)

Článek 5 nařízení (ES) č. 2531/98 opravňuje ECB přijímat nařízení nebo rozhodnutí s cílem osvobodit instituce od povinnosti minimálních rezerv, vymezit způsoby, jak lze vyloučit nebo odečíst závazky vůči jiné instituci od základu pro stanovení minimálních rezerv, a stanovit rozdílné sazby minimálních rezerv pro určité kategorie závazků. Podle článku 6 nařízení (ES) č. 2531/98 má ECB právo shromažďovat od institucí informace potřebné k uplatňování povinnosti minimálních rezerv a právo ověřovat přesnost a kvalitu informací, které instituce poskytují jako doklad plnění povinnosti minimálních rezerv. S cílem snížit celkovou zpravodajskou zátěž je žádoucí, aby byly statistické údaje týkající se měsíční rozvahy používány pro pravidelný výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí podléhajících systému minimálních rezerv ECB v souladu s nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (7).

(12)	Je potřebné stanovit zvláštní postupy, které se uplatní v případě fúzí týkajících se úvěrových institucí, s cílem vyjasnit povinnosti těchto institucí, pokud jde o povinnost minimálních rezerv.

(13)

ECB vyžaduje informace o sekuritizační činnosti měnových finančních institucí, aby mohla analyzovat vývoj úvěrů a půjček v eurozóně. Tyto informace též doplňují údaje vykazované podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2013/40) (8).

(14)

Přestože se uznává, že nařízení přijatá ECB podle článku 34.1 statutu ESCB nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), článek 5 statutu ESCB se vztahuje jak na členské státy eurozóny, tak na členské státy mimo eurozónu. V 17. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 2533/98 se poukazuje na to, že z článku 5 statutu ESCB spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie vyplývá povinnost členských států mimo eurozónu přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která tyto členské státy považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny.

(15)	Měla by se uplatňovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.

(16)	Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

„měnovou finanční institucí“ se rozumí rezidentský podnik, který náleží do některého z těchto sektorů:

1.	centrální banky a

ostatní měnové finanční instituce, které zahrnují:

instituce přijímající vklady:

i)	úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (9) a

ii)

instituce přijímající vklady jiné než úvěrové instituce, tj.:

—

ostatní finanční instituce, jež se zabývají převážně finančním zprostředkováním a jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od institucionálních jednotek, nikoli pouze od měnových finančních institucí (stupeň nahraditelnosti mezi nástroji vydávanými ostatními měnovými finančními institucemi a vklady u úvěrových institucí určuje jejich klasifikaci jako měnových finančních institucí), a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů, nebo

—	instituce elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz, nebo

b)	fondy peněžního trhu v souladu s článkem 2;

b)	„zpravodajská jednotka“ a „rezident“ mají stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

c)	„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, ve kterém je měnová finanční instituce rezidentem;

d)	„účelová finanční společnost pro sekuritizaci“ má stejný význam jako v článku 1 nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40);

„sekuritizací“ se rozumí transakce, která je buď: a) tradiční sekuritizací ve smyslu článku 4 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo b) sekuritizací ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), při níž dochází ke zcizení úvěrů, které jsou předmětem sekuritizace, ve prospěch účelové finanční společnosti pro sekuritizaci;

f)	„instituce elektronických peněz“ a „elektronické peníze“ mají stejný význam jako v čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (10);

g)	„snížením hodnoty“ se rozumí přímé snížení účetní hodnoty úvěru v rozvaze v důsledku jeho znehodnocení,

h)	„odpisem“ se rozumí snížení hodnoty v rozsahu celé účetní hodnoty úvěru, což vede k jeho odstranění z rozvahy;

i)	„správcem“ se rozumí měnová finanční instituce, která spravuje úvěry sloužící jako podkladová aktiva pro sekuritizaci nebo úvěry, které byly jinak převedeny, pokud jde o inkaso jistiny a úroků od dlužníků;

j)	„zcizením úvěru“ se rozumí ekonomický převod úvěru nebo souboru úvěrů zpravodajskou jednotkou na nabyvatele, a to buď převodem vlastnictví nebo přistoupením k pohledávce;

k)	„nabytím úvěru“ ekonomický převod úvěru nebo souboru úvěrů převodcem na zpravodajskou jednotku, přičemž tento převod je realizován buď převodem vlastnictví nebo přistoupením k pohledávce;

l)	„pozicemi uvnitř skupiny“ se rozumí pozice mezi institucemi přijímajícími vklady, které jsou rezidenty eurozóny a patří do téže skupiny, jež sestává z mateřské společnosti a všech jí přímo či nepřímo kontrolovaných členů skupiny, kteří jsou rezidenty eurozóny;

m)	„institucí ve zbytkové části“ se rozumí malá měnová finanční instituce, které byla udělena výjimka podle čl. 9 odst. 1;

n)	„odúčtováním z rozvahy“ se rozumí odstranění úvěru nebo jeho části ze stavů vykázaných podle částí 2 a 3 přílohy I včetně jeho odstranění v důsledku uplatnění výjimky uvedené v čl. 9 odst. 4.

Článek 2

Identifikace fondů peněžního trhu

Za fondy peněžního trhu se považují ty subjekty kolektivního investování, které splňují všechna následující kritéria:

a)	jejich investičním cílem je uchování vlastního kapitálu v paritě a dosažení výnosu v souladu s úrokovými sazbami nástrojů peněžního trhu;

investují do nástrojů peněžního trhu, jež splňují kritéria pro nástroje peněžního trhu vymezená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (11), nebo do vkladů u úvěrových institucí, popřípadě zajišťují, že likvidita a ocenění jejich investičního portfolia se hodnotí na rovnocenném základě;

zajišťují, že nástroje peněžního trhu, do kterých investují, jsou vysoce kvalitní, tak jak stanoví správcovská společnost. Při posuzování kvality nástroje peněžního trhu se vezmou v úvahu zejména tyto faktory:

i)	úvěrová kvalita nástroje peněžního trhu,

ii)	povaha třídy aktiv, do níž nástroj peněžního trhu patří,

iii)	v případě strukturovaných finančních nástrojů operační riziko a riziko protistrany, které je se strukturovanou finanční transakcí spjato,

iv)	profil likvidity;

d)	zajišťují, že jejich portfolio má váženou průměrnou splatnost nepřekračující 6 měsíců a váženou průměrnou životnost nepřekračující 12 měsíců (v souladu s oddílem 2 v části 1 přílohy I);

e)	provádějí denní výpočet čisté hodnoty aktiv a výpočet hodnoty svých akcií/podílových listů a denně vydávají a odkupují akcie/podílové listy;

investují pouze do cenných papírů, jejichž zbytková splatnost do právně závazného data odkupu nepřesahuje dva roky, za předpokladu, že doba do dalšího data nastavení úrokových sazeb nepřesahuje 397 dní, přičemž u cenných papírů s pohyblivou úrokovou sazbou by se sazba měla upravovat na sazbu peněžního trhu, nebo na index;

g)	investují do jiných subjektů kolektivního investování, pouze pokud splňují podmínky definice fondů peněžního trhu;

přímo ani nepřímo se nevystavují riziku akcií či komodit, včetně prostřednictvím derivátů, a používají deriváty pouze v souladu s investiční strategií fondu na peněžním trhu. Deriváty, z nichž vyplývá měnové riziko, lze používat jen za účelem hedgingu. Investování do cenných papírů denominovaných v jiné než základní měně je dovoleno pouze za podmínky plného zajištění proti měnovému riziku;

i)	jejich čistá hodnota aktiv je buď stálá, nebo pohyblivá.

Článek 3

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří měnové finanční instituce, které jsou rezidenty na území členských států eurozóny (v souladu s částí 1 přílohy II).

2. Měnové finanční instituce ve skutečném souboru zpravodajských jednotek mají plnou statistickou zpravodajskou povinnost, pokud se na ně nevztahuje výjimka podle článku 9.

3. Subjekty, které splňují definici měnových finančních institucí, spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, i když jsou vyjmuty z oblasti působnosti nařízení (EU) č. 575/2013.

4. Pro účely shromažďování statistických informací o rezidentské příslušnosti držitelů akcií/podílových listů fondů peněžního trhu podle oddílu 5.7 části 2 přílohy I patří do skutečného souboru zpravodajských jednotek také ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů, pokud se na ně nevztahuje výjimka podle čl. 9 odst. 2 písm. c). Pro účely tohoto nařízení mohou národní centrální banky vytvořit a vést seznam ostatních finančních zprostředkovatelů, kteří tvoří součást skutečného souboru zpravodajských jednotek, v souladu se zásadami uvedenými v oddílu 5.7 části 2 přílohy I.

Článek 4

Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely

1. Výkonná rada vytváří a vede seznam měnových finančních institucí pro statistické účely s přihlédnutím k požadavkům na četnost a včasnost, které vyplývají z jeho použití v souvislosti se systémem minimálních rezerv ECB. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely obsahuje údaj o tom, zda se na instituce vztahuje systém minimální rezerv ECB. Seznam měnových finančních institucí musí být aktuální, přesný, maximálně stejnorodý a pro statistické účely dostatečně stabilní.

2. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely a jeho aktualizace zpřístupní národní centrální banky a ECB zpravodajským jednotkám vhodným způsobem, včetně elektronických prostředků, prostřednictvím internetu, nebo pokud o to zpravodajské jednotky požádají, v tištěné podobě.

3. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely má pouze informativní povahu. Je-li však nejnovější dostupná verze seznamu nesprávná, ECB neuloží sankci subjektu, který řádně nesplnil statistickou zpravodajskou povinnost, pokud v dobré víře spoléhal na nesprávný seznam.

Článek 5

Statistická zpravodajská povinnost

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek vykazuje do národní centrální banky členského státu, ve kterém je měnová finanční instituce rezidentem: a) měsíční stavy vztahující se k rozvaze sestavované ke konci měsíce a b) měsíční agregované úpravy z přecenění. Agregované úpravy z přecenění se vykazují ve vztahu k odpisům a snížení hodnoty úvěrů a zahrnují změny ocenění cenných papírů. Další podrobnosti o určitých položkách rozvahy se vykazují čtvrtletně nebo ročně. Usnadňuje-li to proces vypracovávání údajů, mohou národní centrální banky čtvrtletní údaje shromažďovat měsíčně. Požadované statistické informace jsou uvedeny v příloze I.

2. Národní centrální banky mohou shromažďovat požadované statistické informace o cenných papírech vydaných a držených měnovými finančními institucemi podle jednotlivých cenných papírů, pokud lze údaje uvedené v odstavci 1 odvodit v souladu s minimálními statistickými standardy stanovenými v příloze IV.

3. Měnové finanční instituce vykazují v souladu s minimálními požadavky podle tabulky 1 A v části 4 přílohy I měsíční úpravy z přecenění ve vztahu k úplnému souboru údajů požadovaných ECB. Národní centrální banky mohou shromažďovat další údaje, které nejsou do minimálních požadavků zahrnuty. Tyto údaje se mohou vztahovat na členění uvedená v tabulce 1 A jiná než „minimální požadavky“.

4. ECB může dále požadovat vysvětlivky k úpravám v rámci „překlasifikace a ostatních úprav“, které shromažďují národní centrální banky.

5. ECB může uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou tímto nařízením, v souladu s rozhodnutím ECB/2010/10 ze dne 19. srpna 2010 o neplnění statistické zpravodajské povinnosti (12).

Článek 6

Doplňková statistická zpravodajská povinnost týkající se sekuritizace úvěrů a jiných převodů úvěrů

Měnové finanční instituce vykazují:

a)	v souladu s oddílem 2 části 5 přílohy I čistý tok sekuritizací úvěrů a jiných převodů úvěrů, které byly provedeny ve vykazovaném období;

v souladu s oddílem 3 části 5 přílohy I zůstatky ke konci období a finanční transakce s výjimkou zcizení a nabytí úvěrů během příslušného období, pokud jde o sekuritizované a odúčtované úvěry, ve vztahu k nimž vystupuje měnová finanční instituce jako správce. Národní centrální banky mohou tuto zpravodajskou povinnost rozšířit na všechny odúčtované úvěry, které jsou spravovány měnovými finančními institucemi a které byly sekuritizovány nebo jinak převedeny;

c)	v souladu s oddílem 4 části 5 přílohy I zůstatky ke konci čtvrtletí týkající se všech úvěrů, ve vztahu k nimž vystupuje měnová finanční instituce jako správce v rámci sekuritizace;

v souladu s oddílem 5 části 5 přílohy I zůstatky ke konci období týkající se úvěrů zcizených prostřednictvím sekuritizace, které nebyly odúčtovány z rozvahy, používá-li se mezinárodní účetní standard 39 (IAS 39), mezinárodní standard finančního vykazování (IFRS 9) nebo obdobná vnitrostátní účetní pravidla.

Článek 7

Lhůty

1. Národní centrální banky rozhodnou, kdy a s jakou periodicitou potřebují obdržet údaje od zpravodajských jednotek, aby mohly dodržet níže uvedené lhůty, přičemž tam, kde je to potřebné, přihlédnou k požadavkům ohledně lhůt v rámci systému minimálních rezerv ECB, a informují o tom zpravodajské jednotky.

2. Národní centrální banky předávají ECB měsíční statistiky do konce pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se vztahují.

3. Národní centrální banky předávají ECB čtvrtletní statistiky do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují.

Článek 8

Účetní pravidla pro účely statistického vykazování

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, jsou účetními pravidly, jež měnové finanční instituce používají pro účely vykazování podle tohoto nařízení, pravidla stanovená ve vnitrostátních předpisech provádějících směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (13), jakož i v ostatních platných mezinárodních standardech.

2. Vklady a úvěry se vykazují v zůstatkové hodnotě částky jistiny ke konci měsíce. Tato částka nezahrnuje odpisy a snížení hodnoty podle příslušných účetních postupů. Vklady a úvěry se nezapočítávají vůči jiným aktivům nebo pasivům.

3. Aniž jsou dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení běžné v členských státech eurozóny, jsou veškerá finanční aktiva a pasiva pro statistické účely vykazována v hrubém vyjádření.

4. Za předpokladu, že tyto postupy pro vykazování používají všechny rezidentské zpravodajské jednotky, mohou národní centrální banky dovolit, aby se úvěry, k nimž se vytvářejí opravné položky, vykazovaly po započtení opravných položek (netto způsobem), a aby se úvěry nabyté za úplatu vykazovaly v ceně sjednané v okamžiku jejich nabytí.

Článek 9

Výjimky

1. Výjimku lze udělit malým měnovým finančním institucím, a to v následujících případech:

a)	národní centrální banky mohou udělit výjimku malým měnovým finančním institucím za předpokladu, že spojený příspěvek těchto institucí do národní rozvahy měnových finančních institucí podle stavů nepřesahuje 5 %;

b)	pokud jde o úvěrové instituce, výjimka uvedená v písmenu a) má za následek snížení statistické zpravodajské povinnosti úvěrových institucí, na něž se tato výjimka vztahuje, aniž by byly dotčeny požadavky týkající se výpočtu minimálních rezerv stanovené v příloze III;

pokud jde o malé měnové finanční instituce, uplatňuje-li se výjimka uvedená v písmenu a), národní centrální banky nadále shromažďují alespoň údaje týkající se celkové bilanční sumy, a to přinejmenším s roční periodicitou, aby bylo možné sledovat spojený příspěvek institucí ve zbytkové části do národní rozvahy měnových finančních institucí;

aniž je dotčeno ustanovení písmene a), mohou národní centrální banky udělit výjimku úvěrovým institucím, které nepožívají výhod režimu stanoveného v písmenech a) a b), přičemž taková výjimka má za následek omezení jejich zpravodajské povinnosti na požadavky uvedené v části 6 přílohy I, a to za předpokladu, že spojený příspěvek těchto úvěrových institucí do národní rozvahy měnových finančních institucí podle stavů nepřesahuje 10 % národní rozvahy měnových finančních institucí ani 1 % rozvahy měnových finančních institucí eurozóny;

e)	národní centrální banky včas kontrolují plnění podmínek uvedených v písmenech a) a d), aby mohly udělit nebo případně zrušit výjimku s účinností od počátku každého roku;

f)	malé měnové finanční instituce se mohou rozhodnout, že výjimky nevyužijí a že budou plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost.

2. Národní centrální banky mohou udělit výjimku fondům peněžního trhu, a to v následujících případech:

Národní centrální banky mohou fondům peněžního trhu udělit výjimku ze statistické zpravodajské povinnosti uvedené v čl. 5 odst. 1 za předpokladu, že fondy peněžního trhu namísto toho vykazují rozvahové údaje podle článku 5 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), a pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)	fondy peněžního trhu vykazují tyto údaje s měsíční periodicitou podle kombinované metody uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) a v souladu se lhůtami stanovenými v článku 9 uvedeného nařízení, a

ii)	fondy peněžního trhu vykazují údaje o stavech akcií/podílových listů fondu peněžního trhu ke konci měsíce v souladu se lhůtami stanovenými v čl. 7 odst. 2;

Národní centrální banky mohou fondům peněžního trhu rovněž udělit výjimku ze statistické zpravodajské povinnosti, pokud jde o poskytování údajů o:

celkových pozicích 1) vkladů centrálních bank a institucí přijímajících vklady a úvěrů jim poskytnutých; 2) vkladů všech sektorů protistran kromě sektoru nefinančních podniků a úvěrů jim poskytnutých v členění podle původní splatnosti a 3) přeshraničních vkladů a úvěrů v rámci eurozóny v členění podle zemí a sektorů,

ii)	celkových naběhlých úrocích u úvěrů a vkladů,

iii)	pozicích aktiv a pasiv odděleně vůči sektoru pojišťovacích společností a sektoru penzijních fondů,

iv)	pozicích, úvěrech a vkladech uvnitř skupiny;

Národní centrální banky mohou udělit výjimku ze statistické zpravodajské povinnosti, pokud se týká rezidentské příslušnosti držitelů akcií / podílových listů fondů peněžního trhu, za následujících podmínek:

pokud jsou akcie / podílové listy fondů peněžního trhu vydány poprvé nebo pokud vývoj trhu vyžaduje změnu možnosti vykazování nebo kombinace těchto možností ve smyslu oddílu 5.7 písm. b) části 2 přílohy I, mohou národní centrální banky udělit výjimku na jeden rok, pokud jde o statistickou zpravodajskou povinnost uvedenou v oddílu 5.7 části 2 přílohy I, nebo

ii)

požadované statistické informace o rezidentské příslušnosti držitelů akcií / podílových listů fondů peněžního trhu jsou shromažďovány z jiných dostupných zdrojů podle oddílu 5.7 části 2 přílohy I. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby mohly udělit nebo případně zrušit tuto výjimku po dohodě s ECB s účinností od počátku každého roku.

3. Měnovým finančním institucím lze udělit výjimku ohledně úprav z přecenění v následujících případech:

a)	aniž je dotčen odstavec 1, mohou národní centrální banky udělit fondům peněžního trhu výjimku ohledně vykazování úprav z přecenění tak, že je povinnosti vykazovat úpravy z přecenění zcela zbaví;

národní centrální banky mohou udělit výjimku, pokud jde o četnost a včasnost vykazování změn ocenění cenných papírů, a požadovat tyto údaje čtvrtletně a ve stejném termínu jako údaje o stavech vykazovaných čtvrtletně, pokud jsou splněny následující podmínky:

i)	zpravodajské jednotky, které používají různé metody oceňování, poskytnou národním centrálním bankám příslušné informace o provádění oceňování, včetně kvantitativních údajů o procentním složení držby těchto nástrojů, a

ii)	dojde-li k podstatné změně ocenění, jsou národní centrální banky oprávněny požadovat, aby jim zpravodajské jednotky poskytly dodatečné údaje za měsíc, ve kterém k takové změně došlo;

národní centrální banky mohou úvěrovým institucím, které vykazují měsíční stavy cenných papírů podle jednotlivých cenných papírů, udělit výjimku ohledně vykazování změn ocenění cenných papírů, včetně jejich úplného vynětí z této zpravodajské povinnosti, pokud jsou splněny následující podmínky:

i)	vykazované informace zahrnují za každý cenný papír účetní hodnotu uvedenou v rozvaze a

ii)	v případě cenných papírů bez veřejných identifikačních kódů vykazované informace zahrnují údaje o kategorii nástrojů, splatnosti a emitentovi, jež dostačují alespoň k odvození členění, která jsou v části 5 přílohy I vymezena jako „minimální požadavky“.

4. Měnovým finančním institucím lze udělit výjimku ohledně statistického vykazování úvěrů, které jsou zcizeny prostřednictvím sekuritizace.

Měnovým finančním institucím, které používají mezinárodní účetní standard 39 (IAS 39), mezinárodní standard finančního vykazování 9 (IFRS 9) nebo obdobná vnitrostátní účetní pravidla, může jejich národní centrální banka povolit, aby ze stavů požadovaných podle částí 2 a 3 přílohy I vyloučily veškeré úvěry, které byly zcizeny prostřednictvím sekuritizace v souladu s vnitrostátními postupy za předpokladu, že takové postupy uplatňují všechny rezidentské měnové finanční instituce.

5. Národní centrální banky mohou měnovým finančním institucím udělit výjimku ohledně vykazování některých čtvrtletních stavů ve vztahu k členským státům mimo eurozónu.

Pokud údaje shromážděné na vyšší úrovni agregace ukazují, že pozice vůči protistranám, které jsou rezidenty v kterémkoli členském státě mimo eurozónu, nebo pozice vůči měně členského státu mimo eurozónu nejsou významné, může národní centrální banka rozhodnout, že nebude vykazování ve vztahu k takovému členskému státu vyžadovat. Národní centrální banka oznámí každé takové rozhodnutí svým zpravodajským jednotkám.

Článek 10

Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy

1. Zpravodajské jednotky plní statistickou zpravodajskou povinnost, která se na ně vztahuje, v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou stanoveny v příloze IV.

2. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se má řídit skutečný soubor zpravodajských jednotek v souladu s vnitrostátními požadavky. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 11

Fúze, rozdělení a reorganizace

V případě fúze, rozdělení nebo jakékoli jiné reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informuje dotčená zpravodajská jednotka příslušnou národní centrální banku, jakmile je záměr takovou operaci provést veřejně znám, a v přiměřené lhůtě před jejím uskutečněním, o postupech, které plánuje použít ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.

Článek 12

Použití vykázaných statistických informací pro účely minimálních rezerv

1. Statistické informace vykázané úvěrovými institucemi podle tohoto nařízení používá každá úvěrová instituce k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv podle nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). Každá úvěrová instituce použije tyto informace zejména k ověření toho, zda plní svou povinnost minimálních rezerv během udržovacího období.

2. Údaje pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv institucí ve zbytkové části pro tři udržovací období vycházejí z údajů ke konci čtvrtletí, které shromažďují národní centrální banky ve lhůtě 28 pracovních dnů následujících po skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují.

3. Zvláštní pravidla týkající se uplatňování systému minimálních rezerv ECB, která jsou stanovena v příloze III, mají v případě rozporu přednost před ustanoveními nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

4. S cílem usnadnit řízení likvidity ECB a úvěrových institucí se požadavky na minimální rezervy potvrzují nejpozději v první den udržovacího období; výjimečně však může úvěrovým institucím nastat potřeba vykázat opravy základu pro stanovení minimálních rezerv nebo výše minimálních rezerv, které již byly potvrzeny. Postupy pro potvrzení nebo uznání výše minimálních rezerv není nijak dotčena povinnost zpravodajských jednotek vždy vykazovat správné statistické údaje a co možná nejdříve opravit nesprávné statistické údaje, které již vykázaly.

Článek 13

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo nuceně shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž je tím dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Národní centrální banky vykonávají toto právo zejména tehdy, jestliže některá instituce, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze IV.

Článek 14

První vykazování

1. Podle tohoto nařízení se poprvé vykazují údaje za prosinec 2014.

2. Pokud se týče polí v tabulce 3 v části 3 přílohy I, jež odpovídají členským státům eurozóny, vykazují se podle tohoto nařízení poprvé první čtvrtletní údaje po datu, kdy tyto státy přijaly euro.

3. Pokud se týče polí v tabulkách 3 a 4 v části 3 přílohy I, jež odpovídají členským státům mimo eurozónu, vykazují se podle tohoto nařízení poprvé první čtvrtletní údaje po datu jejich přistoupení k Unii. Pokud příslušná národní centrální banka rozhodne, že nevýznamné údaje není třeba poprvé vykazovat s prvními čtvrtletními údaji po datu přistoupení příslušného členského státu nebo členských států k Unii, začnou se tyto údaje vykazovat po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy národní centrální banka informuje zpravodajské jednotky o povinnosti tyto údaje vykazovat.

Článek 15

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2015.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

Článek 16

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se od 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 24. září 2013.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 1.

(3) Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 14.

(4) Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.

(5) Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6.

(6) Viz strana 73 v tomto čísle Úředního věstníku.

(7) Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10.

(8) Viz strana 107 v tomto čísle Úředního věstníku.

(9) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(10) Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7.

(11) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

(12) Úř. věst. L 226, 28.8.2010, s. 48.

(13) Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

PŘÍLOHA I

MĚNOVÉ FINANČNÍ INSTITUCE A STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

Úvod

Statistický systém pro členské státy, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), který zahrnuje rozvahu sektoru měnových finančních institucí, se skládá z těchto dvou hlavních prvků:

a)	seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely (k identifikaci některých měnových finančních institucí viz část 1) a

b)	stanovení statistických informací, které tyto měnové finanční instituce vykazují s měsíční, čtvrtletní a roční periodicitou (viz část 2, 3, 4, 5, 6 a 7).

Za účelem získání úplných informací o rozvahách měnových finančních institucí je též nezbytné uložit určité statistické zpravodajské povinnosti investičním fondům jiným než fondům peněžního trhu a ostatním finančním zprostředkovatelům kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (dále jen „ostatní finanční zprostředkovatelé“), jestliže se zabývají finanční činností týkající se akcií / podílových listů fondů peněžního trhu. Tyto statistické informace shromažďují národní centrální banky od měnových finančních institucí a od investičních fondů a ostatních finančních zprostředkovatelů v souladu s částí 2 podle vnitrostátních postupů při dodržení harmonizovaných definic a třídění stanovených v článku 1 a příloze II.

Peněžní zásoba se skládá z bankovek a mincí v oběhu a jiných měnových pasiv (vkladů a dalších finančních nástrojů, které jsou prostředky velmi podobnými vkladům) měnových finančních institucí. Protipoložky peněžní zásoby zahrnují všechny ostatní položky v rozvaze měnových finančních institucí. ECB rovněž sestavuje finanční transakce, které jsou odvozeny ze stavů a z jiných údajů včetně údajů o úpravách z přecenění vykázaných měnovými finančními institucemi (viz část 5).

Statistické informace, které ECB požaduje, jsou souhrnným způsobem uvedeny v části 8.

ČÁST 1

Identifikace některých měnových finančních institucí

ODDÍL 1

Identifikace některých měnových finančních institucí na základě zásady nahraditelnosti vkladů

1.1

Finanční instituce jiné než úvěrové instituce, které vydávají finanční nástroje, jež jsou považovány za prostředky velmi podobné vkladům, jsou klasifikovány jako měnové finanční instituce, pokud splňují definici měnové finanční instituce v ostatních ohledech. Klasifikace je založena na kritériu nahraditelnosti vkladů (tj. zda jsou pasiva klasifikována jako vklady), která je určena jejich likviditou, jež v sobě spojuje rysy převoditelnosti, směnitelnosti, jistoty a snadné obchodovatelnosti, a případně i podmínkami emise.

Tato kritéria nahraditelnosti vkladů se používají též s cílem určit, zda by pasiva měla být klasifikována jako vklady, ledaže je pro tato pasiva dána zvláštní kategorie.

1.2

Pro účely stanovení nahraditelnosti vkladů, jakož i klasifikace pasiv jako vkladů:

a)	převoditelnost se vztahuje k možnosti mobilizovat peněžní prostředky vložené do finančního nástroje použitím platebních nástrojů, jako jsou šeky, převodní příkazy, přímá inkasa nebo podobné prostředky;

b)	směnitelnost se vztahuje k možnosti a nákladům konverze finančních nástrojů na měnu nebo převoditelné vklady; ztrátu daňových výhod v případě těchto převodů lze považovat za sankci, která snižuje stupeň likvidity;

c)	jistota znamená, že je přesně a předem známa hodnota („capital value“) finančního nástroje v národní měně;

d)	cenné papíry pravidelně kotované a obchodované na organizovaném trhu jsou považovány za obchodovatelné. Pro podíly v otevřených subjektech kolektivního investování neexistuje trh v běžném slova smyslu. Nicméně investoři znají denní kurzy podílů a mohou vybírat peněžní prostředky v této ceně.

ODDÍL 2

Specifikace kritérií pro identifikaci fondů peněžního trhu

Pro účely článku 2:

nástroj peněžního trhu se považuje za vysoce úvěrově kvalitní, pokud mu byl udělen jeden ze dvou nejvyšších možných krátkodobých úvěrových ratingů každou uznanou ratingovou agenturou, která tento nástroj hodnotila, nebo, pokud nástroji nebyl udělen rating, má rovnocennou kvalitu, což ověří správcovská společnost interním ratingovým procesem. V případě, že uznaná ratingová agentura dělí svůj nejvyšší krátkodobý rating do dvou kategorií, považují se tyto dva ratingy za jedinou kategorii, a tudíž za nejvyšší možný rating;

fond peněžního trhu může nehledě na požadavek uvedený v písmenu a) investovat do nástrojů veřejné emise, které mají rating patřící alespoň do investičního stupně („investment grade“); „veřejnou emisí“ se rozumí nástroje peněžního trhu vydané nebo zaručené ústředním, regionálním nebo místním orgánem nebo centrální bankou členského státu, ECB, Unií nebo Evropskou investiční bankou;

při výpočtu vážené průměrné životnosti cenných papírů včetně strukturovaných finančních nástrojů se výpočet splatnosti zakládá na zbytkové splatnosti do právně závazného data odkupu nástrojů. Obsahuje-li však finanční nástroj prodejní opci, může být datum realizace prodejní opce použito namísto řádné zbytkové splatnosti, pokud jsou vždy splněny tyto podmínky:

i)	prodejní opci může správcovská společnost k datu realizace uplatnit,

ii)	realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje k příštímu datu realizace,

iii)	z investiční strategie fondu peněžního trhu vyplývá, že s vysokou pravděpodobností bude opce realizována k příštímu datu realizace;

d)	při výpočtu vážené průměrné životnosti i vážené průměrné splatnosti se zohledňuje vliv finančních derivátových nástrojů, vkladů a technik efektivní správy portfolia;

„váženou průměrnou splatností“ se rozumí vážený průměr doby splatnosti všech podkladových cenných papírů ve fondu, který odráží relativní podíl v každém nástroji, za předpokladu, že dobou splatnosti nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou se rozumí čas zbývající do dalšího nastavení úrokové sazby na sazbu peněžního trhu, nikoli doba, která zbývá do dne, kdy musí být splacena jmenovitá hodnota cenného papíru. V praxi se vážená průměrná splatnost používá pro měření citlivosti fondu peněžního trhu na změnu úrokových sazeb na peněžním trhu;

„váženou průměrnou životností“ se rozumí vážený průměr zbytkové splatnosti jednotlivých cenných papírů v majetku fondu, tedy doba, než je jistina splacena v plné výši (bez ohledu na úrok a diskont). Na rozdíl od výpočtu vážené průměrné splatnosti neumožňuje výpočet vážené průměrné životnosti cenných papírů s pohyblivou úrokovou sazbou a strukturovaných finančních nástrojů použití časového období zbývajícího do dalšího nastavení úrokové sazby a namísto toho používá pouze stanovenou konečnou splatnost cenného papíru. Vážená průměrná životnost se používá pro měření úvěrového rizika, neboť čím delší je období do splacení jistiny, tím větší je úvěrové riziko. Vážená průměrná životnost se používá též k omezení rizika likvidity;

g)	„nástroji peněžního trhu“ se rozumí nástroje, s nimiž se běžně obchoduje na peněžním trhu, jsou likvidní a mají hodnotu, kterou lze kdykoliv přesně stanovit;

h)	„správcovskou společností“ se rozumí společnost, jejíž obvyklou činností je správa portfolia fondu peněžního trhu.

ČÁST 2

Rozvaha (měsíční stavy)

K sestavení měnových agregátů a protipoložek eurozóny požaduje ECB údaje uvedené v tabulce 1 takto:

1. Kategorie nástrojů

a) Pasiva

Příslušnými kategoriemi nástrojů jsou: emitované oběživo, vklady, emitované akcie / podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry, kapitál a rezervy a ostatní pasiva. Za účelem rozlišení měnových pasiv a pasiv jiné než měnové povahy se vklady dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a dohody o zpětném odkupu (repo obchody). Viz definice v příloze II.

b) Aktiva

Příslušnými kategoriemi nástrojů jsou: pokladní hotovost, úvěry, držené dluhové cenné papíry, účasti, akcie investičního fondu, stálá aktiva a ostatní aktiva. Viz definice v příloze II.

2. Členění podle splatnosti

Členění podle původní lhůty splatnosti nahrazuje podrobné členění podle nástrojů tam, kde finanční nástroje nejsou mezi jednotlivými trhy plně srovnatelné.

a) Pasiva

Hraniční body pásem splatnosti nebo výpovědních lhůt jsou: u vkladů s dohodnutou splatností jeden a dva roky původní splatnosti a u vkladů s výpovědní lhůtou tři měsíce a dva roky výpovědní lhůty. Repo obchody se nečlení podle splatnosti, neboť jde většinou o krátkodobé nástroje (obvykle méně než tři měsíce od vydání). Dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi se dělí do skupin podle splatnosti s hranicemi jeden a dva roky. Členění podle splatnosti se nevyžaduje u akcií / podílových listů emitovaných fondy peněžního trhu.

b) Aktiva

Hraniční body pásem splatnosti jsou: jeden rok a pět let v případě úvěrů měnových finančních institucí rezidentům eurozóny (jiným než měnovým finančním institucím) podle subsektorů a dále v případě úvěrů měnových finančních institucí domácnostem podle účelu; jeden a dva roky v případě dluhových cenných papírů v držení měnových finančních institucí vydaných jinými měnovými finančními institucemi, které se nacházejí v eurozóně, aby bylo možno vzájemně započítat držbu tohoto nástroje mezi měnovými finančními institucemi při výpočtu měnových agregátů.

3. Členění podle účelu a oddělené sledování úvěrů podnikatelům (fyzickým osobám) / společenstvím bez právní subjektivity

Úvěry poskytnuté domácnostem a neziskovým organizacím sloužícím domácnostem se dělí podle účelu, pro který byl úvěr poskytnut (úvěry na spotřebu, úvěry na bydlení, ostatní úvěry). V rámci kategorie „ostatní úvěry“ se úvěry poskytnuté podnikatelům (fyzickým osobám) / společenstvím bez právní subjektivity sledují odděleně (viz definice kategorií nástrojů v části 2 přílohy II a definice sektorů v části 3 přílohy II). Národní centrální banky mohou upustit od požadavku odděleného sledování úvěrů podnikatelům (fyzickým osobám) / společenstvím bez právní subjektivity, představují-li tyto úvěry méně než 5 % celkového objemu úvěrů domácnostem v daném členském státě eurozóny.

4. Členění podle měny

U položek rozvahy, které mohou být použity při výpočtu měnových agregátů, musí být zůstatky v eurech sledovány odděleně, aby ECB měla možnost definovat měnové agregáty na základě zůstatků vyjádřených ve všech měnách celkem nebo pouze v eurech.

5. Členění podle sektoru a rezidentské příslušnosti protistran

5.1

Sestavování měnových agregátů a protipoložek eurozóny vyžaduje identifikaci protistran, které se nacházejí na území eurozóny a které tvoří sektor držby peněz. Pro tento účel se protistrany jiné než měnové finanční instituce člení v souladu s přepracovaným Evropským systémem účtů (dále jen „ESA 2010“) stanoveným nařízením (EU) č. 549/2013 (viz část 3 přílohy II) na vládní instituce (S.13) (kde se ústřední vládní instituce (S.1311) vykazují odděleně v celkových závazcích z vkladů) a ostatní rezidenty. Aby bylo možné vypočítat měsíční sektorové členění měnových agregátů a úvěrových protipoložek, člení se sektory ostatních rezidentů dále na tyto subsektory: investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124), ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů + pomocné finanční instituce + kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.125 + S.126 + S.127), pojišťovací společnosti (S.128), penzijní fondy (S.129), nefinanční podniky (S.11) a domácnosti + neziskové organizace sloužící domácnostem (S.14 + S.15). Uvnitř spojených sektorů protistran (S.125 + S.126 + S127) se uplatňuje dodatečné dělení na protistrany, které jsou účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci, a centrální clearingové protistrany. Pokud jde o podnikatele (fyzické osoby) / společenství bez právní subjektivity, viz oddíl 3. Pokud jde celkové vklady a kategorie vkladů „vklady s dohodnutou splatností nad dva roky“, „vklady s výpovědní lhůtou delší než dva roky“ a „repo obchody“, uplatňuje se pro účely systému minimálních rezerv ECB dodatečné dělení na úvěrové instituce, ostatní protistrany měnových finančních institucí a ústřední vládní instituce.

5.2

Pokud jde o celkové vklady a kategorii aktiv „celkové úvěry“, uplatňuje se v zájmu lepšího pochopení postupů poskytování úvěrů a financování v bankovním sektoru a lepšího sledování mezibankovních činností dodatečné dělení na centrální banky (S.121) a instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122) a pro zbytek světa na banky a nebankovní subjekty.

5.3

Pokud jde o pozice uvnitř skupiny, uplatňuje se v zájmu možnosti identifikace vzájemného propojení mezi úvěrovými institucemi, které patří do téže skupiny (v tuzemsku a v jiných členských státech eurozóny), dodatečné dělení na úvěrové a vkladové pozice a na transakce mezi institucemi přijímajícími vklady kromě centrální banky (S.122).

5.4	Pokud jde o držené dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku, dělené podle měny, uplatňuje se v zájmu lepšího přehledu o vzájemném propojení mezi státy a bankami dodatečné dělení pro vládní instituce (S.13).

5.5

Některé vklady/úvěry vznikající z rep / reverzních rep nebo obdobných operací s ostatními finančními zprostředkovateli (S.125) + pomocnými finančními společnostmi (S.126) + kaptivními finančními institucemi a půjčovateli peněz (S.127) mohou souviset s transakcemi s centrální protistranou. Centrální protistrana je subjekt, který se v souladu s právními předpisy vloží mezi protistrany smluv obchodovaných na finančních trzích a stane se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího. Vzhledem k tomu, že tyto transakce jsou často náhradou za dvoustranné obchody mezi měnovými finančními institucemi, uplatňuje se v rámci kategorie vkladů „repo obchody“ dodatečné dělení s ohledem na obchody s těmito protistranami. Obdobně se uplatňuje dodatečné rozlišení v rámci kategorie aktiv „úvěry“ s ohledem na reverzní repa s těmito protistranami.

5.6

Protistrany nacházející se v tuzemsku a v eurozóně s výjimkou tuzemska se ve všech statistických klasifikacích identifikují odděleně. Protistrany nacházející se v eurozóně se rozlišují podle svého tuzemského sektoru nebo podle klasifikace institucí v souladu se seznamy vedenými ECB pro statistické účely a příručkou ECB „Příručka k měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů: Pokyny pro statistickou klasifikaci klientů“, která vychází ze zásad klasifikace, jež jsou v nejvyšším možném rozsahu v souladu s ESA 2010. Protistrany, které se nacházejí mimo eurozónu, nejsou členěny zeměpisně.

5.7

V případě akcií / podílových listů fondů peněžního trhu vydaných měnovými finančními institucemi členských států eurozóny vykazují zpravodajské jednotky alespoň údaje o rezidentské příslušnosti držitelů v členění na tuzemsko/eurozónu s výjimkou tuzemska / zbytek světa, které umožní vyloučit akcie / podílové listy držené nerezidenty eurozóny. Národní centrální banky rovněž mohou nezbytné statistické informace odvodit z údajů, které byly shromážděny na základě nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), a to v rozsahu, ve kterém tyto údaje splňují požadavek včasnosti podle článku 7 tohoto nařízení a minimální standardy uvedené v příloze IV.

Pokud jde o akcie / podílové listy fondů peněžního trhu, pro něž jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy vedeny záznamy identifikující jejich držitele včetně informací o jejich rezidentské příslušnosti, emitující fondy peněžního trhu či osoby, které je právně zastupují, vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů vydaných akcií / podílových listů v měsíčních rozvahách.

Pokud jde o akcie / podílové listy fondů peněžního trhu, pro něž nejsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy vedeny záznamy identifikující jejich držitele anebo pro které jsou takové záznamy vedeny, ale neobsahují informaci o rezidentské příslušnosti držitelů, zpravodajské jednotky vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti v souladu s metodou stanovenou příslušnou národní centrální bankou po dohodě s ECB. Tato povinnost se omezuje na jednu z následujících možností nebo na jejich kombinaci, která musí být zvolena s ohledem na organizaci příslušných trhů a vnitrostátní právní úpravu v daném členském státě. Národní centrální banka bude plnění této povinnosti pravidelně sledovat.

Emitující fondy peněžního trhu:

Emitující fondy peněžního trhu či osoby, které je právně zastupují, vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů jimi vydaných akcií / podílových listů. Takové informace mohou pocházet od obchodníka s cennými papíry nebo jiného subjektu podílejícího se na emisi, zpětném odkupu nebo převodu akcií/podílových listů.

ii)

Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jako uschovatelé akcií / podílových listů fondů peněžního trhu:

Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jednající jako uschovatelé akcií / podílových listů fondů peněžního trhu vykazují jako zpravodajské jednotky údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů akcií / podílových listů vydaných rezidentskými fondy peněžního trhu a uložených jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele jednajícího rovněž jako uschovatel. Tuto možnost lze zvolit pokud: i) uschovatel rozlišuje akcie / podílové listy fondů peněžních trhů uložené jménem držitele od akcií / podílových listů uložených jménem jiných uschovatelů, a ii) většinu akcií / podílových listů fondů peněžních trhů uschovávají vnitrostátní rezidentské instituce, které jsou klasifikovány jako finanční zprostředkovatelé (měnové finanční instituce nebo ostatní finanční zprostředkovatelé).

iii)

Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jako jednotky vykazující transakce s akciemi / podílovými listy rezidentského fondu peněžního trhu prováděné mezi rezidenty a nerezidenty:

Měnové a finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé, pokud jednají jako jednotky vykazující transakce s akciemi / podílovými listy rezidentského fondu peněžního trhu prováděné mezi rezidenty a nerezidenty, vykazují jako zpravodajské jednotky údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů akcií / podílových listů vydaných rezidentskými fondy peněžního trhu, s nimiž obchodují jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele účastnícího se téže transakce. Tuto možnost lze zvolit pokud: i) zpravodajské pokrytí je komplexní, tj. pokrývá podstatným způsobem všechny transakce prováděné zpravodajskými jednotkami, ii) jsou poskytovány přesné údaje o nákupech a prodejích uskutečněných s nerezidenty eurozóny, iii) rozdíly mezi emisní hodnotou a hodnotou při zpětném odkupu jsou s vyloučením všech poplatků u stejných akcií / podílových listů minimální, a iv) množství akcií / podílových listů vydaných rezidentskými fondy peněžního trhu a držených nerezidenty eurozóny je nízké.

iv)	Pokud se možnosti i) až ii) neuplatní, zpravodajské jednotky včetně měnových finančních institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů vykazují příslušné údaje na základě informací, které mají k dispozici.

ČÁST 3

Rozvaha (čtvrtletní stavy)

Pro další analýzu měnového vývoje nebo k dalším statistickým účelům ECB požaduje ve vztahu ke klíčovým položkám:

Členění úvěrů poskytnutých jiným než měnovým finančním institucím eurozóny podle subsektorů, splatnosti a zajištění nemovitostmi (viz tabulka 2).

Toto členění se vyžaduje, aby bylo možné sledovat úplnou strukturu subsektorů a splatností celkového úvěrového financování (úvěry a cenné papíry) poskytnutého měnovými finančními institucemi sektoru držby peněz. U nefinančních podniků a domácností se vyžadují další položky („z toho“), které rozlišují úvěry zajištěné nemovitostmi.

U úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem, které jsou denominovány v eurech a které mají původní splatnost nad jeden rok a nad dva roky, se vyžadují další položky („z toho“) pro některé zbytkové doby splatnosti a některá období pro nové nastavení úrokových sazeb (viz tabulka 2). Novým nastavením úrokové sazby se rozumí změna úrokové sazby úvěru, kterou předvídá stávající úvěrová smlouva. Úvěry podléhající novému nastavení úrokové sazby zahrnují mimo jiné úvěry, jejichž úroková sazba se pravidelně mění podle vývoje indexu (např. Euribor), úvěry, jejichž úroková sazba se mění průběžně (pohyblivé sazby), a úvěry, jejichž úrokovou sazbu může měnová finanční instituce změnit podle vlastního uvážení.

2.	Členění vkladů vládních institucí (jiných než ústřední vládní instituce) členských států eurozóny u měnových finančních institucí podle subsektorů (viz tabulka 2). Toto členění se vyžaduje jako doplňující informace k měsíčnímu vykazování.

3.	Členění pozic vůči protistranám mimo eurozónu podle sektorů (viz tabulka 2). Tam, kde neplatí ESA 2010, se použije třídění sektorů podle systému národních účtů (System of National Accounts, „SNA 2008“).

4.	Identifikace rozvahových pozic pro deriváty a naběhlý úrok z úvěrů a vkladů v rámci ostatních aktiv a ostatních pasiv (viz tabulka 2). Toto členění se vyžaduje pro zvýšení souladu mezi statistikami.

5.	Členění podle zemí včetně pozic vůči Evropské investiční bance a Evropskému mechanismu stability (viz tabulka 3). Toto členění je potřebné k analýze dalšího měnového vývoje a také pro účely přechodných požadavků a pro kontrolu kvality údajů.

Členění podle sektorů pro přeshraniční vklady institucí jiných než měnové finanční instituce v rámci eurozóny a přeshraniční úvěry těmto institucím poskytované v rámci eurozóny (viz tabulka 3).

Toto členění se vyžaduje, aby bylo možné posoudit pozice sektorů měnových finančních institucí v jednotlivých členských státech vůči ostatním členským státům eurozóny.

7.	Členění podle měn (viz tabulka 4). Toto členění se vyžaduje, aby bylo možné vypočíst transakce pro měnové agregáty a protipoložky upravené podle změn kurzů, pokud tyto agregáty zahrnují společně všechny měny.

ČÁST 4

Vykazování úprav z přecenění pro sestavování transakcí

K sestavování transakcí týkajících se měnových agregátů a protipoložek eurozóny ECB vyžaduje úpravy z přecenění týkající se odpisů / snížení hodnoty úvěrů a změn ocenění cenných papírů:

1. Odpisy / snížení hodnoty úvěrů

Úpravy týkající se odpisů / snížení hodnoty úvěrů se vykazují s cílem umožnit ECB sestavovat finanční transakce ze stavů, které byly vykázány ve dvou po sobě jdoucích vykazovaných obdobích. Tyto úpravy odrážejí veškeré změny stavů úvěrů vykázaných podle částí 2 a 3, které byly způsobeny uplatněním snížení hodnoty včetně snížení objemu celkového zůstatku (odpisu). Rozhodne-li národní centrální banka, že se stavy rozvahy vykazují očištěné o opravné položky, měly by úpravy rovněž odrážet změny v opravných položkách k úvěrům. Patří sem rovněž odpisy / snížení hodnoty úvěrů zachycené v okamžiku, kdy je úvěr prodán nebo převeden na třetí stranu, pokud je to možné zjistit.

Minimální požadavky pro odpisy / snížení hodnoty úvěrů jsou uvedeny v tabulce 1 A.

2. Změny ocenění cenných papírů

Úprava v důsledku změn ocenění cenných papírů se týká fluktuace v ocenění cenných papírů, k níž dochází z důvodu změny cen, za které se cenné papíry vedou v účetnictví nebo obchodují. Úprava zahrnuje změny hodnoty stavů v rozvahách ke konci období, ke kterým průběžně dochází z důvodu změn referenční hodnoty, za kterou se cenné papíry vedou v účetnictví, tj. potenciální zisky či ztráty. Tato úprava může též zahrnovat změny ocenění vzniklé z transakcí s cennými papíry, tj. realizované zisky či ztráty.

Minimální požadavky pro změny ocenění cenných papírů jsou uvedeny v tabulce 1 A.

Pro stranu pasiv rozvahy nejsou stanoveny žádné minimální požadavky na vykazování. Pokud však postupy oceňování, které zpravodajské jednotky používají pro emitované dluhové cenné papíry, vedou ke změnám stavů ke konci období, jsou národní centrální banky oprávněny shromažďovat údaje týkající se těchto změn. Tyto údaje se vykazují jako úpravy v důsledku „jiného přecenění“.

ČÁST 5

Statistická zpravodajská povinnost týkající se sekuritizace úvěrů a jiných převodů úvěrů

1. Obecné požadavky

Údaje se vykazují v souladu s čl. 8 odst. 2 a, uplatňuje-li se, v souladu s ustanovením s čl. 8 odst. 4. Všechny údajové položky se člení podle rezidentské příslušnosti a subsektoru úvěrového dlužníka, tak jak je uvedeno v nadpisech sloupců tabulky 5. S úvěry, které byly zcizeny během „skladovacího“ období sekuritizace, se zachází jako kdyby již byly sekuritizovány.

2. Požadavky na vykazování čistých toků úvěrů, které byly sekuritizovány nebo jinak převedeny

2.1

Pro účely čl. 6 písm. a) vypočítávají měnové finanční instituce položky v částech 1 a 2 tabulky 5 jako čisté toky úvěrů, které byly během příslušného období sekuritizovány nebo jinak zcizeny, minus úvěry, které byly během příslušného období nabyty. Úvěry, které byly převedeny na jinou tuzemskou měnovou finanční instituci nebo které byly od jiné tuzemské měnové finanční instituce nabyty, a úvěry, k jejichž převodu dochází v důsledku rozdělení zpravodajské jednotky nebo v důsledku fúze či převzetí, jež se týká zpravodajské jednotky a jiné tuzemské měnové finanční instituce, se do tohoto výpočtu nezahrnují. Úvěry, které byly převedeny na zahraniční měnové finanční instituce nebo které byly od zahraniční měnové finanční instituce nabyty, se do tohoto výpočtu zahrnují.

2.2

Položky uvedené v oddílu 3.1 jsou zařazeny do částí 1 a 2 tabulky 5 takto:

a)	zcizení a nabytí s dopadem na stavy úvěrů vykázané podle částí 2 a 3 přílohy I, tj. zcizení, jež vedou k odúčtování z rozvahy, a nabytí, jež vedou k zachycení nebo opětnému zachycení, se zařazují do části 1, a

b)	zcizení a nabytí, která nemají dopad na stavy úvěrů vykázané podle částí 2 a 3 přílohy I, tj. zcizení, jež nevedou k odúčtování z rozvahy, a nabytí, jež nevedou k zachycení nebo opětnému zachycení, se zařazují do části 2.

2.3

Položky v části 1 tabulky 5 se měsíčně dále člení podle protistrany úvěrového převodu, přičemž se rozlišuje mezi účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci (z toho účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které jsou rezidenty eurozóny) a ostatními protistranami. Další členění podle původní splatnosti a účelu úvěru se vyžadují čtvrtletně pro některé položky, jak je uvedeno v tabulce 5b.

3. Požadavky na vykazování sekuritizovaných a odúčtovaných úvěrů, které jsou spravovány

3.1

Měnové finanční instituce poskytují následující údaje v souladu s částí 3 tabulky 5 týkající se sekuritizovaných a odúčtovaných úvěrů, ve vztahu k nimž vystupuje měnová finanční instituce jako správce:

a)	zůstatky ke konci období a

b)	finanční transakce s výjimkou zcizení a nabytí úvěrů během příslušného období, tj. změnu výše zůstatků úvěrů, k níž došlo splácením úvěrové jistiny dlužníky.

3.2

Pokud jde o oddíl 3.1 písm. b), národní centrální banky mohou místo uvedených údajů požadovat, aby jí měnové finanční instituce poskytly čisté toky zcizených a nabytých úvěrů, ve vztahu k nimž měnové finanční instituce vystupují jako správce, aby z nich národní centrální banka mohla odvodit finanční transakce uvedené v oddíle 3.1 písm. b).

3.3

Národní centrální banky mohou zpravodajským jednotkám udělit výjimku ze zpravodajské povinnosti podle oddílu 3.1 písm. b) v případech, kde čisté toky shromážděné v části 1.1 tabulky 5 splňují účel oddílu 3.2, tj. kde jsou v souladu s vnitrostátními postupy sekuritizované a odúčtované úvěry spravovány měnovými finančními institucemi. Národní centrální banky zajistí, aby byly tyto čisté toky v souladu s účelem výpočtu finančních transakcí s výjimkou zcizení a nabytí úvěrů podle oddílu 3.1 b). Národní centrální banky mohou od měnových finančních institucí vyžadovat dodatečné informace, které jsou potřebné k provedení nezbytných úprav.

3.4

Národní centrální banky mohou rozšířit statistickou zpravodajskou povinnost podle tohoto oddílu na všechny odúčtované úvěry, které spravují měnové finanční instituce a které byly sekuritizovány nebo jinak převedeny. V takovém případě informuje národní centrální banka měnové finanční instituce o této statistické zpravodajské povinnosti podle části 3 tabulky 5.

4. Požadavky na vykazování zůstatků úvěrů spravovaných v rámci sekuritizace

4.1	Měnové finanční instituce poskytují čtvrtletní údaje o všech úvěrech, které jsou spravovány v rámci sekuritizace v souladu s částí 4 tabulky 5 bez ohledu na to, zda se spravované úvěry nebo příslušná práva spojená se správou úvěru zachycují v rozvaze zpravodajské jednotky.

4.2

Pokud jde o úvěry spravované pro účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které jsou rezidenty v jiných členských státech eurozóny, poskytují měnové finanční instituce údaje v dalším členění tak, že agregují spravované úvěry zvlášť za každý členský stát, ve kterém je účelová finanční společnost pro sekuritizaci rezidentem.

4.3

Národní centrální banky mohou od rezidentských měnových finančních institucí, které vystupují jako správci sekuritizovaných úvěrů, shromažďovat údaje uvedené v čl. 6 písm. b), případně jejich část, podle jednotlivých účelových finančních společností pro sekuritizaci. Má-li národní centrální banka za to, že údaje uvedené v oddílu 4.1 a členění uvedená v oddílu 4.2 lze shromažďovat podle jednotlivých účelových finančních společností pro sekuritizaci, informuje měnové finanční instituce o tom, zda je vykazování ve smyslu oddílů 4.1 a 4.2 vyžadováno, a pokud ano, v jakém rozsahu.

5. Požadavky na vykazování pro měnové finanční instituce, které postupují podle standardů IAS 39, IFRS 9 nebo obdobných vnitrostátních účetních pravidel

5.1	Měnové finanční instituce, které postupují podle standardů IAS 39, IFRS 9 nebo obdobných pravidel, vykazují zůstatky ke konci měsíce týkající se úvěrů, které byly zcizeny prostřednictvím sekuritizace a které nebyly odúčtovány z rozvahy, podle části 5 tabulky 5.

5.2	Měnové finanční instituce, na něž se vztahuje výjimka podle čl. 9 odst. 6, vykazují zůstatky ke konci čtvrtletí týkající se úvěrů, které byly zcizeny prostřednictvím sekuritizace a které podléhají odúčtování z rozvahy, avšak jsou stále zachyceny ve finančních výkazech, podle části 5 tabulky 5.

ČÁST 6

Zjednodušené vykazování pro malé úvěrové instituce

Úvěrové instituce, na něž se vztahuje výjimka uvedená v čl. 9 odst. 1 písm. d), lze zprostit těchto požadavků:

1.	členění podle měn uvedené v oddílu 4 části 2;

oddělené zachycení:

a)	pozic vůči centrálním protistranám, jak je uvedeno v oddílu 5.3 části 2;

b)	syndikovaných úvěrů, jak je uvedeno v části 1 tabulce 2;

c)	dluhových cenných papírů se splatností do dvou let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %, jak je uvedeno v části 1 tabulce 2;

3.	členění podle sektorů uvedené v oddílu 3 části 3;

4.	členění podle zemí uvedené v oddílu 4 části 3;

5.	členění podle měn uvedené v oddílu 5 části 3.

Tyto úvěrové instituce mohou navíc plnit statistickou zpravodajskou povinnost podle částí 2, 5 a 6 tak, že vykazují údaje jen čtvrtletně, a to v souladu se lhůtami, které jsou pro čtvrtletní statistiku stanoveny v čl. 7 odst. 3.

ČÁST 7

Shrnutí

Přehled členění pro účely agregované rozvahy sektoru měnových finančních institucí (1)

KATEGORIE NÁSTROJŮ A SPLATNOSTI

ROZVAHOVÉ POLOŽKY

AKTIVA

PASIVA

1.	Pokladní hotovost

Úvěry

do 1 roku (2)

nad 1 rok a do 5 let (2)

nad 5 let (2)

z toho: pozice uvnitř skupiny

z toho: syndikované úvěry

z toho: reverzní repa

z toho: revolvingové úvěry a přečerpání (v eurech)

z toho: bezúročný úvěr z kreditních karet (v eurech)

z toho: úročený úvěr z kreditních karet (v eurech)

z toho: zajištění nemovitostmi (7)

Úvěry s původní splatností nad 1 rok (v eurech)

z toho: z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti kratší než 1 rok (v eurech)

z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti nad 1 rok a s novým nastavením úrokové sazby v příštích 12 měsících

Úvěry s původní splatností nad 2 roky (v eurech)

z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti kratší než 2 rok (v eurech)

z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti nad 2 roky a s novým nastavením úrokové sazby v příštích 24 měsících

Držené dluhové cenné papíry

do 1 roku (3)

nad 1 rok a do 2 let (3)

nad 2 roky (3)

Účasti

Akcie / podílové listy investičních fondů

Akcie / podílové listy fondů peněžního trhu

Akcie / podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu

6.	Nefinanční aktiva (včetně stálých aktiv)

Ostatní aktiva

z toho: finanční deriváty

z toho: naběhlé úroky z úvěrů

8.	Emitované oběživo

Vklady

do 1 roku (4)

nad 1 rok (4)

z toho: pozice uvnitř skupiny

z toho: převoditelné vklady

z toho: do 2 let

z toho: syndikované úvěry

9.1	Jednodenní vklady z toho: převoditelné vklady

9.2

Vklady s dohodnutou splatností

do 1 roku

nad 1 rok a do 2 let

nad 2 roky

9.3

Vklady s výpovědní lhůtou

do 3 měsíců

nad 3 měsíce

z toho: nad 2 roky (5)

9.4	Repo obchody

10.	Akcie / podílové listy fondů peněžního trhu

11.

Emitované dluhové cenné papíry

do 1 roku

nad 1 rok a do 2 let

z toho: do 2 let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %

nad 2 roky

12.	Kapitál a rezervy

13.

Ostatní pasiva

z toho: finanční deriváty

z toho: naběhlé úroky z vkladů

KATEGORIE PROTISTRAN A ÚČELŮ

AKTIVA

PASIVA

Tuzemští rezidenti

Měnové finanční instituce

z toho: centrální banky

z toho: instituce přijímající vklady kromě centrální banky

Instituce jiné než měnové finanční instituce

Vládní instituce

ústřední vládní instituce

národní vládní instituce

místní vládní instituce

fondy sociálního zabezpečení

Ostatní rezidenti (6)

investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

ostatní finanční zprostředkovatelé, pomocné finanční instituce a kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.125 + S.126 + S.127) (6)

z toho: centrální protistrany (7)

z toho: účelové finanční společnosti pro sekuritizaci (7)

pojišťovací společnosti (S.128)

penzijní fondy (S.129) (6)

nefinanční podniky (S.11) (6)

domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) (6)

úvěry na spotřebu (7)

úvěry na bydlení (7)

ostatní úvěry (7)

z toho: podnikatelé (fyzické osoby) / společenství bez právní subjektivity (7)

Eurozóna s výjimkou tuzemských rezidentů

Měnové finanční instituce

z toho: centrální banky

z toho: instituce přijímající vklady kromě centrální banky

Instituce jiné než měnové finanční instituce

Vládní instituce

ústřední vládní instituce

národní vládní instituce

místní vládní instituce

fondy sociálního zabezpečení

Ostatní rezidenti (6)

investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

ostatní finanční zprostředkovatelé, pomocné finanční instituce a kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.125 + S.126 + S.127) (6)

z toho: centrální protistrany (7)

z toho: účelové finanční společnosti pro sekuritizaci (7)

pojišťovací společnosti (S.128)

penzijní fondy (S.129) (6)

nefinanční podniky (S.11) (6)

domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) (6)

úvěry na spotřebu (7)

úvěry na bydlení (7)

ostatní úvěry (7)

z toho: podnikatelé (fyzické osoby) / společenství bez právní subjektivity (7)

Rezidenti zbytku světa

Banky

Nebankovní subjekty

Vládní instituce

Ostatní rezidenti

Tuzemští rezidenti

Měnové finanční instituce

z toho: centrální banky

z toho: instituce přijímající vklady kromě centrální banky

z toho: úvěrové instituce

Instituce jiné než měnové finanční instituce

Vládní instituce

ústřední vládní instituce

ostatní vládní instituce

národní vládní instituce

místní vládní instituce

fondy sociálního zabezpečení

Ostatní rezidenti (6)

investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

ostatní finanční zprostředkovatelé, pomocné finanční instituce a kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.125 + S.126 + S.127) (6)

z toho: centrální protistrany (7)

z toho: účelové finanční společnosti pro sekuritizaci (7)

pojišťovací společnosti (S.128)

penzijní fondy (S.129) (6)

nefinanční podniky (S.11) (6)

domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) (6)

Eurozóna s výjimkou tuzemských rezidentů

Měnové finanční instituce

z toho: centrální banky

z toho: instituce přijímající vklady kromě centrální banky

z toho: úvěrové instituce

Instituce jiné než měnové finanční instituce

Vládní instituce

ústřední vládní instituce

ostatní vládní instituce

národní vládní instituce

místní vládní instituce

fondy sociálního zabezpečení

Ostatní rezidenti (6)

investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

ostatní finanční zprostředkovatelé, pomocné finanční instituce a kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.125 + S.126 + S.127) (6)

z toho: centrální protistrany (7)

z toho: účelové finanční společnosti pro sekuritizaci (7)

pojišťovací společnosti (S.128)

penzijní fondy (S.129) (6)

nefinanční podniky (S.11) (6)

domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) (6)

Rezidenti zbytku světa

Banky

Nebankovní subjekty

Vládní instituce

Ostatní rezidenti

Celkem

MĚNY

euro

x	cizí měny měny jiné než euro (tj. měny ostatních členských států, USD, JPY, CHF, ostatní měny (8))

(1) Členění měsíčních údajů jsou uvedena tučným písmem, členění čtvrtletních údajů jsou uvedena běžným písmem.

(2) Členění měsíčních údajů podle splatnosti se týká pouze úvěrů hlavním rezidentům jiným než měnovým finančním institucím a vládním institucím členských států eurozóny. V případě úvěrů vládním institucím jiným než ústředním vládním institucím členských států eurozóny je odpovídajícím členěním podle splatnosti čtvrtletní členění.

(3) Měsíční členění údajů podle splatnosti se týká pouze držených cenných papírů emitovaných měnovými finančními institucemi, které se nacházejí na území eurozóny. Čtvrtletně vykazované údaje o držení cenných papírů emitovaných jinými institucemi než měnovými finančními institucemi v eurozóně se člení na splatné „do 1 roku“ a „nad 1 rok“.

(4) Pouze vůči zbytku světa.

(5) Vykazování položky „vklady s výpovědní lhůtou nad dva roky“ je až do odvolání dobrovolné.

(6) U úvěrů a vkladů se vyžaduje měsíční členění podle subsektorů.

(7) V případě úvěrů se v rámci subsektoru S.14 + S.15 zahrnuje další členění podle účelu. Kromě toho se v případě omezeného množství nástrojů požaduje u některých subsektorů další členění „z toho“: „z toho centrální protistrany“ a „z toho účelové finanční společnosti pro sekuritizaci“ v rámci subsektoru S.125, „z toho podnikatelům (fyzickým osobám) / společenstvím bez právní subjektivity v případě úvěrů subsektoru S.14“; „z toho zajištěné nemovitostmi“ v případě úvěrů subsektorům S.11 a S.14 + S.15 (pouze čtvrtletní požadavky).

(8) Čtvrtletní členění podle měn každého z ostatních členských států vyžaduje pouze pro vybrané položky.

PŘÍLOHA II

ZÁSADY A DEFINICE KONSOLIDACE

ČÁST 1

Konsolidace pro statistické účely na území stejného členského státu

Pro každý členský stát, jehož měnou je euro (dále jen „členský stát eurozóny“), se soubor zpravodajských jednotek skládá z měnových finančních institucí, které jsou uvedeny v seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely a jsou rezidenty na území členských států eurozóny (1). Jsou to:

a)	instituce zapsané v rejstříku a nacházející se na daném území, včetně dceřiných společností (2) mateřských společností nacházejících se mimo dané území, a

b)	pobočky institucí, které mají ústředí mimo dané území.

Instituce nacházející se v extrateritoriálních finančních střediscích se pro statistické účely považují za rezidenty na územích, ve kterých se tato střediska nacházejí.

Měnové finanční instituce konsolidují pro statistické účely obchodní činnosti všech svých provozoven (sídla společnosti, resp. ústředí nebo poboček), které se nacházejí v témže členském státě. Pro statistické účely se nedovoluje konsolidace přes státní hranice.

Jsou-li mateřská společnost a její dceřiné společnosti měnovými finančními institucemi nacházejícími se v témže členském státě, může mateřská společnost ve svých statistických výkazech konsolidovat obchodní činnost těchto dceřiných společností, přičemž však musí oddělit obchodní činnost úvěrových institucí od ostatních měnových finančních institucí.

Má-li některá instituce pobočky nacházející se na území ostatních členských států eurozóny, její sídlo nebo ústředí nacházející se v daném členském státě eurozóny považuje pozice vůči všem těmto pobočkám za pozice vůči rezidentům v ostatních členských státech eurozóny. A opačně, pobočka nacházející se v daném členském státě eurozóny považuje pozice vůči sídlu, ústředí nebo jiným pobočkám stejné instituce nacházejícím se na území ostatních členských států eurozóny za pozice vůči rezidentům v ostatních členských státech eurozóny.

Má-li některá instituce pobočky nacházející se mimo území členských států eurozóny, její sídlo nebo ústředí na území daného členského státu eurozóny považuje pozice vůči všem těmto pobočkám za pozice vůči rezidentům ve zbytku světa. A opačně, pobočka nacházející se v daném členském státě eurozóny považuje pozice vůči sídlu, ústředí nebo vůči jiným pobočkám stejné instituce nacházejícím se mimo území členských států eurozóny za pozice vůči rezidentům ze zbytku světa.

ČÁST 2

Definice kategorií nástrojů

Tato tabulka uvádí podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni. Tabulka nepředstavuje seznam jednotlivých finančních nástrojů a uvedený popis není vyčerpávající. Definice odkazují na ESA 2010.

Původní splatností, tj. splatností stanovenou při emisi, se rozumí pevně stanovená životnost finančního nástroje, před kterou nemůže být splacen, např. dluhové cenné papíry, nebo před kterou může být splacen pouze s určitou sankcí, např. některé druhy vkladů. Výpovědní lhůta je shodná s dobou mezi okamžikem, kdy držitel oznámí svůj záměr nástroj zpeněžit, a dnem, kdy jej může bez případné sankce převést na hotovost. Finanční nástroje se dělí podle výpovědní lhůty pouze v případě, není-li stanovena dohodnutá splatnost.

Finanční pohledávky lze rozlišovat podle toho, zda jsou převoditelné. Pohledávka je převoditelná, pokud lze její vlastnictví snadno převést z jedné jednotky na jinou jednotku prostřednictvím dodání nebo rubopisu nebo, v případě finančních derivátů, pokud lze snadno vyrovnat jí vytvořenou pozici. Potenciálně je sice možné obchodovat s jakýmkoli finančním nástrojem, avšak převoditelné nástroje jsou určeny k tomu, aby se s nimi obchodovalo na organizované burze nebo na mimoburzovním trhu, i když skutečné obchodování není nezbytnou podmínkou převoditelnosti.

Tabulka

Kategorie nástrojů

KATEGORIE AKTIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

1.	Pokladní hotovost

Držba bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb.

2.	Úvěry s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do pěti let včetně / nad pět let

Držba finančních aktiv, která jsou vytvořena v případech, kdy věřitelé půjčí peněžní prostředky dlužníkům a která nejsou doložena dokumenty nebo jsou doložena nepřevoditelnými dokumenty. Tato položka zahrnuje též aktiva v podobě vkladů zpravodajských jednotek. Národní centrální banky mohou u této položky požadovat též úplné členění podle sektorů.

Tato položka zahrnuje:

úvěry poskytnuté domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem v členění na:

úvěry na spotřebu (úvěry poskytnuté především pro osobní účely na spotřebu zboží a služeb). Úvěry poskytnuté podnikatelům (fyzickým osobám) / společenstvím bez právní subjektivity se zahrnují do této kategorie, pokud je vykazující měnové finanční instituci známo, že úvěr slouží převážně pro osobní spotřebu,

ii)

úvěry na bydlení (úvěry poskytnuté k financování investic do bytových nemovitostí k vlastnímu bydlení nebo k pronájmu, včetně stavby a rekonstrukce těchto bytových nemovitostí). Zahrnují úvěry zajištěné nemovitostmi, které jsou použity na nákup bytových nemovitostí, a jiné úvěry na nákup bytových nemovitostí poskytnuté na osobním základě nebo zajištěné jinými formami aktiv. Do této kategorie patří i úvěry na bytové nemovitosti poskytnuté podnikatelům (fyzickým osobám) / společenstvím bez právní subjektivity, ledaže je vykazující měnové finanční instituci známo, že daná bytová nemovitost slouží převážně k obchodním účelům; v takovém případě se tyto úvěry vykazují jako „ostatní úvěry, z toho podnikatelům (fyzickým osobám)/společenstvím bez právní subjektivity“,

iii)

ostatní (úvěry poskytnuté pro jiné účely, než je spotřeba a bydlení, například na podnikání, konsolidaci dluhu, vzdělání atd.). Tato kategorie může zahrnovat úvěry na spotřebu poskytnuté podnikatelům (fyzickým osobám) / společenstvím bez právní subjektivity (viz část 3 přílohy II), nejsou-li vykazovány v kategorii „úvěry na spotřebu“. Nejsou-li dány podmínky pro uplatnění snížené zpravodajské povinnosti, je třeba vykazovat další položku „z toho“, kterou se v rámci této kategorie odděleně sledují úvěry poskytnuté podnikatelům (fyzickým osobám) (viz část 3 přílohy II);

pohledávky z kreditních karet

Pro účely tohoto nařízení zahrnuje tato kategorie úvěry poskytnuté domácnostem nebo nefinančním podnikům prostřednictvím debetních karet s funkcí odloženého debetu, tj. karty umožňující čerpání bezúročného úvěru, tak je vymezen níže, nebo prostřednictvím kreditních karet, tj. karty umožňující čerpání bezúročného úvěru nebo úročeného úvěru. Pohledávky z kreditních karet se vedou na zvláštních karetních účtech, a nejsou proto z běžných účtů či kontokorentních účtů zřejmé. Bezúročným úvěrem se rozumí úvěr poskytnutý s úrokovou sazbou 0 % v období mezi platebními transakcemi provedenými pomocí karty během jednoho zúčtovacího období a dnem, ke kterému se debetní zůstatek za toto konkrétní zúčtovací období stane splatným. Úročeným úvěrem se rozumí úvěr poskytnutý po uplynutí data splatnosti předchozího zúčtovacího období, tj. debetní zůstatky na karetním účtu, které nebyly vypořádány při první příležitosti, který je úročen úrokovou sazbou nebo odstupňovanou úrokovou sazbou obvykle vyšší než 0 %. Obvykle se vyžaduje placení minimálních měsíčních splátek s cílem alespoň částečně splatit úročený úvěr.

Protistranou těchto forem úvěrů je subjekt, který v souladu se smluvním závazkem odpovídá za konečné splacení zůstatků a který se shoduje s držitelem karty v případě karet pro soukromé použití, ne však v případě podnikových karet;

revolvingové úvěry a přečerpání

Revolvingové úvěry jsou úvěry charakterizované všemi těmito znaky: i) dlužník může čerpat prostředky do předem stanoveného úvěrového rámce bez předchozího oznámení věřiteli, ii) výše disponibilního úvěru se může zvyšovat nebo snižovat podle toho, jak jsou prostředky vypůjčovány a spláceny, iii) úvěr lze využívat opakovaně, iv) není dána povinnost prostředky pravidelně splácet.

Revolvingové úvěry zahrnují částky, které byly získány prostřednictvím sjednaného úvěrového rámce (úvěrových linek) a které ještě nebyly splaceny (zůstatky). Úvěrový rámec je dohoda mezi věřitelem a dlužníkem, která dlužníkovi umožňuje vybírat si během stanoveného období a do určité výše prostředky a tyto prostředky libovolně před stanoveným datem splácet. Částky, které jsou prostřednictvím úvěrového rámce k dispozici a které nebyly vybrány nebo byly již splaceny, se v žádné z kategorií rozvahových položek nezachycují. Přečerpání jsou debetní zůstatky na běžných účtech. Revolvingové úvěry a přečerpání nezahrnují úvěry poskytnuté prostřednictvím kreditních karet. Vykazuje se celková částka, kterou dlužník dluží, bez ohledu na to, zda je v rámci limitu, který si věřitel a dlužník předem dohodli, nebo tento limit přesahuje, pokud jde o velikost nebo maximální dobu trvání úvěru;

syndikované úvěry (jednotlivé úvěrové smlouvy, jichž se účastní několik institucí jako věřitelé).

Syndikované úvěry zahrnují pouze případy, kde je dlužníkovi na základě úvěrové smlouvy známo, že úvěr poskytuje více věřitelů. Pro statistické účely se za syndikované úvěry považují pouze částky, které věřitelé skutečně vyplatili (nikoli celkové úvěrové rámce). Syndikovaný úvěr obvykle sjednává a koordinuje jedna instituce (běžně označovaná jako aranžér („lead manager“)), přičemž ve skutečnosti je poskytován různými účastníky syndikátu. Účastníci včetně aranžéra vykazují ve svých rozvahových aktivech svůj podíl na úvěru vůči dlužníkovi, tj. ne vůči aranžérovi;

e)	vklady, jak jsou vymezeny v kategorii pasiv 9;

finanční pronájmy poskytnuté třetím stranám

Finanční pronájmy jsou smlouvy, při kterých zákonný majitel zboží dlouhodobé spotřeby (dále jen „pronajímatel“) půjčí tato aktiva třetí osobě (dále jen „nájemce“) na většinu či dokonce celou dobu jejich ekonomické životnosti proti splátkám, které kryjí cenu zboží plus připočtený úrok. Nájemce tak de facto získá veškeré výhody plynoucí z používání zboží a nese veškeré náklady a rizika spojená s vlastnictvím. Pro statistické účely se finanční pronájmy považují za úvěry poskytnuté pronajímatelem nájemci, jež umožňují nájemci koupi zboží dlouhodobé spotřeby. Aktiva (zboží dlouhodobé spotřeby) půjčená nájemci se v rozvaze nevykazují;

g)	úvěry se selháním, které dosud nebyly splaceny nebo odepsány Celková částka úvěrů, které nejsou včas splaceny nebo jsou jinak identifikovány jako zčásti nebo zcela znehodnocené v souladu s vymezením selhání v článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013;

h)	držba neobchodovatelných cenných papírů Držba dluhových cenných papírů, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích;

i)	obchodované úvěry Úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, se vykazují v položce aktiv „úvěry“ za předpokladu, že neexistuje důkaz o obchodování na sekundárním trhu. V opačném případě by měly být klasifikovány jako dluhové cenné papíry (kategorie 3);

podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů

Nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až po té, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším postavením, např. vklady/úvěry, což jim propůjčuje některé znaky účastí. Pro statistické účely se podřízený dluh klasifikuje podle povahy finančního nástroje buď jako „úvěry“ nebo „dluhové cenné papíry“. Pokud se všechny formy podřízeného dluhu v držení měnových finančních institucí v současné době vykazují pro statistické účely jako jediná vykazovaná hodnota, je třeba tuto hodnotu vykázat pod položkou „dluhové cenné papíry“, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů;

pohledávky z reverzních rep nebo výpůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění

Protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry nakoupené zpravodajskými jednotkami za danou cenu s pevným závazkem zpětného prodeje těchto nebo obdobných cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu, nebo za výpůjčku cenných papírů poskytnutých proti hotovostnímu zajištění (viz kategorie pasiv 9.4).

Pro účely tohoto statistického výkaznictví zahrnuje členění úvěrů podle zajištění ve formě nemovitosti celkovou částku nesplacených úvěrů, které jsou kolateralizovány podle článku 199 odstavců 2 až 4 nařízení (EU) č. 575/2013/ES, a to s poměrem nesplaceného úvěru k zajištění rovným nebo nižším než 1. Pokud zpravodajská jednotka tato pravidla neuplatňuje, určují se úvěry, jež mají být zahrnuty do tohoto členění, podle přístupu zvoleného za účelem plnění kapitálových požadavků.

Následující položka se nepovažuje za úvěr:

Úvěry poskytnuté na základě správy majetku

Úvěry poskytnuté na základě správy majetku, tj. svěřenecké úvěry nebo nezajištěné svěřenské úvěry, jsou úvěry poskytnuté na jméno jedné strany (dále jen „správce majetku“) v zastoupení třetí osoby (oprávněného). Pro statistické účely se svěřenecké úvěry v rozvaze správce majetku nevykazují, zůstává-li riziko a prospěch spojený s vlastnictvím peněžních prostředků na straně oprávněného. Riziko a prospěch spojený s vlastnictvím zůstávají na oprávněném, pokud: a) oprávněný přebírá úvěrové riziko úvěru, tj. správce majetku je odpovědný pouze za administrativní správu úvěru, nebo b) investice oprávněného je zajištěna proti ztrátě pro případ, že by se správce majetku dostal do likvidace, tj. svěřenecký úvěr není částí aktiv správce majetku, které je v případě úpadku možno rozdělit.

3.	Dluhové cenné papíry

Držba dluhových cenných papírů, které jsou obchodovatelnými finančními nástroji sloužícími jako důkaz dluhu, obvykle obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala.

Tato položka zahrnuje:

a)	držbu cenných papírů, které držiteli poskytují bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den nebo dny nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydání;

úvěry, které se staly obchodovatelnými na organizovaném trhu, tj. obchodované úvěry, za předpokladu, že existují důkazy o obchodování na sekundárním trhu, včetně existence tvůrců trhu a častých kotací finančního aktiva, představovaných například rozpětím nákup/prodej. Není-li tomu tak, měly by se vykazovat v položce aktiv „úvěry“ (viz též „obchodované úvěry v kategorii 2i);

c)	podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů (viz také „podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů“ v kategorii 2j).

Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci dohod o zpětném odkupu zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a nejen pouhá možnost tak učinit. V případě, kdy dočasný nabyvatel získané cenné papíry prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů.

3a/3b/3c

Dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky

Tyto položky zahrnují:

a)	držbu obchodovatelných dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky;

b)	úvěry, které se staly obchodovatelnými na organizovaném trhu, tj. obchodované úvěry klasifikované jako dluhové cenné papíry, s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky;

c)	podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky.

Účasti

Účasti představují vlastnická práva na korporace nebo kvazikorporace; představují nárok na zůstatkovou hodnotu po uspokojení pohledávek všech věřitelů.

Tato položka zahrnuje kótované a nekótované akcie a ostatní účasti.

5.	Akcie / podílové listy investičních fondů

Akcie nebo podílové listy vydané investičními fondy, které jsou subjekty kolektivního investování, jež investují do finančních nebo nefinančních aktiv, pokud je cílem investování kapitálu získaného od veřejnosti.

Tato položka zahrnuje akcie / podílové listy fondů peněžního trhu vydané fondy peněžního trhu podle článku 2 tohoto nařízení a akcie / podílové listy vydané investičními fondy jinými než fondy peněžního trhu (ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38).

6.	Nefinanční aktiva (včetně stálých aktiv)

Hmotná či nehmotná aktiva jiná než finanční aktiva. Tato položka zahrnuje obydlí, ostatní budovy a stavby, stroje a zařízení, cennosti a produkty duševního vlastnictví, jako jsou počítačové programové vybavení (software) a databáze.

7.	Ostatní aktiva

Položka „ostatní aktiva“ je zbytkovou položkou rozvahy na straně aktiv a je definována jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této položce zahrnuty. Ostatní aktiva mohou zahrnovat:

finanční derivátové pozice s brutto kladnými tržními hodnotami

Pro statistické účely jsou zde zahrnuty finanční derivátové nástroje podléhající vykazování v rozvaze a je třeba je vykazovat ve zvláštní položce „z toho“ v sektorovém (měnové finanční instituce / instituce jiné než měnové finanční instituce) a zeměpisném členění (tuzemsko / eurozóna kromě tuzemska / zbytek světa);

brutto částky pohledávek na uspořádacích účtech

Pohledávky na uspořádacích účtech jsou položky aktiv vykazované v rozvaze měnové finanční instituce, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů, např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování;

c)	brutto částky pohledávek na přechodných účtech Pohledávky na přechodných účtech představují prostředky obvykle patřící klientům, které se právě převádějí mezi měnovými finančními institucemi. Patří sem šeky a jiné formy plateb, které byly zaslány k inkasu jiným měnovým finančním institucím;

naběhlé úroky z úvěrů

Podle obecné zásady akruálního účetnictví by měly být úroky z úvěrů vykazovány v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají, tj. na akruální bázi, a nikoli v okamžiku jejich skutečného splacení, tj. na bázi příjmů a výdajů. Naběhlé úroky z úvěrů se klasifikují v hrubém vyjádření v kategorii „ostatní aktiva“. Naběhlé úroky jsou vyloučeny z úvěru, ke kterému se vztahují, a je třeba je vykazovat jako zvláštní položku „z toho“;

e)	naběhlé úroky z držby dluhových cenných papírů;

f)	pohledávky z nevyplacených dividend;

g)	částky pohledávek nesouvisejících s hlavní obchodní činností měnových finančních institucí;

h)	aktivní protipoložka mincí vydaných státem (pouze rozvaha národních centrálních bank);

„Ostatní aktiva“ nezahrnují finanční nástroje ve formě finančních aktiv (patřících do jiných položek rozvahy), určité finanční nástroje, které nemají formu finančních aktiv, jako jsou např. záruky, přísliby, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze), a nefinanční aktiva (patřící do kategorie 6).

KATEGORIE PASIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

8.	Emitované oběživo

Kategorie pasiv „emitované oběživo“ zahrnuje bankovky a mince v oběhu, které jsou vydány nebo schváleny měnovými orgány. Tato kategorie zahrnuje bankovky vydané ECB a národními centrálními bankami. Mince v oběhu nejsou závazkem měnových finančních institucí v členských státech eurozóny, nýbrž závazkem ústředních vládních institucí. Mince jsou však součástí měnových agregátů, a proto se vykazují v kategorii „emitované oběživo“. Protipoložka k tomuto pasivu se zahrnuje do kategorie „ostatní aktiva“.

Vklady

Částky (akcie, vklady nebo jiné), které zpravodajské jednotky dluží věřitelům a které splňují znaky uvedené v oddílu 1 v části 1 přílohy I, kromě částek, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů nebo akcií/podílových listů fondů peněžního trhu. Pro účely statistického výkaznictví se tato kategorie dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a repo obchody.

vklady a úvěry

„Vklady“ zahrnují rovněž „úvěry“ jako závazky měnových finančních institucí. Z hlediska pojmů představují úvěry částky přijaté měnovými finančními institucemi, které nejsou strukturovány ve formě „vkladů“. ESA 2010 rozlišuje „úvěry“ a „vklady“ podle strany přebírající iniciativu, tj. je-li to dlužník, jde o úvěr, v případě iniciativy věřitele se jedná o vklad. Ve výkazech se „úvěry“ nevedou jako zvláštní kategorie na straně pasiv rozvahy. Místo toho se zůstatky považované za „úvěry“ zařazují bez dalšího rozlišení pod položku „vklady“, pokud je netvoří obchodovatelné nástroje. To je v souladu se shora uvedenou definicí „vkladů“. Úvěry poskytnuté měnovým finančním institucím klasifikované jako „vklady“ se člení podle požadavků statistického výkaznictví, tj. podle sektorů, nástrojů, měn a splatnosti. Do této kategorie patří syndikované úvěry přijaté zpravodajskými jednotkami;

neobchodovatelné dluhové nástroje

Neobchodovatelné dluhové nástroje emitované zpravodajskými jednotkami je třeba obecně klasifikovat jako „vklady“. Neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se později stanou obchodovatelnými a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“;

přijaté zálohy (marže)

Přijaté zálohy (marže) vzniklé na základě derivátových smluv by měly být klasifikovány jako „vklady“, jestliže představují hotovostní zajištění složené u měnových finančních institucí a zůstávají ve vlastnictví vkladatele a po skončení platnosti smlouvy se mu vyplatí zpět. Marže, které zpravodajská jednotka obdrží, by měly být v zásadě klasifikovány jako „vklady“ pouze v rozsahu, v jakém může měnová finanční instituce tyto prostředky volně použít k dalšímu poskytování úvěrů; musí-li být část marže, kterou měnová finanční instituce obdrží, dále poskytnuta jinému účastníkovi derivátového trhu, např. clearingové instituci, měla by být jako „vklady“ v zásadě klasifikována pouze ta část, která zůstává k dispozici měnové finanční instituci. Složitost současné praxe na trhu může komplikovat určení těch marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají bez rozlišení na stejný účet, nebo těch marží, které poskytují měnové finanční instituci zdroje na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“;

d)	účelově vázané zůstatky Podle vnitrostátní praxe se „účelově vázané zůstatky“ týkající se např. leasingových smluv klasifikují jako vklady pod položkou „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“ podle splatnosti / podmínek příslušné smlouvy.

akcie vydané měnovými finančními institucemi

Akcie vydané měnovými finančními institucemi se klasifikují jako vklady, a nikoli jako kapitál a rezervy, pokud: i) mezi vydávající měnovou finanční institucí a držitelem existuje ekonomický vztah dlužníka a věřitele bez ohledu na jakákoli vlastnická práva k těmto akciím a ii) akcie lze směnit na peníze nebo zpětně odkoupit bez výrazných omezení nebo sankcí. Výpovědní lhůta se nepovažuje za výrazné omezení. Tyto akcie musí navíc splňovat následující podmínky:

—	příslušná vnitrostátní právní úprava nedává vydávající měnové finanční instituci bezpodmínečné právo odmítnout zpětný odkup svých akcií,

—	akcie představují „jistou hodnotu“, tj. za normálních okolností budou v případě zpětného odkupu vyplaceny za jejich jmenovitou hodnotu,

—

v případě platební neschopnosti měnové finanční instituce se na držitele jejích akcií ze zákona nevztahuje povinnost uhradit nevyřízené závazky nad rámec jmenovité hodnoty akcií, tj. podíl akcionářů na upsaném základním kapitálu, ani se na ně nevztahují jiné zatěžující dodatečné povinnosti. Podřízenost akcií jinému nástroji vydanému měnovou finanční institucí se nepovažuje za zatěžující dodatečnou povinnost.

Výpovědní lhůty pro přeměnu takových akcií na peníze slouží ke klasifikaci těchto akcií podle výpovědní lhůty v rámci kategorie nástrojů „vklady“. Tyto výpovědní lhůty se použijí též při stanovení sazby minimálních rezerv podle článku 4 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). Jakékoli vyčleněné akcie související s úvěry měnové finanční instituce by se měly klasifikovat jako vklady se stejnou původní splatností jako příslušný úvěr, tj. jako „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“, v závislosti na ustanoveních o splatnosti obsažených v příslušné smlouvě o úvěru.

Akcie, které jsou vydány měnovými finančními institucemi a klasifikovány jako vklady, a ne jako kapitál a rezervy, jsou měnovou finanční institucí, jež je má v držení, klasifikovány jako úvěry na straně aktiv její rozvahy;

f)	závazky ze sekuritizace Protipoložka úvěrů nebo jiných aktiv, které byly zcizeny v rámci sekuritizace, ale které jsou stále zachyceny ve statistické rozvaze.

Následující položka se nepovažuje za vklad:

Prostředky (vklady) přijaté na základě správy majetku se ve statistické rozvaze měnové finanční instituce nevykazují (viz „Úvěry poskytnuté na základě správy majetku“ v rámci kategorie 2).

9.1	Jednodenní vklady

Vklady, které jsou směnitelné na peníze nebo které jsou převoditelné na požádání šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Tato položka zahrnuje:

a)	zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou okamžitě směnitelné na peníze na požádání nebo do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byla žádost podána, bez výrazné sankce nebo omezení, ale které nejsou převoditelné;

b)	zůstatky (úročené nebo neúročené) představující předem zaplacené částky v souvislosti s elektronickými penězi založenými na technickém vybavení nebo na programovém vybavení (např. předplacené karty);

c)	úvěry splatné do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byl úvěr poskytnut.

9.1a.

Převoditelné vklady

Převoditelné vklady jsou ty vklady v kategorii „jednodenní vklady“, jež jsou na žádost o provedení platby přímo převoditelné na jiné hospodářské subjekty pomocí běžně užívaných prostředků, jako jsou úhrady a inkasa, případně též pomocí kreditních či debetních karet, transakcí s elektronickými penězi, šeků nebo obdobných prostředků, a to bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do převoditelných vkladů se nezahrnují vklady, které slouží pouze pro výběr hotovosti nebo vklady, z nichž lze prostředky vybrat nebo převést prostřednictvím jiného účtu téhož majitele.

9.2	Vklady s dohodnutou splatností

Nepřevoditelné vklady, které nelze směnit na peníze před dohodnutým pevným termínem nebo které lze převést na peníze před tímto dohodnutým termínem jen tehdy, je-li držitel postižen určitou sankcí. Tato kategorie zahrnuje rovněž administrativně regulované úsporné vklady, u kterých kritérium splatnosti není relevantní; měly by být zařazeny do pásma splatnosti „nad dva roky“. Finanční produkty s prolongační klauzulí musí být klasifikovány podle nejbližší doby splatnosti. Ačkoliv je možné vklady s dohodnutou splatností vyplatit po předchozím oznámení dříve nebo při zaplacení určitých sankcí na požádání, nejsou tyto znaky pro účely klasifikace považovány za relevantní.

9.2a/9.2b/9.2c

Vklady s dohodnutou splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky

Tyto položky zahrnují v případě každého členění splatnosti:

a)	zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky, které jsou nepřevoditelné a které nelze směnit na peníze před uplynutím této doby splatnosti;

zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky do kategorie 9.3a, popřípadě 9.3b;

c)	zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí;

d)	marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu do jednoho roku / nad jeden rok a do dvou let / nad dva roky, které představují hotovostní zajištění na ochranu proti úvěrovému riziku, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět;

e)	úvěry podložené nepřevoditelnými dokumenty nebo nepodložené dokumenty s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky;

f)	neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky;

g)	podřízený dluh emitovaný měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky;

h)	závazky ze sekuritizace Protipoložka úvěrů nebo jiných aktiv, které byly zcizeny v rámci sekuritizace, ale které jsou stále zachyceny ve statistické rozvaze. Tyto závazky se podle dohody řadí do členění splatnosti „s dohodnutou splatností nad dva roky“.

Vklady s dohodnutou splatností nad dva roky zahrnují:

zůstatky (bez ohledu na dobu splatnosti), jejichž úrokové sazby nebo jiné podmínky stanoví vnitrostátní právní předpisy a které jsou určeny ke zvláštním účelům, např. financování bydlení, jež nastanou po dvou letech, i když technicky jsou splatné na požádání.

9.3	Vklady s výpovědní lhůtou

Nepřevoditelné vklady bez dohodnuté splatnosti, které nelze směnit na peníze bez předchozí výpovědi; před uplynutím výpovědní lhůty není směna na hotovost možná nebo je možná pouze se sankcí. Patří sem vklady, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, avšak podléhaly by sankci a omezením podle vnitrostátní praxe (zařazené do pásma splatnosti „do tří měsíců včetně“), a investiční účty bez výpovědní lhůty nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr (zařazené do pásma splatnosti „nad tři měsíce“)

9.3a/9.3b

Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně / nad tři měsíce, z toho nad dva roky

Tyto položky zahrnují:

a)	zůstatky bez pevně stanovené doby splatnosti, které lze vybrat pouze na základě předcházející výpovědi s lhůtou do tří měsíců včetně / nad tři měsíce, z toho nad dva roky; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankci a

b)	zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly předčasně vypovězeny se lhůtou kratší než tři měsíce / nad tři měsíce, z toho nad dva roky.

Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně zahrnují nepřevoditelné úsporné vklady na viděnou a ostatní typy vkladů drobných střadatelů, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, podléhaly by však výrazné sankci.

Vklady s výpovědní lhůtou nad tři měsíce, z toho případně vklady s výpovědní lhůtou nad dva roky zahrnují investiční účty bez výpovědní lhůty nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr.

9.4	Repo obchody

Protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry prodané zpravodajskými jednotkami za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto nebo obdobných cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané zpravodajskými jednotkami výměnou za cenné papíry převedené na třetí osobu, tj. dočasného nabyvatele, se klasifikují jako „repo obchody“ v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace a nejen pouze možnost tak učinit. To znamená, že veškerá rizika a všechny výhody související s předmětnými cennými papíry zůstávají během celé operace na straně zpravodajských jednotek.

Jako „repo obchody“ se klasifikují všechny následující varianty operací typu repo obchodů:

a)	částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění a

b)	částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou dohody o prodeji a zpětném nákupu (sale/buy-back).

Cenné papíry, které jsou předmětem operací typu repo obchodů, se vykazují podle pravidel uvedených v položce aktiv 3 „dluhové cenné papíry“. Do této položky patří i operace, při nichž dochází k dočasnému převodu zlata proti hotovostnímu zajištění.

10.	Akcie / podílové listy fondů peněžního trhu

Akcie nebo podílové listy vydané fondy peněžního trhu. Viz definice v oddílu 2 části 1 přílohy I.

11.	Emitované dluhové cenné papíry

Cenné papíry jiné než majetkové účasti emitované zpravodajskými jednotkami, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. Tato položka zahrnuje:

a)	cenné papíry, které poskytují držiteli nepodmíněné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo počínaje dnem stanoveným v okamžiku vydání;

b)	neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se následně stanou obchodovatelnými, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“ (viz také kategorie 9);

podřízený dluh emitovaný měnovými finančními institucemi je třeba pro účely měnové a finanční statistiky vykazovat stejně jako ostatní závazky měnových finančních institucí. Podřízený dluh vydaný ve formě cenných papírů musí být tudíž klasifikován jako „emitované dluhové cenné papíry“, zatímco podřízený dluh vydaný měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů je třeba vykázat jako „vklady“. Jsou-li všechny podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi vyjádřeny pro statistické účely jako jediná hodnota, je nutné ji vykázat jako „emitované dluhové cenné papíry“, neboť podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů. Podřízený dluh by neměl být vykazován v pasivech pod položkou „kapitál a rezervy“;

hybridní nástroje. Obchodovatelné nástroje s kombinací dluhové a derivátové složky, včetně:

i)	obchodovatelných dluhových nástrojů s vloženými deriváty,

ii)	obchodovatelných nástrojů, jejichž hodnota při splacení nebo kupónový výnos se váže na vývoj podkladového referenčního aktiva, ceny aktiva nebo jiného referenčního ukazatele po dobu splatnosti nástroje.

11a/11b/11c

Dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky

Tyto položky zahrnují v případě každého členění splatnosti:

a)	neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky a

b)	podřízený dluh vydaný měnovými finančními institucemi ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky.

11d	z toho dluhové cenné papíry do dvou let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %

Hybridní nástroje vydané měnovými finančními institucemi, které mají původní splatnost do dvou let a které mohou mít při splatnosti v důsledku kombinace dluhové a derivátové složky smluvní hodnotu v měně emise nižší, než je původně investovaná částka.

12.	Kapitál a rezervy

Pro účely statistického výkaznictví obsahuje tato kategorie částky vznikající z emisí základního kapitálu zpravodajských jednotek akcionářům nebo jiným vlastníkům, které pro držitele představují vlastnická práva k měnové finanční instituci a obecně i právo podílet se na jejím zisku a na jejím likvidačním zůstatku. Patří sem rovněž zisk (nebo ztráta), jak jsou zaznamenány ve výkazu zisku a ztráty, prostředky ze zisku nerozděleného akcionářům nebo prostředky přesunuté zpravodajskými jednotkami do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků. Tato kategorie v zásadě zahrnuje:

a)	získaný základní kapitál včetně emisního ážia;

b)	zisk (nebo ztráta) zaznamenané ve výkazu zisku a ztráty;

c)	výnosy a náklady vykázané přímo ve vlastním kapitálu;

d)	prostředky ze zisku nerozděleného akcionářům;

e)	opravné položky a obecné rezervy na úvěry, cenné papíry nebo jiné typy aktiv, např. opravné položky ke ztrátám z úvěrů (lze je vykazovat podle pravidel účetnictví).

13.	Ostatní pasiva

Položka „ostatní pasiva“ je zbytková položka rozvahy na straně pasiv definovaná jako „pasiva jinde nezahrnutá“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této položce zahrnuty. Ostatní pasiva mohou zahrnovat:

finanční derivátové pozice s brutto zápornými tržními hodnotami

b)	brutto částky závazků na uspořádacích účtech Závazky na uspořádacích účtech jsou zůstatky vykazované v rozvaze měnové finanční instituce, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů, např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování;

brutto částky závazků na přechodných účtech;

Závazky na přechodných účtech představují prostředky obvykle patřící klientům, které se právě převádějí mezi měnovými finančními institucemi. Patří sem úhrady, které byly odepsány z účtů klientů, a jiné položky, kde příslušné platby zpravodajské jednotky ještě neprovedly;

naběhlé úroky z vkladů

Podle obecné zásady akruálního účetnictví se úroky z vkladů vykazují v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají (tj. na akruální bázi), a nikoli v okamžiku jejich skutečného splacení (tj. na bázi příjmů a výdajů). Naběhlé úroky z vkladů se klasifikují v hrubém vyjádření v kategorii „ostatní pasiva“. Naběhlé úroky jsou vyloučeny z vkladu, ke kterému se vztahují, a je třeba je vykazovat jako zvláštní položku „z toho“;

e)	naběhlé úroky z vydaných dluhových cenných papírů;

f)	závazky z nevyplacených dividend; částky závazků nesouvisejících s hlavní obchodní činností měnové finanční instituce, např. závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky;

g)	rezervy představující závazky vůči třetím stranám, např. penze a dividendy;

marže přijaté na základě derivátových smluv

Marže přijaté na základě derivátových smluv se běžně klasifikují jako „vklady“ (viz kategorie 9). Složitost současné praxe na trhu komplikuje určení takových marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají na stejný účet bez rozlišení, nebo těch marží, které má měnová finanční instituce k dispozici jako zdroj na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“ podle příslušné vnitrostátní praxe;

i)	čisté částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním operací s cennými papíry nebo operací s devizami.

Z kategorie „ostatních pasiv“ lze vyloučit téměř všechny finanční nástroje ve formě finančních pasiv (patřících do jiných položek rozvahy), finanční nástroje, které nemají formu finančních pasiv jako např. záruky, přísliby, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze) a nefinanční pasiva jako jsou kapitálové položky na straně pasiv (patřící do kategorie „kapitál a rezervy“).

ČÁST 3

Definice sektorů

Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 2010. Tato tabulka uvádí podrobný standardní popis sektorů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni. Protistrany nacházející se v eurozóně se rozlišují podle svého sektoru v souladu se seznamy, které vede Evropská centrální banka (ECB) pro statistické účely, a podle pokynů pro statistickou klasifikaci protistran obsažených v příručce ECB „Monetary financial institutions and markets statistics sector manual: Guidance for the statistical classification of customers“ (Příručka pro statistiky měnových finančních institucí a trhů – pokyny ke statistické klasifikaci klientů). Úvěrové instituce nacházející se mimo eurozónu se označují jako „banky“, a nikoli jako měnové finanční instituce. Obdobně se termín „instituce jiné než měnové finanční instituce“ vztahuje pouze na členské státy. V případě členských států, jejichž měnou není euro, se používá termín „nebankovní subjekty“.

Tabulka

Definice sektorů

Sektor	Definice
Měnové finanční instituce	Viz článek 1
Vládní instituce	Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství. (ESA 2010, odstavce 2.111 až 2.113)
Ústřední vládní instituce	Tento subsektor (S.1311) zahrnuje všechny správní resorty státu a jiné ústřední orgány, jejichž pravomoc se obvykle vztahuje na celé ekonomické území s výjimkou správy fondů sociálního zabezpečení. (ESA 2010, odstavec 2.114)
Národní vládní instituce	Tento subsektor (S.1312) zahrnuje takové typy veřejné správy, jež jsou samostatné institucionální jednotky vykonávající s výjimkou správy fondů sociálního zabezpečení některé z funkcí vládních institucí na nižší úrovni, než je úroveň ústředních vládních institucí, a na úrovni vyšší, než je úroveň vládních institucionálních jednotek existujících na místní úrovni. (ESA 2010, odstavec 2.115)
Místní vládní instituce	Tento subsektor (S.1313) zahrnuje takové druhy jednotek veřejné správy, jejichž pravomoc se vztahuje pouze na místně určenou část ekonomického území, s výjimkou místních orgánů fondů sociálního zabezpečení. (ESA 2010, odstavec 2.116)
Fondy sociálního zabezpečení	Subsektor fondů sociálního zabezpečení (S.1314) zahrnuje ústřední, národní a místní institucionální jednotky, jejichž hlavní činnost spočívá v poskytování sociálních dávek a které splňují tato dvě kritéria: a) určité skupiny obyvatelstva jsou ze zákona nebo jiného právního předpisu povinny účastnit se programu nebo platit příspěvky a b) za řízení instituce, pokud jde o stanovení nebo schvalování příspěvků a dávek, zodpovídají vládní instituce nezávisle na své úloze orgánu dohledu nebo zaměstnavatele. (ESA 2010, odstavec 2.117)
Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu	Investiční fondy ve smyslu nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38). Subsektor tvoří všechny subjekty kolektivního investování (kromě fondů peněžního trhu), které investují do finančních a/nebo nefinančních aktiv, pokud je jejich cílem investování kapitálu získaného od veřejnosti.
Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů + pomocné finanční instituce + kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz	Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie / podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy. (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94) Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se zabývají převážně činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou. Tento subsektor zahrnuje též vedení podniků (ústředí), jejichž všechny dceřiné společnosti nebo většina z nich jsou finančními institucemi. (ESA 2010, odstavce 2.95 až 2.97) Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích. Tento subsektor zahrnuje holdingové společnosti, jejichž majetková účast ve skupině dceřiných společností umožňuje kontrolu této skupiny a jejichž hlavním předmětem činnosti je vlastnění skupiny, aniž poskytují jakékoli další služby podnikům, v nichž mají podíl na vlastním kapitálu, tzn. že nespravují ani neřídí jiné jednotky. (ESA 2010, odstavce 2.98 až 2.99)
Pojišťovací společnosti	Subsektor pojišťovacích společností (S.128) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění. (ESA 2010, odstavce 2.100 až 2.104)
Penzijní fondy	Subsektor penzijních fondů (S.129) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fondy jako programy sociálního pojištění poskytují příjmy v důchodu a často také dávky v případě smrti a invalidity. (ESA 2010, odstavce 2.105 až 2.110)
Nefinanční podniky	Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace. (ESA 2010, odstavce 2.45 až 2.54)
Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem	Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky, nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty považovanými za kvazikorporace. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako výrobce výrobků a nefinančních služeb výlučně pro vlastní konečné užití. (ESA 2010, odstavce 2.118 až 2.128) Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD) (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví. (ESA 2010, odstavce 2.129 až 2.130)
Podnikatelé (fyzické osoby) a společenství bez právní subjektivity (dílčí soubor „domácností“)	Podnikatelé (fyzické osoby) a společenství bez samostatné právní subjektivity – nevytvořené jako kvazikorporace –, jež jsou tržními výrobci. (ESA 2010, odstavec 2.119d)

(1) V tabulkách této přílohy je ECB klasifikována jako měnová finanční instituce, která je rezidentem v zemi, ve které se ECB skutečně nachází.

(2) Dceřiné společnosti jsou subjekty zapsané v rejstříku samostatně, v nichž drží jiný subjekt většinový podíl nebo všechny podíly, zatímco pobočky jsou subjekty nezapsané v rejstříku (nejsou právnickými osobami), které jsou zcela ve vlastnictví mateřské společnosti.

PŘÍLOHA III

UPLATŇOVÁNÍ POVINNOSTI MINIMÁLNÍCH REZERV A SOUVISEJÍCÍ ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA

ČÁST 1

Povinnost minimálních rezerv úvěrových institucí: obecná pravidla

Pole označená * v tabulce 1 v příloze I se používají při výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv. Pokud se jedná o dluhové cenné papíry, úvěrové instituce buď předloží doklad o pasivech, jež mají být vyloučena ze základu pro stanovení minimálních rezerv, nebo použijí standardní odpočet pevné procentní části stanovené Evropskou centrální bankou (ECB). Vyšrafovaná pole vykazují pouze úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv.

Sloupec „z toho úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky“ neobsahuje závazky zpravodajských jednotek vůči institucím vyňatým ze systému minimálních rezerv ECB, tj. institucím, které jsou vyňaty z důvodů jiných než proto, že v nich probíhají reorganizační opatření. Instituce, které jsou dočasně osvobozeny od povinnosti minimálních rezerv z důvodů, že v nich probíhají reorganizační opatření, se považují za instituce s povinností minimálních rezerv, a proto závazky vůči těmto institucím spadají do sloupce „z toho úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky“. Do tohoto sloupce patří rovněž závazky vůči institucím, které nemají skutečnou povinnost držet rezervy u Evropského systému centrálních bank z důvodu uplatnění paušálních odpočitatelných položek.

Instituce s plnou vykazovací povinností mohou rovněž vykazovat pozice vůči „měnovým finančním institucím jiným než úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám“ místo vůči „měnovým finančním institucím“ a „úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám“, pokud tím nedojde ke ztrátě podrobných údajů a pokud nebudou dotčeny pozice ve vyšrafovaných polích. V závislosti na vnitrostátních systémech shromažďování informací, a aniž je dotčena plná shoda s definicemi a zásadami klasifikace pro rozvahu měnových finančních institucí stanovenými v tomto nařízení, mohou úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv místo toho vykazovat údaje nutné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv, s výjimkou údajů o obchodovatelných nástrojích, v souladu níže uvedenou tabulkou za předpokladu, že nebudou dotčeny pozice ve vyšrafovaných polích v tabulce 1 v příloze I.

4.	Úvěrové instituce ve zbytkové části vykazují přinejmenším čtvrtletní údaje nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv v souladu s níže uvedenou tabulkou.

5.	Při vykazování podle níže uvedené tabulky musí být zajištěn přísný soulad s tabulkou 1 v příloze I.

ČÁST 2

Zvláštní pravidla

ODDÍL 1

Statistické vykazování skupiny úvěrových institucí podléhajících systému minimálních rezerv ECB na agregovaném základě

1.1

Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článku 11 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9), Výkonná rada může povolit, aby úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv prováděly agregované statistické vykazování jako skupina v rámci jednoho členského státu. Všechny dotčené instituce se v seznamu měnových finančních institucí vedeném ECB uvádějí jednotlivě.

1.2

Bylo-li úvěrovým institucím uděleno povolení držet minimální rezervy přes zprostředkovatele podle článku 10 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9), a nepožívají-li výhod skupinového vykazování ve smyslu tohoto oddílu, mohou národní centrální banky oprávnit zprostředkovatele k provádění agregovaného statistického vykazování (jiného než ve vztahu k základu pro stanovení minimálních rezerv) jménem úvěrových institucí. Všechny dotčené instituce se v seznamu měnových finančních institucí vedeném ECB uvádějí jednotlivě.

1.3	Tvoří-li skupinu úvěrových institucí pouze instituce ve zbytkové části, vztahuje se na ni pouze povinnost zjednodušeného vykazování platná pro instituce ve zbytkové části. Jinak se na ni jako na celek vztahuje statistické výkaznictví pro instituce s plnou vykazovací povinností.

ODDÍL 2

Povinnost minimálních rezerv v případě fúzí, kterých se účastní úvěrové instituce

2.1	Pro účely této přílohy mají výrazy „fúze“, „fúzující instituce“ a „nabývající instituce“ význam uvedený v článku 1 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

2.2	Pro udržovací období, během kterého se fúze uskutečňuje, se povinnost minimálních rezerv nabývající instituce vypočte a musí být splněna v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

2.3

Pro následující udržovací období se povinnost minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv a podle statistických údajů vykázaných podle pravidel stanovených v níže uvedené tabulce. Jinak se použijí běžná pravidla pro vykazování statistických informací a pro výpočet povinných minimálních rezerv, jak je stanoví článek 3 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

2.4

Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v předchozích odstavcích, může příslušná národní centrální banka povolit nabývající instituci, aby plnila svou statistickou zpravodajskou povinnost prostřednictvím dočasných postupů, například zvláštních formulářů pro jednotlivé fúzující instituce po několik období po uskutečnění fúze. Délka trvání této odchylky od běžného postupu vykazování by měla být omezena na co nejkratší dobu a neměla by překročit šest měsíců od uskutečnění fúze. Touto odchylkou není dotčena povinnost nabývající instituce splnit svou zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení a případně její povinnost převzít zpravodajskou povinnost fúzujících institucí v souladu s touto přílohou.

Tabulka

Zvláštní pravidla pro výpočet povinnosti minimálních rezerv úvěrových institucí zúčastněných na fúzi (1)

Případ č.	Typ fúze	Přebírané povinnosti
1	Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce) a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování měsíčních statistických informací za předchozí měsíc.	Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka.
2	Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ve zbytkové části a případně jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí	Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka.
3	Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem měsíce a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování měsíčních statistických informací za předchozí měsíc.	Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme k vlastní zpravodajské povinnosti ještě statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc, který fúzi předcházel.
4	Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ve zbytkové části a případně jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.	Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme k vlastní zpravodajské povinnosti ještě statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc anebo za čtvrtletí, které fúzi předcházely, podle typu instituce.
5	Fúze, při níž instituce ve zbytkové části (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností a případně jednu nebo více institucí ve zbytkové části (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí měsíc.	Uplatní se stejný postup jako v případě č. 1.
6	Fúze, při níž instituce ve zbytkové části (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ve zbytkové části (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.	Pro udržovací období následující po fúzi až do doby, kdy nabývající instituce poprvé vykáže čtvrtletní údaje v souladu se sníženou statistickou zpravodajskou povinností pro instituce ve zbytkové části stanovenou v příloze III, se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka.
7	Fúze, při níž instituce ve zbytkové části (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ve zbytkové části (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí, a v jejímž důsledku se instituce ve zbytkové části stává institucí s plnou vykazovací povinností.	Uplatní se stejný postup jako v případě č. 2.
8	Fúze, při níž instituce ve zbytkové části (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ve zbytkové části (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.	Pro udržovací období následující po fúzi až do doby, kdy nabývající instituce poprvé vykáže čtvrtletní údaje v souladu se sníženou statistickou zpravodajskou povinností pro instituce ve zbytkové části stanovenou v příloze III, se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme k vlastní zpravodajské povinnosti ještě statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za čtvrtletí, které fúzi předcházelo.
9	Fúze, při níž instituce ve zbytkové části (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností a případně jednu nebo více institucí zbytkové části (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem měsíce a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí měsíc.	Uplatní se stejný postup jako v případě č. 3.
10	Fúze, při níž instituce ve zbytkové části (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ve zbytkové části (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí a v jejímž důsledku se instituce ve zbytkové části stává institucí s plnou vykazovací povinností.	Uplatní se stejný postup jako v případě č. 4.
11	Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) vznikne z institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem měsíce a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování měsíčních statistických informací za předchozí měsíc.	Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc, který fúzi předcházel.
12	Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) vznikne z jedné nebo více institucí ve zbytkové části a případně z jedné nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.	Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc nebo čtvrtletí, které fúzi předcházelo podle typu instituce.
13	Fúze, při níž instituce ve zbytkové části (nabývající instituce) vznikne z jedné nebo více institucí ve zbytkové části (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.	Od udržovacího období následujícího po fúzi až do doby, kdy nabývající instituce poprvé po fúzi vykáže čtvrtletní údaje v souladu se sníženou statistickou zpravodajskou povinností pro zpravodajské jednotky ve zbytkové části stanovenou podle přílohy III, se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za čtvrtletí, které fúzi předcházelo.

(1) Tato tabulka uvádí podrobnosti o složitějších postupech, které se uplatňují ve zvláštních případech. V případech v tabulce neuvedených se uplatňují běžná pravidla pro vykazování statistických informací a výpočet výše povinných minimálních rezerv podle článku 3 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

PŘÍLOHA IV

MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči ECB.

Minimální standardy pro přenos:

a)	výkazy musí být předány včas a ve lhůtách, které příslušná národní centrální banka stanoví;

b)	forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené příslušnou národní centrální bankou;

c)	zpravodajská jednotka musí příslušné národní centrální bance poskytnout údaje o kontaktní osobě nebo osobách;

d)	musí být dodrženy technické parametry pro přenos údajů do příslušné národní centrální banky.

Minimální standardy pro přesnost:

a)	statistické údaje musí být správné: všechny lineární vazby musí být splněny (např. aktiva a pasiva musí být vyrovnaná, dílčí součty musí vytvářet výsledné součty) a údaje musí být v rámci všech periodicit konzistentní;

b)	zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;

c)	statistické údaje musí být úplné a nesmí obsahovat časové a strukturální mezery: chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny příslušné národní centrální bance a případně co nejdříve dodány;

d)	zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry, zásady zaokrouhlování a počet desetinných míst stanovené příslušnou národní centrální bankou pro technický přenos dat.

Minimální standardy pro pojmovou shodu:

a)	statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

b)	v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení a

c)	zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v předávaných údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4.	Minimální standardy pro opravy: Je nutné dodržovat metody a postupy pro opravy, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami.

PŘÍLOHA V

ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO NÁSLEDNÉ ZMĚNY

Nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32)

(Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 14).

Nařízení (EU) č. 883/2011

(Úř. věst. L 228, 3.9.2011, s. 13).

PŘÍLOHA VI

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32)	Toto nařízení
Článek 1a	Článek 2
Článek 2	Článek 3
Článek 3	Článek 4
Článek 4	Článek 5
Článek 5	Článek 6
Článek 6	Článek 7
Článek 7	Článek 8
Článek 8	Článek 9
Článek 9	Článek 10
Článek 10	Článek 11
Článek 11	Článek 12
Článek 12	Článek 13
Článek 13	Článek 14
Článek 14	Článek 15
Článek 15	Článek 16
Příloha I část 2 oddíl 5.2a	Příloha I část 2 oddíl 5.3
Příloha I část 2 oddíl 5.2b	Příloha I část 2 oddíl 5.4
Příloha I část 2 oddíl 5.3	Příloha I část 2 oddíl 5.5
Příloha I část 2 oddíl 5.4	Příloha I část 2 oddíl 5.6
Příloha I část 2 oddíl 5.5	Příloha I část 2 oddíl 5.7
—	Příloha I část 3 oddíl 4
Příloha I část 3 oddíl 4	Příloha I část 3 oddíl 5
Příloha I část 3 oddíl 5	Příloha I část 3 oddíl 6
Příloha I část 3 oddíl 6	Příloha I část 3 oddíl 7
Příloha I část 4	—
Příloha I část 5	Příloha I část 4
Příloha I část 6	Příloha I část 7
Příloha I část 8	Příloha I část 5
Příloha I část 6	Příloha I část 7

7.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 297/51

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1072/2013

ze dne 24. září 2013

o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění)

(ECB/2013/34)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 63/2002 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2001/18) (2) bylo podstatně změněno. Vzhledem k tomu, že je v něm třeba provést další změny, zejména s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (3), mělo by být v zájmu srozumitelnosti přepracováno.

(2)

Evropský systém centrálních bank (ESCB) vyžaduje pro plnění svých úkolů vypracovávání statistiky úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (MFI) s výjimkou centrálních bank a fondů peněžního trhu na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům, jejímž hlavním účelem je poskytnout Evropské centrální bance (ECB) komplexní, podrobný a harmonizovaný statistický obraz výše úrokových sazeb uplatňovaných těmito institucemi a jejich časového vývoje. Tyto úrokové sazby představují poslední článek transmisního mechanismu měnové politiky utvářené na základě změn oficiálních úrokových sazeb, a jsou proto nezbytným předpokladem pro spolehlivou analýzu měnového vývoje v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“). Současně jsou pro ESCB nezbytné informace o vývoji úrokových sazeb, aby mohla přispívat k řádnému provádění politiky příslušných orgánů v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi a v oblasti stability finančního systému.

(3)

(4)

(5)

Může být nezbytné a zároveň může snížit zpravodajskou zátěž, shromažďují-li národní centrální banky od skutečného souboru zpravodajských jednotek statistické informace nutné ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB jako součást širšího zpravodajského systému, který jednotlivé národní centrální banky vytvářejí v rámci vlastních pravomocí v souladu s právními přepisy Unie, vnitrostátními právními předpisy nebo se zavedenou praxí a který slouží jiným statistickým účelům, pokud tím není ohroženo plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB. Pro zvýšení transparentnosti je v těchto případech vhodné informovat zpravodajské jednotky o tom, že jsou údaje shromažďovány pro jiné statistické účely. V určitých případech může ECB využít statistické informace, které byly shromážděny pro tyto jiné účely, ke splnění svých požadavků.

(6)

Od přijetí nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) došlo ke zlepšení systému vykazování úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům, jakož i metod pro výběr skutečného souboru zpravodajských jednotek, což by mělo být zohledněno v pokynech k výběrovému šetření i ve statistické zpravodajské povinnosti.

(7)

Je rovněž nezbytné umožnit, aby ECB poskytovala analytickou a statistickou podporu Evropské radě pro systémová rizika v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (4).

(8)

Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a omezila na minimum související zátěž. S ohledem na zvláštní charakteristiky sektoru MFI v každém z členských států eurozóny je konečná volba metody výběru skutečného souboru zpravodajských jednotek ponechána na národních centrálních bankách. Cílem je snížit zpravodajské zatížení a současně zajistit vysokou kvalitu statistických údajů. Podle čl. 5 odst. 1 může ECB přijímat nařízení k vymezení a ukládání statistické zpravodajské povinnosti skutečnému souboru zpravodajských jednotek členských států eurozóny. Čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení stanoví, že ECB může přijímat nařízení upravující podmínky, za kterých lze uplatnit právo ověřovat statistické informace nebo provádět jejich nucené shromažďování.

(9)	Článek 4 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že členské státy si samy řídí organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracují s ESCB, aby zajistily plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu ESCB.

(10)

Uznává se, že nařízení přijatá ECB podle článku 34.1 statutu ESCB nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), nicméně článek 5 statutu ESCB se vztahuje na členské státy eurozóny i na členské státy mimo eurozónu. 17. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 2533/98 poukazuje na to, že z článku 5 statutu ESCB spolu s článkem 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která členské státy mimo eurozónu považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny.

(11)	Měla by se uplatňovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.

(12)	Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

1)	výrazy „zpravodajské jednotky“ a „rezident“ mají stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

2)	„domácnostmi“ se rozumí sektor domácností a sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (kombinace S.14 a S.15), jak jsou vymezeny v přepracovaném Evropském systému účtů (dále jen „ESA 2010“), který je stanoven v nařízení (EU) č. 549/2013;

3)	„nefinančními podniky“ se rozumí sektor nefinančních podniků (S.11), jak je vymezen v ESA 2010;

4)	„měnová finanční instituce“ má stejný význam jako v článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (5);

„statistikou úrokových sazeb MFI“ se rozumí statistika týkající se úrokových sazeb uplatňovaných rezidentskými MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu na vklady a úvěry, denominované v eurech, vůči domácnostem a nefinančním podnikům, jež jsou rezidenty v členských státech eurozóny. „Statistika úrokových sazeb MFI“ zahrnuje odpovídající objemy nových obchodů spočívajících ve vkladech a úvěrech denominovaných v eurech, jakož i objemy nových obchodů spočívajících v opětovně sjednaných úvěrech;

6)	„fondy peněžního trhu“ mají stejný význam jako v článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 (ECB/2008/32) (6);

„referenčním souborem zpravodajských jednotek“ se rozumí rezidentské MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu, které přijímají vklady denominované v eurech od domácností nebo nefinančních podniků, jež jsou rezidenty v členských státech eurozóny, nebo které těmto subjektům poskytují úvěry denominované v eurech;

8)	„institucí ve zbytkové části“ se rozumí malá MFI kromě centrální banky a fondu peněžního trhu, které byla udělena výjimka podle článku 4.

Článek 2

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek se skládá z rezidentských MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu, které z referenčního souboru zpravodajských jednotek vybírají národní centrální banky. Národní centrální banky skutečný soubor zpravodajských jednotek vybírají pomocí úplného zjišťování nebo pomocí výběrového šetření.

2. V případě výběrového šetření národní centrální banky referenční soubor zpravodajských jednotek stratifikují do homogenních vrstev a skutečný soubor zpravodajských jednotek poté buď z každé vrstvy vyberou náhodně, nebo v každé vrstvě vyberou největší instituce.

3. V případě náhodného výběru musí být minimální velikost vnitrostátního výběrového souboru taková, aby maximální náhodná chyba na vnitrostátní úrovni v průměru nepřekročila na úrovni spolehlivosti 90 % 10 základních bodů. V případě výběru největších institucí musí minimální velikost vnitrostátního výběrového souboru odpovídat obdobné úrovni kvalitativního opatření na základě funkce odhadované střední absolutní hodnoty chyb.

4. Národní centrální banky při výběru skutečného souboru zpravodajských jednotek rovněž používají vzorce a kritéria stanovená v obecných zásadách ECB/2007/9 ze dne 1. srpna 2007 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (7).

5. Každá národní centrální banka informuje zpravodajské jednotky, jež jsou rezidenty na jejím státním území, o jejich statistické zpravodajské povinnosti v rámci vnitrostátních postupů.

6. Rada guvernérů je oprávněna kontrolovat dodržování tohoto článku.

Článek 3

Statistická zpravodajská povinnost

1. Pro pravidelné sestavování statistiky úrokových sazeb MFI vykazuje skutečný soubor zpravodajských jednotek národní centrální bance členského státu, v němž je zpravodajská jednotka rezidentem, měsíční statistické informace vztahující se k novým obchodům a ke stavu obchodů. Požadované statistické informace jsou uvedeny v příloze I.

2. Národní centrální banky v souladu s národními požadavky stanoví a zavedou postupy pro vykazování, které musí skutečný soubor zpravodajských jednotek dodržovat. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu plnění minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy uvedených v odstavci 3.

3. Požadované statistické informace jsou vykazovány v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou stanoveny v příloze II.

4. Národní centrální banky předávají ECB agregované měsíční statistické informace na úrovni členských států do skončení pracovní doby v 19. pracovní den po skončení referenčního měsíce.

Článek 4

Výjimky

1. Dochází-li k výběru zpravodajských jednotek pomocí úplného zjišťování, mohou národní centrální banky malým MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu udělit výjimky ohledně periodicity vykazování za předpokladu, že celkový příspěvek těchto zpravodajských jednotek do vnitrostátní rozvahy MFI z hlediska zůstatků, vypočtený podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), nepřesahuje 5 %. Namísto měsíčního vykazování mohou instituce ve zbytkové části statistiku úrokových sazeb MFI vykazovat čtvrtletně.

2. Národní centrální banky každý rok včas kontrolují plnění podmínek uvedených v odstavci 1, aby mohly udělit nebo případně zrušit výjimku s účinkem od počátku každého roku.

3. Instituce ve zbytkové části se mohou rozhodnout, že výjimky nevyužijí a že namísto toho budou plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost.

4. Při přepočtu údajů na 100 % pokrytí mohou národní centrální banky zvolit postup pro přenos vykazovaných údajů do chybějících období uplatněním vhodných technik statistických odhadů s cílem zohlednit tendence vývoje údajů nebo sezónní vlivy. Národní centrální banky každoročně monitorují počet institucí ve zbytkové části.

Článek 5

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo vynuceně shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Národní centrální banky toto právo vykonávají zejména, pokud zpravodajská jednotka nesplňuje minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy uvedené v příloze II.

Článek 6

První vykazování

Vykazování podle tohoto nařízení se poprvé provede s údaji za prosinec 2014.

Článek 7

Zrušení

1. Nařízení (EU) č. 63/2002 (ECB/2001/18) se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2015.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 8

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se od 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 24. září 2013.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2) Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 24.

(3) Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.

(4) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162.

(5) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(6) Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 14.

(7) Úř. věst. L 341, 27.12.2007, s. 1.

(8) Úř. věst. L 226, 28.8.2010, s. 48.

PŘÍLOHA I

ZPRAVODAJSKÝ SYSTÉM PRO STATISTIKU ÚROKOVÝCH SAZEB MĚNOVÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ

ČÁST 1

Druh sazby

I. Dohodnutá průměrná roční sazba

Obecná zásada

Druhem sazby, kterou zpravodajské jednotky vykazují pro všechny kategorie nástrojů vkladů a úvěrů týkajících se nových obchodů a stavů obchodů, je dohodnutá průměrná roční sazba (annualised agreed rate – AAR). Je definována jako úroková sazba, dohodnutá mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem, na vklad nebo úvěr, převedená na roční bázi a vyjádřená v procentech za rok. Sazba AAR zahrnuje všechny platby úroků z vkladů a úvěrů, ale nezahrnuje žádné případně uplatněné poplatky. Disážio, definované jako rozdíl mezi nominální částkou úvěru a částkou přijatou zákazníkem, se považuje za úrokovou platbu na počátku smluvního vztahu (čas t0), a proto se odráží v sazbě AAR.

Pokud se úrokové platby dohodnuté mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem během roku v pravidelných intervalech kapitalizují, např. jednou měsíčně nebo čtvrtletně, spíše než jednou ročně, dohodnutá sazba se přepočítává pomocí níže uvedeného vzorce, a tím se odvodí dohodnutá průměrná roční sazba:

Formula

kde:

x	je sazba AAR,
rag	je roční úroková sazba dohodnutá mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem pro vklad nebo úvěr, jsou-li termíny úrokové kapitalizace vkladu a všech plateb a splátek úvěru stanoveny v pravidelných intervalech během roku, a
n	je počet období úrokové kapitalizace u vkladu a počet období plateb (splátek) u úvěru v jednom roce, tj. 1 pro roční platby, 2 pro půlroční platby, 4 pro čtvrtletní platby a 12 pro měsíční platby.

Národní centrální banky mohou požadovat, aby jejich zpravodajské jednotky poskytly pro všechny nebo některé vkladové a úvěrové nástroje týkající se nových smluv a stavů obchodů úzce definovanou efektivní úrokovou sazbu (narrowly defined effective rate – NDER) namísto sazby AAR. Sazba NDER je definována jako úroková sazba na roční bázi, která zohledňuje současnou hodnotu všech závazků s výjimkou poplatků (vklady nebo úvěry, platby nebo splátky, úrokové platby), budoucích nebo existujících, dohodnutých mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem. Sazba NDER odpovídá úrokové složce roční procentní sazby nákladů (annual percentage rate of charge – RPSN), jak je vymezena v čl. 3 písm. i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (1). Sazba NDER používá postupnou aproximaci, a proto může být použita pro kterýkoliv druh vkladu nebo úvěru, zatímco sazba AAR používá algebraický vzorec definovaný v odstavci 2, a proto je použitelná pouze na vklady a úvěry s pravidelnou kapitalizací úrokových plateb. Všechny ostatní požadavky jsou shodné, což znamená, že odkazy na sazbu AAR ve zbývající části této přílohy platí také pro sazbu NDER.

Zacházení s daněmi, subvencemi a regulačními opatřeními

Úrokové platby zahrnuté v sazbě AAR odrážejí to, co zpravodajská jednotka platí z vkladů a přijímá z úvěrů. V případech, kdy se částka zaplacená jednou stranou a přijatá druhou stranou liší, o úrokové sazbě vykazované pro účely statistiky úrokových sazeb MFI rozhoduje hledisko zpravodajské jednotky.

5.	Podle této zásady se úrokové sazby zaznamenávají v hrubém vyjádření před zdaněním, jelikož úrokové sazby před zdaněním odrážejí to, co zpravodajské jednotky platí z vkladů a přijímají z úvěrů.

6.	Subvence poskytnuté domácnostem nebo nefinančním podnikům třetími stranami se neberou v úvahu při určování úrokových plateb, protože subvence nejsou vypláceny nebo přijímány zpravodajskou jednotkou.

7.	Zvýhodněné sazby, které zpravodajské jednotky uplatňují pro své zaměstnance, jsou do statistiky úrokových sazeb MFI zahrnuty.

V případech, kdy jsou úrokové sazby ovlivněny regulačními opatřeními, např. stropy úrokových sazeb nebo zákazem úročení jednodenních vkladů, odrazí se tato opatření ve statistice úrokových sazeb MFI. Každá změna pravidel určujících regulační opatření, např. změna výše úředně stanovených úrokových sazeb nebo stropů úrokových sazeb, se projeví ve statistice úrokových sazeb MFI jako změna úrokové sazby.

II. Roční procentní sazba nákladů

Kromě sazeb AAR vykazují zpravodajské jednotky pro nové obchody týkající se spotřebitelských úvěrů a úvěrů poskytnutých domácnostem na bydlení roční procentní sazbu nákladů (RPSN), tj.:

—	RPSN pro nové spotřebitelské úvěry (viz ukazatel 30 v dodatku 2) a

—	RPSN pro nové úvěry poskytnuté domácnostem na bydlení (viz ukazatel 31 v dodatku 2) (2).

10.

Sazba RPSN zahrnuje „celkové náklady úvěru pro spotřebitele“, jak jsou definovány v čl. 3 písm. g) směrnice 2008/48/ES. Tyto celkové náklady jsou tvořeny úrokovou složkou a složkou ostatních (souvisejících) nákladů, jako jsou náklady na informace, správu, přípravu dokumentů, záruky, pojištění úvěru atd.

11.	Skladba složky ostatních nákladů může být v jednotlivých zemích odlišná, protože definice uvedené ve směrnici 2008/48/ES se uplatňují rozdílně a protože se liší národní finanční systémy a postupy pro zajištění úvěrů.

III. Konvence

12.	Zpravodajské jednotky uplatňují pro výpočet sazby AAR standardní rok v trvání 365 dnů, tj. vliv dalšího dne v přechodném roce se nebere v úvahu.

ČÁST 2

POkrytí obchodů

13.	Zpravodajské jednotky poskytují statistické údaje o úrokových sazbách MFI ze stavů obchodů a nových obchodů.

IV. Úrokové sazby ze stavů obchodů

14.	Stavy obchodů jsou definovány jako stav všech vkladů uložených domácnostmi a nefinančními podniky u zpravodajské jednotky a stav všech úvěrů poskytnutých zpravodajskou jednotkou domácnostem a nefinančním podnikům.

15.

Úroková sazba ze stavů obchodů odráží váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na stav vkladů nebo úvěrů v příslušné kategorii nástrojů v referenčním okamžiku, jak je definován v odstavci 29. Vážená průměrná úroková sazba se rovná součtu sazeb AAR vynásobených odpovídajícími stavy obchodů a vydělených celkovým stavem obchodů. Zahrnuje všechny zůstatky ze smluv, které byly uzavřeny ve všech obdobích před referenčním datem.

V. Nové obchody týkající se jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání

16.

V případě jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání, jak jsou definovány v odstavcích 46 až 49 a 55, je koncept nových obchodů rozšířen na celý stav obchodů. Záporný nebo kladný zůstatek, tj. zůstatek k referenčnímu okamžiku, jak je definován v odstavci 32, se tedy použije jako ukazatel pro nové obchody týkající se jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání.

17.

Úrokové sazby pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání odrážejí váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na stav těchto účtů v referenčním okamžiku, jak je definován v odstavci 32. Zahrnují aktuální rozvahové pozice všech existujících smluv, které byly uzavřeny ve všech obdobích před referenčním datem.

18.

Aby bylo možné vypočítat úrokové sazby MFI pro účty, které mohou být v závislosti na zůstatku buď vkladem, nebo úvěrem, rozlišují zpravodajské jednotky mezi obdobími s kladným zůstatkem a obdobími se záporným zůstatkem. Zpravodajské jednotky vykazují vážené průměrné úrokové sazby týkající se kladných zůstatků jako jednodenní vklady a vážené průměrné úrokové sazby týkající se záporných zůstatků jako přečerpání. Nevykazují vážené průměrné úrokové sazby kombinující (nízké) úrokové sazby jednodenních vkladů a (vysoké) sazby přečerpání.

VI. Nové obchody týkající se jiných kategorií nástrojů, než jsou jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání

19.

Následující odstavce 20 až 27 se týkají vkladů s dohodnutou splatností, repo obchodů a všech úvěrů kromě revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet, jak jsou definovány v odstavcích 46 až 49 a v odstavci 55. Odstavce 22 až 23 o opětovně sjednaných úvěrech se týkají jen úvěrů, které nejsou revolvingovými úvěry, přečerpáním či pohledávkami z kreditních karet.

20.

Nové obchody jsou definovány jako všechny nové dohody mezi domácností nebo nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou. Nové dohody zahrnují:

—	všechny finanční smlouvy, které poprvé specifikují úrokovou sazbu vkladu nebo úvěru, a

—	všechny opětovně sjednané smlouvy o vkladech a úvěrech ve smyslu odstavce 21.

21.

Opětovným sjednáním smlouvy se rozumí aktivní účast domácnosti či nefinančního podniku při úpravě podmínek stávající smlouvy o vkladu nebo úvěru včetně úrokové sazby. Prodloužení a jiné úpravy podmínek, k nimž dochází automaticky, tj. bez aktivní účasti domácnosti nebo nefinančního podniku, tedy nepředstavují opětovné sjednání smlouvy.

22.

Pro účely samostatného vykazování objemu nových obchodů spočívajících v opětovně sjednaných úvěrech poskytovaných domácnostem a nefinančním podnikům v rámci statistiky úrokových sazeb MFI odkazuje opětovné sjednání smluv na nové úvěrové obchody s výjimkou pohledávek z kreditních karet, revolvingových úvěrů a přečerpání, jež jsou v rozvaze zpravodajské jednotky již na konci měsíce předcházejícího referenční měsíc.

23.

Úvěry určené k restrukturalizaci dluhu nejsou samy o sobě z kategorie opětovně sjednaných úvěrů vyňaty. Pokud však restrukturalizace zahrnuje opětovné sjednání úrokové sazby, v důsledku čehož dochází k poskytnutí úvěru se sazbou nacházející se pod tržní úrovní, jak je uvedeno v odstavci 28, neměla by být zahrnuta do opětovně sjednaných úvěrů či nových obchodů.

24.	Úroková sazba nového obchodu odráží váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na vklady a úvěry v příslušné kategorii nástrojů u nových dohod uzavřených mezi domácnostmi nebo nefinančními podniky a zpravodajskou jednotkou během referenčního období, jak je definováno v odstavci 35.

25.

Změny pohyblivých úrokových sazeb ve smyslu automatických úprav úrokové sazby prováděných zpravodajskou jednotkou nejsou novými dohodami, a proto nejsou považovány za nové obchody. V případě existujících smluv nejsou proto tyto změny pohyblivých sazeb zachyceny v sazbách nových obchodů, ale pouze v průměrných sazbách ze stavů obchodů.

26.	Změna z pevných úrokových sazeb na pohyblivé a naopak (v době t1) v průběhu smluvního vztahu, která byla dohodnuta na počátku smluvního vztahu (v době t0), není novou dohodou, ale součástí podmínek úvěru stanovených v době t0. Nepovažuje se proto za nový obchod.

27.

Předpokládá se, že domácnost nebo nefinanční podnik obvykle čerpá úvěr (jiný než revolvingový úvěr či přečerpání) v plné výši na počátku smluvního vztahu. Mohou však úvěr čerpat postupně (v jedné či více tranších) v době t1, t2, t3 atd., místo aby čerpaly celou částku hned na počátku smluvního vztahu (v době t0). Skutečnost, že je úvěr čerpán v jedné či více tranších, není pro statistiku úrokových sazeb MFI relevantní. Ve statistice úrokových sazeb MFI týkající se nových obchodů je zachycena dohoda mezi domácností nebo nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou v době t0, která zahrnuje úrokovou sazbu a celkový objem úvěru. Pokud k opětovnému sjednání podmínek úvěru dochází po uplynutí doby t0, měla by být celková poskytnutá částka, která nebyla splacena do okamžiku, kdy k opětovnému sjednání dojde, vykázána v rámci opětovně sjednaných úvěrů.

VII. Zacházení s úvěry se selháním a s úvěry určenými k restrukturalizaci dluhu, které byly poskytnuty pod tržní úrovní

28.

Úvěry se selháním a úvěry určené k restrukturalizaci dluhu, které byly poskytnuty pod tržní úrovní, se nezahrnují do vážené průměrné úrokové sazby ani do objemu nových obchodů. Úvěry se selháním jsou definovány v souladu s přílohou II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), přičemž ze statistiky úrokových sazeb MFI je vyloučen celkový objem úvěru, který je zčásti nebo zcela klasifikován jako úvěr se selháním. Úvěry určené k restrukturalizaci dluhu, tj. k restrukturalizaci v případě dlužníků ve finančních potížích, by měly být vymezeny v souladu se stávajícími vnitrostátními definicemi.

ČÁST 3

Referenční okamžik

VIII. Referenční okamžik pro úrokové sazby MFI ze stavů obchodů

29.

Národní centrální banky stanoví, zda se úrokové sazby MFI ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 26 uvedené v dodatku 1, zjišťují na vnitrostátní úrovni jako stav k určitému okamžiku ke konci období nebo jako implicitní úrokové sazby odpovídající průměru za dané období. Sledovaným obdobím je jeden měsíc.

30.

Úrokové sazby ze stavů obchodů jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce se vypočítávají jako vážené průměry úrokových sazeb uplatňovaných na stav vkladů a úvěrů k určitému okamžiku posledního dne v měsíci. V tomto okamžiku zpravodajská jednotka shromažďuje úrokové sazby a příslušné objemy všech zůstatků vkladů domácností a nefinančních podniků a všech zůstatků úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům a vypočítá váženou průměrnou úrokovou sazbu pro každou kategorii nástrojů. Oproti měsíčním průměrům úrokové sazby MFI ze stavů obchodů sestavované z údajů ke konci měsíce zahrnují pouze ty smlouvy, u kterých v okamžiku sběru dat existují bilanční zůstatky.

31.

Úrokové sazby ze stavů obchodů jako implicitní sazby odpovídající průměru za daný měsíc se vypočítají jako podíl, kde v čitateli jsou naběhlé úroky z vkladů a úvěrů během referenčního měsíce a ve jmenovateli je průměrný stav během měsíce. Na konci referenčního měsíce vykazuje zpravodajská jednotka pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené nebo přijaté úroky za měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci. Úrokové sazby MFI ze stavů obchodů vypočítané jako měsíční průměry zahrnují, na rozdíl od údajů ke konci měsíce, také smlouvy, které po určitou dobu během měsíce vykazovaly zůstatek, ale ke konci měsíce již zůstatek nevykazovaly. Průměrný stav vkladů a úvěrů během referenčního měsíce se v ideálním případě vypočte jako průměr každodenních zůstatků v měsíci. Jako minimální standard se průměrný měsíční stav odvozuje z každodenních zůstatků v případě kategorií nestálých nástrojů, tj. přinejmenším u jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených úvěrů z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání. Pro všechny ostatní kategorie nástrojů se průměrný měsíční stav odvozuje z týdenních zůstatků nebo ze zůstatků sledovaných v kratších intervalech.

IX. Referenční okamžik pro nové obchody týkající se jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených úvěrů z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání

32.

Národní centrální banky stanoví, zda se úrokové sazby MFI pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 popsané v dodatku 2, zjišťují na vnitrostátní úrovni jako stav k určitému okamžiku ke konci období nebo jako implicitní sazby odpovídající průměru za dané období. Sledovaným obdobím je jeden měsíc.

33.

Analogicky k úrokovým sazbám ze stavů obchodů uvedených v dodatku 1 se úrokové sazby z jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených úvěrů z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání zjišťují pomocí jedné z níže uvedených metod:

vypočítá se stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, tj. vážené průměry úrokových sazeb uplatňovaných na stav těchto vkladů a úvěrů k určitému okamžiku posledního dne v měsíci. V uvedeném okamžiku zpravodajská jednotka shromažďuje úrokové sazby a příslušné objemy pro všechny jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání domácností a nefinančních podniků a vypočítá váženou průměrnou úrokovou sazbu pro každou kategorii nástrojů. Oproti měsíčním průměrům zahrnují úrokové sazby MFI ze stavů obchodů vypočítané z údajů ke konci měsíce pouze ty smlouvy, u kterých v okamžiku sběru dat existují bilanční zůstatky;

vypočítají se implicitní sazby odpovídající průměru za daný měsíc, tj. podíl, kde v čitateli jsou naběhlé úroky z vkladů a úvěrů a ve jmenovateli je průměrný denní stav. Pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání vykazuje zpravodajská jednotka ke konci měsíce naběhlé vyplacené nebo přijaté úroky za měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci. Pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání se průměrný měsíční stav odvozuje z denních zůstatků. Na rozdíl od údajů ke konci měsíce zahrnují úrokové sazby MFI ze stavů obchodů vypočítané jako měsíční průměry také smlouvy, které po určitou dobu během měsíce vykazovaly zůstatek, ale ke konci měsíce již zůstatek nevykazovaly.

34.

Pokud se úrokové sazby MFI zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, rozhoduje v případě účtů, které mohou být v závislosti na zůstatku buď vkladem, nebo úvěrem, o tom, zda je účet v tomto měsíci jednodenním vkladem nebo přečerpáním, pouze zůstatek v určitý okamžik posledního dne v měsíci. Pokud se úrokové sazby MFI počítají jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, každodenně se posuzuje, zda je účet vkladem nebo úvěrem. Potom se vypočítá průměr každodenních kladných zůstatků a každodenních záporných zůstatků a odvodí se průměrný měsíční stav pro jmenovatele implicitních sazeb. Kromě toho tok v čitateli rozlišuje mezi naběhlými úroky z vkladů a úvěrů. Zpravodajské jednotky nevykazují vážené průměrné úrokové sazby kombinující (nízké) sazby jednodenních vkladů a (vysoké) sazby přečerpání.

X. Referenční okamžik pro nové obchody (jiné než jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání)

35.

Úrokové sazby MFI z nových obchodů jiných než jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. všechny ukazatele popsané v dodatku 2 s výjimkou ukazatelů 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36, se počítají jako průměry za dané období. Sledovaným obdobím je jeden (celý) měsíc.

36.

Zpravodajské jednotky vypočítávají pro každou kategorii nástrojů sazbu z nových obchodů jako vážený průměr všech úrokových sazeb z nových obchodů v dané kategorii nástrojů během referenčního měsíce. Tyto úrokové sazby odpovídající měsíčnímu průměru se vykazují národní centrální bance členského státu, jehož měnou je euro (dále jen „členský stát eurozóny“) a v němž je zpravodajská jednotka rezidentem, spolu s objemy nových obchodů uzavřených během referenčního měsíce za každou kategorii nástrojů. Zpravodajské jednotky berou v úvahu nové obchody uzavřené během celého měsíce.

37.

V případě ukazatelů, jež se týkají opětovně sjednaných úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům, tj. ukazatelů 88 až 91 popsaných v dodatku 2, se vyžadují pouze informace o objemech nových obchodů. V úvahu je třeba brát všechny opětovně sjednané smlouvy o vkladu a úvěru, jak jsou vymezeny v odstavcích 22 až 27, a to i když je tatáž smlouva během referenčního měsíce opětovně sjednána více než jednou.

ČÁST 4

Kategorie nástrojů

XI. Obecná ustanovení

38.

Zpravodajské jednotky poskytují statistiku úrokových sazeb MFI ze stavů obchodů pro kategorie nástrojů uvedené v dodatku 1 a statistiku úrokových sazeb MFI z nových obchodů pro kategorie nástrojů uvedené v dodatku 2. Jak je uvedeno v odstavci 16, úrokové sazby z jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, revolvingových úvěrů a přečerpání a úročených úvěrů z kreditních karet představují úrokové sazby z nových obchodů (ačkoli koncept nových obchodů je rozšířen na celý stav obchodů), a jsou proto zahrnuty v dodatku 2.

39.

Kategorie nástrojů uvedená v dodatcích 1 a 2 je na národní úrovni v některých členských státech eurozóny nepoužitelná, a nebere se proto v úvahu, jestliže rezidentské úvěrové instituce a ostatní finanční instituce nenabízejí domácnostem a nefinančním podnikům žádné z produktů této kategorie. Pokud nějaké takové obchody existují, údaje se vykazují bez ohledu na jejich omezený rozsah.

40.

Pro každou kategorii nástrojů definovanou v dodatcích 1 a 2 a uplatněnou v bankovních obchodech rezidentských úvěrových institucí a ostatních finančních institucí s domácnostmi a nefinančními podniky, jež jsou rezidenty v členských státech eurozóny, se statistika úrokových sazeb MFI sestavuje na základě všech úrokových sazeb uplatňovaných na všechny produkty, které patří do této kategorie nástrojů. To znamená, že národní centrální banky nesmějí definovat soubor národních produktů v rámci jednotlivých kategorií nástrojů, o nichž se shromažďuje statistika úrokových sazeb MFI; namísto toho jsou zahrnuty sazby všech produktů, které všechny zpravodajské jednotky nabízejí. Jak je uvedeno v článku 16 obecných zásad ECB/2007/9 ze dne 1. srpna 2007 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (3), národní centrální banky nemusí do výběrového souboru zahrnout všechny produkty, které existují na vnitrostátní úrovni. Nesmějí však vyloučit celou kategorii nástrojů na základě toho, že příslušné částky jsou velmi malé. Pokud je tedy kategorie nástrojů nabízena pouze jednou institucí, pak je tato instituce zastoupena ve výběrovém souboru. Pokud kategorie nástrojů v okamžiku původního vytvoření výběrového souboru v členském státě eurozóny neexistovala, ale nový produkt patřící do této kategorie je později zaveden jednou institucí, tato instituce se zahrnuje do výběrového souboru při příští kontrole reprezentativnosti. Pokud je na národní úrovni vytvořen nový produkt v rámci existující kategorie nástrojů, instituce ve výběrovém souboru zahrnují tento produkt do příštího hlášení, protože všechny zpravodajské jednotky jsou povinny podávat zprávy o všech svých produktech.

41.

Výjimkou ze zásady zahrnutí všech úrokových sazeb uplatňovaných na všechny produkty jsou úrokové sazby z úvěrů se selháním a úvěrů určených k restrukturalizaci dluhu. Jak je uvedeno v odstavci 28, úvěry se selháním a úvěry určené k restrukturalizaci dluhu se sazbami ležícími pod tržní úrovní, tj. uplatňovanými v případě dlužníků ve finančních potížích, se do statistiky úrokových sazeb MFI nezahrnují.

XII. Členění podle měny

42.

Statistika úrokových sazeb MFI zahrnuje úrokové sazby uplatňované souborem zpravodajských jednotek. Údaje o vkladech a úvěrech v jiných měnách než v euru se na úrovni všech členských států eurozóny nepožadují. To se odráží v dodatcích 1 a 2, v nichž se všechny ukazatele týkají vkladů a úvěrů v eurech.

XIII. Členění podle sektorů

43.

Členění podle sektorů se s výjimkou repo obchodů uplatňuje pro všechny vklady a úvěry požadované pro statistiku úrokových sazeb MFI. Dodatky 1 a 2 proto rozlišují mezi ukazateli ve vztahu k domácnostem (včetně neziskových institucí sloužících domácnostem) (4) a ukazateli ve vztahu k nefinančním podnikům (5). Kromě toho se jako součást domácností vykazují samostatné údaje za podnikatele (fyzické osoby) / společenství bez právní subjektivity, ale jen pokud jde o nové úvěrové obchody pro „jiné účely“. Národní centrální banky mohou upustit od požadavku samostatného sledování úvěrů podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím, představují-li tyto úvěry méně než 5 % celkového objemu úvěrů domácnostem v členském státě eurozóny z hlediska stavů obchodů, vypočteného podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

44.

Ukazatel 5 v dodatku 1 a ukazatel 11 v dodatku 2 se týkají repo obchodů. Ačkoliv úročení repo obchodů není ve všech členských státech eurozóny nezávislé na příslušném sektoru, žádné členění na domácnosti a nefinanční podniky se pro repo obchody na úrovni všech členských států eurozóny nepožaduje. Kromě toho se na úrovni všech členských států eurozóny nepožaduje členění podle doby splatnosti, protože se předpokládá, že repo obchody jsou převážně velmi krátkodobé. Úroková sazba MFI pro repo obchody se týká bez rozlišování obou sektorů.

45.

Ukazatele 5 a 6 v dodatku 2 se týkají vkladů domácností s výpovědní lhůtou. Úroková sazba a váha pro vklady s výpovědní lhůtou se však na úrovni všech členských států eurozóny týkají vkladů domácností i vkladů nefinančních podniků, tj. oba sektory jsou spojeny, avšak přiřazeny domácnostem. Členění podle sektorů se na úrovni všech členských států eurozóny nepožaduje.

XIV. Členění podle druhu nástroje

46.	Není-li v odstavcích 47 až 55 stanoveno jinak, členění nástrojů pro úrokové sazby MFI a definice druhů nástrojů se řídí členěním kategorií aktiv a pasiv, jak jsou stanoveny v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

47.	Úrokové sazby MFI z jednodenních vkladů, tj. ukazatele 1 a 7 v dodatku 2, zahrnují všechny jednodenní vklady bez ohledu na to, zda nesou úroky. Ve statistice úrokových sazeb MFI jsou proto zachyceny i jednodenní vklady s nulovým úrokem.

48.

Revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 12 a 23 v dodatku 2, mají pro účely statistiky úrokových sazeb MFI stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) bez ohledu na počáteční dobu fixace úrokové sazby. Sankce při přečerpání uplatňované jako část ostatních nákladů, např. ve formě zvláštních poplatků, se nezahrnují do sazby AAR, jak je definována v odstavci 1, protože tento druh sazby zahrnuje pouze úrokovou sazbu úvěrů. Úvěry vykazované v této kategorii se nevykazují v žádné jiné kategorii nových obchodů.

49.

Pohledávky z kreditních karet mají pro účely statistiky úrokových sazeb MFI stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Údaje o úrokové sazbě se vykazují pouze ve vztahu k úročeným úvěrům z kreditních karet, v ukazatelích 32 a 36. Úroková sazba z bezúročného úvěru z kreditních karet se samostatně nevykazuje, jelikož se rovná samozřejmě 0 %. Nesplacené bezúročné úvěry z kreditních karet jsou však zahrnuty do statistiky úrokových sazeb MFI týkající se stavů obchodů spolu s nesplacenými úročenými úvěry z kreditních karet. Úročené ani bezúročné úvěry z kreditních karet se nevykazují v rámci žádného jiného ukazatele nových obchodů.

50.

Nové úvěry nefinančním podnikům (vyjma revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet), tj. ukazatele 37 až 54, 80, 82, 84 a 91 v dodatku 2, zahrnují pro účely statistiky úrokových sazeb MFI všechny úvěry jiné než pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání podniků, bez ohledu na jejich výši, zatímco ukazatele 62 až 79, 81, 83 a 85 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 64. Úvěry nefinančním podnikům v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

51.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry domácnostem na spotřebu, tj. ukazatele 13 až 15, 30 a 88 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než pohledávky z kreditních karet nebo revolvingové úvěry a přečerpání, poskytnuté pro osobní účely na spotřebu zboží a služeb, zatímco ukazatele 55 až 57 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 64. Úvěry na spotřebu v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

52.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry domácnostem na bydlení, tj. ukazatele 16 až 19, 31 a 89 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než revolvingové úvěry a přečerpání nebo pohledávky z kreditních karet, poskytnuté pro účely investování do bydlení, včetně budov, garáží a úprav bytových nemovitostí (rekonstrukce), zatímco ukazatele 58 až 61 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 64. Úvěry domácnostem na bydlení v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

53.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry poskytnuté domácnostem pro jiné účely, tj. ukazatele 20 až 22, 33 až 35 a 90 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než revolvingové úvěry a přečerpání nebo pohledávky z kreditních karet, poskytnuté pro účely obchodu, konsolidace dluhu, vzdělávání atd. Ostatní úvěry domácnostem v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

54.

Pokud jde o úrokové sazby MFI ze stavů obchodů, zahrnují úvěry na spotřebu, úvěry domácnostem na bydlení a ostatní úvěry poskytnuté domácnostem na jiné účely společně všechny úvěry poskytnuté domácnostem rezidentskými úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi včetně revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet.

55.

Pokud jde o úrokové sazby MFI z nových obchodů, zahrnují úročené úvěry z kreditních karet, revolvingové úvěry a přečerpání, úvěry domácnostem na spotřebu, na bydlení a na jiné účely všechny úvěry (kromě bezúročných úvěrů z kreditních karet) poskytnuté domácnostem rezidentskými úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi. Bezúročné úvěry z kreditních karet nejsou ve statistice úrokových sazeb MFI samostatně vykazovány, ale zahrnují se jako součást odpovídajících položek stavů obchodů.

XV. Členění podle kategorií částek

56.

U ostatních úvěrů nefinančním podnikům, tj. ukazatele 37 až 54 a 62 až 85 v dodatku 2, se rozlišují tři kategorie částek: a) „do 0,25 milionu EUR včetně“, b) „nad 0,25 milionu EUR a do 1 milionu EUR včetně“ a c) „nad 1 milion EUR“. Částka se týká jedné úvěrové transakce považované za nový obchod, a nikoli všech obchodů mezi nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou.

XVI. Členění podle původní a zbytkové splatnosti, výpovědní lhůty a doby pro nové nastavení úrokové sazby nebo počáteční doby fixace

57.

V závislosti na druhu nástroje a na tom, zda se úroková sazba MFI týká stavů obchodů nebo nových obchodů, statistika poskytuje členění podle původní a zbytkové splatnosti, výpovědní lhůty a doby pro nové nastavení úrokové sazby a/nebo počáteční doby fixace úrokové sazby. Tato členění se týkají časových pásem nebo rozpětí, např. úroková sazba na vklad s dohodnutou splatností do dvou let představuje průměrnou sazbu pro všechny vklady s dohodnutou původní splatností od dvou dnů až do dvou let, váženou velikostí vkladu.

58.

Členění podle původní a zbytkové splatnosti a výpovědní lhůty a doby pro nové nastavení úrokové sazby se řídí definicemi stanovenými v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Členění podle původní splatnosti se uplatňuje na všechny kategorie vkladů jiné než repo obchody, týkající se stavů obchodů, a na všechny kategorie úvěrů týkající se stavů obchodů, jak jsou stanoveny v dodatku 1. Členění podle původní splatnosti ve spojení se zbytkovou splatností a příštím novým nastavením úrokové sazby se uplatňuje v případě ukazatelů 15 až 26, jak jsou definovány v dodatku 1. Členění podle původní splatnosti se uplatňuje také na nové obchody týkající se vkladů s dohodnutou splatností a členění podle výpovědní lhůty na nové obchody týkající se vkladů s výpovědní lhůtou, jak je uvedeno v dodatku 2. Samostatné údaje o úvěrech nefinančním podnikům s počáteční dobou fixace úrokové sazby do jednoho roku v kombinaci s původní splatností nad jeden rok se vykazují pro každé pásmo velikosti úvěru ve smyslu odstavce 56, tak jak je uvedeno v dodatku 2.

59.

Úrokové sazby z nových úvěrových obchodů se s výjimkou ukazatelů 88 až 91, jež se týkají opětovně sjednaných úvěrů v dodatku 2, člení podle počáteční doby fixace úrokové sazby stanovené ve smlouvě. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI je počáteční doba fixace definována jako předem stanovené období na počátku smluvního vztahu, během něhož se výše úrokové sazby nemění. Počáteční doba fixace může být kratší než původní doba splatnosti úvěru nebo může být stejně dlouhá. Výše úrokové sazby se považuje za neměnitelnou pouze tehdy, když je definována jako určitá úroveň, např. jako 10 %, nebo jako rozdílová částka vůči referenční úrokové sazbě k určitému okamžiku, např. jako šestiměsíční sazba EURIBOR plus 2 procentní body k určitému předem stanovenému dni a času. Pokud si na počátku smluvního vztahu domácnost nebo nefinanční podnik a zpravodajská jednotka dohodnou pro určité časové období postup výpočtu úrokové sazby úvěru, např. šestiměsíční EURIBOR plus 2 procentní body na tři roky, nepovažuje se to za počáteční fixaci úrokové sazby v délce tří let, ale v délce šesti měsíců, protože se výše úrokové sazby může každých šest měsíců během těchto tří let měnit. Statistika úrokových sazeb MFI týkající se nových úvěrových obchodů odráží pouze úrokovou sazbu, která je sjednána pro počáteční dobu fixace na počátku smluvního vztahu nebo po opětovném sjednání úvěru. Pokud se po této počáteční době fixace úroková sazba automaticky změní na pohyblivou sazbu, neodrazí se to v úrokových sazbách MFI z nových obchodů, nýbrž pouze v sazbách ze stavů obchodů.

60.

U úvěrů domácnostem se rozlišují tyto počáteční doby fixace úrokové sazby:

U úvěrů domácnostem na spotřebu a pro jiné účely:

—	pohyblivá úroková sazba a počáteční fixace úrokové sazby do jednoho roku (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad jeden rok a do pěti let (včetně) a

—	počáteční fixace úrokové sazby nad pět let.

U úvěrů domácnostem na bydlení:

—	pohyblivá úroková sazba a počáteční fixace úrokové sazby do jednoho roku (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad jeden rok a do pěti let (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad pět let a do deseti let (včetně) a

—	počáteční fixace úrokové sazby nad deset let.

61.

U úvěrů nefinančním podnikům do 0,25 milionu EUR, nad 0,25 milionu EUR do 1 milionu EUR a nad 1 milion EUR se rozlišují tyto doby počáteční fixace úrokové sazby:

—	pohyblivá úroková sazba a počáteční fixace úrokové sazby do tří měsíců (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad tři měsíce a do jednoho roku (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad jeden rok a do tří let (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad tři roky a do pěti let (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad pět let a do deseti let (včetně) a

—	počáteční fixace úrokové sazby nad deset let.

62.	Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI se „pohyblivou sazbou“ rozumí úroková sazba, která podléhá průběžným revizím, např. denně, nebo je revidována dle uvážení MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu.

XVII. Členění podle úvěrů zajištěných kolaterálem nebo zárukami

63.

Pro všechny kategorie nových obchodů statistiky úrokových sazeb MFI, s výjimkou pohledávek z kreditních karet, revolvingových úvěrů a přečerpání a úvěrů pro jiné účely, se dále samostatně vykazují úvěry domácnostem a nefinančním podnikům, které jsou zajištěny kolaterálem nebo zárukami. Kromě toho se členění podle kolaterálu nebo záruk nevyžaduje v případě ukazatelů týkajících se objemu nových obchodů spočívajících v opětovně sjednaných úvěrech.

64.

Členění úvěrů podle kolaterálu nebo záruk zahrnuje pro účely statistiky úrokových sazeb MFI celkový objem nových úvěrových obchodů, které jsou zajištěny pomocí „majetkového zajištění úvěrového rizika“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 58 a článků 197 až 200 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (6) nebo zaručeny pomocí „osobního zajištění úvěrového rizika“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 59 a článků 201, 202 a 203 nařízení (EU) č. 575/2013 tak, že hodnota kolaterálu nebo záruky je vyšší nebo stejná jako celková výše úvěru. Uplatňuje-li MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu pro účely dohledu jiný systém než „standardizovaný přístup“ ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013, může stejný systém uplatnit i při vykazování úvěrů zahrnutých v tomto členění.

ČÁST 5

Zpravodajské povinnosti

65.	Za účelem odvození agregátů vztahujících se na všechny členské státy eurozóny se pro každou z kategorií nástrojů uvedených v dodatcích 1 a 2 použijí tři úrovně agregace.

XVIII. Statistické informace na úrovni zpravodajských jednotek

66.

První úroveň agregace provádějí zpravodajské jednotky podle odstavců 67 až 72. Národní centrální banky však mohou požádat zpravodajské jednotky, aby poskytovaly údaje na úrovni jednotlivých vkladů a úvěrů. Údaje jsou hlášeny národní centrální bance členského státu eurozóny, ve kterém je zpravodajská jednotka rezidentem.

67.	Pokud se úrokové sazby ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 26 v dodatku 1, zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů váženou průměrnou úrokovou sazbu vztahující se k poslednímu dni v měsíci.

68.	Pokud se úrokové sazby ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 26 v dodatku 1, zjišťují jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené a přijaté úroky za daný měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci.

69.

Pokud se úrokové sazby na jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2, zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů průměrnou úrokovou sazbu vztahující se k poslednímu dni v měsíci.

70.

Pokud se úrokové sazby na jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2, zjišťují jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené a přijaté úroky za daný měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci.

71.

U každé kategorie nástrojů pro nové obchody, tj. ukazatele 2 až 4, 8 až 11, 13 až 22, 30 až 31, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2, poskytují zpravodajské jednotky váženou průměrnou úrokovou sazbu. Kromě toho zpravodajské jednotky poskytují pro každý z ukazatelů 2 až 4, 8 až 11, 13 až 22, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2 objem nových obchodů uzavřených v každé kategorii nástrojů v průběhu daného měsíce. V případě kategorií nástrojů, jež se týkají opětovně sjednaných úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům (ukazatele 88 až 91 v dodatku 2), se vyžadují pouze informace o objemech nových obchodů.

72.

Úvěrové instituce a ostatní finanční instituce, kterým národní centrální banka povolila vykazovat statistiku úrokových sazeb MFI společně jako skupina, se považují za jednu zpravodajskou jednotku a poskytují údaje uvedené v odstavcích 67 až 71 za skupinu jako celek. Tyto zpravodajské jednotky kromě toho oznamují každý rok počet zpravodajských institucí ve skupině a rozptyl úrokových sazeb mezi těmito institucemi pro každou kategorii nástrojů. Počet zpravodajských institucí ve skupině a rozptyl se vztahují k měsíci říjnu a předávají se společně s údaji za měsíc říjen.

XIX. Národní vážené průměrné úrokové sazby a agregované výsledky za členské státy eurozóny

73.

Druhou úroveň agregace provádějí národní centrální banky. Agregují úrokové sazby a související objemy obchodů za všechny své národní zpravodajské jednotky do národní vážené průměrné úrokové sazby pro každou kategorii nástrojů. Údaje se vykazují Evropské centrální bance (ECB). Konečnou úroveň agregace kategorií nástrojů za členský stát eurozóny na úrovni všech členských států eurozóny provádí ECB.

(1) Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66.

(2) Národní centrální banky mohou povolit výjimky pro spotřebitelské úvěry a úvěry poskytnuté domácnostem na bydlení, pokud jde o neziskové instituce sloužící domácnostem.

(3) Úř. věst. L 341, 27.12.2007, s. 1

(4) Spojené sektory S.14 a S.15 ve smyslu ESA 2010, který je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(5) S.11 ve smyslu ESA 2010.

(6) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

Dodatek 1

Kategorie nástrojů pro sazby ze stavů obchodů

Sazby AAR nebo NDER se vykazují měsíčně pro každou z kategorií uvedených v tabulce 1.

Tabulka 1

	Sektor	Druh nástroje	Původní splatnost	Zbytková splatnost	Nové nastavení úrokové sazby	Ukazatel pro stavy obchodů	Zpravodajská povinnost
Vklady v EUR	domácností	s dohodnutou splatností	do 2 let			1	AAR
	domácností	s dohodnutou splatností	nad 2 roky			2	AAR
	nefinančních podniků	s dohodnutou splatností	do 2 let			3	AAR
	nefinančních podniků	s dohodnutou splatností	nad 2 roky			4	AAR
	Repo obchody					5	AAR
Úvěry v EUR	domácnostem	na bydlení	do 1 roku			6	AAR
			nad 1 rok a do 5 let			7	AAR
			nad 5 let			8	AAR
		na spotřebu a jiné účely	do 1 roku			9	AAR
			nad 1 rok a do 5 let			10	AAR
			nad 5 let			11	AAR
		Celkem	nad 1 rok			15	AAR
				do 1 roku		16	AAR
				nad 1 rok	v příštích 12 měsících	17	AAR
			nad 2 roky			18	AAR
				do 2 let		19	AAR
				nad 2 roky	v příštích 24 měsících	20	AAR
	nefinančním podnikům		do 1 roku			12	AAR
			nad 1 rok a do 5 let			13	AAR
			nad 5 let			14	AAR
			nad 1 rok			21	AAR
				do 1 roku		22	AAR
				nad 1 rok	v příštích 12 měsících	23	AAR
			nad 2 roky			24	AAR
				do 2 let		25	AAR
				nad 2 roky	v příštích 24 měsících	26	AAR

Dodatek 2

Sazba AAR nebo NDER se vykazuje měsíčně pro kategorie uvedené v tabulkách 2, 3 a 4. Pokud je v tabulkách uvedeno slovo „objem“, vykazuje se sazba AAR spolu s objemem příslušných obchodů. Pro kategorie týkající se opětovně sjednaných úvěrů v tabulce 6 se vyžadují jen informace o objemu nových obchodů.

Kategorie v tabulkách 2 (kromě ukazatelů 33 až 35), 3, 5 a 6 se v rámci každé tabulky vzájemně vylučují. Proto úvěr vykázaný v rámci jakéhokoli ukazatele v tabulce 2 (kromě ukazatelů 33 až 35) nebo v tabulce 3 nebo v tabulce 5 nebo v tabulce 6 se znovu nevykazuje v rámci žádného dalšího ukazatele v téže tabulce, s výjimkou úvěrů vykázaných v ukazatelích 33 až 35, které se vykazují též v ukazatelích 20 až 22.

Všechny úvěry vykázané v kterékoli kategorii v tabulce 3 se musí objevit též v odpovídajících kategoriích tabulky 2. Ukazatele v tabulce 4 jsou dílčími ukazateli tabulky 2, a pokud jsou zajištěné, tabulky 3; jakýkoli úvěr vykázaný v tabulce 4 se proto musí objevit rovněž v tabulce 2, popřípadě v tabulce 3. Úvěry vykázané v jakékoli kategorii v tabulce 6 se musí objevit rovněž v příslušné kategorii v tabulce 2, popřípadě v tabulkách 3 a 4.

Tabulka 5 se týká pouze sazby RPSN. Úvěry zaznamenané v tabulce 5 se zaznamenávají též v příslušných tabulkách 2, 3, 4 a 6, přičemž se bere do úvahy odlišná metodologie sazby RPSN uvedená v odstavci 9.

Koncept nových obchodů je rozšířen na celý stav, tj. na stavy obchodů v případě jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, revolvingových úvěrů a přečerpání a úročených úvěrů z kreditních karet, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32, 36.

Tabulka 2

	Sektor	Druh nástroje	Původní splatnost, výpovědní lhůta, počáteční doba fixace úrokové sazby	Ukazatel pro nové obchody	Zpravodajská povinnost
Vklady v EUR	domácností	jednodenní		1	AAR
		s dohodnutou splatností	do 1 roku	2	AAR, objem
			nad 1 rok a do 2 let	3	AAR, objem
			nad 2 roky	4	AAR, objem
		s výpovědní lhůtou (1)	do 3 měsíců	5	AAR
		s výpovědní lhůtou (1)	nad 3 měsíce	6	AAR
	nefinančních podniků	jednodenní		7	AAR
		s dohodnutou splatností	do 1 roku	8	AAR, objem
			nad 1 rok a do 2 let	9	AAR, objem
			nad 2 roky	10	AAR, objem
	Repo obchody			11	AAR, objem
Úvěry v EUR	domácnostem	revolvingové úvěry a přečerpání		12	AAR
		úročené úvěry z kreditních karet		32	AAR
		na spotřebu	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	13	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	14	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let	15	AAR, objem
		na bydlení	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	16	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	17	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	18	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	19	AAR, objem
		pro jiné účely	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	20	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	21	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let	22	AAR, objem
		pro jiné účely, z toho: podnikatelům (fyzickým osobám)	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	33	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	34	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let	35	AAR, objem
Úvěry v EUR	nefinančním podnikům	revolvingové úvěry a přečerpání		23	AAR
		úročené úvěry z kreditních karet		36	AAR
		úvěry do výše 0,25 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	37	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	38	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	39	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	40	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	41	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	42	AAR, objem
		úvěry nad 0,25 mil. EUR a do 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	43	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	44	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	45	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	46	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	47	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	48	AAR, objem
		Úvěry nad 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	49	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	50	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	51	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	52	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	53	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	54	AAR, objem

Tabulka 3

Nové úvěrové obchody s kolaterálem nebo zárukami

	Sektor	Druh nástroje	Počáteční doba fixace úrokové sazby	Ukazatel pro nové obchody	Zpravodajská povinnost
Úvěry v EUR	domácnostem	na spotřebu	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	55	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	56	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let	57	AAR, objem
		na bydlení	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	58	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	59	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	60	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	61	AAR, objem
Úvěry v EUR	nefinančním podnikům	úvěry do výše 0,25 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	62	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	63	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	64	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	65	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	66	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	67	AAR, objem
		úvěry nad 0,25 mil. EUR a do 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	68	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	69	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	70	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	71	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	72	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	73	AAR, objem
		Úvěry nad 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	74	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	75	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	76	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	77	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	78	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	79	AAR, objem

Tabulka 4

Úvěry nefinančním podnikům s počáteční fixací úrokové sazby do 1 roku a původní splatností nad 1 rok – nové obchody

	Sektor	Druh nástroje	Všechny úvěry / úvěry zajištěné kolaterálem nebo zárukou podle původní splatnosti	Ukazatel pro nové obchody	Zpravodajská povinnost
Úvěry v EUR	nefinančním podnikům	úvěry do výše 0,25 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok	80	AAR, objem
		úvěry do výše 0,25 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok, jen úvěry zajištěné kolaterálem nebo zárukou	81	AAR, objem
		úvěry nad 0,25 mil. EUR a do 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok	82	AAR, objem
		úvěry nad 0,25 mil. EUR a do 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok, jen úvěry zajištěné kolaterálem nebo zárukou	83	AAR, objem
		úvěry nad 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok	84	AAR, objem
		úvěry nad 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok, jen úvěry zajištěné kolaterálem nebo zárukou	85	AAR, objem

Tabulka 5

Úvěry domácnostem – nové obchody

	Sektor	Druh nástroje	Všechny úvěry	Ukazatel pro nové obchody	Zpravodajská povinnost
Úvěry v EUR	domácnostem	na spotřebu	RPSN	30	RPSN
Úvěry v EUR	domácnostem	na bydlení	RPSN	31	RPSN

Tabulka 6

Opětovně sjednané úvěry – nové obchody

	Sektor	Druh nástroje	Původní splatnost, výpovědní lhůta, počáteční doba fixace úrokové sazby	Ukazatel pro nové obchody	Zpravodajská povinnost
Úvěry v EUR	domácnostem	na spotřebu	celkem	88	objem
		na bydlení	celkem	89	objem
		pro jiné účely	celkem	90	objem
	nefinančním podnikům		celkem	91	objem

(1) Pro tuto kategorii nástrojů se domácnosti a nefinanční podniky spojují a přiřazují do sektoru domácností.

PŘÍLOHA II

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance (ECB):

Minimální standardy pro přenos:

a)	výkazy musí být předány včas a ve lhůtách, které stanoví národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je zpravodajská jednotka rezidentem (dále jen „příslušná národní centrální banka“);

b)	forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené příslušnou národní centrální bankou;

c)	zpravodajská jednotka musí příslušné národní centrální bance poskytnout údaje o kontaktní osobě nebo osobách;

d)	musí být dodrženy technické parametry pro přenos údajů do příslušné národní centrální banky.

Minimální standardy pro přesnost:

a)	statistické údaje musí být správné;

b)	zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;

c)	statistické údaje musí být úplné a nesmí obsahovat časové a strukturální mezery; chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny příslušné národní centrální bance a případně co nejdříve doplněny;

d)	zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry, zásady zaokrouhlování a počet desetinných míst stanovené příslušnou národní centrální bankou pro technický přenos dat.

Minimální standardy pro pojmovou shodu:

a)	statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

b)	v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení;

c)	zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v předávaných údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4.	Minimální standardy pro opravy: Je nutné dodržovat zásady a postupy pro opravy, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami.

PŘÍLOHA III

ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN

(odkaz v článku 7)

Nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18)

(Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 24)

Ve znění:

Nařízení (ES) č. 2181/2004 (ECB/2004/21)

(Úř. věst. L 371, 18.12.2004, s. 42)

Nařízení (ES) č. 290/2009 (ECB/2009/7)

(Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 75)

Nařízení (EU) č. 674/2010 (ECB/2010/7)

(Úř. věst. L 196, 28.7.2010, s. 23)

PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18)	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 odst. 1	Čl. 2 odst. 1
	Čl. 2 odst. 2
	Čl. 2 odst. 3
	Čl. 2 odst. 4
Čl. 2 odst. 2	Čl. 2 odst. 5
Čl. 2 odst. 3	Čl. 2 odst. 6
Článek 3	Článek 3
	Článek 4
Článek 4	Článek 5
Článek 5	Článek 6
Článek 6	Článek 7
	Článek 8
Článek 7	Článek 9
Příloha I (1)
Příloha II	Příloha I
Příloha III	Příloha II
	Příloha III
Příloha IV

(1) Bude zahrnuta do obecných zásad ECB, kterými se přepracovávají obecné zásady ECB/2007/9.

7.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 297/73

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1073/2013

ze dne 18. října 2013

o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (přepracované znění)

(ECB/2013/38)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1a čl. 6 odst. 4,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jelikož nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 958/2007 ze dne 27. července 2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2007/8) (2) je třeba podstatně změnit, zejména s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (3), mělo by být v zájmu srozumitelnosti přepracováno.

(2)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že pro splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči Evropské centrální bance (ECB) má ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami právo shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné k provádění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98 vyplývá, že investiční fondy jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek pro účely plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB mimo jiné v oblasti měnové a finanční statistiky. Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci jejich referenčního souboru, a opravňuje ji, aby některé třídy zpravodajských jednotek plně nebo částečně zprostila statistické zpravodajské povinnosti.

(3)

ESCB vyžaduje vysoce kvalitní statistické informace o činnosti investičních fondů, aby mohl plnit své úkoly a sledovat finanční činnosti jiné než ty, které vykonávají měnové finanční instituce. Hlavním účelem těchto údajů je poskytnout ECB ucelený statistický obraz o sektoru investičních fondů v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“) a na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor.

(4)

S cílem omezit zpravodajskou zátěž se národním centrálním bankám umožňuje, aby nezbytné informace o investičních fondech shromažďovaly od skutečného souboru zpravodajských jednotek v rámci širšího statistického zpravodajského rámce, který slouží jiným statistickým účelům, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. Pro zvýšení transparentnosti je v těchto případech vhodné informovat zpravodajské jednotky o tom, že se údaje shromažďují pro jiné statistické účely.

(5)	Dostupnost údajů o finančních transakcích usnadňuje hlubší analýzu pro účely měnové politiky a jiné účely. Údaje o finančních transakcích se stejně jako údaje o stavech používají též k sestavování dalších statistik, zejména finančních účtů eurozóny.

(6)

Přestože nařízení přijatá podle článku 34.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), článek 5 statutu ESCB platí pro členské státy eurozóny i pro členské státy mimo eurozónu. V 17. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 2533/98 se uvádí, že z článku 5 statutu ESCB spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která členské státy mimo eurozónu považují za vhodná pro shromažďování statistických informací potřebných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny.

(7)	Třebaže je toto nařízení určeno především investičním fondům, nemusí být úplné informace o držitelích akcií na doručitele vydaných investičními fondy od investičních fondů přímo dostupné, a je proto nezbytné do skutečného souboru zpravodajských jednotek zahrnout další subjekty.

(8)	Měla by se uplatňovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení (ES) č. 2533/98.

(9)	Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

„investičním fondem“ se rozumí subjekt kolektivního investování, který:

a)	investuje do finančních a/nebo nefinančních aktiv ve smyslu přílohy II, pokud je jeho cílem investování kapitálu získaného od veřejnosti, a

je zřízen na základě práva Unie nebo vnitrostátního práva podle:

i)	smluvního práva jako podílový fond spravovaný správcovskými společnostmi,

ii)	svěřenského práva jako „unit trust“,

iii)	práva společností jako investiční společnost,

iv)	jiného podobného mechanismu nebo právní formy.

Do definice se zahrnují:

a)	subjekty, jejichž podílové listy nebo akcie jsou na žádost podílníků přímo nebo nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z majetku těchto subjektů, a

b)	subjekty, které mají pevný počet vydaných akcií a jejichž akcionáři mají povinnost nakoupit nebo prodat stávající akcie, když do fondu vstupují nebo z něj vystupují.

Do definice se nazahrnují:

a)	penzijní fondy podle definice v přepracovaném Evropském systému účtů (dále jen „ESA 2010“), který je vymezen v nařízení (EU) č. 549/2013 (subsektor S.129);

b)	fondy peněžního trhu podle definice v příloze I nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (4),

pro účely definice investičního fondu zahrnuje pojem „veřejnost“ drobné, profesionální a institucionální investory;

2.	„zpravodajská jednotka“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

„rezident“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98. Pro účely tohoto nařízení se rezidentská příslušnost právnické osoby, která nemá žádný fyzický rozměr, určí podle hospodářského prostoru, podle jehož práva je registrována. Není-li právnická osoba registrována, použije se jako kritérium její sídlo, a to země, jejímž právním řádem se řídí vznik a pokračující existence této osoby;

4.	„měnová finanční instituce (MFI)“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33);

5.	„ostatními finančními zprostředkovateli“ se rozumí ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů ve smyslu ESA 2010 (subsektor S.125);

6.	„akciemi / podílovými listy investičních fondů na jméno“ se rozumí akcie / podílové listy investičních fondů, pro které je vedena v souladu s vnitrostátními právními předpisy evidence držitelů těchto akcií / podílových listů obsahující informace o rezidentské příslušnosti a odvětví držitele;

„akciemi / podílovými listy investičních fondů na doručitele“ se rozumí akcie / podílové listy investičních fondů, pro které v souladu s vnitrostátními právními předpisy není vedena žádná evidence držitelů těchto akcií / podílových listů nebo pro které je vedena evidence, jež však neobsahuje informace o rezidentské příslušnosti a odvětví držitele;

8.	„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je daný investiční fond rezidentem;

9.	údaji podle „jednotlivých cenných papírů“ se rozumí údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů.

Článek 2

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří investiční fondy, které jsou rezidenty na území členských států eurozóny. Za vykazování statistických informací požadovaných tímto nařízením odpovídá sám investiční fond, nebo v případě investičních fondů, jež nemají podle vnitrostátního práva právní subjektivitu, odpovídají za vykazování těchto informací osoby, které jsou příslušný fond oprávněny zastupovat.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, pro účely shromažďování informací o držitelích akcií na doručitele vydaných investičními fondy v souladu s odstavcem 3 v části 2 přílohy I zahrnuje skutečný soubor zpravodajských jednotek měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatele. Národní centrální banky mohou těmto subjektům udělit výjimky za předpokladu, že požadované statistické informace jsou shromažďovány z jiných dostupných zdrojů v souladu s odstavcem 3 v části 2 přílohy I. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby po dohodě s ECB mohly takovou výjimku případně udělit nebo zrušit s účinností od počátku každého roku. Pro účely tohoto nařízení mohou národní centrální banky v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 3 v části 2 přílohy I vytvořit a vést seznam vykazujících ostatních finančních zprostředkovatelů.

Článek 3

Seznam investičních fondů pro statistické účely

1. Výkonná rada pro statistické účely vytvoří a vede seznam investičních fondů, jež jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek, včetně případných dílčích fondů ve smyslu čl. 4 odst. 2. Tento seznam může vycházet ze stávajících seznamů investičních fondů, které podléhají dohledu vnitrostátních orgánů (pokud jsou takové seznamy k dispozici), doplněných o další investiční fondy, které jsou zahrnuty do definice investičních fondů v článku 1.

2. Národní centrální banky a ECB tento seznam a jeho aktualizace vhodným způsobem zpřístupní, a to zejména pomocí elektronických prostředků, prostřednictvím internetu nebo, pokud o to dotčené zpravodajské jednotky požádají, v tištěné podobě.

3. Je-li nejnovější dostupná elektronická verze seznamu podle odstavce 2 nesprávná, ECB neuloží sankci zpravodajské jednotce, která řádně nesplnila statistickou zpravodajskou povinnost, pokud v dobré víře spoléhala na tento nesprávný seznam.

Článek 4

Vykazování podle jednotlivých fondů

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek vykazuje údaje o svých aktivech a pasivech podle jednotlivých fondů.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, pokud investiční fond oddělí svá aktiva do různých dílčích fondů tak, že akcie / podílové listy, které se vztahují ke každému dílčímu fondu, jsou nezávisle kryty odlišnými aktivy, považuje se každý dílčí fond za samostatný investiční fond.

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou investiční fondy s předchozím souhlasem a v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky vykazovat svá aktiva a pasiva jako skupina za předpokladu, že to povede k podobným výsledkům jako vykazování podle jednotlivých fondů.

Článek 5

Čtvrtletní a měsíční statistická zpravodajská povinnost

1. Soubor zpravodajských jednotek v souladu s přílohami I a II poskytuje:

a)	čtvrtletně údaje o stavech aktiv a pasiv investičních fondů ke konci čtvrtletí a případná čtvrtletní přecenění nebo transakce a

b)	měsíčně údaje o stavech vydaných akcií / podílových listů investičního fondu ke konci měsíce, případná odpovídající měsíční přecenění nebo transakce a oddělené výkazy o nových emisích a zpětných odkupech či splacení akcií / podílových listů investičních fondu během vykazovaného měsíce.

2. Národní centrální banky mohou rozhodnout, že údaje uvedené v odst. 1 písm. a) budou shromažďovat měsíčně namísto čtvrtletně.

Článek 6

Přecenění nebo transakce

1. Pro účely údajů vykazovaných na agregovaném základě uvedeném v příloze I vykazují zpravodajské jednotky přecenění nebo transakce v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky.

2. Jak je uvedeno v příloze I, národní centrální banky mohou odvozovat přibližné hodnoty obchodů s cennými papíry na základě údajů o jednotlivých cenných papírech, nebo přímo shromažďovat údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů.

3. Další požadavky a zásady týkající se sestavování přecenění nebo transakcí jsou uvedeny v příloze III.

Článek 7

Účetní pravidla

1. Účetními pravidly, jež investiční fondy používají pro účely vykazování podle tohoto nařízení, jsou pravidla stanovená v příslušných vnitrostátních předpisech provádějících směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (5), nebo pokud se tyto předpisy nepoužijí, v jakýchkoli jiných vnitrostátních nebo mezinárodních standardech, jež se na investiční fondy vztahují.

2. Aniž jsou dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení běžné v členských státech eurozóny, jsou veškerá finanční aktiva a pasiva pro statistické účely vykazována v hrubém vyjádření.

Článek 8

Výjimky

1. Investičním fondům lze udělit výjimku ze statistické zpravodajské povinnosti vymezené v článku 5 takto:

Národní centrální banky mohou udělit nejmenším investičním fondům (z hlediska celkových aktiv) výjimky, a to za předpokladu, že investiční fondy přispívající ke čtvrtletní agregované rozvaze představují alespoň 95 % celkových aktiv investičních fondů z hlediska stavů v každém členském státě eurozóny.

V členských státech eurozóny, v nichž celková aktiva vnitrostátních investičních fondů nepřesahují 1 % celkových aktiv investičních fondů eurozóny, mohou národní centrální banky udělit nejmenším investičním fondům (z hlediska celkových aktiv) výjimky, a to za předpokladu, že investiční fondy přispívající ke čtvrtletní agregované rozvaze představují alespoň 80 % celkových vnitrostátních aktiv investičních fondů z hlediska stavů.

c)	Investiční fondy, pro něž platí výjimky uvedené v bodech a) a b), vykazují čtvrtletně pouze údaje o stavech vydaných akcií / podílových listů investičního fondu ke konci čtvrtletí a případná odpovídající čtvrtletní přecenění nebo transakce.

d)	Národní centrální banky včas kontrolují plnění podmínek uvedených v písmenech a) a b), aby mohly udělit nebo v případě nutnosti zrušit výjimku s účinností od počátku každého roku.

2. Výjimky lze udělit investičním fondům, na něž se vztahují vnitrostátní účetní pravidla, která umožňují méně časté oceňování aktiv než čtvrtletní. O kategoriích investičních fondů, jimž mohou národní centrální banky podle svého uvážení udělit výjimky, rozhodne Rada guvernérů. Na investiční fondy, pro něž platí tyto výjimky, se vztahují požadavky stanovené v článku 5, a to v periodicitě, která je v souladu s jejich povinnostmi v oblasti účetnictví ohledně časového rozložení oceňování jejich aktiv.

3. Investiční fondy se mohou rozhodnout, že výjimek nevyužijí a že budou namísto toho plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost uvedenou v článku 5. Pokud investiční fond zvolí tuto možnost, musí před každou změnou ve využívání těchto výjimek obdržet souhlas příslušné národní centrální banky.

Článek 9

Lhůty

1. Národní centrální banky rozhodují o tom, kdy potřebují od zpravodajských jednotek obdržet údaje podle článku 5, aby byly dodrženy lhůty stanovené v odstavci 2.

2. Národní centrální banky předávají ECB:

a)	agregované čtvrtletní stavy a přecenění do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují tyto údaje, jež jsou založeny na čtvrtletních údajích shromážděných od zpravodajských jednotek;

agregované měsíční stavy a přecenění do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se vztahují tyto údaje, jež jsou založeny na měsíčních údajích o akciích / podílových listech investičních fondů shromážděných od zpravodajských jednotek nebo jež jsou založeny na skutečných údajích podle čl. 5 odst. 2;

agregované měsíční nové emise a zpětné odkupy či splacení akcií / podílových listů investičních fondů do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se vztahují tyto údaje, jež jsou založeny na měsíčních údajích shromáždých od zpravodajských jednotek.

Článek 10

Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy

2. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se má řídit skutečný soubor zpravodajských jednotek v souladu s vnitrostátními charakteristikami. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 11

Fúze, rozdělení a reorganizace

V případě fúze, rozdělení nebo reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku, jakmile je záměr takovou operaci provést veřejně znám, a v přiměřené lhůtě před jejím uskutečněním, o postupech, které plánují použít ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.

Článek 12

Ověřování a nucené shromažďování

Článek 13

První vykazování

Poprvé se vykazují měsíční a čtvrtletní údaje za prosinec 2014.

Článek 14

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8) se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2015.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 15

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se od 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 18. října 2013.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2) Úř. věst. L 211, 11.8.2007, s. 8.

(3) Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.

(4) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5) Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

PŘÍLOHA I

STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

ČÁST 1

Obecná statistická zpravodajská povinnost

Skutečný soubor zpravodajských jednotek musí poskytovat tyto statistické informace:

čtvrtletně: i) údaje podle jednotlivých cenných papírů v případě cenných papírů s veřejnými identifikačními kódy v držení investičních fondů; ii) agregované informace členěné podle kategorií nástroj/splatnost, měn a protistran v případě jiných aktiv a pasiv než cenných papírů a v případě cenných papírů bez veřejných identifikačních kódů; iii) buď údaje podle jednotlivých cenných papírů, nebo agregované údaje o držitelích vydaných akcií / podílových listů investičních fondů, jak je uvedeno dále v části 2. Příslušná národní centrální banka může požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje podle jednotlivých cenných papírů v případě cenných papírů bez veřejných identifikačních kódů nebo údaje podle jednotlivých položek v případě aktiv a pasiv jiných než cenné papíry, a

b)	měsíčně údaje podle jednotlivých cenných papírů s oddělenou identifikací všech akcií / podílových listů vydaných investičními fondy.

Příslušná národní centrální banka může rozhodnout, že kromě údajů týkajících se polí, jejichž vykazování je požadováno v souvislosti s vykazováním podle jednotlivých cenných papírů, aby bylo možné odvodit agregované údaje o cenných papírech, jak je uvedeno v tabulce 2, bude rovněž shromažďovat údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů.

Agregované údaje musí být poskytnuty jako stavové údaje a v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky buď: a) jako přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů, nebo b) jako transakce.

S předchozím souhlasem příslušné národní centrální banky se mohou zpravodajské jednotky, které poskytují požadované čtvrtletní údaje podle jednotlivých cenných papírů, rozhodnout, že budou namísto poskytování údajů podle jednotlivých cenných papírů vykazovat požadované měsíční údaje na agregovaném základě.

Údaje, které se mají příslušné národní centrální bance poskytovat podle jednotlivých cenných papírů, jsou uvedeny v tabulce 2. Agregovaná čtvrtletní statistická zpravodajská povinnost, pokud jde o stavové údaje, je uvedena v tabulce 1; pokud jde o přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů nebo transakce, je tato povinnost uvedena v tabulce 3. Agregovaná měsíční statistická zpravodajská povinnost, pokud jde o stavové údaje a přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů nebo transakce a nové emise a zpětné odkupy či splacení akcií / podílových listů investičních fondů, je uvedena v tabulce 4.

Jsou-li splněny podmínky ochrany a využití důvěrných statistických informací, které shromažďuje ESCB, podle článku 8 nařízení (ES) č. 2533/98, a zejména jeho odstavce 5, může národní centrální banka nezbytné informace rovněž odvodit z údajů shromážděných prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů (1), pokud jsou údaje shromážděné příslušným vnitrostátním orgánem dohledu na základě této směrnice předány do národní centrální banky za podmínek dohodnutých mezi těmito dvěma orgány.

ČÁST 2

Rezidentská příslušnost a hospodářské odvětví držitelů akcií / podílových listů investičního fondu

Zpravodajské jednotky čtvrtletně vykazují údaje o rezidentské příslušnosti držitelů akcií / podílových listů investičních fondů vydaných investičními fondy v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), v souladu s členěním na tuzemsko/eurozóna kromě tuzemska/zbytek světa. Protistrany s rezidentskou příslušností v tuzemsku a v eurozóně kromě tuzemska se dále člení podle odvětví.

Pokud jde o akcie / podílové listy na jméno, vykazují zpravodajské jednotky údaje v členění podle rezidentské příslušnosti a odvětví držitelů těchto akcií / podílových listů vydaných investičním fondem. Pokud nelze přímo určit rezidentskou příslušnost a odvětví držitele, vykazují se příslušné údaje na základě dostupných informací.

Pokud jde o akcie / podílové listy na doručitele, vykazují zpravodajské jednotky údaje v členění podle rezidentské příslušnosti a odvětví držitelů akcií / podílových listů investičních fondů v souladu s metodou stanovenou příslušnou národní centrální bankou. Tato povinnost se omezuje na jednu z následujících možností nebo na jejich kombinaci, která musí být zvolena s ohledem na organizaci příslušných trhů a vnitrostátní právní úpravu v daném členském státě. Národní centrální banka bude plnění této povinnosti pravidelně sledovat.

Emitující investiční fondy:

Emitující investiční fondy či osoby, které je právně zastupují, nebo subjekty uvedené v čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti a odvětví držitelů vydaných akcií / podílových listů. Takové informace mohou pocházet od obchodníka s cennými papíry nebo jiného subjektu podílejícího se na emisi, zpětném odkupu nebo převodu akcií / podílových listů.

Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jako uschovatelé akcií / podílových listů investičních fondů:

Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jednající jako uschovatelé akcií / podílových listů investičních fondů vykazují jako zpravodajské jednotky údaje v členění podle rezidentské příslušnosti a odvětví držitelů akcií / podílových listů vydaných rezidentskými investičními fondy a uložených jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele jednajícího rovněž jako uschovatel. Tuto možnost lze zvolit, pokud: i) uschovatel rozlišuje akcie / podílové listy investičních fondů uložené jménem držitele od akcií / podílových listů uložených jménem jiných uschovatelů, a ii) většinu akcií / podílových listů investičních fondů uschovávají vnitrostátní rezidentské instituce, které jsou klasifikovány jako finanční zprostředkovatelé (měnové finanční instituce nebo ostatní finanční zprostředkovatelé).

Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jako jednotky vykazující transakce s akciemi / podílovými listy rezidentského investičního fondu prováděné mezi rezidenty a nerezidenty:

Měnové a finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé, pokud jednají jako jednotky vykazující transakce s akciemi / podílovými listy rezidentského investičního fondu prováděné mezi rezidenty a nerezidenty, vykazují jako zpravodajské jednotky údaje v členění podle rezidentské příslušnosti a odvětví držitelů akcií / podílových listů vydaných rezidentskými investičními fondy, s nimiž obchodují jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele účastnícího se téže transakce. Tuto možnost lze zvolit, pokud: i) zpravodajské pokrytí je komplexní, tj. pokrývá podstatným způsobem všechny transakce prováděné zpravodajskými jednotkami; ii) jsou poskytovány přesné údaje o nákupech a prodejích uskutečněných s nerezidenty členských států eurozóny; iii) rozdíly mezi emisní hodnotou a hodnotou při zpětném odkupu jsou s vyloučením všech poplatků u stejných akcií / podílových listů minimální; a iv) množství akcií / podílových listů vydaných rezidentskými investičními fondy a držených nerezidenty členských států eurozóny je nízké.

d)	Pokud se možnosti a) až c) neuplatní, zpravodajské jednotky včetně měnových finančních institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů vykazují příslušné údaje na základě informací, které mají k dispozici.

Národní centrální banky mohou nezbytné informace rovněž odvodit z údajů shromážděných prostřednictvím nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (2), pokud údaje splňují požadavky týkající se lhůt uvedené v článku 9 tohoto nařízení a v obecnější rovině minimální standardy uvedené v příloze IV.

5.	Pokud jsou akcie / podílové listy na jméno nebo akcie / podílové listy na doručitele vydány poprvé nebo pokud vývoj trhu vyžaduje změnu možnosti nebo kombinace možností, mohou národní centrální banky udělit na jeden rok výjimky v souvislosti s povinnostmi uvedenými v odstavcích 2 a 3.

ČÁST 3

Vykazovací tabulky

Tabulka 2

Požadované údaje podle jednotlivých cenných papírů

Údaje v polích v níže uvedené tabulce musí být vykazovány za každý cenný papír zatříděný do kategorie „dluhové cenné papíry“, „účasti“ a „akcie / podílové listy nvestičních fondů“ podle následujících pravidel.

1.	Musí být vykázány údaje za pole 1.

2.	Pokud příslušná národní centrální banka neshromažďuje údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány údaje za dvě ze tří polí 2, 3 a 4 (tj. pole 2 a 3, pole 2 a 4, nebo pole 3 a 4).

Pokud příslušná národní centrální banka shromažďuje údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány rovněž údaje za tato pole:

a)	pole 5, nebo pole 6 a 7, a

b)	pole 4, nebo pole 2 a 3.

4.	Příslušná národní centrální banka může také požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje za pole 8.

Příslušná národní centrální banka může rozhodnout, že v případech uvedených v odstavci 2 a v odst. 3 písm. b) bude shromažďovat pouze údaje za pole 2. V tomto případě musí národní centrální banka alespoň jednou ročně ověřit, že kvalita agregovaných údajů vykazovaných národní centrální bankou, včetně periodicity a rozsahu oprav, není dotčena, a informovat o tom ECB.

Pole	Název
1	Identifikační kód cenného papíru
2	Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota
3	Cena
4	Celková hodnota
5	Finanční transakce
6	Cenné papíry koupené (aktiva) nebo vydané (pasiva)
7	Cenné papíry prodané (aktiva) nebo zpětně odkoupené či splacené (pasiva)
8	Měna zaúčtování cenného papíru

(1) Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.

(2) Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6.

PŘÍLOHA II

DEFINICE

ČÁST 1

Definice kategorií nástrojů

U některých kategorií nástrojů se vyžaduje členění podle splatnosti. Jedná se o původní splatnost, tj. splatnost stanovenou při emisi, což je pevně stanovená životnost finančního nástroje, před kterou nemůže být splacen, např. dluhové cenné papíry, nebo před kterou může být splacen pouze s určitou sankcí, např. některé druhy vkladů.

Tabulka A

Definice kategorií nástrojů aktiv a pasiv investičních fondů

KATEGORIE AKTIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

1.	Vklady a pohledávky z úvěrů

Pro účely výkaznictví tato položka sestává z finančních prostředků půjčených investičními fondy dlužníkům nebo z úvěrů poskytnutých investičním fondům, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty

Patří sem tyto položky:

—	vklady investičních fondů jako například jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou,

—	držba neobchodovatelných cenných papírů. Držba dluhových cenných papírů, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích,

—	obchodované úvěry,

—	úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, se vykazují v položce „vklady a pohledávky z úvěrů“ za předpokladu, že neexistuje důkaz o obchodování na sekundárním trhu. Jinak se klasifikují jako dluhové cenné papíry,

—

podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů: nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až po té, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším postavením, což jim propůjčuje určité vlastnosti účastí. Pro statistické účely se podřízený dluh klasifikuje podle povahy nástroje buď jako „úvěry“ nebo „dluhové cenné papíry“. Pokud se všechny formy podřízeného dluhu v držení investičních fondů v současné době vykazují pro statistické účely jako jediná vykazovaná hodnota, je třeba tuto hodnotu vykázat pod položkou „dluhové cenné papíry“, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě dluhových cenných papírů než úvěrů,

—	pohledávky z reverzních rep proti hotovostnímu zajištění: Protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry, které investiční fondy nakoupily za danou cenu s pevným závazkem zpětného prodeje těchto (nebo obdobných) cenných papírů za stanovenou cenu k určitému budoucímu datu,

—	pohledávky z výpůjček cenných papírů proti hotovostnímu zajištění: protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry vypůjčené investičními fondy.

Pro účely tohoto nařízení zahrnuje tato položka i držbu bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb.

2.	Dluhové cenné papíry

Tato položka zahrnuje:

—	držbu cenných papírů, které držiteli poskytují bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den nebo dny nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydání,

—

obchodované úvěry, které se staly obchodovatelnými na organizovaném trhu, za předpokladu, že existují důkazy o obchodování na sekundárním trhu, včetně existence tvůrců trhu a častých kotací finančního aktiva, představovaných například rozpětím nákup/prodej. Není-li tomu tak, měly by se vykazovat v položce „vklady a pohledávky z úvěrů“,

—	podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů,

Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci repo obchodů zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a nejen pouhá možnost tak učinit. V případě, kdy dočasný nabyvatel získané cenné papíry prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako zápornou pozici v portfoliu cenných papírů.

3.	Účasti a akcie / podílové listy investičních fondů

Finanční aktiva, která představují vlastnická práva ve společnostech nebo kvazispolečnostech. Tato finanční aktiva obvykle zakládají nárok držitele na podíl na zisku společnosti nebo kvazispolečnosti a na podíl na čistých aktivech v případě likvidace.

Tato položka zahrnuje kótované a nekótované akcie, jiné účasti, akcie / podílové listy fondů peněžního trhu a akcie / podílové listy investičních fondů jiných než fondy peněžního trhu.

S majetkovými cennými papíry zapůjčenými v rámci půjček cenných papírů nebo prodanými v rámci repo obchodů se zachází v souladu s pravidly v kategorii 2 „dluhové cenné papíry“.

3a.	Účasti a akcie / podílové listy investičních fondů z toho kótované akcie

Kótované akcie jsou majetkové cenné papíry kótované na burze. Touto burzou může být uznaná burza cenných papírů nebo jakákoli jiná forma sekundárního trhu. Kótované akcie se v anglickém jazyce označují jako „listed shares“ i jako „quoted shares“. Existence kótovaných cen akcií kótovaných na burze znamená, že běžné tržní ceny jsou obvykle snadno dostupné.

3b.	Účasti a akcie / podílové listy investičních fondů z toho akcie / podílové listy investičních fondů

Tato položka zahrnuje držbu akcií / podílových listů vydaných fondy peněžního trhu a investičními fondy jinými než fondy peněžního trhu (tj. investičními fondy, které nejsou fondy peněžního trhu), které jsou zahrnuty do seznamů měnových finančních institucí a investičních fondů pro statistické účely.

Fondy peněžního trhu jsou definovány v nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu jsou definovány v článku 1 tohoto nařízení

(2 + 3)a

z toho cenné papíry (dluhové cenné papíry, účasti a akcie / podílové listy investičních fondů) zapůjčené nebo prodané v rámci repo obchodů

Tato položka zahrnuje cenné papíry vykazované v kategoriích 2 (dluhové cenné papíry) a 3 (účasti a akcie / podílové listy investičních fondů), které byly zapůjčeny v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci repo obchodů (nebo v rámci jakéhokoli jiného druhu obdobných operací jako např. transakce spočívající v prodeji a zpětném nákupu („sell – buy-back“).

4.	Finanční deriváty

Finanční deriváty jsou finanční nástroje spojené se specifickým finančním nástrojem, ukazatelem nebo komoditou, jejichž prostřednictvím lze na finančních trzích obchodovat specifická finanční rizika

Tato položka zahrnuje:

—

opce,

—	opční listy („warrants“),

—

futures,

—

forwardy,

—

swapy,

—	úvěrové deriváty.

Finanční deriváty se rozvaze zaznamenávají v tržní hodnotě v hrubém vyjádření. Jednotlivé derivátové smlouvy s kladnou tržní hodnotou se zaznamenávají na straně aktiv rozvahy a smlouvy se zápornou tržní hodnotou se zaznamenávají na straně pasiv rozvahy.

Hrubé budoucí závazky vyplývající z derivátových smluv by neměly být zachycovány jako rozvahové položky.

Finanční deriváty lze podle jiných oceňovacích metod vykazovat v čisté výši. V případě, že jsou k dispozici pouze čisté pozice nebo jsou pozice zachyceny jinak než v tržní hodnotě, měly by být namísto toho vykazovány tyto pozice.

Tato položka nezahrnuje finanční deriváty, které se v souladu s vnitrostátními pravidly nezaznamenávají v rozvaze.

5.	Nefinanční aktiva (včetně stálých aktiv)

Hmotná a nehmotná aktiva s výjimkou finančních aktiv. Stálá aktiva jsou nefinanční aktiva, která investiční fond opakovaně nebo průběžně používá po dobu delší než jeden rok.

Tato položka zahrnuje obydlí, ostatní budovy a stavby, stroje, zařízení, cennosti a produkty duševního vlastnictví jako počítačový software a databáze.

6.	Ostatní aktiva

Toto je zbytková položka rozvahy na straně aktiv, která je vymezena jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou u této položky vyžadovat též tato jednotlivá členění:

—	pohledávky z titulu naběhlého úroku z vkladů a úvěrů,

—	naběhlé úroky z držby dluhových cenných papírů,

—	časově rozlišené nájemné,

—	částky pohledávek nesouvisejících s hlavní obchodní činností investičního fondu.

KATEGORIE PASIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

7.	Úvěry a přijaté vklady

Částky, které investiční fondy dluží věřitelům, jiné než ty, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů. Tato položka zahrnuje:

—	úvěry: úvěry poskytnuté investičním fondům, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty,

—

repo obchody a operace typu repo obchodů proti hotovostnímu zajištění: protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry prodané investičními fondy za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto (nebo obdobných) cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané investičními fondy výměnou za cenné papíry převedené na třetí osobu („dočasného nabyvatele“) se vykazují v této kategorii v těch případech, kdy existuje pevný závazek provedení zpětné operace a nejen pouze možnost tak učinit. To znamená, že během celé operace zůstávají všechna rizika a výnosy z předmětných cenných papírů na straně investičního fondu,

—	hotovostní zajištění přijaté výměnou za půjčené cenné papíry: částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění,

—	hotovostní zajištění přijaté při operacích, jež zahrnují dočasný převod zlata oproti zajištění.

8.	Akcie / podílové listy investičních fondů

Akcie nebo podílové listy včetně těch ve formě základního kapitálu emitované investičními fondy, které jsou pro statistické účely zahrnuty do seznamu investičních fondů. Tato položka představuje celkové závazky vůči akcionářům či podílníkům investičního fondu. Patří sem rovněž prostředky z nerozdělených zisků nebo prostředky přesunuté investičními fondy do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků.

9.	Finanční deriváty

Viz kategorie 4

10.	Ostatní pasiva

Toto je zbytková položka rozvahy na straně pasiv, která je definována jako „pasiva nezahrnutá jinde“.

Národní centrální banky mohou u této položky vyžadovat též tato jednotlivá členění:

—	emitované dluhové cenné papíry. Cenné papíry jiné než účasti emitované investičními fondy, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci,

—	splatný naběhlý úrok z úvěrů a vkladů,

—	závazky nesouvisející s hlavní obchodní činností investičního fondu, tj. závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky apod.,

—	rezervy představující závazky vůči třetím stranám, tj. např. důchody, dividendy atd.,

—	čisté pozice vyplývající z půjček cenných papírů bez hotovostního zajištění,

—	čisté částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním operací s cennými papíry.

ČÁST 2

Definice atributů podle jednotlivých cenných papírů

Tabulka B

Definice atributů podle jednotlivých cenných papírů

Pole	Popis
Identifikační kód cenného papíru	Kód, který jednoznačně identifikuje cenný papír. Podle pokynů národní centrální banky to může být kód ISIN nebo jiný identifikační kód cenného papíru.
Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota	Počet jednotek cenného papíru nebo agregovaná jmenovitá hodnota v případě, že je cenný papír obchodován v určitém množství, a nikoli v jednotkách.
Cena	Cena za jednotku cenného papíru nebo procentní podíl agregované jmenovité hodnoty v případě, že je cenný papír obchodován v určitém množství, a nikoli v jednotkách. Cena je v zásadě tržní cena nebo se blíží tržní ceně. Národní centrální banky mohou v rámci této pozice vyžadovat rovněž naběhlé úroky.
Celková hodnota	Celková hodnota cenného papíru. V případě cenných papírů obchodovaných v jednotkách se tato hodnota rovná počtu cenných papírů vynásobenému cenou za jednotku. V případě cenných papírů obchodovaných v určitém množství, a nikoli v jednotkách, se tato hodnota rovná agregované jmenovité hodnotě vynásobené cenou vyjádřenou jako procentní podíl. Celková hodnota se v zásadě rovná tržní hodnotě nebo se blíží tržní hodnotě. Národní centrální banky mohou v této pozici vyžadovat rovněž naběhlé úroky.
Finanční transakce	Suma nákupů po odečtení prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí po odečtení zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce.
Cenné papíry koupené (aktiva) nebo vydané (pasiva)	Suma nákupů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce.
Cenné papíry prodané (aktiva) nebo zpětně odkoupené či splacené (pasiva)	Suma prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce.
Měna zaúčtování cenného papíru	Kód ISO nebo ekvivalent měny používané k vyjádření ceny nebo zůstatkové hodnoty cenného papíru.

ČÁST 3

Definice sektorů

Tabulka C

Definice sektorů

Sektor

Definice

1.	Měnové finanční instituce

Měnové finanční instituce ve smyslu definice v článku 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Tento sektor sestává z národních centrálních bank, úvěrových institucí ve smyslu práva Unie, fondů peněžního trhu, ostatních finančních institucí, jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od subjektů jiných než měnové finanční instituce a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů, a institucí elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz.

2.	Vládní instituce

Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství (ESA 2010, odstavce 2.111 až 2.113).

3.	Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu

Investiční fondy ve smyslu článku 1 tohoto nařízení.

4.	Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů + pomocné finanční instituce + kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz

Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie / podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy. Do tohoto subsektoru jsou zahrnuty účelové finanční společnosti pro sekuritizaci ve smyslu nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2013/40) (1) (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94)

Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se zabývají převážně činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou. Tento subsektor zahrnuje též vedení podniků (ústředí), jejichž všechny dceřiné společnosti nebo většina z nich jsou finančními institucemi (ESA 2010, odstavce 2.95 až 2.97)

Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích. Tento subsektor zahrnuje holdingové společnosti, jejichž majetková účast ve skupině dceřiných společností umožňuje kontrolu této skupiny a jejichž hlavním předmětem činnosti je vlastnění skupiny, aniž poskytují jakékoli další služby podnikům, v nichž mají podíl na vlastním kapitálu, tzn. že nespravují ani neřídí jiné jednotky (ESA 2010, odstavce 2.98 a 2.99)

5.	Pojišťovací společnosti + penzijní fondy

Subsektor pojišťovacích společností (S.128) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění (ESA 2010, odstavce 2.100 až 2.104).

Subsektor penzijních fondů (S.129) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fondy jako programy sociálního pojištění poskytují příjmy v důchodu a často také dávky v případě smrti a invalidity (ESA 2010, odstavce 2.105 až 2.110).

6.	Nefinanční podniky

Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace (ESA 2010, odstavce 2.45 až 2.50)

7.	Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem

Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky, nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty považovanými za kvazikorporace. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako výrobce výrobků a nefinančních služeb výlučně pro vlastní konečné užití. Do sektoru domácností patří podnikatelé (fyzické osoby) a společenství bez samostatné právní subjektivity – nepovažované za kvazikorporace – jež jsou tržními výrobci (ESA 2010, odstavce 2.118 až 2.128)

Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD) (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví (ESA 2010, odstavce 2.129 a 2.130)

(1) Viz strana 107 v tomto čísle Úředního věstníku.

PŘÍLOHA III

PŘECENĚNÍ NEBO TRANSAKCE

Skutečný soubor zpravodajských jednotek musí vykazovat přecenění nebo transakce tak, jak stanoví článek 6 tohoto nařízení. V případě, že skutečný soubor zpravodajských jednotek vykazuje přecenění, tato přecenění pokrývají buď přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů, nebo pouze změny cen v referenčním období, a to s předchozím souhlasem příslušné národní centrální banky. V případě, že přecenění pokrývá pouze přecenění v důsledku změn cen, příslušná národní centrální banka shromáždí potřebné údaje, které pokrývají alespoň členění podle měn na libru šterlinků, švýcarský frank, jen a americký dolar, aby bylo možné odvodit přecenění v důsledku změn směnných kurzů.

„Finanční transakce“ jsou transakce, které vyplývají ze vzniku, zániku nebo změny vlastnictví finančních aktiv nebo pasiv. Tyto transakce se měří jako rozdíl mezi stavovými pozicemi ve dnech na konci období, ke kterým se sestavují výkazy, od nějž se odečte účinek změn způsobených „přeceněním“ (v důsledku změn cen a směnných kurzů) a „překlasifikací a ostatními úpravami“. Evropská centrální banka požaduje statistické informace pro účely sestavování transakcí ve formě úprav, které zahrnují „překlasifikace a ostatní úpravy“ a „přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“. Finanční transakce by měly v zásadě být v souladu s ESA 2010, ale mohou se odchylovat v důsledku vnitrostátní praxe.

„Přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“ se vztahuje k fluktuaci v oceňování aktiv a pasiv, která vyplývá ze změn v cenách aktiv a pasiv nebo změn směnných kurzů, jež ovlivňují hodnoty aktiv a pasiv denominovaných v cizí měně, vyjádřené v eurech. Úprava týkající se přecenění aktiv/pasiv v důsledku změny cen se vztahuje k fluktuaci v oceňování aktiv/pasiv, která vzniká z důvodu změny cen, za které se aktiva/pasiva vedou v účetnictví nebo obchodují. Přecenění v důsledku změny cen zahrnují změny hodnoty stavů ke konci období, ke kterým průběžně dochází z důvodu změn referenční hodnoty, za kterou se vedou v účetnictví, tj. zisky či ztráty z držby. Z důvodu pohybů směnných kurzů vůči euru, k nimž dochází mezi termíny vykazování ke konci období, se mění hodnota aktiv/pasiv v cizích měnách, pokud jsou vyjádřeny v eurech. Jelikož tyto změny představují zisky/ztráty z držby a nejsou způsobeny finančními transakcemi, musí se tyto vlivy z údajů o transakcích odstranit. „Přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“ v zásadě rovněž zahrnuje změny ocenění, které vznikají v důsledku transakcí s aktivy/pasivy, tj. realizované zisky/ztráty; v tomto ohledu však v jednotlivých státech existuje různá praxe.

PŘÍLOHA IV

MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance („ECB“).

Minimální standardy pro přenos:

a)	výkazy musí být předány včas a ve lhůtách, které příslušná národní centrální banka stanoví;

b)	forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené příslušnou národní centrální bankou;

c)	zpravodajská jednotka musí příslušné národní centrální bance poskytnout údaje o kontaktní osobě nebo osobách;

d)	musí být dodrženy technické parametry pro přenos údajů do příslušné národní centrální banky;

v případě vykazování podle jednotlivých cenných papírů musí zpravodajské jednotky na žádost příslušné národní centrální banky poskytovat další informace (např. název emitenta, datum emise), které jsou třeba k identifikaci cenných papírů, jejichž identifikační kódy jsou buď chybné, nebo nejsou veřejně přístupné.

Minimální standardy pro přesnost:

a)	statistické údaje musí být správné: všechny lineární vazby musí být splněny (např. aktiva a pasiva musí být vyrovnaná, dílčí součty musí vytvářet výsledné součty) a údaje musí být v rámci všech periodicit konzistentní;

b)	zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;

c)	statistické údaje musí být úplné a nesmí obsahovat časové a strukturální mezery: chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny příslušné národní centrální bance a případně co nejdříve dodány;

d)	zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry, zásady zaokrouhlování a počet desetinných míst stanovené příslušnou národní centrální bankou pro technický přenos dat.

Minimální standardy pro pojmovou shodu:

a)	statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

b)	v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení;

c)	zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v předávaných údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4.	Minimální standardy pro opravy: Je nutné dodržovat metody a postupy pro opravy, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami.

PŘÍLOHA V

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8)	Toto nařízení
Články 1 a 2	Články 1 a 2
Článek 3	Článek 8
Článek 4	Článek 3
Článek 5	Článek 4
Článek 6	Článek 5
Článek 7	Článek 6
Článek 8	Článek 7
Články 9 až 13	Články 9 až 13
—	Článek 14
Článek 14	Článek 15
Příloha I část 1 odst. 1	—
Příloha I část 1 odst. 2 písm. a)	Příloha I část 1 odst. 1
Příloha I část 1 odst. 2 písm. b)	—
Příloha I část 1 odst. 3	Příloha I část 1 odst. 2
—	Příloha I část 1 odst. 3
Příloha I část 2 odst. 1 až 3	Příloha I část 2 odst. 1 až 3
—	Příloha I část 2 odst. 4
Příloha I část 2 odst. 4	Příloha I část 2 odst. 5
Příloha I část 3	Příloha I část 3
Příloha II část 1	Příloha II část 1 odst. 1
—	Příloha II část 1 odst. 2 a 3
Příloha II části 2 a 3	Příloha II části 2 a 3
Příloha III a IV	Příloha III až IV
—	Příloha V

7.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 297/94

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1074/2013

ze dne 18. října 2013

o statistické zpravodajské povinnosti bank poštovních úřadů, které přijímají vklady od institucí jiných než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny

(přepracované znění)

(ECB/2013/39)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1027/2006 ze dne 14. června 2006 o statistické zpravodajské povinnosti bank poštovních úřadů, které přijímají vklady od institucí jiných než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny (ECB/2006/8) (2), je třeba podstatně změnit, zejména s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (3), a mělo by být proto v zájmu srozumitelnosti přepracováno.

(2)

(3)	Účelem údajů o bankách poštovních úřadů je poskytnout ECB přiměřenou statistiku o finanční činnosti subsektoru bank poštovních úřadů v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor.

(4)

V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (4) sestává skutečný soubor zpravodajských jednotek pro účely uvedeného nařízení z měnových finančních institucí, jež jsou rezidenty na území členských států eurozóny.

(5)

Měnové agregáty eurozóny a jejich protipoložky se odvozují zejména z údajů rozvahy měnových finančních institucí, jež se shromažďují podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Měnové agregáty eurozóny však nezahrnují pouze měnové závazky měnových finančních institucí vůči institucím jiným než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny, s výjimkou ústředních vládních institucí, ale zahrnují též měnové závazky ústředních vládních institucí vůči institucím jiným než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny, s výjimkou ústředních vládních institucí.

(6)

V některých členských státech eurozóny banky poštovních úřadů do sektoru ústředních vládních institucí ve smyslu přepracovaného Evropského systému účtů (dále jen „ESA 2010“), který je obsažen v nařízení (EU) č. 549/2013, nepatří, přičemž tyto banky nepřijímají vklady pouze jménem svých státních pokladen, ale mohou přijímat vklady i na svůj vlastní účet.

(7)	Banky poštovních úřadů, které přijímají vklady, v tomto směru vykonávají obdobné činnosti jako měnové finanční instituce. Oba druhy těchto subjektů by tedy měly podléhat obdobné statistické zpravodajské povinnosti v rozsahu, v němž se tato povinnost týká jejich činnosti.

(8)	Je třeba zajistit harmonizovaný přístup a zajistit dostupnost statistických informací o vkladech přijatých bankami poštovních úřadů,

(9)	Měla by se uplatňovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení (ES) č. 2533/98.

(10)	Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

1.	„zpravodajské jednotky“ a „rezident“ mají stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

„bankou poštovního úřadu“ se rozumí poštovní úřad, který patří do sektoru „nefinanční podniky“ (sektor 11 v rámci ESA 2010) a jako doplňkovou činnost k poštovním službám přijímá vklady od institucí jiných než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny, s cílem poskytovat svým vkladatelům služby spojené s převodem peněz;

3.	„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je daná banka poštovního úřadu rezidentem;

Článek 2

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří banky poštovních úřadů, které jsou rezidenty na území členských států eurozóny.

2. Výkonná rada může vytvořit a vést seznam bank poštovních úřadů podle tohoto nařízení. Tento seznam i jeho aktualizace zpřístupní národní centrální banky a ECB dotčeným bankám poštovních úřadů vhodným způsobem, mimo jiné pomocí elektronických prostředků, prostřednictvím internetu, nebo požádají-li o to dotčené banky poštovních úřadů, v tištěné podobě. Seznam má pouze informativní povahu. Je-li však nejnovější dostupná verze seznamu nesprávná, ECB neuloží sankci bance poštovního úřadu, která řádně nesplnila svou statistickou zpravodajskou povinnost, pokud v dobré víře spoléhala na nesprávný seznam.

3. Národní centrální banky mohou bankám poštovních úřadů udělit výjimky z povinnosti vykazovat statistické informace podle tohoto nařízení za předpokladu, že požadované statistické informace jsou již shromažďovány z jiných dostupných zdrojů. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby po dohodě s ECB mohly tuto výjimku udělit nebo případně zrušit, a to s účinky k počátku příslušného roku.

Článek 3

Statistická zpravodajská povinnost

1. Jednotky zařazené do skutečného souboru zpravodajských jednotek vykazují příslušné národní centrální bance měsíční statistické informace týkající se jejich stavové rozvahy sestavované ke konci měsíce.

2. Statistické informace, jež se vyžadují podle tohoto nařízení, se týkají činnosti, kterou banka poštovního úřadu vykonává na svůj účet a která je blíže popsána v přílohách I a II.

3. Statistické informace, jež se vyžadují podle tohoto nařízení, se vykazují v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jež stanoví příloha III.

4. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se má řídit skutečný soubor zpravodajských jednotek, v souladu s vnitrostátními požadavky. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly statistické informace vyžadované na základě tohoto nařízení a umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou uvedeny v příloze III.

Článek 4

Fúze, rozdělení a reorganizace

V případě fúze, rozdělení nebo jakékoli jiné reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku, jakmile je záměr takovou operaci provést veřejně znám, a v přiměřené lhůtě před jejím uskutečněním, o postupech, které plánují použít ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.

Článek 5

Lhůty

Národní centrální banky předávají ECB statistické informace, které vykazují podle čl. 3 odst. 1 a odst. 2, do konce pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se tyto informace vztahují. Národní centrální banky rozhodují o tom, kdy od zpravodajských jednotek potřebují obdržet údaje, aby mohly tuto lhůtu splnit.

Článek 6

Účetní pravidla pro účely statistického vykazování

1. S výhradou odstavců 2 a 3 jsou účetními pravidly, jež banky poštovních úřadů používají pro účely vykazování podle tohoto nařízení, pravidla stanovená ve vnitrostátních předpisech provádějících směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (5), jakož i v ostatních platných mezinárodních účetních standardech.

2. Vklady a úvěry se vykazují v nominální zůstatkové hodnotě ke konci měsíce. Vklady a úvěry se nezapočítávají vůči jiným aktivům nebo pasivům.

3. Aniž jsou dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení (netting) běžné v členských státech eurozóny, vykazují se veškerá finanční aktiva a pasiva pro statistické účely v hrubém vyjádření.

4. Za předpokladu, že tyto postupy pro vykazování používají všechny rezidentské zpravodajské jednotky, mohou národní centrální banky dovolit, aby se úvěry, k nimž se vytvářejí opravné položky, vykazovaly po započtení opravných položek (netto způsobem) a aby se úvěry nabyté za úplatu vykazovaly v ceně sjednané v okamžiku nabytí.

Článek 7

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo nuceně shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž je tím dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Národní centrální banky vykonávají toto právo zejména tehdy, jestliže některá banka poštovního úřadu, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze III.

Článek 8

První vykazování

Poprvé se vykazují měsíční údaje za prosinec 2014.

Článek 9

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 1027/2006 (ECB/2006/8) se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2015.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 10

Závěrečná ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 18. října 2013.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2) Úř. věst. L 184, 6.7.2006, s. 12.

(3) Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.

(4) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5) Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

PŘÍLOHA I

STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

PŘÍLOHA II

DEFINICE TÝKAJÍCÍ SE STATISTICKÉ ZPRAVODAJSKÉ POVINNOSTI

Konsolidace pro statistické účely na území stejné země

Banky poštovních úřadů konsolidují pro statistické účely činnosti všech svých provozoven (sídla společnosti, ústředí nebo poboček), které se nacházejí na území téže země. Pro statistické účely se nedovoluje konsolidace přes státní hranice.

a)	Jsou-li mateřská společnost i její dceřiné společnosti bankami poštovních úřadů, které se nacházejí na území téhož členského státu, může mateřská společnost ve svých statistických výkazech konsolidovat činnost těchto dceřiných společností.

Má-li některá banka poštovního úřadu pobočky nacházející se na území ostatních členských států eurozóny, musí její sídlo nebo ústředí nacházející se v daném členském státě eurozóny považovat pozice vůči všem těmto pobočkám za pozice vůči rezidentům v ostatních členských státech eurozóny. A opačně, pobočka nacházející se v daném členském státě eurozóny musí pozice vůči sídlu, ústředí nebo jiným pobočkám stejné instituce nacházejícím se na území ostatních členských států eurozóny považovat za pozice vůči rezidentům v ostatních členských státech eurozóny.

Má-li banka poštovního úřadu pobočky, které se nacházejí mimo území členských států eurozóny, musí její sídlo nebo ústředí v daném členském státě eurozóny k pozicím vůči všem těmto pobočkám přistupovat jako k pozicím vůči rezidentům zbytku světa. A opačně, pobočka nacházející se v daném členském státě eurozóny musí pozice vůči sídlu, ústředí nebo vůči jiným pobočkám stejné instituce nacházejícím se mimo území členských států eurozóny považovat za pozice vůči rezidentům ze zbytku světa.

Definice sektorů

Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 2010. Protistrany bank poštovních úřadů nacházející se na území členských států eurozóny se rozlišují podle svého tuzemského sektoru nebo institucionální klasifikace v souladu se seznamy, které Evropská centrální banka (ECB) vede pro statistické účely, a podle pokynů pro statistickou klasifikaci protistran obsažených v příručce ECB „Monetary financial institutions and markets statistics sector manual: Guidance for the statistical classification of customers“.

Tabulka

Definice sektorů

Sektor	Definice
MFI	Měnové finanční instituce ve smyslu definice v článku 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Tento sektor sestává z národních centrálních bank, úvěrových institucí ve smyslu práva Unie, fondů peněžního trhu, ostatních finančních institucí, jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od subjektů jiných než měnové finanční instituce a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů, a institucí elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz.
Vládní instituce	Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství (ESA 2010, odstavce 2.111 až 2.113).
Ústřední vládní instituce	Tento subsektor (S.1311) zahrnuje všechny správní resorty státu a jiné ústřední orgány, jejichž pravomoc se obvykle vztahuje na celé ekonomické území s výjimkou správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 2010, odstavec 2.114).
Národní vládní instituce	Tento subsektor zahrnuje (S.1312) takové typy veřejné správy, jež jsou samostatné institucionální jednotky vykonávající s výjimkou správy fondů sociálního zabezpečení některé z funkcí vládních institucí na nižší úrovni, než je úroveň ústředních vládních institucí, a na úrovni vyšší, než je úroveň vládních institucionálních jednotek existujících na místní úrovni (ESA 2010, odstavec 2.115).
Místní vládní instituce	Tento subsektor (S.1313) zahrnuje takové druhy jednotek veřejné správy, jejichž pravomoc se vztahuje pouze na místně určenou část ekonomického území, s výjimkou místních orgánů fondů sociálního zabezpečení (ESA 2010, odstavec 2.116).
Fondy sociálního zabezpečení	Subsektor fondů sociálního zabezpečení (S.1314) zahrnuje ústřední, národní a místní institucionální jednotky, jejichž hlavní činnost spočívá v poskytování sociálních dávek a které splňují tato dvě kritéria: a) určité skupiny obyvatelstva jsou ze zákona nebo jiného právního předpisu povinny účastnit se programu nebo platit příspěvky a b) za řízení instituce, pokud jde o stanovení nebo schvalování příspěvků a dávek, zodpovídají vládní instituce nezávisle na své úloze orgánu dohledu nebo zaměstnavatele (ESA 2010, odstavec 2.117).
Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu	Investiční fondy ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) o statistice aktiv a pasiv investičních fondů. Tento subsektor zahrnuje všechny subjekty kolektivního investování (kromě fondů peněžního trhu), které investují do finančních a/nebo nefinančních aktiv, pokud je jejich cílem investování kapitálu získaného od veřejnosti.
Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů + pomocné finanční instituce + kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz	Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie / podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94). Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se zabývají převážně činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou. Tento subsektor zahrnuje též vedení podniků (ústředí), jejichž všechny dceřiné společnosti nebo většina z nich jsou finančními institucemi (ESA 2010, odstavce 2.95 až 2.97). Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích. Tento subsektor zahrnuje holdingové společnosti, jejichž majetková účast ve skupině dceřiných společností umožňuje kontrolu této skupiny a jejichž hlavním předmětem činnosti je vlastnění skupiny, aniž poskytují jakékoli další služby podnikům, v nichž mají podíl na vlastním kapitálu, tzn., že nespravují ani neřídí jiné jednotky ESA 2010, odstavce 2.98 až 2.99).
Pojišťovací společnosti	Subsektor pojišťovacích společností (S.128) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění (ESA 2010, odstavce 2.100 až 2.104).
Penzijní fondy	Subsektor penzijních fondů (S.129) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fondy jako programy sociálního pojištění poskytují příjmy v důchodu a často také dávky v případě smrti a invalidity (ESA 2010, odstavce 2.105 až 2.110).
Nefinanční podniky	Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace (ESA 2010, odstavce 2.45 až 2.54).
Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem	Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky, nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty považovanými za kvazikorporace. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako výrobce výrobků a nefinančních služeb výlučně pro vlastní konečné užití. Do sektoru domácností patří podnikatelé (fyzické osoby) a společenství bez samostatné právní subjektivity – nepovažované za kvazikorporace – jež jsou tržními výrobci (ESA 2010, odstavce 2.118 až 2.128). Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD) (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví (ESA 2010, odstavce 2.129 až 2.130).

Definice kategorií nástrojů

Podrobný popis kategorií nástrojů agregované měsíční rozvahy

KATEGORIE AKTIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

1.	Pokladní hotovost

Držba bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb

Úvěry

Tato položka zahrnuje:

a)	vklady, jak jsou vymezeny v kategorii pasiv 5;

b)	úvěry se selháním, které dosud nebyly splaceny nebo odepsány; Celková částka úvěrů, které nejsou včas splaceny nebo jsou jinak identifikovány jako zčásti nebo zcela znehodnocené v souladu s vymezením selhání v článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)	držba neobchodovatelných cenných papírů Držba dluhových cenných papírů, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích;

d)	obchodované úvěry Úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, se vykazují v položce aktiv „úvěry“ za předpokladu, že neexistuje důkaz o obchodování na sekundárním trhu. V opačném případě by měly být klasifikovány jako dluhové cenné papíry (kategorie 3);

podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů

Nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až po té, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším postavením (např. vklady/úvěry), což jim propůjčuje některé znaky účastí. Pro statistické účely se s podřízeným dluhem podle povahy finančního nástroje zachází buď jako s „úvěry“ nebo s „dluhovými cennými papíry“. Pokud se všechny formy podřízeného dluhu v držení bank poštovních úřadů v současné době vykazují pro statistické účely jako jediná vykazovaná hodnota, je třeba tuto hodnotu vykázat pod položkou „dluhové cenné papíry“, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů;

pohledávky z reverzních rep nebo výpůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění

Následující položka se nepovažuje za úvěr:

úvěry poskytnuté na základě správy majetku

3.	Dluhové cenné papíry

Tato položka zahrnuje:

a)	držbu cenných papírů, které držiteli poskytují bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den nebo dny nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydání;

c)	podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů (viz také „podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů“ v kategorii 2e).

3a/3b

Dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně

Tyto položky zahrnují:

a)	držbu obchodovatelných dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně;

b)	úvěry, které se staly obchodovatelnými na organizovaném trhu, tj. obchodované úvěry klasifikované jako dluhové cenné papíry, s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně;

c)	podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně.

4.	Akcie / podílové listy fondů peněžního trhu

Tato položka aktiv zahrnuje držbu akcií / podílových listů fondů peněžního trhu (viz definice v oddílu 2 části 1 přílohy I nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

KATEGORIE PASIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

Vklady

Částky (vklady nebo jiné), které zpravodajské jednotky dluží věřitelům a které splňují znaky uvedené v oddílu 1 části 1 přílohy I nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Pro účely statistického výkaznictví se tato kategorie dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou

vklady a úvěry

„Vklady“ zahrnují rovněž „úvěry“ jako závazky bank poštovních úřadů. Z pojmového hlediska představují úvěry částky přijaté bankami poštovních úřadů, které nejsou strukturovány ve formě „vkladů“. ESA 2010 rozlišuje „úvěry“ a „vklady“ podle strany přebírající iniciativu, tj. je-li to dlužník, jde o úvěr, v případě iniciativy věřitele se jedná o vklad. Ve výkazech se „úvěry“ nevedou jako zvláštní kategorie na straně pasiv rozvahy. Místo toho se zůstatky považované za „úvěry“ zařazují bez dalšího rozlišení pod položku „vklady“, pokud je netvoří obchodovatelné nástroje. To je v souladu se shora uvedenou definicí „vkladů“. Úvěry poskytnuté bankám poštovních úřadů klasifikované jako „vklady“ se člení podle požadavků statistického výkaznictví, tj. podle sektorů, nástrojů, měn a splatnosti. Do této kategorie patří syndikované úvěry přijaté zpravodajskými jednotkami;

neobchodovatelné dluhové nástroje

přijaté zálohy (marže)

Přijaté zálohy (marže) vzniklé na základě derivátových smluv by měly být klasifikovány jako „vklady“, jestliže představují hotovostní zajištění složené u bank poštovních úřadů a zůstávají ve vlastnictví vkladatele a po skončení platnosti smlouvy se mu vyplatí zpět. Marže, které zpravodajská jednotka obdrží, by měly být v zásadě klasifikovány jako „vklady“ pouze v rozsahu, v jakém může banka poštovního úřadu tyto prostředky volně použít k dalšímu poskytování úvěrů; musí-li být část marže, kterou banka poštovního úřadu obdrží, dále poskytnuta jinému účastníkovi derivátového trhu, např. clearingové instituci, měla by být jako „vklady“ v zásadě klasifikována pouze ta část, která zůstává k dispozici bance poštovního úřadu. Složitost současné praxe na trhu může komplikovat určení těch marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají na stejný účet bez rozlišení, nebo těch marží, které má banka poštovního úřadu k dispozici jako zdroj na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“;

d)	účelově vázané zůstatky Podle vnitrostátní praxe se „účelově vázané zůstatky“ týkající se např. leasingových smluv klasifikují jako vklady pod položkou „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“ podle splatnosti/podmínek příslušné smlouvy.

Následující položka se nepovažuje za vklad:

Prostředky (vklady) přijaté na základě správy majetku se ve statistické rozvaze banky poštovního úřadu nevykazují (viz „Úvěry poskytnuté na základě správy majetku“ v rámci kategorie 2).

5.1	Jednodenní vklady

zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou okamžitě směnitelné na peníze na požádání nebo do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byla žádost podána, bez výrazné sankce nebo omezení, ale které nejsou převoditelné;

a)	zůstatky (úročené nebo neúročené) představující předem zaplacené částky v souvislosti s elektronickými penězi založenými na technickém vybavení nebo na programovém vybavení (např. předplacené karty);

b)	úvěry splatné do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byl úvěr poskytnut.

5.2	Vklady s dohodnutou splatností

5.2a/5.2b

Vklady s dohodnutou splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně

Tyto položky zahrnují v případě každého členění splatnosti:

a)	zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně, které jsou nepřevoditelné a které nelze směnit na peníze před uplynutím této doby splatnosti;

b)	zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky do kategorie 5.3a;

c)	zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí;

d)	marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu nejvýše jednoho roku / od jednoho roku do dvou let, které představují hotovostní zajištění na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět;

e)	úvěry podložené nepřevoditelnými dokumenty nebo nepodložené dokumenty s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně;

f)	neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované bankami poštovních úřadů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně;

g)	podřízený dluh emitovaný bankami poštovních úřadů ve formě vkladů nebo úvěrů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně.

5.3.	Vklady s výpovědní lhůtou

5.3a	Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně

Tato položka zahrnuje:

a)	zůstatky uložené bez pevné splatnosti, které lze vybrat pouze po podání předchozí výpovědi, jejíž lhůta nepřesahuje tři měsíce; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankci;

b)	zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly vypovězeny pro předčasný výběr s lhůtou nepřesahující tři měsíce

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance („ECB“).

Minimální standardy pro přenos:

a)	výkazy musí být předávány včas a ve lhůtách, které příslušná národní centrální banka stanoví;

b)	forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené příslušnou národní centrální bankou;

c)	zpravodajská jednotka musí příslušné národní centrální bance poskytnout údaje o kontaktní osobě nebo osobách;

d)	musí být dodrženy technické parametry pro přenos údajů do příslušné národní centrální banky.

Minimální standardy pro přesnost:

a)	statistické údaje musí být správné: všechny lineární vazby musí být splněny (např. aktiva a pasiva musí být v rovnováze, dílčí součty musí vytvářet výsledné součty);

b)	zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;

c)	statistické údaje musí být úplné a nesmí obsahovat časové a strukturální mezery; chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny příslušné národní centrální bance a případně co nejdříve dodány;

d)	zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry, zásady zaokrouhlování a počet desetinných míst stanovené příslušnou národní centrální bankou pro technický přenos dat.

Minimální standardy pro pojmovou shodu:

a)	statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

b)	v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení;

c)	zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v předávaných údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4.	Minimální požadavky na opravy Je nutné dodržovat metody a postupy pro opravy, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami.

PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 1027/2006 (ECB/2006/8)	Toto nařízení
Článek 1–3	Článek 1–3
—	Článek 4
Článek 4	Článek 5
Článek 5	Článek 6
Článek 6	Článek 7
—	Článek 8
—	Článek 9
Článek 7	Článek 10
Příloha I	Příloha I

7.11.2013

Úřední věstník Evropské unie

L 297/107

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1075/2013

ze dne 18. října 2013

o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí

(přepracované znění)

(ECB/2013/40)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jelikož nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 24/2009 ze dne 19. prosince 2008 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2008/30) (2) je třeba podstatně změnit, zejména s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (3), mělo by být v zájmu srozumitelnosti přepracováno.

(2)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že pro splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči Evropské centrální bance (ECB) má ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami právo shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné k provádění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98 vyplývá, že účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizačních transakcí (dále jen „účelové finanční společnosti pro sekuritizaci“ nebo „FVC“) jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek pro účely plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB mimo jiné v oblasti měnové a finanční statistiky. Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 dále vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru, a opravňuje ji, aby některé třídy zpravodajských jednotek zcela nebo zčásti zprostila statistické zpravodajské povinnosti.

(3)

Účelem údajů o účelových finančních společnostech pro sekuritizaci je poskytnout ECB přiměřenou statistiku o finanční činnosti subsektoru účelových finančních společností pro sekuritizaci v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor.

(4)

Vzhledem k tomu, že mezi sekuritizační činností účelových finančních společností pro sekuritizaci a měnových finančních institucí existují úzké vazby, je zapotřebí, aby vykazování účelových finančních společností pro sekuritizaci a měnových finančních institucí bylo konzistentní, vzájemně se doplňující a ucelené. Statistické informace poskytované podle tohoto nařízení je proto třeba posuzovat společně s údaji o sekuritizovaných úvěrech, požadovanými od měnových finančních institucí podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (4).

(5)

Ucelený přístup k vykazování účelových finančních společností pro sekuritizaci a měnových finančních institucí a výjimky upravené v tomto nařízení mají za cíl omezit na minimum zatížení zpravodajských jednotek a zamezit tomu, aby se vykazování statistických informací účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci a měnovými finančními institucemi překrývalo.

(6)	Národní centrální banky by měly být oprávněny zprostit účelové finanční společnosti pro sekuritizaci statistické zpravodajské povinnosti, která by v porovnání s jejím přínosem pro statistiku vyžadovala nepřiměřeně vysoké náklady.

(7)

Přestože nařízení, jež ECB přijímá podle článku 34.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), článek 5 statutu ESCB platí pro členské státy eurozóny i pro členské státy mimo eurozónu. V 17. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 2533/98 se poukazuje na to, že z článku 5 statutu ESCB spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost členských států mimo eurozónu přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která tyto členské státy považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny.

(8)	Měla by se uplatňovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.

(9)	Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„účelovou finanční společností pro sekuritizaci“ podnik, který je zřízen na základě vnitrostátního práva nebo práva Unie podle jedné z těchto úprav:

i)	smluvního práva jako podílový fond spravovaný správcovskými společnostmi,

ii)	svěřenského práva,

iii)	práva obchodních společností jako akciová společnost,

iv)	jiného podobného mechanismu

a jehož hlavní činnost splňuje obě tato kritéria:

a)	zamýšlí provádět či provádí jednu či více sekuritizačních transakcí a jeho struktura je navržena tak, aby zajistila oddělení platebních závazků tohoto podniku od platebních závazků původce nebo pojišťovny či zajišťovny, a

vydává či zamýšlí vydávat dluhové cenné papíry, jiné dluhové nástroje, podílové listy sekuritizačního fondu nebo finanční deriváty (dále jen „nástroje financování“) nebo z právního či ekonomického hlediska vlastní či může vlastnit aktiva, kterými je kryta emise nástrojů financování, jež jsou nabídnuty k prodeji veřejnosti nebo prodány na základě soukromých nabídek.

Do definice se nezahrnují:

a)	měnové finanční instituce ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33);

b)	investiční fondy ve smyslu článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (5);

c)	pojišťovny nebo zajišťovny ve smyslu článku 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (6);

správci alternativních investičních fondů, kteří spravují nebo nabízejí alternativní investiční fondy ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a na které se vztahuje směrnice 2011/61/EU podle jejího článku 2 (7).

„sekuritizací“ transakce nebo systém transakcí, jímž subjekt, který je oddělen od původce nebo pojišťovny či zajišťovny a který je vytvořen či slouží pro účely dané transakce nebo systému transakcí, vydává nástroje financování investorům, a

dochází k převodu aktiva či souboru aktiv či jeho části na subjekt, který je oddělen od původce a který je vytvořen či slouží pro účely dané transakce nebo systému transakcí, a to buď převodem právního titulu k takovému aktivu nebo podílu na prospěchu z tohoto aktiva ze strany původce, nebo přistoupením k pohledávce, nebo

úvěrové riziko související s aktivem či souborem aktiv či jeho částí je za pomoci úvěrových derivátů, záruk či jiného podobného mechanismu přeneseno na investory do nástrojů financování vydaných subjektem, který je oddělen od původce a který je vytvořen či slouží pro účely dané transakce nebo systému transakcí, nebo

pojišťovací rizika jsou z pojišťovny nebo zajišťovny přenesena na samostatný subjekt, který je vytvořen či slouží pro účely dané transakce nebo systému transakcí, přičemž tento subjekt financuje svou expozici vůči těmto rizikům prostřednictvím vydání nástrojů financování a práva investorů na splacení těchto nástrojů financování jsou podřízena povinnostem subjektu v oblasti zajištění;

Vydané nástroje financování nepředstavují platební závazky původce ani pojišťovny či zajišťovny;

3.	„původcem“ subjekt, který převádí aktivum či soubor aktiv nebo úvěrové riziko související s aktivem či souborem aktiv do sekuritizační struktury;

4.	„zpravodajská jednotka“ má stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

„rezident“ má stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98. Pro účely tohoto nařízení se rezidentská příslušnost právnické osoby, která nemá žádný fyzický rozměr, určí podle hospodářského prostoru, podle jehož práva je registrována. Není-li právnická osoba registrována, použije se jako kritérium její sídlo, a to země, jejímž právním řádem se řídí vznik a další existence této osoby;

6.	„příslušnou národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je daná účelová finanční společnost pro sekuritizaci rezidentem;

„zahájením činnosti“ jakákoli činnost včetně všech přípravných opatření související se sekuritizací, nejedná-li se o pouhé založení subjektu, u něhož se očekává, že sekuritizační činnost nezačne vykonávat v následujících šesti měsících. Veškerá činnost, kterou účelová finanční společnost pro sekuritizaci vykoná poté, co bylo možné sekuritizační činnost předvídat, se považuje za zahájení činnosti.

Článek 2

Soubor zpravodajských jednotek

1. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které jsou rezidenty členského státu eurozóny, tvoří referenční soubor zpravodajských jednotek. Na referenční soubor zpravodajských jednotek se vztahuje povinnost stanovená v čl. 3 odst. 2.

2. Skutečný soubor zpravodajských jednotek sestává z referenčního souboru zpravodajských jednotek s výjimkou účelových finančních společností pro sekuritizaci, které byly zcela zproštěny statistické zpravodajské povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c). Na skutečný soubor zpravodajských jednotek se vztahuje statistická zpravodajská povinnost stanovená v článku 4, pokud se neuplatňují výjimky stanovené v článku 5. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které jsou povinny vykazovat své roční účetní závěrky podle čl. 5 odst. 3 nebo na které se vztahuje ad hoc zpravodajská povinnost podle čl. 5 odst. 5, tvoří rovněž součást skutečného souboru zpravodajských jednotek.

3. V případě, že účelová finanční společnost pro sekuritizaci nemá podle vnitrostátního práva právní subjektivitu, považují se za zpravodajské jednotky podle tohoto nařízení osoby, které jsou danou účelovou finanční společnost pro sekuritizaci oprávněny zastupovat, nebo, v případě, že zastoupení není formálně založeno, osoby, které podle platného vnitrostátního práva odpovídají za jednání účelové finanční společnosti pro sekuritizaci.

Článek 3

Seznam účelových finančních společností pro sekuritizaci pro statistické účely

1. Výkonná rada vytváří a vede pro statistické účely seznam účelových finančních společností pro sekuritizaci, které tvoří referenční soubor zpravodajských jednotek podle tohoto nařízení. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci národním centrálním bankám předávají údaje, které národní centrální banky vyžadují podle obecných zásad ECB/2007/9 ze dne 1. srpna 2007 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (8). Národní centrální banky a ECB tento seznam a jeho aktualizace vhodným způsobem zpřístupní, včetně elektronických prostředků, prostřednictvím internetu, nebo pokud o to dotčené zpravodajské jednotky požádají, v tištěné podobě.

2. Účelová finanční společnost pro sekuritizaci informuje příslušnou národní centrální banku o své existenci do jednoho týdne poté, co zahájila činnost, bez ohledu na to, zda předpokládá, že se na ni bude vztahovat jakákoli statistická zpravodajská povinnost podle tohoto nařízení.

3. Je-li však nejnovější dostupná elektronická verze seznamu podle odstavce 1 nesprávná, ECB neuloží sankci zpravodajské jednotce, která řádně nesplnila svou statistickou zpravodajskou povinnost, pokud byl splněn požadavek uvedený v odstavci 2 a daná zpravodajská jednotka se v dobré víře spoléhala na nesprávný seznam.

Článek 4

Čtvrtletní statistická zpravodajská povinnost a pravidla vykazování

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek poskytuje příslušné národní centrální bance podle přílohy I a II čtvrtletně údaje o zůstatcích, finančních transakcích a odpisech a snížení hodnoty, pokud jde o aktiva a pasiva účelových finančních společností pro sekuritizaci.

2. Národní centrální banky mohou shromažďovat statistické informace o cenných papírech vydaných a držených účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci, které jsou nezbytné ke splnění statistické zpravodajské povinnosti podle odstavce 1, podle jednotlivých cenných papírů, pokud lze údaje uvedené v odstavci 1 odvodit podle minimálních statistických standardů ve smyslu přílohy III. Aniž by byly dotčeny lhůty uvedené v článku 6, mohou národní centrální banky požadovat, aby jim byly údaje o finančních transakcích s dluhovými cennými papíry drženými účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci, členěné podle jednotlivých cenných papírů, poskytovány v souladu s jedním z postupů uvedených v oddílu 2 v části 1 přílohy I nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) (9).

3. Aniž by byla dotčena pravidla vykazování vymezená v příloze II, vykazují se všechna aktiva a pasiva účelových finančních společností pro sekuritizaci podle tohoto nařízení v souladu s pravidly vykazování vymezenými v příslušné vnitrostátní právní úpravě, jíž se provádí směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (10). Pro účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které nepatří do rozsahu vnitrostátní právní úpravy, jíž se provádí směrnice 86/635/EHS, platí účetní pravidla obsažená v příslušné vnitrostátní právní úpravě, jíž se provádí čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (11). Pro účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, na které se nevztahuje vnitrostátní právní úprava, jíž se provádí některá z těchto směrnic, platí jakékoli jiné příslušné vnitrostátní či mezinárodní účetní standardy či postupy.

4. Vyžaduje-li odstavec 3 vykazování nástrojů v ocenění podle tržní hodnoty, mohou národní centrální banky zprostit účelové finanční společnosti pro sekuritizaci vykazování těchto nástrojů v ocenění podle tržní hodnoty, pokud by náklady vynaložené ze strany účelové finanční společnosti pro sekuritizaci byly nepřiměřeně vysoké. V takovém případě použije účelová finanční společnost pro sekuritizaci ocenění užívané ve zprávách pro investory.

5. Pokud se s ohledem na vnitrostátní tržní praxi dostupné údaje vztahují k určitému dni v rámci čtvrtletí, mohou národní centrální banky zpravodajským jednotkám dovolit, aby namísto toho vykazovaly tyto čtvrtletní údaje, pokud jsou údaje srovnatelné a pokud jsou zohledněny důležité transakce, k nimž došlo mezi tímto dnem a koncem čtvrtletí.

6. Po dohodě s příslušnou národní centrální bankou mohou zpravodajské jednotky namísto údajů o finančních transakcích uvedených v odstavci 1 poskytovat přecenění nebo jiné změny objemu, jež národní centrální bance umožní odvodit finanční transakce.

7. Zpravodajská jednotka může po dohodě s příslušnou národní centrální bankou namísto údajů o odpisech/snížení hodnoty uvedených v odstavci 1 poskytovat jiné informace, které národní centrální bance umožní odvodit požadované údaje o odpisech/snížení hodnoty.

Článek 5

Výjimky

1. Národní centrální banky mohou udělit výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti stanovené v článku 4 takto.

Národní centrální banky mohou účelovým finančním společnostem pro sekuritizaci udělit výjimky z povinnosti vykazovat údaje o úvěrech poskytnutých měnovými finančními institucemi eurozóny jako původci a členěných podle splatnosti, sektoru a rezidentské příslušnosti dlužníků, pokud měnové finanční instituce i nadále spravují sekuritizované úvěry ve smyslu nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Vykazování těchto údajů upravuje nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

S výjimkou povinnosti čtvrtletně vykazovat údaje o zůstatcích celkových aktiv ke konci čtvrtletí mohou národní centrální banky zprostit účelové finanční společnosti pro sekuritizaci všech statistických zpravodajských povinností uvedených v příloze I, jestliže účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které přispívají do čtvrtletních agregovaných aktiv, představují alespoň 95 % celkových aktiv účelových finančních společností pro sekuritizaci z hlediska zůstatků v každém členském státě eurozóny. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby mohly udělit nebo případně zrušit tuto výjimku s účinností od počátku každého kalendářního roku.

V rozsahu, ve kterém lze údaje uvedené v článku 4 odvodit podle minimálních statistických standardů uvedených v příloze III z jiných statistických, veřejných nebo dohledových datových zdrojů, a aniž by byly dotčeny body a) a b), mohou národní centrální banky po konzultaci s ECB rozhodnout, že zpravodajské jednotky zcela či zčásti zprostí statistické zpravodajské povinnosti uvedené v příloze I.

2. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci se mohou s předchozím souhlasem příslušné národní centrální banky rozhodnout, že výjimek uvedených v odstavci 1 nevyužijí a že budou namísto toho plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost uvedenou v článku 4.

3. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které využívají výjimky ve smyslu odst. 1 písm. c), předávají své roční účetní závěrky, nejsou-li tyto informace dostupné z veřejných zdrojů, příslušné národní centrální bance do šesti měsíců po skončení referenčního období nebo co nejdříve poté, a to v souladu s vnitrostátní právní praxí uplatňovanou tam, kde je účelová finanční společnost pro sekuritizaci rezidentem. Příslušná národní centrální banka vyrozumí ty účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, na které se tato zpravodajská povinnost vztahuje.

4. Příslušná národní centrální banka zruší výjimku uvedenou v odst. 1 písm. c), jestliže příslušná národní centrální banka neměla nezávisle na zavinění dotčené účelové finanční společnosti pro sekuritizaci po tři za sebou jdoucí vykazovaná období včas k dispozici údaje splňující statistické standardy srovnatelné s těmi, které jsou stanoveny v tomto nařízení. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci začnou vykazovat údaje podle článku 4 nejpozději do tří měsíců poté, co příslušná národní centrální banka vyrozuměla zpravodajské jednotky o tom, že výjimka byla zrušena.

5. Aniž by byl dotčen odstavec 3 a s cílem vyhovět požadavkům tohoto nařízení mohou národní centrální banky uložit účelovým finančním společnostem pro sekuritizaci, jimž byly uděleny výjimky ve smyslu odst. 1 písm. c), statistickou zpravodajskou povinnost ad hoc. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci vykazují informace požadované ad hoc do patnácti pracovních dnů ode dne, kdy si je příslušná národní centrální banka vyžádala.

Článek 6

Lhůty

Národní centrální banky předají ECB údaje o agregovaných čtvrtletních aktivech a pasivech zachycující pozice rezidentských účelových finančních společností pro sekuritizaci do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky stanoví lhůty pro doručení údajů ze strany zpravodajských jednotek.

Článek 7

Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy

2. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se má řídit skutečný soubor zpravodajských jednotek, v souladu s vnitrostátními požadavky. Národní centrální banky zajistí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a aby umožňovaly přesnou kontrolu dodržování pojmů a minimálních standardů pro přenos, přesnost a opravy, jež stanoví příloha III.

Článek 8

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo vynuceně shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat tato práva sama. Národní centrální banky vykonávají toto právo zejména tehdy, jestliže některá instituce, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze III.

Článek 9

První vykazování

1. Poprvé se vykazují čtvrtletní údaje za čtvrté čtvrtletí 2014.

2. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které zahájí činnost po 31. prosinci 2014, vykazují v rámci prvního vykazování údaje čtvrtletně, a to zpětně až k okamžiku zahájení sekuritizační činnosti.

3. Účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které zahájí činnost před přijetím eura ve svém členském státě, k němuž dojde po 31. prosinci 2014, vykazují v rámci prvního vykazování údaje čtvrtletně od referenčního období, v němž členský stát přijme euro. Za referenční období, v němž členský stát přijme euro, vykazují účelové finanční společnosti pro sekuritizaci jen zůstatky.

Článek 10

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 24/2009 (ECB/2008/30) se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2015.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 11

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 18. října 2013.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2) Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 1.

(3) Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.

(4) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5) Viz strana 73 v tomto čísle Úředního věstníku.

(6) Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

(7) Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.

(8) Úř. věst. L 341, 27.12.2007, s. 1.

(9) Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6.

(10) Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

(11) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

PŘÍLOHA I

STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

PŘÍLOHA II

DEFINICE

ČÁST 1

Definice kategorií nástrojů

Všechna finanční aktiva a pasiva se musí vykazovat v hrubé výši, tj. finanční aktiva se nesmí vykazovat po započtení finančních závazků.

Tabulka A

Definice kategorií nástrojů aktiv a pasiv účelových finančních společností pro sekuritizaci

KATEGORIE AKTIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

1.	Vklady a pohledávky z úvěrů

Pro účely výkaznictví tato položka sestává z finančních prostředků půjčených účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci dlužníkům, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty

Patří sem tyto položky:

—	vklady účelových finančních společností pro sekuritizaci jako například jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou,

—	úvěry poskytnuté úvěrovými finančními společnostmi pro sekuritizaci,

—

pohledávky z reverzních rep proti hotovostnímu zajištění: protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry, které účelové finanční společnosti pro sekuritizaci nakoupily za danou cenu s pevným závazkem zpětného prodeje těchto (nebo obdobných) cenných papírů za stanovenou cenu k určitému budoucímu datu,

—	pohledávky z výpůjček cenných papírů proti hotovostnímu zajištění: protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry vypůjčené účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci.

Pro účely tohoto nařízení zahrnuje tato položka i držbu bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb

2.	Sekuritizované úvěry

Pro účely výkaznictví tato položka sestává z úvěrů, které účelová finanční společnost pro sekuritizaci nabyla od původce. Úvěry jsou finanční aktiva, která jsou vytvářena v případech, kdy věřitelé půjčí peněžní prostředky dlužníkům a která jsou doložena neobchodovatelnými dokumenty nebo nejsou doložena žádnými dokumenty.

Patří sem rovněž:

—

finanční pronájmy poskytnuté třetím stranám: finanční pronájmy jsou smlouvy, při kterých zákonný majitel zboží dlouhodobé spotřeby (dále jen „pronajímatel“) převede rizika a prospěch, jež jsou spojeny s vlastnictvím aktiva, na třetí osobu (dále jen „nájemce“). Pro statistické účely se finanční pronájmy považují za úvěry poskytnuté pronajímatelem nájemci, jež umožňují nájemci koupi zboží dlouhodobé spotřeby. Finanční pronájmy poskytnuté původcem v roli pronajímatele se vykazují pod položkou aktiv „sekuritizované úvěry“. Pronajaté zboží se zaznamená v rozvaze nájemce, a nikoli pronajímatele,

—	klasifikované pohledávky z úvěrů, které dosud nebyly splaceny nebo odepsány: Za klasifikované úvěry se považují úvěry, které nebyly včas splaceny nebo jsou jinak identifikovány jako znehodnocené,

—	držba neobchodovatelných cenných papírů: držba dluhových cenných papírů, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích,

—	obchodované úvěry: úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, se vykazují v položce „sekuritizované úvěry“ za předpokladu, že neexistuje důkaz o obchodování na sekundárním trhu. Jinak se klasifikují jako „dluhové cenné papíry“,

—

podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů: nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až po té, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším postavením, což jim propůjčuje určité vlastnosti účastí. Pro statistické účely se podřízený dluh klasifikuje podle povahy nástroje buď jako „sekuritizované úvěry“ nebo „dluhové cenné papíry“. Pokud se všechny formy podřízeného dluhu v držení účelových finančních společností pro sekuritizaci v současné době vykazují pro statistické účely jako jediná vykazovaná hodnota, je třeba tuto hodnotu vykázat pod položkou „dluhové cenné papíry“, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě dluhových cenných papírů než úvěrů,

—	sekuritizované úvěry se musejí vykazovat v nominální hodnotě, i když byly od původce nakoupeny za odlišnou cenu. Protipoložka rozdílu mezi nominální hodnotou a kupní cenou se musí zahrnout do „ostatních pasiv“.

Tato položka zahrnuje sekuritizované úvěry bez ohledu na to, zda běžná účetní praxe vyžaduje zachycení těchto úvěrů v rozvaze účelové finanční společnosti pro sekuritizaci či nikoli.

3.	Dluhové cenné papíry

Tato položka zahrnuje:

—	držbu cenných papírů, která držiteli poskytuje bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo pevně stanovené částky splatné v určitý den nebo dny nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydání,

—

—	podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů.

Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci repo obchodu zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a nejen pouhá možnost tak učinit. Pokud dočasný nabyvatel obdržené cenné papíry prodá, musí být tento prodej zaznamenán jako přímá transakce s cennými papíry a v rozvaze dočasného nabyvatele musí být vykázán jako záporná pozice v portfoliu cenných papírů.

Tato položka zahrnuje držbu dluhových cenných papírů, které byly sekuritizovány, bez ohledu na to, zda běžná účetní praxe vyžaduje zachycení cenných papírů v rozvaze účelové finanční společnosti pro sekuritizaci či nikoli.

4.	Ostatní sekuritizovaná aktiva

Tato položka zahrnuje sekuritizovaná aktiva kromě aktiv zahrnutých do kategorie 2 a 3, jako např. daňové pohledávky a komerční úvěry, bez ohledu na to, zda běžná účetní praxe vyžaduje zachycení aktiv v rozvaze účelové finanční společnosti pro sekuritizaci či nikoli.

5.	Účasti a akcie / podílové listy investičních fondů

Finanční aktiva, která představují vlastnická práva ve společnostech nebo kvazispolečnostech. Tato finanční aktiva obvykle zakládají nárok držitele na podíl na zisku společností nebo kvazispolečností a na podíl na čistých aktivech v případě likvidace

S majetkovými cennými papíry zapůjčenými v rámci půjček cenných papírů nebo prodanými v rámci repo obchodů se zachází v souladu s pravidly v kategorii 3 „dluhové cenné papíry“

6.	Finanční deriváty

Tato položka zahrnuje:

—

opce,

—	opční listy („warrants“),

—

futures,

—

forwardy,

—

swapy,

—	úvěrové deriváty.

Finanční deriváty se rozvaze zaznamenávají v tržní hodnotě v hrubém vyjádření. Jednotlivé derivátové smlouvy s kladnými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně aktiv a smlouvy se zápornými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně pasiv.

Hrubé budoucí závazky vyplývající z derivátových smluv nesmí být evidovány jako rozvahové položky.

Tato položka nezahrnuje finanční deriváty, které se v rozvaze neevidují podle vnitrostátních pravidel.

7.	Nefinanční aktiva (včetně stálých aktiv)

Hmotná a nehmotná aktiva s výjimkou finančních aktiv. Stálá aktiva jsou nefinanční aktiva, která účelová finanční společnost pro sekuritizaci opakovaně nebo průběžně používá po dobu delší než jeden rok

Tato položka zahrnuje obydlí, ostatní budovy a stavby, stroje a zařízení, cennosti a produkty duševního vlastnictví, jako jsou počítačové programové vybavení (software) a databáze.

8.	Ostatní aktiva

Toto je zbytková položka rozvahy na straně aktiv, která je vymezena jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Tato položka může zahrnovat:

—	naběhlé úroky z vkladů a úvěrů,

—	naběhlé úroky z držby dluhových cenných papírů,

—	pohledávky nesouvisející s hlavní obchodní činností účelové finanční společnosti pro sekuritizaci.

KATEGORIE PASIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

9.	Úvěry a přijaté vklady

Částky, které účelová finanční společnost pro sekuritizaci dluží věřitelům a které nevznikají z emise obchodovatelných cenných papírů. Tato položka zahrnuje:

—	úvěry: úvěry poskytnuté účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty,

—

neobchodovatelné dluhové nástroje vydané účelovou finanční společností pro sekuritizaci: vydané neobchodovatelné dluhové nástroje je třeba obecně klasifikovat jako „vklady“. Neobchodovatelné nástroje vydané účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci, které se později stanou obchodovatelnými a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích, jsou překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“,

—

repo obchody a operace typu repo obchodů proti hotovostnímu zajištění: protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry prodané účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto (nebo obdobných) cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci výměnou za cenné papíry převedené na třetí osobu („dočasného nabyvatele“) patří do této položky, existuje-li pevný závazek provedení zpětné operace a nejen pouhá možnost tak učinit. To znamená, že během operace zůstávají veškerá rizika a výnosy z cenných papírů na straně účelové finanční společnosti pro sekuritizaci,

—	hotovostní zajištění přijaté výměnou za půjčené cenné papíry: částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky cenných papírů oproti hotovostnímu zajištění,

—	hotovost přijatá při operacích, jež zahrnují dočasný převod zlata oproti hotovostnímu zajištění.

10.	Emitované dluhové cenné papíry

Cenné papíry emitované účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. Patří sem mimo jiné cenné papíry v podobě:

—	cenných papírů krytých aktivy,

—	úvěrových dluhopisů („credit-linked notes“),

—	cenných papírů vázaných na pojistné riziko („insurance-linked securities“).

11.	Kapitál a rezervy

Pro účely statistického výkaznictví obsahuje tato kategorie částky vznikající z emisí základního kapitálu účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci akcionářům nebo jiným vlastníkům, které pro držitele představují vlastnická práva k účelové finanční společnosti pro sekuritizaci a obecně i právo podílet se na jejím zisku a na jejím likvidačním zůstatku. Patří sem rovněž prostředky z nerozdělených zisků nebo prostředky přesunuté účelovou finanční společností pro sekuritizaci do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků. Položka zahrnuje:

—	základní kapitál,

—	nerozdělené zisky nebo finanční prostředky,

—	opravné položky a obecné rezervy na úvěry, cenné papíry nebo jiné typy aktiv,

—	podílové listy sekuritizačního fondu.

12.	Finanční deriváty

Viz kategorie 6

13.	Ostatní pasiva

Toto je zbytková položka rozvahy na straně pasiv, která je definována jako „pasiva nezahrnutá jinde“.

Tato položka může zahrnovat:

—	splatný naběhlý úrok z úvěrů a vkladů,

—	splatný naběhlý úrok z emitovaných dluhových cenných papírů,

—	závazky nesouvisející s hlavní obchodní činností účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, tj. závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky apod.,

—	rezervy představující závazky vůči třetím stranám, tj. důchody, dividendy apod.,

—	čisté pozice vyplývající z půjček cenných papírů bez hotovostního zajištění,

—	čisté částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním operací s cennými papíry,

—	protipoložky k úpravě ocenění úvěrů, tj. nominální hodnota minus nákupní cena.

Splatný naběhlý úrok z emitovaných dluhových cenných papírů je vyžadován jako samostatná položka „z toho“, pokud příslušná národní centrální banka neudělí výjimku, podle které lze údaje odvodit či odhadnout z alternativních zdrojů

ČÁST 2

Definice sektorů

Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 2010. Tato tabulka uvádí podrobný standardní popis sektorů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni. Protistrany nacházející se na území členských států, jejichž měnou je euro, se rozlišují podle svého sektoru v souladu se seznamy, které Evropská centrální banka (ECB) vede pro statistické účely, a podle pokynů pro statistickou klasifikaci protistran obsažených v příručce ECB „Monetary financial institutions and markets statistics sector manual: Guidance for the statistical classification of customers.“ Úvěrové instituce nacházející se mimo území členských států, jejichž měnou je euro, se označují jako „banky“, a nikoli jako měnové finanční instituce. Obdobně i pojem „instituce jiné než měnové finanční instituce“ odkazuje pouze na eurozónu. V případě členských států, jejichž měnou není euro, se používá pojem „nebankovní subjekty“.

Tabulka B

Definice sektorů

Sektor

Definice

1.	Měnové finanční instituce

2.	Vládní instituce

3.	Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu

Investiční fondy ve smyslu definice v článku 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Tento subsektor zahrnuje všechny subjekty kolektivního investování (kromě fondů peněžního trhu), které investují do finančních a/nebo nefinančních aktiv, pokud je jejich cílem investování kapitálu získaného od veřejnosti.

4.	Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů + pomocné finanční instituce + kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz

Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie / podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy. Do tohoto subsektoru patří účelové finanční společnosti pro sekuritizaci ve smyslu tohoto nařízení (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94).

5.	Pojišťovací společnosti + penzijní fondy

6.	Nefinanční podniky

7.	Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem

ČÁST 3

Definice finančních transakcí

V souladu s ESA 2010 jsou finanční transakce definovány jako čisté pořízení finančních aktiv nebo čistý vznik závazků u každého druhu finančních nástrojů, tj. součet všech finančních transakcí, které se uskuteční během příslušného vykazovaného období. Finanční transakce mezi institucionálními jednotkami je současné vytvoření nebo likvidace finančního aktiva a protipoložky v závazcích nebo změna vlastnictví finančního aktiva či převzetí závazku. Finanční transakce se zaznamenávají v hodnotách transakce, tj. v hodnotách vyjádřených v národní měně, ve kterých se příslušná finanční aktiva nebo závazky mezi institucionálními jednotkami na obchodním základě vytvářejí, likvidují, směňují či přebírají. Odpisy / snížení hodnoty a změny ocenění nepředstavují finanční transakce.

ČÁST 4

Definice odpisů/snížení hodnoty

Odpisy/snížení hodnoty jsou definovány jako vliv změn hodnoty úvěrů vykázaných v rozvaze, které jsou způsobeny uplatněním odpisů/snížení hodnoty úvěrů. Tyto úpravy zahrnují rovněž odpisy/snížení hodnoty úvěrů zachycené v době, kdy je úvěr prodán nebo převeden na třetí osobu, pokud je možné to zjistit. Odpisy se týkají případů, kdy je úvěr považován za bezcenné aktivum a kdy je odstraněn z rozvahy. Snížení hodnoty se týkají případů, kdy se má za to, že úvěr nebude plně splacen, a hodnota úvěru v rozvaze je snížena.

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči ECB.

Minimální standardy pro přenos:

a)	výkazy musí být předány včas a ve lhůtách, které příslušná národní centrální banka stanoví;

b)	forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené příslušnou národní centrální bankou;

c)	zpravodajská jednotka musí určit kontaktní osobu či osoby;

d)	musí být dodrženy technické parametry pro přenos údajů do příslušné národní centrální banky.

Minimální standardy pro přesnost:

a)	statistické údaje musí být správné: všechny lineární vazby musí být splněny (např. aktiva a pasiva musí být v rovnováze, dílčí součty musí vytvářet výsledné součty);

b)	zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;

c)	statistické údaje musí být úplné a nesmí obsahovat časové a strukturální mezery: chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny příslušné národní centrální bance a případně co nejdříve dodány;

d)	zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry, zásady zaokrouhlování a počet desetinných míst stanovené příslušnou národní centrální bankou pro technický přenos dat.

Minimální standardy pro pojmovou shodu:

a)	statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

b)	v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením v souladu s tímto nařízením;

c)	zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v hlášených údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4.	Minimální standardy pro opravy: Je nutné dodržovat metody a postupy pro opravy, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami.

		ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2013.297.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 297

České vydání	Právní předpisy	Svazek 56 7. listopadu 2013

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2013/33)	1
	*	Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34)	51
	*	Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (přepracované znění) (ECB/2013/38)	73
	*	Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1074/2013 ze dne 18. října 2013 o statistické zpravodajské povinnosti bank poštovních úřadů, které přijímají vklady od institucí jiných než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny (přepracované znění) (ECB/2013/39)	94
	*	Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (přepracované znění) (ECB/2013/40)	107