ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2010.084.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 84

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 53
31. března 2010


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí Nařízení Rady (EU) č. 270/2010 ze dne 29. března 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 452/2007 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů žehlicích prken pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky

13

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 271/2010 ze dne 24. března 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o logo Evropské unie pro ekologickou produkci

19

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 272/2010 ze dne 30. března 2010 o změně nařízení (ES) č. 972/2006, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro dovoz rýže Basmati a přechodný kontrolní systém pro stanovení jejího původu

23

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 273/2010 ze dne 30. března 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství ( 1 )

25

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 274/2010 ze dne 30. března 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

50

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2010/192/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 29. března 2010 o vynětí průzkumu a těžby ropy a plynu v Anglii, Skotsku a ve Walesu z uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (oznámeno pod číslem K(2010) 1920)  ( 1 )

52

 

 

2010/193/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 29. března 2010, kterým se mění rozhodnutí 2003/135/ES, pokud jde o plány eradikace klasického moru prasat a nouzového očkování proti němu u divokých prasat v některých oblastech Severního Porýní-Vestfálska a Porýní-Falcka (Německo) (oznámeno pod číslem K(2010) 1931)

56

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

SMĚRNICE

31.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/1


SMĚRNICE RADY 2010/24/EU

ze dne 16. března 2010

o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 113 a 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vzájemná pomoc mezi členskými státy při vymáhání pohledávek jednotlivých států a pohledávek Unie, pokud jde o některé daně, jakož i další opatření přispívají k řádnému fungování vnitřního trhu. Zajišťuje se tak fiskální neutralita a členským státům se umožňuje odstraňovat diskriminační ochranná opatření při přeshraničních transakcích, zaměřená na prevenci podvodů a rozpočtových ztrát.

(2)

Úprava vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek byla poprvé stanovena ve směrnici Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z operací, které jsou součástí systému financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, zemědělských dávek a cel (3). Uvedená směrnice a akty jí pozměňující byly kodifikovány ve směrnici Rady 2008/55/ES ze dne 26. května 2008 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (4).

(3)

Ačkoli uvedená úprava představovala první krok směrem k lepším postupům pro vymáhání pohledávek v Unii sbližováním platných vnitrostátních předpisů, ukázala se jako nedostatečná ke splnění požadavků vnitřního trhu, jak se vyvinul za posledních 30 let.

(4)

V zájmu lepšího zajištění finančních zájmů členských států a neutrality vnitřního trhu je nutné rozšířit rozsah vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek týkajících se daní a poplatků, na které se ještě nevztahuje vzájemná pomoc v této oblasti, přičemž, aby se zvládl nárůst žádostí o pomoc a zajistily lepší výsledky, je nutné zvýšit účinnost a efektivitu této pomoci a usnadnit poskytování pomoci v praxi. Za účelem splnění těchto cílů jsou nezbytné další změny, ovšem pouhé přizpůsobení stávající směrnice 2008/55/ES by nebylo dostačující. Uvedená směrnice musí být proto zrušena a nahrazena novým právním nástrojem, který bude vycházet z pozitivních výsledků směrnice 2008/55/ES, avšak stanoví v případě potřeby jasnější a přesnější pravidla.

(5)

Jasnější pravidla by měla podpořit rozsáhlejší výměnu informací mezi členskými státy. Taková pravidla by měla rovněž zajistit, aby se směrnice vztahovala na všechny právnické a fyzické osoby v Unii, a měla by vzít v úvahu stále rostoucí počet právních forem subjektů, včetně tradičních forem, jako jsou trusty a nadace, ale i nových právních forem, které mohou být v členských státech založeny daňovými poplatníky. Uvedená pravidla by měla dále umožnit zohlednit všechny formy, které mohou mít pohledávky orgánů veřejné moci týkající se daní, poplatků, cel, náhrad a intervencí, včetně veškerých peněžitých pohledávek vůči daňovému subjektu nebo vůči třetí straně, které nahrazují původní pohledávku. Jasnější pravidla jsou nutná především v zájmu lepšího vymezení práv a povinností všech zúčastněných stran.

(6)

Touto směrnicí by neměla být dotčena pravomoc členských států stanovit opatření k vymáhání pohledávek, která jsou dostupná podle jejich vnitrostátních právních předpisů. Je však nutno zajistit, aby rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy ani nedostatečná koordinace mezi příslušnými orgány neohrozily hladké fungování systému poskytování vzájemné pomoci stanoveného v této směrnici.

(7)

Vzájemná pomoc může spočívat v tom, že dožádaný orgán může dožadujícímu orgánu poskytnout informace, které tento orgán potřebuje za účelem vymáhání pohledávek vzniklých v dožadujícím členském státě, a doručit dlužníkovi veškeré dokumenty, které souvisejí s takovými pohledávkami a které pocházejí z dožadujícího členského státu. Na žádost dožadujícího orgánu může dožádaný orgán rovněž vymáhat pohledávky vzniklé v dožadujícím členském státě nebo přijímat předběžná opatření k zajištění vymáhání těchto pohledávek.

(8)

Přijetí jednotného dokladu, který se bude používat pro opatření k vymáhání pohledávek v dožádaném členském státě, jakož i přijetí jednotného standardního formuláře pro doručování aktů a rozhodnutí vztahujících se k pohledávce, by mělo vyřešit problémy související s uznáním a překladem aktů vydaných v jiném členském státě, které jsou nejvýznamnějším důvodem, proč je stávající úprava týkajících se pomoci neúčinná.

(9)

Měl by být vytvořen právní základ pro výměnu informací bez předchozí žádosti, týkajících se konkrétních vratek daní. V zájmu účinnosti by se mělo rovněž umožnit, aby mohli být daňoví úředníci členského státu přítomni správním šetřením v jiném členském státě nebo aby mohli být jeho účastníky. Pro dosažení rychlejší a účinnější pomoci by měla být zajištěna rovněž přímočařejší výměna informací mezi orgány.

(10)

Vzhledem k rostoucí mobilitě v rámci vnitřního trhu a omezením uloženým Smlouvou či jinými právními předpisy ohledně záruk, které lze požadovat od daňových poplatníků neusazených na území daného členského státu, je nutno rozšířit možnosti pro žádosti o vymáhání pohledávek nebo o předběžná opatření v jiném členském státě. Jelikož rozhodujícím činitelem je stáří pohledávky, mělo by být možné, aby členské státy požádaly o vzájemnou pomoc, ačkoli dosud nebyly plně využity vnitrostátní prostředky vymáhání pohledávek, mimo jiné pokud by využití takových postupů v dožadujícím členském státě způsobilo nepřiměřené obtíže.

(11)

Obecná povinnost předávat žádosti a dokumenty v digitální podobě a prostřednictvím elektronické sítě a přesná pravidla týkající se jazyků použitých v žádostech a dokumentech by členským státům měla umožnit rychlejší a snadnější vyřizování žádostí.

(12)

Při vymáhání pohledávky v dožádaném členském státě může dotyčná osoba napadnout pohledávku, doručení uskutečněné orgány dožadujícího členského státu nebo doklad o její vymahatelnosti. Je třeba stanovit, aby v takových případech podala dotyčná osoba příslušnému orgánu dožadujícího členského státu žalobu a aby dožádaný orgán, pokud dožadující orgán nepožaduje něco jiného, pozastavil jím zahájené vymáhání pohledávky do doby, než příslušný orgán dožadujícího členského státu vydá rozhodnutí.

(13)

S cílem podnítit členské státy, aby na vymáhání pohledávek jiných členských států vyčlenily dostatečné zdroje, by dožádaný členský stát měl mít možnost získat zpět náklady související s vymáháním pohledávky od dlužníka.

(14)

Účinnosti se nejlépe dosáhne, pokud bude dožádaný orgán při vyřizování žádosti o pomoc moci využít pravomoci stanovené v jeho vnitrostátních právních předpisech vztahujících se na pohledávky týkající se stejných nebo podobných daní nebo poplatků. Pokud obdobná daň, poplatek nebo clo neexistují, by měl být nejvhodnějším postupem postup stanovený podle právních předpisů dožádaného členského státu, který se vztahuje na pohledávky týkající se daní vybíraných z příjmu fyzických osob. Toto využití vnitrostátního práva by se nemělo obecně uplatňovat, pokud jde o přednostní postavení přiznávané pohledávkám vzniklým v dožádaném členském státě. Mělo by však být možné rozšířit toto přednostní postavení pohledávek na pohledávky jiných členských států na základě dohod mezi příslušnými členskými státy.

(15)

Pokud jde o otázky promlčení, je nutno stávající pravidla zjednodušit stanovením, že stavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecích lhůt je obecně určeno podle platného práva v dožádaném členském státě kromě případů, kdy stavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecí lhůty není podle práva platného v tomto státě možné.

(16)

V zájmu účinnosti je nutné, aby informace sdělované v průběhu vzájemné pomoci mohly být využívány v členském státě přijímajícím tyto informace pro jiné účely, než stanoví tato směrnice, pouze pokud to dovoluje právo jak členského státu poskytujícího informace, tak členského státu, který tyto informace přijímá.

(17)

Tato směrnice by neměla bránit plnění jakýchkoli závazků k poskytování širší pomoci, které vyplývají z dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání.

(18)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).

(19)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů se členské státy vybízejí k tomu, aby pro svou potřebu a v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(20)

Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení jednotného systému poskytování pomoci při vymáhání pohledávek v rámci vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být proto z důvodu jednotnosti, efektivity a účinnosti dosaženo lépe na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(21)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla, podle nichž mají členské státy poskytovat pomoc při vymáhání pohledávek uvedených v článku 2 v jednotlivých členských státech, pokud tyto pohledávky vzniknou v jiném členském státě.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na pohledávky týkající se

a)

veškerých daní a poplatků jakéhokoli druhu ukládaných členským státem nebo jeho nižšími územními nebo správními celky, včetně místních orgánů, či jejich jménem, nebo jménem Unie;

b)

náhrad, intervencí a dalších opatření, jež jsou součástí systému částečného nebo úplného financování Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), včetně částek, které mají být vybrány v souvislosti s těmito činnostmi;

c)

dávek a jiných poplatků stanovených v rámci společné organizace trhů v odvětví cukru.

2.   Oblast působnosti této směrnice zahrnuje

a)

správní sankce, pokuty, poplatky a přirážky související s pohledávkami, pro které lze požadovat vzájemnou pomoc podle odstavce 1, uložené správními orgány, které jsou příslušné pro výběr dotčených daní nebo poplatků nebo pro provádění správních šetření týkajících se těchto daní nebo poplatků, nebo potvrzené správními či soudními orgány na žádost uvedených správních orgánů;

b)

poplatky za osvědčení a podobné dokumenty vydávané v souvislosti se správními postupy souvisejícími s daněmi a poplatky;

c)

úroky a náklady související s pohledávkami, pro které lze požadovat vzájemnou pomoc podle odstavce 1 nebo písmene a) nebo b) tohoto odstavce.

3.   Tato směrnice se nevztahuje na

a)

povinné příspěvky na sociální zabezpečení splatné členskému státu nebo nižšímu celku členského státu nebo veřejnoprávním institucím sociálního zabezpečení;

b)

poplatky neuvedené v odstavci 2;

c)

platby smluvní povahy, jako například úhrada za veřejné služby;

d)

trestní sankce uložené na základě trestního stíhání nebo jiné trestní sankce, na které se nevztahuje odst. 2 písm. a).

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí

a)

„dožadujícím orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní orgán nebo kontaktní útvar členského státu, který podává žádost o pomoc v souvislosti s pohledávkou uvedenou v článku 2;

b)

„dožádaným orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní orgán nebo kontaktní útvar členského státu, jemuž je žádost o pomoc podána;

c)

„osobou“:

i)

fyzická osoba,

ii)

právnická osoba,

iii)

pokud tak stanoví platné právní předpisy, sdružení osob uznané jako způsobilé k právním úkonům, avšak bez právní subjektivity právnické osoby, nebo

iv)

veškeré jiné právní uspořádání jakékoli povahy a formy, mající právní subjektivitu či nikoliv, vlastnící nebo spravující aktiva, včetně z nich pocházejícího příjmu, jež podléhají některé z daní, na které se vztahuje tato směrnice;

d)

„elektronickými prostředky“ použití elektronických zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a uchovávání dat a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu nebo jinými optickými nebo elektromagnetickými technologiemi;

e)

„sítí CCN“ společná platforma založená na společné komunikační síti (Common Communication Network – CCN), kterou vyvinula Unie k zajištění všech přenosů dat elektronickými prostředky mezi příslušnými orgány v oblasti cel a daní.

Článek 4

Organizace

1.   Každý členský stát oznámí Komisi do 20. května 2010 svůj příslušný orgán nebo své příslušné orgány (dále jen „příslušný orgán“) pro účely této směrnice a neprodleně oznámí Komisi jakékoli změny týkající se příslušného orgánu.

Komise zpřístupní tyto informace ostatním členským státům a zveřejní seznam příslušných orgánů členských států v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Příslušný orgán určí ústřední kontaktní orgán, který ponese hlavní odpovědnost za kontakty s jinými členskými státy v oblasti vzájemné pomoci podle této směrnice.

Ústřední kontaktní orgán může být rovněž určen jako odpovědný za kontakty s Komisí.

3.   Příslušný orgán každého členského státu může určit kontaktní orgány, které odpovídají za kontakty s jinými členskými státy týkající se vzájemné pomoci s ohledem na jeden či více konkrétních druhů nebo kategorií daní a poplatků uvedených v článku 2.

4.   Příslušný orgán každého členského státu může určit jako kontaktní útvary jiné úřady než ústřední kontaktní orgán nebo kontaktní orgány. Kontaktní útvary žádají o vzájemnou pomoc podle této směrnice nebo ji poskytují ve vztahu ke své konkrétní místní nebo funkční působnosti.

5.   Pokud kontaktní orgán nebo kontaktní útvar obdrží žádost o vzájemnou pomoc požadující opatření nad rámec působnosti, která mu byla vymezena, neprodleně předá tuto žádost příslušnému úřadu nebo útvaru, pokud jsou známy, nebo ústřednímu kontaktnímu orgánu, a informuje o tom dožadující orgán.

6.   Příslušný orgán každého členského státu informuje Komisi o svém ústředním kontaktním orgánu a o jakýchkoli kontaktních orgánech nebo kontaktních útvarech, které ustanovil. Komise zpřístupní obdržené informace členským státům.

7.   Každé sdělení je zasíláno ústředním kontaktním orgánem nebo jeho jménem nebo v každém jednotlivém případě s jeho souhlasem, přičemž tento ústřední kontaktní orgán zajistí účinnost komunikace.

KAPITOLA II

VÝMĚNA INFORMACÍ

Článek 5

Žádost o informace

1.   Na žádost dožadujícího orgánu poskytne dožádaný orgán veškeré informace, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro dožadující orgán při vymáhání pohledávek uvedených v článku 2.

Pro účely poskytnutí těchto informací zajistí dožádaný orgán provedení jakýchkoli správních šetření nezbytných k jejich získání.

2.   Dožádaný orgán není povinen poskytnout informace,

a)

které by nebyl s to obdržet za účelem vymáhání obdobných pohledávek vzniklých v dožádaném členském státě;

b)

které by porušily ochranu obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství;

c)

jejichž sdělení by mohlo ohrozit bezpečnost nebo být v rozporu s veřejným pořádkem dožádaného členského státu.

3.   Odstavec 2 nelze v žádném případě vykládat tak, že dožádanému orgánu členského státu umožňuje odmítnout poskytnutí informací výhradně z toho důvodu, že tyto informace jsou v držení banky, jiné finanční instituce, určené osoby nebo osoby jednající v zastoupení nebo ve funkci zmocněnce, nebo z toho důvodu, že se týkají vlastnických podílů u nějaké osoby.

4.   Dožádaný orgán informuje dožadující orgán o důvodech odmítnutí žádosti o informace.

Článek 6

Výměna informací bez předchozí žádosti

Pokud se vratky daní nebo poplatků jiných než daně z přidané hodnoty týká osoby usazené nebo osoby s bydlištěm v jiném členském státě, může členský stát, který má daně nebo poplatky vrátit, uvědomit členský stát usazení nebo bydliště, do něhož mají vracené daně nebo poplatky plynout.

Článek 7

Přítomnost v prostorách správních orgánů a účast na správních šetřeních

1.   Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou úředníci zmocnění dožadujícím orgánem za účelem podpory vzájemné pomoci podle této směrnice

a)

být přítomni v prostorách, kde správní orgány dožádaného členského státu plní své úkoly;

b)

být přítomni při správních šetřeních prováděných na území dožádaného členského státu;

c)

napomáhat příslušným úředníkům dožádaného členského státu v rámci soudního řízení v tomto členském státě.

2.   Umožňuje-li to právo platné v dožádaném členském státě, může dohoda uvedená v odst. 1 písm. b) stanovit, že úředníci dožadujícího členského státu mohou jednotlivým osobám pokládat otázky a nahlížet do záznamů.

3.   Úředníci zmocnění dožadujícím orgánem, kteří využívají možností uvedených v odstavcích 1 a 2, musí být vždy schopni předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední způsobilost.

KAPITOLA III

POMOC PŘI DORUČOVÁNÍ DOKUMENTŮ

Článek 8

Žádost o doručení určitých dokumentů vztahujících se k pohledávkám

1.   Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán doručí příjemci veškeré dokumenty vydané v dožadujícím členském státě, včetně dokumentů soudního charakteru, vztahující se k některé z pohledávek uvedených v článku 2 nebo k jejímu vymáhání.

K žádosti o doručení dokumentů je připojen standardní formulář obsahující alespoň tyto informace:

a)

jméno, adresu a jiné údaje důležité pro identifikaci příjemce;

b)

účel doručení dokumentů a lhůtu, v níž by doručení mělo být provedeno;

c)

popis přiložených dokumentů a povaha a výše částky dotyčné pohledávky;

d)

název, adresu a další kontaktní údaje týkající se

i)

úřadu odpovědného za připojené dokumenty, a pokud jde o jiný úřad,

ii)

úřadu, kde lze získat další informace týkající se doručovaného dokumentu nebo možnosti napadnout platební povinnost.

2.   Dožadující orgán předloží žádost o doručení dokumentu podle tohoto článku pouze v případě, že jej nemůže doručit podle pravidel pro doručení daného dokumentu v dožadujícím členském státě, nebo v případě, že by z takového doručení vyplývaly nepřiměřené těžkosti.

3.   Dožádaný orgán neprodleně uvědomí dožadující orgán o veškerých úkonech učiněných k vyřízení žádosti o doručení, a zejména o dni doručení dokumentu příjemci.

Článek 9

Způsoby doručování

1.   Dožádaný orgán zajistí, aby se doručení v dožádaném členském státě uskutečnilo v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a správní praxí platnými v dožádaném členském státě.

2.   Odstavcem 1 není dotčen jiný způsob doručení příslušným orgánem dožadujícího členského státu v souladu s předpisy platnými v tomto členském státě.

Příslušný orgán v dožadujícím členském státě může doručit jakýkoli dokument přímo doporučeným dopisem nebo elektronicky osobě na území jiného členského státu.

KAPITOLA IV

OPATŘENÍ K VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK NEBO PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ

Článek 10

Žádost o vymáhání pohledávky

1.   Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán vymáhá pohledávky, na něž se vztahuje doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožadujícím členském státě.

2.   Dožadující orgán poskytne dožádanému orgánu veškeré důležité informace týkající se záležitosti, v níž byla podána žádost o vymáhání pohledávky, jakmile se o nich dozví.

Článek 11

Podmínky, jimiž se řídí žádost o vymáhání pohledávky

1.   Dožadující orgán nemůže požádat o vymáhání pohledávky, pokud pohledávka nebo doklad o její vymahatelnosti byly v dožadujícím členském státě napadeny, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 14 odst. 4 třetí pododstavec.

2.   Než dožadující orgán požádá o vymáhání pohledávky, použije příslušné postupy k vymáhání pohledávky, které jsou dostupné v dožadujícím členském státě, s výjimkou těchto případů:

a)

pokud je zřejmé, že neexistují žádná aktiva k vymáhání v dožadujícím členském státě nebo že takové postupy nepovedou k úplnému uhrazení pohledávky, a dožadující orgán má konkrétní informace uvádějící, že dotyčná osoba má aktiva v dožádaném členském státě;

b)

pokud by uplatnění těchto postupů v dožadujícím členském státě vedlo k nepřiměřeným obtížím.

Článek 12

Doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě a další přiložené dokumenty

1.   Ke každé žádosti o vymáhání pohledávky se přiloží jednotný doklad o její vymahatelnosti v dožádaném členském státě.

Tento jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě odráží základní obsah původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky a je jediným základem pro opatření k vymáhání pohledávky a předběžná opatření přijímaná v dožádaném členském státě. Nepodléhá žádnému úkonu uznání, doplnění nebo nahrazení v tomto členském státě.

Jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky obsahuje alespoň tyto informace:

a)

informace důležité pro určení původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky, popis pohledávky, včetně jejího charakteru, období, jehož se pohledávka týká, veškerá data důležitá pro její vymáhání, jakož i výši pohledávky a její různé složky, jako např. jistina, naběhlý úrok atd.;

b)

jméno a jiné údaje důležité pro identifikaci dlužníka;

c)

název, adresu a další kontaktní údaje týkající se

i)

úřadu odpovědného za vyměření pohledávky, a pokud jde o jiný úřad,

ii)

úřadu, kde lze získat další informace týkající se pohledávky nebo možností napadnout platební povinnost.

2.   K žádosti o vymáhání pohledávky mohou být přiloženy další dokumenty vztahující se k pohledávce, které byly vydány v dožadujícím členském státě.

Článek 13

Vyřízení žádosti o vymáhání pohledávky

1.   Pro účely vymáhání pohledávky v dožádaném členském státě se pohledávka, která je předmětem žádosti o vymáhání, považuje za pohledávku dožádaného členského státu, není-li v této směrnici stanoveno jinak. Dožádaný orgán využije pravomoci a postupy stanovené podle právních a správních předpisů dožádaného členského státu, které se vztahují na pohledávky vzniklé v souvislosti se stejnou daní či stejným poplatkem nebo v případě jejich neexistence s obdobnou daní či obdobným poplatkem, není-li v této směrnici stanoveno jinak.

Pokud se dožádaný orgán domnívá, že na jeho území nejsou vybírány stejné nebo obdobné daně či poplatky, využije pravomoci a postupy stanovené podle právních a správních předpisů dožádaného členského státu, které se vztahují na pohledávky vzniklé v souvislosti s výběrem daně z příjmu fyzických osob, není-li v této směrnici stanoveno jinak.

Dožádaný členský stát není povinen přiznat pohledávkám jiných členských států přednostní postavení přiznávané obdobným pohledávkám vzniklým v daném členském státě, pokud se dotyčné členské státy nedohodly jinak, nebo nestanoví-li právo dožádaného členského státu jinak. Členský stát, který přizná přednostní postavení pohledávkám jiného členského státu, nesmí odmítnout přiznat za stejných podmínek stejné přednostní postavení stejným nebo podobným pohledávkám dalších členských států.

Dožádaný členský stát vymáhá pohledávku ve své vlastní měně.

2.   Dožádaný orgán informuje řádným způsobem dožadující orgán o veškerých opatřeních, která přijal na základě žádosti o vymáhání pohledávky.

3.   Ode dne obdržení žádosti o vymáhání pohledávky účtuje dožádaný orgán úroky z prodlení podle platných právních a správních předpisů v dožádaném členském státě.

4.   Dožádaný orgán může v případě, že to umožňují platné právní a správní předpisy dožádaného členského státu, rozhodnout o tom, že poskytne dlužníkovi lhůtu k zaplacení nebo mu povolí placení ve splátkách, a požadovat související úrok. O každém takovém rozhodnutí musí následně informovat dožadující orgán.

5.   Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1, dožádaný orgán předá dožadujícímu orgánu vymožené částky pohledávky a úroku podle odstavců 3 a 4 tohoto článku.

Článek 14

Spory

1.   Spory týkající se pohledávky, původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky v dožadujícím členském státě nebo jednotného dokladu o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě a spory týkající se platnosti doručení učiněného příslušným orgánem dožadujícího členského státu spadají do pravomoci příslušných orgánů dožadujícího členského státu. Napadne-li zúčastněná osoba v průběhu vymáhání pohledávky pohledávku, původní doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožadujícím členském státě nebo jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě, dožádaný orgán tuto osobu informuje, že musí podat žalobu k příslušnému orgánu dožadujícího členského státu v souladu s jeho platnými právními předpisy.

2.   Spory týkající se opatření k vymáhání pohledávek přijatých v dožádaném členském státě nebo spory týkající se platnosti doručení učiněného příslušným orgánem dožádaného členského státu musí být předloženy příslušnému orgánu dožádaného členského státu v souladu s jeho právními předpisy.

3.   Je-li příslušnému orgánu dožadujícího členského státu podána žaloba uvedená v odstavci 1, dožadující orgán o tom informuje dožádaný orgán a uvede rozsah, v jakém nebyla pohledávka napadena.

4.   Jakmile dožádaný orgán obdrží od dožadujícího orgánu nebo od zúčastněné osoby informace uvedené v odstavci 3, pozastaví vymáhání pohledávky ve vztahu k napadené části pohledávky až do rozhodnutí příslušného orgánu v této věci, pokud dožadující orgán nevyžaduje v souladu s třetím pododstavcem tohoto odstavce jinak.

Na žádost dožadujícího orgánu, nebo považuje-li to dožádaný orgán jinak za potřebné, aniž je dotčen článek 16, může dožádaný orgán přijmout předběžná opatření k zajištění vymáhání pohledávky, pokud to umožňují platné právní předpisy dožádaného členského státu.

Dožadující orgán může v souladu s právními předpisy a správní praxí platnými v dožadujícím členském státě dožádaný orgán požádat, aby vymáhal napadenou pohledávku nebo napadenou část pohledávky, pokud to dovolují platné právní předpisy a správní praxe dožádaného členského státu. Každou takovouto žádost je nutno odůvodnit. Jestliže výsledek sporu poté vyzní ve prospěch dlužníka, je dožadující orgán povinen nahradit všechny vymožené částky a všechny případné splatné náhrady podle platných právních předpisů dožádaného členského státu.

Pokud bylo příslušnými orgány dožadujícího členského státu nebo dožádaného členského státu zahájeno řízení vedoucí ke vzájemné dohodě a výsledek tohoto řízení může ovlivnit pohledávku, ve vztahu k níž bylo požádáno o pomoc, jsou opatření k vymáhání pohledávek pozastavena nebo zcela zastavena, dokud nebude toto řízení ukončeno, s výjimkou bezprostředně naléhavého případu podvodu nebo platební neschopnosti. Pokud jsou opatření k vymáhání pohledávek pozastavena nebo zcela zastavena, použije se druhý pododstavec.

Článek 15

Změna nebo stažení žádosti o pomoc při vymáhání pohledávky

1.   Dožadující orgán neprodleně informuje dožádaný orgán o případné následné změně své žádosti o vymáhání pohledávky nebo o stažení své žádosti s uvedením důvodů změny nebo stažení.

2.   Je-li změna žádosti zapříčiněna rozhodnutím příslušného orgánu uvedeného v čl. 14 odst. 1, dožadující orgán zašle toto rozhodnutí spolu s revidovaným jednotným dokladem o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě. Dožádaný orgán poté přistoupí k dalším opatřením k vymáhání pohledávky na základě revidovaného dokladu.

V opatřeních k vymáhání pohledávky nebo v předběžných opatřeních, která již byla v dožádaném členském státě učiněna na základě původního jednotného dokladu o vymahatelnosti, lze na základě revidovaného dokladu pokračovat, není-li nutné žádost změnit v důsledku neplatnosti původního dokladu o vymahatelnosti v dožadujícím členském státě nebo původního jednotného dokladu o vymahatelnosti v dožádaném členském státě.

Články 12 a 14 se použijí s ohledem na revidovaný doklad.

Článek 16

Žádost o předběžná opatření

1.   Dožádaný orgán, pokud to umožňuje vnitrostátní právo a v souladu s vnitrostátní správní praxí, přijme na žádost dožadujícího orgánu předběžná opatření potřebná k vymáhání pohledávky, pokud je pohledávka nebo doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožadujícím členském státě v době podání žádosti napaden nebo pokud se na pohledávku dosud nevztahuje doklad o vymahatelnosti v dožadujícím členském státě, jsou-li předběžná opatření v podobné situaci rovněž možná podle vnitrostátního práva a vnitrostátní správní praxe dožadujícího členského státu.

K žádosti o přijetí předběžných opatření v dožádaném členském státě se případně připojí dokument vypracovaný za účelem přijetí předběžných opatření v dožadujícím členském státě a vztahující se k pohledávce, která je předmětem žádosti o vzájemnou pomoc. Tento dokument nepodléhá žádnému úkonu uznání, doplnění nebo nahrazení v dožádaném členském státě.

2.   K žádosti o předběžná opatření mohou být přiloženy další dokumenty vztahující se k pohledávce, které byly vydány v dožadujícím členském státě.

Článek 17

Pravidla, kterými se řídí žádost o předběžná opatření

Pro účely článku 16 se použijí obdobně čl. 10 odst. 2, čl. 13 odst. 1 a 2 a články 14 a 15.

Článek 18

Omezení povinností dožádaného orgánu

1.   Dožádaný orgán není povinen poskytnout pomoc uvedenou v článcích 10 až 16, jestliže by vymáhání pohledávky v důsledku situace dlužníka způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže v dožádaném členském státě, pokud platné právní a správní předpisy tohoto členského státu povolují takovouto výjimku u vnitrostátních pohledávek.

2.   Dožádaný orgán není povinen poskytnout pomoc uvedenou v článcích 5 a 7 až 16, jestliže se původní žádost o pomoc podle článku 5, 7, 8, 10 nebo 16 týká pohledávek starších pěti let, počítáno ode dne splatnosti pohledávky v dožadujícím členském státě do dne podání původní žádosti o pomoc.

Byly-li však pohledávka nebo původní doklad o vymahatelnosti v dožadujícím členském státě napadeny, má se za to, že pětiletá lhůta počíná běžet okamžikem, kdy dožadující členský stát zjistí, že pohledávku nebo doklad o vymahatelnosti již nelze napadnout.

V případech, kdy příslušné orgány dožadujícího členského státu povolí odklad platby nebo splátkový režim, se má za to, že pětiletá lhůta počíná běžet okamžikem, kdy uplynula lhůta pro splacení celé pohledávky.

V těchto případech však dožádaný orgán není povinen poskytnout pomoc ve vztahu k pohledávkám starším deseti let, počínaje dnem, kdy byla pohledávka původně splatná v dožadujícím členském státě.

3.   Členský stát není povinen poskytnout pomoc, pokud celková částka pohledávek, na něž se vztahuje tato směrnice, na kterou je pomoc požadována, je menší než 1 500 EUR.

4.   Dožádaný orgán uvědomí dožadující orgán o důvodech odmítnutí žádosti o pomoc.

Článek 19

Otázky týkající se promlčení

1.   Otázky týkající se promlčecích lhůt se řídí výlučně platnými právními předpisy dožadujícího členského státu.

2.   Co se týká stavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecích lhůt, má se za to, že jakékoli úkony související s vymáháním pohledávky provedené dožádaným orgánem či jeho jménem v souladu se žádostí o pomoc, které podle platných právních předpisů dožádaného členského státu stavějí, přerušují nebo prodlužují promlčecí lhůtu, mají stejný účinek v dožadujícím členském státě pod podmínkou, že je příslušný odpovídající účinek stanoven platnými právními předpisy dožadujícího členského státu.

Pokud stavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecí lhůty není podle platných právních předpisů dožádaného členského státu možné, jakékoli úkony související s vymáháním pohledávky provedené dožádaným orgánem či jeho jménem v souladu se žádostí o pomoc, které by v případě, že by byly provedeny dožadujícím orgánem či jeho jménem v jeho členském státě, podle platných právních předpisů dožadujícího členského státu stavěly, přerušovaly nebo prodlužovaly promlčecí lhůtu, se z hlediska tohoto účinku považují za provedené v posledně uvedeném státě.

Prvním a druhým pododstavcem není dotčeno právo příslušných orgánů dožadujícího členského státu přijmout opatření ke stavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecí lhůty v souladu s platnými právními předpisy tohoto členského státu.

3.   Dožadující orgán a dožádaný orgán se vzájemně informují o případných úkonech, které přerušují, stavějí nebo prodlužují promlčecí lhůtu pohledávky, pro kterou byla byla požadována opatření k jejímu vymáhání nebo předběžná opatření, nebo které mohou mít tento účinek.

Článek 20

Náklady

1.   Kromě částek uvedených v čl. 13 odst. 5 usiluje dožádaný orgán o to, aby od dotyčné osoby vymohl a ponechal si náklady, které mu v souvislosti s vymáháním vznikly, v souladu s právními předpisy dožádaného členského státu.

2.   Členské státy se vzdávají všech vzájemných nároků na náhradu nákladů vzniklých při poskytování vzájemné pomoci na základě této směrnice.

Je-li však vymáhání zvlášť obtížné, způsobí velmi vysoké náklady nebo se týká boje proti organizovanému zločinu, mohou se dožadující a dožádaný orgán dohodnout na zvláštní úpravě náhrady nákladů.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 ručí dožadující členský stát dožádanému členskému státu za všechny náklady a ztráty vzniklé v souvislosti s činnostmi, které byly shledány neodůvodněnými co do oprávněnosti pohledávky nebo platnosti dokladu o vymahatelnosti pohledávky nebo dokladu umožňujícího přijetí předběžných opatření vydaného dožadujícím orgánem.

KAPITOLA V

OBECNÁ PRAVIDLA, JIMIŽ SE ŘÍDÍ VŠECHNY DRUHY ŽÁDOSTÍ O POMOC

Článek 21

Standardní formuláře a komunikační prostředky

1.   Žádosti o informace podle čl. 5 odst. 1, žádosti o doručení podle čl. 8 odst. 1, žádosti o vymáhání pohledávek podle čl. 10 odst. 1 nebo žádosti o předběžná opatření podle čl. 16 odst. 1 jsou zasílány elektronickými prostředky pomocí standardního formuláře, ledaže by toto nebylo proveditelné z technických důvodů. Tyto standardní formuláře jsou, pokud možno, používány rovněž pro případnou další komunikaci ohledně žádosti.

Jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě, doklad umožňující přijetí předběžných opatření v dožadujícím členském státě a ostatní dokumenty uvedené v článcích 12 a 16 jsou rovněž zasílány elektronickými prostředky, ledaže by toto nebylo proveditelné z technických důvodů.

Ke standardním formulářům mohou být případně připojeny zprávy, výkazy a jiné dokumenty či jejich ověřené kopie nebo výpisy z nich, které jsou rovněž zasílány elektronickými prostředky, ledaže by toto nebylo proveditelné z technických důvodů.

Standardní formuláře a komunikace elektronickými prostředky se mohou použít rovněž při výměně informací podle článku 6.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na informace a dokumenty získané během přítomnosti v prostorách správních orgánů v jiném členském státě nebo při účasti ve správních šetřeních v jiném členském státě podle článku 7.

3.   Nejsou-li pro komunikaci použity elektronické prostředky nebo standardní formuláře, není tím dotčena platnost získaných informací nebo opatření přijatých při vyřizování žádosti o pomoc.

Článek 22

Použití jazyků

1.   Všechny žádosti o pomoc, standardní formuláře o doručení a jednotné doklady o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě se zasílají v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků dožádaného členského státu, nebo je k nim připojen překlad do tohoto jazyka nebo do jednoho z těchto jazyků. Skutečnost, že některé části uvedených dokumentů jsou napsány v jazyce jiném, než je úřední jazyk nebo jeden z úředních jazyků dožádaného členského státu, nemá vliv na jejich platnost nebo na platnost příslušného řízení, pokud takový jiný jazyk je jazykem dohodnutým mezi dotyčnými členskými státy.

2.   Dokumenty, které jsou předmětem žádosti o doručení podle článku 8, mohou být dožádanému orgánu zaslány v úředním jazyce dožadujícího členského státu.

3.   Jsou-li k žádosti připojeny jiné dokumenty, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2, může dožádaný orgán v případě potřeby od dožadujícího orgánu vyžadovat překlad těchto dokumentů do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků dožádaného členského státu či do jiného jazyka vzájemně dohodnutého mezi dotyčnými členskými státy.

Článek 23

Poskytování informací a dokumentů

1.   Informace sdělené v jakékoli formě na základě této směrnice podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel.

Tyto informace mohou být použity pro účely uplatnění opatření k vymáhání pohledávek nebo předběžných opatření, na něž se vztahuje tato směrnice. Mohou být rovněž použity v případě vyměření a vymáhání povinných příspěvků sociálního zabezpečení.

2.   Osoby pověřené Bezpečnostním akreditačním úřadem Evropské komise, mohou mít přístup k těmto informacím pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro péči o síť CCN a pro její údržbu a rozvoj.

3.   Členský stát poskytující informace povolí jejich použití pro jiné účely, než které jsou uvedeny v odstavci 1, v členském státě přijímajícím tyto informace, jestliže podle práva členského státu poskytujícího informace mohou být tyto informace použity pro obdobné účely.

4.   Jestliže se dožadující nebo dožádaný orgán domnívá, že informace získané na základě této směrnice jsou pravděpodobně užitečné třetímu členskému státu pro účely uvedené v odstavci 1, může tyto informace předat tomuto třetímu členskému státu, pokud je takové předání v souladu s pravidly a postupy stanovenými v této směrnici. Uvedený orgán informuje příslušný členský stát, z něhož informace pochází, o svém záměru sdílet informace se třetím členským státem. Členský stát, z něhož informace pochází, může vyjádřit svůj nesouhlas s takovým sdílením informací do deseti pracovních dnů ode dne, kdy obdržel sdělení členského státu, který si přeje dané informace sdílet.

5.   Souhlas s použitím informací podle odstavce 3, které byly předány na základě odstavce 4, může být udělen pouze členským státem, z něhož informace pocházejí.

6.   Informace sdělené v jakékoli formě na základě této směrnice mohou být všemi orgány v rámci členského státu, který informace obdržel, uplatněny nebo použity jako důkaz na stejném základě jako obdobné informace získané v tomto státě.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Použití jiných dohod o pomoci

1.   Touto směrnicí není dotčeno plnění jakýchkoli závazků k poskytování širší pomoci, které vyplývají z dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání, včetně dohod nebo ujednání o doručování soudních nebo mimosoudních aktů.

2.   Pokud členské státy uzavřou takové dvoustranné nebo mnohostranné dohody či ujednání o záležitostech spadajících do oblasti působnosti této směrnice, s výjimkou dohod či ujednání týkajících se jednotlivých případů, uvědomí o tom neprodleně Komisi. Komise poté uvědomí ostatní členské státy.

3.   Při poskytování vzájemné pomoci v širším rozsahu na základě dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání mohou členské státy využívat elektronickou komunikační síť a standardní formuláře přijaté za účelem provedení této směrnice.

Článek 25

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro vymáhání pohledávek.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Lhůta uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 26

Prováděcí ustanovení

Komise přijme postupem podle čl. 25 odst. 2 prováděcí pravidla k čl. 4 odst. 2, 3 a 4, čl. 5 odst. 1, článkům 8 a 10, čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 2, 3, 4 a 5, článku 15, čl. 16 odst. 1 a čl. 21 odst. 1.

Tato pravidla stanoví alespoň

a)

praktická ujednání ohledně organizace kontaktů mezi ústředními kontaktními orgány, ostatními kontaktními orgány a kontaktními útvary uvedenými v čl. 4 odst. 2, 3 a 4, z různých členských států, a ohledně kontaktů s Komisí;

b)

způsoby, kterými lze předávat sdělení mezi orgány;

c)

formát a další podrobnosti ohledně standardních formulářů používaných pro účely čl. 5 odst. 1, článku 8, čl. 10 odst. 1, čl. 12 odst. 1 a čl. 16 odst. 1;

d)

pravidla pro přepočet částek, které mají být vymáhány, a pro převod vymožených částek;

Článek 27

Podávání zpráv

1.   Každý členský stát Komisi každoročně do 31. března informuje o

a)

počtu žádostí o informace, doručení a vymáhání nebo o předběžná opatření, které každý rok zaslal jednotlivým dožádaným členským státům a které obdržel od jednotlivých dožadujících členských států;

b)

výši pohledávek, které byly předmětem žádosti o pomoc, a o vymožených částkách.

2.   Členské státy mohou rovněž poskytovat jakékoli další informace, které mohou být užitečné pro vyhodnocení poskytování vzájemné pomoci podle této směrnice.

3.   Komise každých pět let předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování opatření podle této směrnice.

Článek 28

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2011. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Budou používat tyto předpisy ode dne 1. ledna 2012.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 29

Zrušení směrnice 2008/55/ES

Směrnice 2008/55/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2012.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 30

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 31

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 16. března 2010.

Za Radu

předsedkyně

E. SALGADO


(1)  Stanovisko ze dne 10. února 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 16. července 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. L 73, 19.3.1976, s. 18.

(4)  Úř. věst. L 150, 10.6.2008, s. 28.

(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

31.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/13


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 270/2010

ze dne 29. března 2010,

kterým se mění nařízení (ES) č. 452/2007 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů žehlicích prken pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1   Platná opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 452/2007 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu žehlicích prken pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Opatření mají formu valorického cla ve výši 38,1 %, s výjimkou pěti výslovně uvedených společností, na které se vztahují individuální sazby cla.

1.2   Žádost o přezkum

(2)

V roce 2008 obdržela Komise žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „prozatímní přezkum“). Žádost omezenou na přezkoumání dumpingu podal čínský vyvážející výrobce, společnost Guangzhou Power Team Houseware Co. Ltd., Guangzhou (dále jen „Power Team“ nebo „žadatel“). Sazba konečného antidumpingového cla z výrobků žadatele činí 36,5 %.

(3)

Ve své žádosti žadatel tvrdil, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, se změnily a že tyto změny mají trvalý charakter. Žadatel poskytl přímé důkazy o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

(4)

Žadatel konkrétně tvrdí, že nyní podniká v podmínkách tržního hospodářství, tj. splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Žadatel proto uvedl, že běžná hodnota by v jeho případě měla být stanovena v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Srovnání této běžné hodnoty a žadatelových vývozních cen do Evropské unie (EU) naznačuje dumpingové rozpětí výrazně nižší než současná úroveň opatření.

(5)

Žadatel proto uvedl, že k vyrovnání účinků dumpingu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření založenou na dříve stanovené úrovni dumpingu.

1.3   Zahájení přezkumu

(6)

Poté, co po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení prozatímního přezkumu, rozhodla se zahájit v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení prozatímní přezkum omezený na posouzení dumpingu ve vztahu k žadateli (3).

1.4   Dotčený výrobek a obdobný výrobek

(7)

Výrobek, který je předmětem dočasného přezkumu, je stejným výrobkem jako ten, který byl předmětem šetření, jež vedlo k uložení platných opatření (dále jen „původní šetření“), tj. jedná se o žehlicí prkna pocházející z Čínské lidové republiky, opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a/nebo odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základními součástmi, tj. podpěrou, deskou a rampou na žehličku, v současné době kódů KN ex 3924 90 00 (4), ex 4421 90 98, ex 7323 93 90, ex 7323 99 91, ex 7323 99 99, ex 8516 79 70 a ex 8516 90 00.

(8)

Výrobek vyráběný a prodávaný na čínském domácím trhu a výrobek vyvážený do EU, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný na Ukrajině (používané jako srovnatelná země) mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití, a proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

1.5   Zúčastněné strany

(9)

Komise oficiálně informovala zástupce výrobního odvětví Unie, žadatele a zástupce vyvážející země o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení.

(10)

Komise žadateli zaslala formulář žádosti o přiznání tržního zacházení (dále jen „tržní zacházení“) a dotazník a obdržela odpověď ve stanoveném termínu. Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, a u žadatele byla provedena inspekce na místě.

1.6   Období přezkumného šetření

(11)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Je třeba připomenout, že původní šetření, které vedlo k zavedení opatření, se týkalo období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období původního šetření“).

2.   VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

2.1   Tržní zacházení

(12)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR běžná hodnota určuje podle čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení v případě těch výrobců, kteří splnili kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud bylo prokázáno, že s ohledem na výrobu a prodej obdobného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství. Uvedená kritéria lze shrnout takto:

obchodní rozhodnutí jsou přijímána na základě tržních signálů bez zásadních zásahů státu a náklady odrážejí tržní hodnoty,

společnosti mají jednoznačné a jasné účetnictví, které je kontrolováno nezávislým auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy a používá se pro všechny účely,

neexistují žádná podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství,

právní jistota a stabilita jsou zaručeny právními předpisy o úpadku a o vlastnictví,

měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(13)

Žadatel požádal o přiznání tržního zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a byl vyzván k vyplnění formuláře žádosti o přiznání tržního zacházení.

(14)

Šetřením bylo stanoveno, že žadatel nesplňuje kritérium tržního zacházení uvedené v první odrážce čl. 2 odst. 7 písm. c) (kritérium 1) základního nařízení, pokud jde o náklady nejdůležitějších vstupů. Bylo zjištěno, že po uplynutí období původního šetření, tj. po roce 2005, uložil stát vývozní omezení na několik výrobků z oceli, včetně základních surovin pro výrobu žehlicích prken, tj. ocelové desky, ocelových trubek a ocelového drátu. Je třeba poznamenat, že náklady na tyto suroviny představují značnou část celkových nákladů na suroviny. Zavedením vývozního cla se snížil podnět k vývozu, a tudíž se zvýšil objem výrobků k dispozici na domácím trhu, což naopak vedlo k nižším cenám. Rovněž bylo zjištěno, že čínští výrobci oceli měli k dispozici řadu subvenčních režimů (5); veřejně přístupná konta řady výrobců oceli rovněž potvrzují, že čínská vláda aktivně podporuje rozvoj odvětví výroby oceli v ČLR.

(15)

Domácí ceny oceli v ČLR byly tudíž v průběhu období přezkumného šetření výrazně nižší než ceny na jiných velkých světových trzích, zejména ve srovnání s cenami oceli v Severní Americe a severní Evropě (6), a tyto cenové rozdíly nelze vysvětlit žádnou konkurenční výhodou ve výrobě oceli.

(16)

Vedle toho bylo z informací obsažených v dokumentaci zjištěno, že žadatel využíval výhod plynoucích z těchto uměle vytvořených nízkých a narušených cen oceli, jelikož kupoval suroviny na domácím čínském trhu.

(17)

Byl tedy vyvozen závěr, že nejdůležitější vstupy společnosti Power Team podstatně neodráží tržní hodnoty. V návaznosti se dospělo k závěru, že žadatel neprokázal, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto nebylo možné mu přiznat tržní zacházení.

(18)

Žadatel, vyvážející země a příslušné výrobní odvětví Unie dostaly možnost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním. Své připomínky zaslal žadatel i výrobní odvětví Unie.

(19)

Žadatel předložil před uplynutím stanovené lhůty tři hlavní argumenty. Za prvé uvedl, že ceny společnosti Power Team za suroviny, byly v souladu s domácími cenami a že toto zjištění postačovalo ke splnění kritéria 1 v původním šetření. Společnost tedy považovala srovnání cen na čínském domácím trhu s cenami na jiných mezinárodních trzích s ocelí za porušení čl. 11 odst. 9 základního nařízení. V této souvislosti společnost rovněž zpochybnila relevantnost cen na trhu s ocelí v severní Evropě a Severní Americe, na jejichž základě bylo srovnání provedeno. Žadatel uvedl, že jistě existují ceny na jiných mezinárodních trzích, jako například turecké vývozní ceny, které jsou nižší než domácí ceny v ČLR.

(20)

Je vskutku nesporné, že žadatel splnil kritérium 1 v původním šetření, avšak nesplnil kritérium 2. Má se však za to, že k porušení čl. 11 odst. 9 základního nařízení nedošlo, protože nedošlo k žádné metodologické změně při hodnocení skutečnosti, zda společnost provozuje svou činnost za podmínek tržního hospodářství, a zejména zda stále splňuje kritérium 1. V obou šetřeních – původním i přezkumném – bylo hodnoceno, zda suroviny odráží tržní hodnoty. Jedním ze zkoumaných ukazatelů v obou šetřeních byly domácí ceny oceli, avšak v původním šetření neexistovaly žádné jiné významné činitele, u kterých by byl patrný vliv na ceny surovin. Metodologie tak zůstala nezměněna, lišila se pouze zjištění.

(21)

Z přezkumného šetření vyplynulo, že po období původního šetření, tj. od roku 2006, se okolnosti změnily, jelikož čínská vláda zavedla několik opatření odrazujících vývoz ocelových desek, ocelových trubek a ocelového drátu, a to zavedením vývozního cla a zrušením vývozní náhrady DPH. To mělo společně s výše uvedenými subvenčními režimy narušující účinek na domácí ceny oceli v Číně, protože zjištěný rozdíl mezi domácími cenami v Číně a domácími cenami zveřejněnými pro Severní Ameriku a severní Evropu se výrazně zvýšil zhruba o 30 %. Po zveřejnění zjištění týkajících se tržního zacházení žadatel tento cenový rozdíl nenapadl.

(22)

Pokud jde o tvrzení, že domácí ceny oceli v Severní Americe a severní Evropě nejsou jedinými relevantními mezinárodními cenami, je třeba poznamenat, že oba trhy s ocelí byly zvoleny pro účely srovnání cen, jelikož se oba trhy vyznačují vysokou spotřebou oceli a jsou konkurenčními trhy s několika aktivními výrobci. Lze tak rozumně předpokládat, že tyto domácí ceny byly pro konkurenční tržní ceny reprezentativní. Mimoto nebylo tvrzení, že turecké vývozní ceny jsou nižší než domácí čínské ceny, v této fázi dále opodstatněno, tj. před uplynutím stanovené lhůty nebyly předloženy žádné konkrétní ceny. Dále nebylo podáno žádné vysvětlení ohledně skutečnosti, proč by měly být turecké vývozní ceny – vzhledem k tomu, že turecký vývozní trh je ve srovnání s domácími trhy v Severní Americe a severní Evropě zjevně poměrně malý – považovány za relevantnější.

(23)

Společnost dále tvrdila, že při použití právních předpisů EU byla diskriminována, jelikož se v řadě nedávných jiných případů, ve kterých ocel představovala nejdůležitější vstup, vyskytly některé čínské společnosti produkující ocel, které splňovaly kritérium 1. Všechny tyto případy byly přezkoumány a bylo zjištěno, že žádné ze společností nebylo v uvedených případech přiznáno tržní zacházení, jelikož nesplnily alespoň jedno další kritérium čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Z důvodů administrativních úspor nebylo tedy nutné se obsáhle zaobírat kritériem 1, bylo-li jasné, že společnost by stejně nesplnila podmínky z jiného důvodu. V každém případě nedospěla Komise v žádném z těchto nedávných případů k závěru, že nedochází k narušení na čínském domácím trhu s ocelí, naopak bylo v nedávných případech zamítnuto tržní zacházení, kdykoliv byla zjištěna narušení v oblasti surovin (7).

(24)

V neposlední řadě žadatel tvrdil, že přizpůsobení běžné hodnoty by bylo vhodnější než nepřiznání tržního zacházení. Je však patrné, že přizpůsobení běžné hodnotě není vhodné vzhledem k tomu, že jedním z kritérií, která jsou posuzována při přiznávání tržního zacházení, je kritérium, že náklady nejdůležitějších vstupů musí odrážet tržní hodnoty. Pokud tomu tak není, mělo by být spíše odepřeno tržní zacházení a běžná hodnota by měla být nahrazena běžnou hodnotou srovnatelné země, zejména pokud suroviny tvoří významnou součást nákladů na vstupy.

(25)

Závěrem lze tedy konstatovat, že žádný z argumentů vznesených společností Power Team nebyl přesvědčivý ani nevedl k odlišnému hodnocení zjištění.

(26)

Výrobní odvětví Unie poukázalo na to, že čínská vláda značně zasáhla do odvětví výroby oceli, což vedlo EU a USA k požadavku, aby WTO uspořádala za účelem vyřešení této otázky konzultace.

(27)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují příslušná zjištění i závěr, že by společnosti Power Team nemělo být přiznáno tržní zacházení.

(28)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě se zamýšlí doporučit změnu nařízení (ES) č. 452/2007, vyjádřil žadatel další připomínky ke zjištěním ohledně tržního zacházení.

(29)

Žadatel především znovu zdůraznil svůj argument, že jeho hlavní vstupy odrážejí tržní hodnoty v ČLR a že čínské ceny jsou ve všeobecném souladu s jinými mezinárodními trhy. Zatímco žadatel uznal skutečnost, že nárůst cen u hlavních vstupů byl v ČLR v roce 2008 ve srovnání s jinými mezinárodními trhy s ocelí nižší, trval na tom, že tomu tak nebylo z důvodů jakéhokoliv narušení, nýbrž z toho důvodu, že nižší ceny na čínském domácím trhu mohly být způsobeny ostatními čistě obchodními faktory. Žadatel poukázal na zvýšenou výrobu v roce 2008 a uvedl, že stávající antidumpingová či vyrovnávací cla uvalovaná na vývoz většiny ocelových vstupů vyrobených v ČLR vedla čínské výrobce k tomu, aby snížili své ceny na domácím trhu.

(30)

Je třeba poznamenat, že dodatečné informace o cenách předložené žadatelem podpořily zjištění, že hlavní suroviny pro výrobu žehlicích prken v roce 2008 byly v průměru výrazně levnější na čínském domácím trhu než na jiných velkých světových trzích.

(31)

Pokud jde o argument, že cenový rozdíl byl způsoben čistě obchodními faktory, tj. zvýšenou výrobou v ČLR, je třeba uvést, že tento argument nebyl dostatečně opodstatněn, zejména s ohledem na jakoukoliv možnou souvislost mezi údajným zvýšením výroby a situací ze strany poptávky. Žadatelův argument, že na dovoz řady ocelových výrobků z ČLR byla uvalována vyrovnávací cla, zároveň pouze dokazuje, že čínští výrobci oceli měli skutečně prospěch ze subvencí.

(32)

Žadatelův argument, že trh s ocelí v ČLR není narušen, nelze tedy podpořit a je třeba učinit definitivní závěr, že rozhodnutí ohledně tržního zacházení by nemělo být revidováno a že společnosti Power Team by nemělo být přiznáno tržní zacházení.

2.2   Individuální zacházení

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se stanoví případné celostátní clo pro země spadající pod uvedený článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria pro individuální zacházení stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Uvedená kritéria lze shrnout takto:

v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisk,

vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky jsou svobodně určeny,

většinu akcií nebo podílů vlastní soukromé osoby a musí být prokázáno, že společnost je dostatečně nezávislá na státní intervenci,

měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kurzů,

státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení individuálních antidumpingových opatření.

(34)

Žadatel, vedle požadavku o přiznání tržního zacházení rovněž požádal o individuální zacházení v případě, že mu nebude přiznáno tržní zacházení.

(35)

Z šetření vyplynulo, že žadatel splnil všechna výše uvedená kritéria, a lze tedy učinit závěr, že společnosti Power Team by mělo být přiznáno individuální zacházení.

2.3   Běžná hodnota

(36)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství a při nepřiznání tržního zacházení pro země uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(37)

V oznámení o zahájení uvedla Komise svůj záměr opět použít Turecko, které bylo použito jako srovnatelná země v původním šetření, jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR, avšak žádný turecký výrobce v tomto prozatímním přezkumu nespolupracoval. Ke spolupráci však přistoupil ukrajinský vyvážející výrobce, který byl předmětem paralelního šetření pro účely jiného prozatímního přezkumu. Zúčastněné strany byly náležitě informovány a v dané fázi nebyly obdrženy žádné námitky vůči použití Ukrajiny jako srovnatelné země.

(38)

Jelikož nebyly shledány žádné zjevné důvody, proč nezvolit Ukrajinu jako srovnatelnou zemi, zejména s přihlédnutím k tomu, že žádný jiný výrobce ze třetí země nespolupracoval, byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, tj. na základě ověřených informací, které poskytl spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi.

(39)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo zjištěno, že objem domácího prodeje obdobného výrobku spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi byl ve srovnání s vývozním prodejem žadatele do EU reprezentativní. Kromě toho byl u všech vyvážených typů výrobků srovnatelný domácí prodej (v případě potřeby upravený s ohledem na fyzikální vlastnosti) považován za reprezentativní, jelikož jejich objem prodeje představoval alespoň 5 % objemu odpovídajícího vývozního prodeje do EU.

(40)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej všech typů žehlicích prken v reprezentativních množstvích ve srovnatelné zemi mohl považovat za prodej v běžném obchodním styku, a to stanovením podílu ziskového prodeje příslušného typu žehlicího prkna nezávislým odběratelům.

(41)

Transakce na domácím trhu se považovaly za ziskové tehdy, když se jednotková cena určitého typu výrobku rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší. Byly proto stanoveny výrobní náklady pro každý typ prodávaný na domácím trhu ve srovnatelné zemi během období šetření.

(42)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo cenu vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud se vážená průměrná cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový.

(43)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného typu.

(44)

Žadatel po zveřejnění vznesl připomínku, že v případech, kdy ziskový prodej představuje méně než 10 % celkového objemu prodeje určitého typu, by měla být obvykle použita početně zjištěná běžná hodnota.

(45)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že v tomto šetření se nevyskytla situace, kdy by ziskový prodej dosáhl objemu menšího než 10 %. Kromě toho se postup automatického početního zjištění běžné hodnoty za takových okolností již nepoužívá.

2.4   Vývozní cena

(46)

Ve všech případech byl dotčený výrobek prodán na vývoz nezávislým odběratelům v Unii prostřednictvím nezávislých obchodních subjektů v ČLR, a vývozní cena byla tudíž stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, konkrétně na základě skutečně zaplacených cen či cen, které je třeba zaplatit, za výrobek prodaný za účelem vývozu do EU.

(47)

Žadatel po zveřejnění uvedl, že vývozní cena by měla být stanovena na základě prodejní ceny fakturované nezávislým čínským obchodním subjektem nezávislým odběratelům v EU, a nikoliv – jak tomu bylo v tomto případě – na základě zaplacené ceny či ceny, kterou je třeba zaplatit, za výrobek prodaný společností Power Team nezávislému obchodnímu subjektu v ČLR za účelem vývozu. Takový postup by však nebyl v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, podle kterého by měla být při prodeji výrobků na vývoz základem vývozní ceny první nezávislá transakce. Proto je třeba tuto námitku zamítnout.

2.5   Srovnání

(48)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Na základě toho byly v oprávněných a podložených případech zohledněny rozdíly ve fyzických vlastnostech, přepravních nákladech, v nákladech na pojištění a manipulaci a v úvěrových nákladech. Vzhledem k tomu, že vývozní cena byla stanovena výlučně na základě domácího prodeje čínským obchodním subjektům na vývoz, nebylo důvodu připustit rozdíly ve zdanění, jelikož běžná hodnota byla rovněž stanovena na základě domácího prodeje v srovnatelné zemi, na kterou se vztahuje obdobný daňový režim. Jak běžná hodnota, tak i vývozní cena byly proto vypočteny na čistém základě DPH.

(49)

Žadatel po zveřejnění uvedl, že seskupení typů výrobků (které bylo skutečně provedeno pro účely srovnání) vyvolává jisté pochybnosti s ohledem na správnost srovnání cen.

(50)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že seskupení typů výrobků v tomto šetření bylo stejné jako seskupení v původním šetření a bylo považováno za nutné, aby mohla být zvýšena srovnatelnost výrobků prodávaných na vývoz do Unie společností Power Team a výrobků prodávaných na domácích trhu ve srovnatelné zemi. Rovněž je třeba poznamenat, že žadatel své tvrzení již dále neopodstatnil, zejména v souvislosti s tím, proč by provedené seskupení (které bylo vysvětleno ve zvláštním zveřejnění určeném žadateli) nemělo být vhodné. Proto je třeba tuto námitku zamítnout.

2.6   Dumpingové rozpětí

(51)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu.

(52)

Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí společnosti Power Team, vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranici Unie, činí 39,6 %.

3.   TRVALÁ POVAHA ZMĚNĚNÝCH OKOLNOSTÍ

(53)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda změněné okolnosti lze přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(54)

V této souvislosti se připomíná, že v původním šetření nebylo žadateli přiznáno tržní zacházení z důvodu zjištěných nesrovnalostí ohledně jeho účetních postupů. Z tohoto přezkumu vyplynulo, že toto kritérium společnost Power Team splnila. Jak je však uvedeno výše, nesplňuje žadatel kritérium tržního zacházení uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážce základního nařízení týkající se nákladů na nejdůležitější vstupy. Co se týče tržního zacházení, pro žadatele se okolnosti tudíž nezměnily.

(55)

Údaje shromážděné a ověřené v šetření (tj. žadatelovy individuální ceny při vývozu do EU a běžná hodnota stanovená na Ukrajině jako srovnatelné zemi) však vedly k vyššímu dumpingovému rozpětí. Tato změna je považována za významnou a pokračující zachování současné úrovně opatření by k vyrovnání dumpingu již nepostačovalo.

4.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(56)

Vzhledem k výsledkům tohoto přezkumného šetření se považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné na dovoz dotčeného výrobku společnosti Power Team na 39,6 %.

(57)

Pokud jde o výši zbytkového cla, je třeba připomenout, že v původním šetření byla míra spolupráce nízká. Clo pro nespolupracující společnosti tak bylo stanoveno ve výši, která odpovídá váženému průměrnému dumpingovému rozpětí nejprodávanějších typů výrobků spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří mají nejvyšší dumpingová rozpětí. Za použití stejné metodologie a s přihlédnutí k relevantním údajům poskytnutým žadatelem je třeba změnit zbytkové clo na 42,3 %.

(58)

Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí doporučit změnu nařízení Rady (ES) č. 452/2007, a bylo jim umožněno vyjádřit připomínky. Připomínky stran byly zváženy a ve vhodných případech byla konečná zjištění odpovídajícím způsobem upravena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 452/2007 se mění takto:

údaje týkající se společnosti Guangzhou Power Team Houseware Co. Ltd., Guangzhou uvedené v tabulce v čl. 1 odst. 2 se nahrazují tímto zněním:

Země

Výrobce

Celní sazba (%)

Doplňkový kód TARIC

ČLR

Guangzhou Power Team Houseware Co. Ltd., Guangzhou

39,6

A783

údaje týkající se všech ostatních společností z ČLR uvedené v tabulce v čl. 1 odst. 2 se nahrazují tímto zněním:

Země

Výrobce

Celní sazba (%)

Doplňkový kód TARIC

ČLR

Všechny ostatní společnosti

42,3

A999

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. března 2010

Za Radu

předsedkyně

E. ESPINOSA


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 12.

(3)  Úř. věst. C 3, 8.1.2009, s. 14 (dále jen „oznámení o zahájení“).

(4)  Ke změně kódu (3924 90 00 místo kódu 3924 90 90 uvedeného v oznámení o zahájení) došlo v důsledku nové kombinované nomenklatury, která začala platit dne 1. ledna 2010 (viz nařízení (ES) č. 948/2009, Úř. věst. L 287, 31.10.2009, s. 1).

(5)  Např. „Money for Metal: A detailed Examination of Chinese Government Subsidies to its Steel Industry“, Wiley Rein LLP, červenec 2007; „China Government Subsidies Survey“, Anne Stevenson-Yang, únor 2007; „Shedding Light on Energy Subsidies in China: An Analysis of China's Steel Industry from 2000-2007“, Usha C.V. Haley; „China's Specialty Steel Subsidies: Massive, Pervasive and Illegal“, jehož autorem je organizace Specialty Steel Industry of North America; „The China Syndrome: How Subsidies and Government Intervention Created the World's Largest Steel Industry“, Wiley Rein & Fielding LLP, červenec 2006 a „The State-Business Nexus in China’s Steel Industry – Chinese Market Distortions in Domestic and International Perspective“, Prof. Dr. Markus Taube & Dr. Christian Schmidkonz z THINK!DESK China Research & Consulting, 25.2.2009.

(6)  Zdroj: Steel Business Briefing, průměrné ceny za rok 2005 a 2008.

(7)  Viz nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26. ledna 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 29, 31.1.2009, s. 1); nařízení Komise (ES) č. 287/2009 ze dne 7. dubna 2009 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 17).


31.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/19


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 271/2010

ze dne 24. března 2010,

kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o logo Evropské unie pro ekologickou produkci

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (1), a zejména na čl. 25 odst. 3, čl. 38 písm. b) a článek 40 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 24 nařízení (ES) č. 834/2007 stanoví, že logo Společenství je jedním z povinných údajů, který má být uveden na obalu produktů označených výrazy odkazujícími na ekologickou produkci podle čl. 23 odst. 1, a že u produktů dovezených ze třetích zemí je použití tohoto loga dobrovolné. Ustanovení čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 umožňuje použití loga Společenství v označování, obchodní úpravě a propagaci produktů, jež splňují požadavky stanovené v uvedeném nařízení.

(2)

Zkušenosti získané při uplatňování nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin (2), které bylo nařízením (ES) č. 834/2007 nahrazeno, ukazují, že logo Společenství používané na dobrovolném základě nadále nesplňuje očekávání hospodářských subjektů v daném odvětví ani očekávání spotřebitelů.

(3)

Do nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (3), je třeba zavést ohledně loga nová pravidla. Tato pravidla by měla umožnit, aby se logo lépe přizpůsobilo vývoji situace v odvětví, zejména tím, že spotřebitelé budou moci lépe rozpoznat ekologické produkty, na které se vztahují předpisy EU zaměřené na ekologickou produkci.

(4)

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba místo odkazů na „logo Společenství označující ekologickou produkci“ uvádět odkazy na „logo Evropské unie pro ekologickou produkci“.

(5)

S cílem získat návrhy na nové logo uspořádala Komise soutěž pro studenty umění a designu ze členských států a nezávislá porota vybrala a seřadila deset nejlepších návrhů. Po dalším přezkoumání z hlediska duševního vlastnictví byly vybrány tři nejlepší vyhovující návrhy a ty byly následně ve dnech 7. prosince 2009 až 31. ledna 2010 představeny veřejnosti na internetových stránkách. Návrh loga vybraný v uvedeném období většinou návštěvníků webové stránky by měl být přijat jako nové logo Evropské unie pro ekologickou produkci.

(6)

Změna loga Evropské unie pro ekologickou produkci od 1. července 2010 by nemělo působit problémy na trhu, a zejména by mělo být povoleno prodávat ekologické produkty, které již byly uvedeny na trh, bez uvádění povinných údajů požadovaných v článku 24 nařízení (ES) č. 834/2007, pokud dotyčné produkty odpovídají nařízení (EHS) č. 2092/91 nebo nařízení (ES) č. 834/2007.

(7)

Aby bylo možno používat logo, jakmile se stane jeho použití povinným podle právních předpisů EU, a aby bylo zajištěno účinné fungování vnitřního trhu, zaručena spravedlivá hospodářská soutěž a ochráněny zájmy spotřebitelů, bylo nové logo Evropské unie pro ekologickou produkci zaregistrováno jako kolektivní ochranná známka pro ekologické zemědělství na Úřadu Beneluxu pro ochranu duševního vlastnictví, a je tudíž platné, použitelné a chráněné. Logo bude rovněž zapsáno v rejstříku Společenství a v mezinárodním rejstříku.

(8)

Článek 58 nařízení (ES) č. 889/2008 stanoví, že označení číselným kódem kontrolního subjektu nebo orgánu by mělo být umístěno bezprostředně pod logem Společenství, ale nestanoví konkrétní pokyny pro formát a přiřazování těchto kódů. Pro účely harmonizovaného používání těchto číselných kódů je třeba stanovit prováděcí předpisy ohledně jejich formátu a přiřazování.

(9)

Nařízení (ES) č. 889/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem regulativního Výboru pro ekologickou produkci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 889/2008 se mění takto:

1)

V hlavě III se název kapitoly I nahrazuje tímto:

 

„Logo Evropské unie pro ekologickou produkci“.

2)

Článek 57 se nahrazuje tímto:

„Článek 57

Logo EU pro ekologickou produkci

V souladu s čl. 25 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007 se logo Evropské unie pro ekologickou produkci (dále jen „logo EU pro ekologickou produkci“) řídí vzorem uvedeným v části A přílohy XI tohoto nařízení.

Logo EU pro ekologickou produkci se používá pouze v případě, že je dotčený produkt vyprodukován v souladu s požadavky nařízení (EHS) č. 2092/91 a jeho prováděcími předpisy nebo nařízení (ES) č. 834/2007 a s požadavky tohoto nařízení.“

3)

V čl. 58 odst. 1 se písmena b), c) a d) nahrazují tímto:

„b)

obsahuje výraz, který podle čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 v souladu s částí B bodem 2 přílohy XI tohoto nařízení odkazuje na ekologický způsob produkce;

c)

obsahuje referenční číslo, které přidělí Komise nebo příslušný orgán členských států v souladu s částí B bodem 3 přílohy XI tohoto nařízení, a

d)

je umístěno v jednom zorném poli s logem EU pro ekologickou produkci, pokud se toto logo v označení používá.“

4)

V článku 95 se odstavce 9 a 10 nahrazují tímto:

„9.   Zásoby produktů vyrobených, zabalených a označených přede dnem 1. července 2010 v souladu s nařízením (EHS) č. 2092/91 nebo s nařízením (ES) č. 834/2007 mohou být uváděny na trh s odkazem na ekologickou produkci až do vyčerpání zásob.

10.   Obalový materiál lze v souladu s nařízením (EHS) č. 2092/91 nebo s nařízením (ES) č. 834/2007 nadále používat pro produkty označené při uvádění na trh výrazy odkazujícími na ekologickou produkci do dne 1. července 2012 v případě, že jinak produkt splňuje požadavky nařízení (ES) č. 834/2007.“

5)

Příloha XI se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. března 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA XI

A.   Logo EU pro ekologickou produkci podle článku 57

1.

Logo EU pro ekologickou produkci odpovídá níže uvedeném vzoru:

Image

2.

Referenční barvou v Pantone je zelená Pantone č. 376 a zelená [50 % kyan + 100 % žlutá], pokud je použit čtyřbarevný soutisk.

3.

Černobílé logo EU pro ekologickou produkci se může používat v následující podobě pouze v případě, že není praktické použití barevné verze:

Image

4.

Pokud je barva podkladu obalu nebo etikety tmavá, mohou být symboly použity v negativním formátu za použití barvy podkladu obalu nebo etikety.

5.

Pokud se symbol v barevném provedení používá na barevném podkladu, na kterém je symbol špatně viditelný, je možné ohraničit symbol vnější linií, která zlepší kontrast s barvami podkladu.

6.

V určitých specifických situacích, kdy jsou údaje na obalu jednobarevné, může být logo EU pro ekologickou produkci uvedeno ve stejné barvě.

7.

Minimální výška loga EU pro ekologickou produkci je 9 mm a minimální šířka je 13,5 mm; poměr výšky a šířky musí být vždy 1:1,5. U velmi malých obalů může být minimální velikost ve výjimečných případech zmenšena na výšku 6 mm.

8.

Logo EU pro ekologickou produkci může být spojováno s grafickými nebo textovými prvky odkazujícími na ekologické zemědělství pod podmínkou, že se nezmění charakter loga EU ani údaje uvedené v článku 58. Pokud bude logo EU odkazující na ekologickou produkci spojeno s logy členských států nebo soukromými logy v zelené barvě odlišné od referenční barvy uvedené v bodě 2, může být logo EU použito v uvedené nereferenční barvě.

9.

Použití loga EU pro ekologickou produkci musí být v souladu s pravidly doprovázejícími jeho registraci jako kolektivní ochranné známky pro ekologické zemědělství na Úřadu Beneluxu pro ochranu duševního vlastnictví a v rejstříku Společenství a mezinárodním rejstříku ochranných známek.

B.   Číselné kódy podle článku 58

Obecný vzor číselných kódů je tento:

AB-CDE-999

kde:

1.

„AB“ je kód ISO země, v níž jsou prováděny kontroly, podle čl. 58 odst. 1 písm. a) a

2.

„CDE“ je třípísmenný výraz, který zvolí Komise nebo jednotlivé členské státy, např. „bio“ či „öko“ či „org“ či „eko“, který odkazuje v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. b) na ekologický způsob produkce, a

3.

„999“ je nejvýše třímístné referenční číslo, které podle čl. 58 odst. 1 písm. c) přidělí:

a)

příslušný orgán členského státu kontrolním orgánům nebo subjektům, které pověřil kontrolními úkoly v souladu s článkem 27 nařízení (ES) č. 834/2007;

b)

Komise:

i)

kontrolním orgánům a kontrolním subjektům podle čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 (1) uvedeným v příloze I daného nařízení,

ii)

kontrolním orgánům nebo kontrolním subjektům třetích zemí podle čl. 7 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 1235/2008 uvedeným v příloze III daného nařízení,

iii)

kontrolním orgánům a kontrolním subjektům podle čl. 10 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1235/2008 uvedeným v příloze IV daného nařízení;

c)

na návrh Komise příslušný orgán členského státu kontrolnímu subjektu nebo orgánu, který byl do 31. prosince 2012 podle čl. 19 odst. 1 čtvrtého pododstavce nařízení (ES) č. 1235/2008 (dovozní povolení) schválen pro vydávání potvrzení o kontrole.

Komise zpřístupní číselné kódy veřejnosti odpovídajícími technickými prostředky, včetně jejich zveřejnění na internetu.


(1)  Úř. věst. L 334, 12.12.2008, s. 25.“


31.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/23


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 272/2010

ze dne 30. března 2010

o změně nařízení (ES) č. 972/2006, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro dovoz rýže Basmati a přechodný kontrolní systém pro stanovení jejího původu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na články 138 a 143 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Indií na základě článku XXVIII GATT 1994 o změně koncesí týkajících se rýže stanovených v plánu CXL ES přiloženém ke GATT 1994 (2) schválená rozhodnutím Rady 2004/617/ES (3) stanoví nulové dovozní clo pro loupanou rýži některých odrůd druhu Basmati pocházející z Indie.

(2)

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Pákistánem na základě článku XXVIII GATT 1994 o změně koncesí týkajících se rýže stanovených v plánu CXL ES přiloženém ke GATT 1994 (4) schválená rozhodnutím Rady 2004/618/ES (5) stanoví nulové dovozní clo pro loupanou rýži některých odrůd druhu Basmati pocházející z Pákistánu.

(3)

Článek 1 nařízení Komise (ES) č. 972/2006 (6) stanoví, že se jeho pravidla mají použít pro loupanou rýži Basmati odrůd uvedených v příloze XVIII nařízení (ES) č. 1234/2007.

(4)

Podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 972/2006 se použije dovozní clo za loupanou rýži, pokud výsledky kontrol provedených členskými státy u dovážené rýže Basmati prokáží, že zkoumaný produkt neodpovídá údajům uvedeným v osvědčení o pravosti. Toto ustanovení tedy nepočítá s žádnou tolerancí pro přítomnost rýže, která neodpovídá odrůdám uvedeným v příloze XVIII nařízení (ES) č. 1234/2007.

(5)

Vzhledem k podmínkám produkce rýže Basmati a obchodu s ní jde velmi obtížně zaručit, že jednu šarži tvoří 100 % rýže Basmati odrůd uvedených v příloze XVIII nařízení (ES) č. 1234/2007. Aby byl umožněn hladký obchodní tok rýže Basmati do Evropské unie a s ohledem na to, že dosud nefunguje kontrolní systém Unie založený na DNA, a tudíž členské státy mohou při kontrolách používat vlastní kontrolní protokoly s nejistotou nejméně 5 %, která se kumuluje na každé úrovni tolerance, je vhodné stanovit 5 % toleranci pro přítomnost dlouhozrnné rýže, která neodpovídá odrůdám uvedeným v uvedené příloze XVIII, v dovážené rýži Basmati.

(6)

Aby se rozšířil pozitivní dopad tohoto opatření na všechny dotyčné dovozce, mělo by být stanoveno, že je tato tolerance použitelná na veškerý dovoz rýže Basmati, u kterého dosud odpovědné orgány členských států nepřijaly konečné rozhodnutí o způsobilosti dotyčné šarže.

(7)

Nařízení (ES) č. 972/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 972/2006 se doplňuje nová věta, která zní:

„Je však přípustná až 5 % přítomnost loupané rýže kódu KN 1006 20 17 nebo KN 1006 20 98, která neodpovídá žádné z odrůd uvedených v příloze XVIII nařízení (ES) č. 1234/2007 (7).

Článek 2

Ustanovení čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 972/2006, ve znění článku 1 tohoto nařízení, se rovněž použije na dovoz rýže Basmati uskutečněný před vstupem tohoto nařízení v platnost, u nějž dosud příslušné orgány členského státu s konečnou platností nestanovily, že pro něj platí nulová celní sazba podle článku 138 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 2 přestane být použitelný na konci dvanáctého měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. března 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 279, 28.8.2004, s. 19.

(3)  Úř. věst. L 279, 28.8.2004, s. 17.

(4)  Úř. věst. L 279, 28.8.2004, s. 25.

(5)  Úř. věst. L 279, 28.8.2004, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 176, 30.6.2006, s. 53.

(7)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.“


31.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/25


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 273/2010

ze dne 30. března 2010,

kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Evropské unii, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 byl vytvořen seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Evropské unii, uvedený v kapitole II nařízení (ES) č. 2111/2005 (2).

(2)

V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 2111/2005 sdělily některé členské státy Komisi informace, které jsou podstatné v souvislosti s aktualizací seznamu Společenství. Příslušné informace Komisi sdělily také třetí země. Na základě těchto informací by měl být seznam Společenství aktualizován.

(3)

Komise informovala všechny dotčené letecké dopravce buď přímo, nebo, pokud to nebylo možné, prostřednictvím orgánů odpovědných za regulační dohled nad nimi a uvedla podstatné skutečnosti a úvahy, které budou základem pro rozhodnutí uložit jim zákaz provozování letecké dopravy v Evropské unii nebo změnit podmínky zákazu provozování letecké dopravy, který byl uložen leteckému dopravci uvedenému na seznamu Společenství.

(4)

Komise poskytla dotčeným leteckým dopravcům možnost konzultovat dokumenty předložené členskými státy, předložit písemné připomínky a do deseti pracovních dnů přednést ústně své stanovisko Komisi a Výboru pro leteckou bezpečnost, který byl zřízen nařízením Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (3).

(5)

Komise a v konkrétních případech některé členské státy rovněž konzultovaly orgány odpovědné za regulační dohled nad dotčenými leteckými dopravci.

(6)

Výbor pro leteckou bezpečnost vyslechl prezentace Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a Komise o projektech technické pomoci prováděných v zemích, ve kterých bylo uplatněno nařízení (ES) č. 2111/2005. Výbor byl informován o žádostech o další technickou pomoc a o spolupráci za účelem zlepšení správní a technické způsobilosti úřadů pro civilní letectví s cílem vyřešit jakýkoli nesoulad s příslušnými mezinárodními normami.

(7)

Výbor pro leteckou bezpečnost byl rovněž informován o donucovacích opatřeních ze strany EASA a členských států pro zachování letové způsobilosti a údržby letadel registrovaných v Evropské unii a provozovaných leteckými dopravci certifikovanými úřady pro civilní letectví třetích zemí.

(8)

Nařízení (ES) č. 474/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Na základě informací vyplývajících z prohlídek letadel na odbavovací ploše provedených v rámci programu SAFA u některých leteckých dopravců Evropské unie a dále na základě informací vyplývajících z inspekcí a auditů určitých oblastí provedených vnitrostátními leteckými orgány přijaly některé členské státy určitá donucovací opatření. Komisi a Výbor pro leteckou bezpečnost informovaly o těchto opatřeních: příslušné orgány Španělska dne 12. března 2010 zahájily řízení směřující k pozastavení platnosti osvědčení leteckého provozovatele pro leteckého dopravce Baleares Link Express a dne 12. ledna 2010 pozastavily platnost osvědčení leteckého provozovatele pro leteckého dopravce Euro Continental; příslušné orgány Německa ke dni 28. ledna 2010 pozastavily platnost osvědčení leteckého provozovatele pro Regional Air Express; příslušné orgány Spojeného království informovaly, že dne 8. prosince 2009 byla pozastavena platnost osvědčení leteckého provozovatele pro dopravce Trans Euro Air Limited; příslušné orgány Slovenska písemně informovaly, že dne 1. března 2010 byla pozastavena platnost osvědčení leteckého provozovatele pro dopravce Air Slovakia.

(10)

Příslušné orgány Lotyšska informovaly Výbor pro leteckou bezpečnost, že vzhledem k vážným pochybnostem o bezpečnosti provozu a zachování letové způsobilosti letadel typu IL-76 provozovaných leteckým dopravcem Aviation Company Inversija dne 26. února 2010 rozhodly o vyjmutí uvedených letadel z osvědčení leteckého provozovatele v držení leteckého dopravce Aviation Company Inversija a že platnost uvedeného osvědčení byla dne 16. března 2010 pozastavena.

(11)

Komise na základě nařízení (ES) č. 1543/2006 obdržela podrobné informace o opatřeních, která přijal příslušný orgán Korejské lidově demokratické republiky (GACA) odpovědný za regulační dohled nad dopravcem Air Koryo, a o opatřeních, která tento dopravce přijal s cílem řešit bezpečnostní nedostatky popsané v nařízení (ES) č. 474/2006.

(12)

V prosinci 2008 Komise oslovila GACA a vyžádala si od Air Koryo nápravný akční plán dokládající, jak odstranilo závažné bezpečnostní nedostatky odhalené při prohlídkách letadel na odbavovací ploše provedených před tím, než byl dopravce zařazen do přílohy A seznamu dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Evropské unii. Komise si dále vyžádala příslušné informace dokládající, že GACA nad Air Koryo vykonává řádný dohled v souladu s ustanoveními ICAO.

(13)

GACA v červnu 2009 oficiálně odpověděl a poskytl soubor dokumentů obsahujících komplexní odpověď na vyžádané informace. Během následné komunikace mezi Komisí a GACA byla vysvětlena současná situace v bezpečnosti letectví v Korejské lidově demokratické republice.

(14)

Dokumenty, které GACA poskytl, a diskuse mezi Komisí a GACA ukázaly, že u letadla typu Tupolev Tu-204-300 je Air Koryo schopen prokázat, že je možný jeho provoz v plném souladu s mezinárodními bezpečnostními normami, včetně zachování letové způsobilosti a provozu, a že je GACA schopen zajistit nad tímto leteckým dopravcem dohled v souladu s mezinárodními normami.

(15)

Pokud jde o všechny ostatní typy letadel v letadlovém parku Air Koryo, GACA potvrdil, že nesplňují plně mezinárodní normy pro vybavení letadel, zejména EGPWS, a že provoz těchto typů v evropském vzdušném prostoru neschválil.

(16)

Po celou dobu reagoval GACA na žádosti Komise o informace rychle a vstřícně. Air Koryo Výboru pro leteckou bezpečnost dne 18. března 2010 předložil informace potvrzující pozitivní vývoj v této společnosti.

(17)

Vzhledem k výše uvedenému a na základě společných kritérií se soudí, že by se dopravci Air Koryo měl v Evropské unii bez provozních omezení povolit provoz dvou letadel typu Tupolev Tu-204 s poznávacími značkami P-632 a P-633. Protože však zbývající letadla v letadlovém parku nesplňují příslušné požadavky ICAO, jejich provoz v Evropské unii by neměl být povolen, dokud nebudou tyto požadavky zcela splněny. Na základě společných kritérií se proto soudí, že by dopravce Air Koryo měl být zařazen do seznamu v příloze B. Přístup do EU smí mít pouze s uvedenými dvěma letadly typu Tupolev Tu-204.

(18)

Příslušné orgány Svazijska dne 17. prosince 2009 poskytly písemné důkazy o odnětí osvědčení leteckého provozovatele a provozních licencí těmto leteckým dopravcům: Aero Africa (PTY) Ltd, Jet Africa (PTY) Ltd, Royal Swazi National Airways, Scan Air Charter Ltd a Swazi Express Airways. Tito letečtí dopravci ukončili svou činnost ke dni 8. prosince 2009.

(19)

Vzhledem k výše uvedenému a na základě společných kritérií se soudí, že výše uvedení letečtí dopravci, kteří mají licenci Svazijska, by měli být vyjmuti ze seznamu v příloze A.

(20)

Jak ukázaly výsledky šetření provedených příslušným orgánem Francie a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví, existují ověřené důkazy o závažných nedostatcích u leteckého dopravce Bellview Airlines, který má osvědčení Nigérie.

(21)

Příslušný orgán Francie (DGAC) informoval Komisi, že výše uvedený dopravce má ve svém letadlovém parku dvě letadla typu Boeing 737-200 registrovaná ve Francii s poznávacími značkami F-GHXK a F-GHXL, jejichž osvědčení letové způsobilosti pozbylo platnosti v květnu, respektive v srpnu 2008. V důsledku toho tato letadla již nejsou způsobilá k letu.

(22)

Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) oznámila Komisi, že oprávnění č. EASA.145.0172 podle části 145, které této organizaci vydala, bylo dne 8. května 2009 s okamžitou účinností pozastaveno vzhledem k neodstraněným bezpečnostním nedostatkům, které snižují bezpečnostní standardy a vážně ohrožují letovou bezpečnost, a že zvažuje zrušení uvedeného oprávnění.

(23)

Existují důkazy, že dopravce Bellview Airlines, který má osvědčení Nigérie, převzal operace leteckého dopravce Bellview Airlines, který má osvědčení Sierra Leone a který byl dne 22. března 2006 umístěn na seznam v příloze A (4) a dne 14. listopadu 2008 z něj byl odstraněn (5) poté, co příslušné orgány Sierra Leone Komisi informovaly o zrušení jeho osvědčení leteckého provozovatele.

(24)

Dne 22. října 2005 došlo v Lagosu k tragické nehodě letadla typu Boeing B737-200 poznávací značky 5N-BFN, při níž bylo letadlo zcela zničeno a 117 osob přišlo o život. Příslušné orgány Nigérie o nehodě neposkytly žádné podrobné informace a dosud nevydaly zprávu o šetření nehody.

(25)

Komise s ohledem na výše uvedené nedostatky zahájila konzultace s příslušnými orgány Nigérie, v nichž vyjádřila vážné obavy o bezpečnost provozu a letovou způsobilost dopravce Bellview Airlines a požádala o vysvětlení situace, jakož i opatření přijatých příslušnými orgány a dopravcem pro nápravu těchto nedostatků.

(26)

Příslušné orgány Nigérie dne 19. února 2010 uvedly, že tento provozovatel vlastní osvědčení leteckého provozovatele, avšak ukončil činnost. Neposkytly nicméně informace o stavu osvědčení v držení tohoto leteckého dopravce a o stavu jeho letadel.

(27)

Dopravce Bellview Airlines si vyžádal slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost, které se uskutečnilo dne 18. března 2010 za účasti příslušného orgánu Nigérie (NCAA). Bellview Airlines předložil osvědčení leteckého provozovatele uvádějící platnost do 22. dubna 2010 a sdělil, že platnost tohoto osvědčení byla pozastavena poté, co byl ukončen provoz všech letadel v něm uvedených. NCAA uvedl, že platnost tohoto osvědčení leteckého provozovatele skončila v souladu s příslušnými nigerijskými předpisy dne 4. prosince 2009, 60 dnů po skončení provozu posledního letadla. Neposkytl nicméně důkazy o tom, že bylo osvědčení leteckého provozovatele pozastaveno či zrušeno. NCAA byl následně požádán, aby urychleně předložil písemné potvrzení: a) správního aktu pozastavení či zrušení osvědčení leteckého provozovatele pro Bellview Airlines; b) potvrzení, že probíhá postup (opětovného) vydání osvědčení společnosti od nigerijského úřadu pro civilní letectví; c) formálního závazku nigerijského úřadu pro civilní letectví oznámit Komisi výsledky auditu ohledně (opětovné) vydání osvědčení předtím, než bude vydáno osvědčení leteckého provozovatele.

(28)

Příslušné orgány Nigérie předložily vyžádané informace dne 25. března 2010. Na základě společných kritérií se proto soudí, že v této fázi není zapotřebí žádných dalších opatření.

(29)

Příslušné orgány Egypta v souladu s nařízením (ES) č. 1144/2009 (6) předložily čtyři měsíční zprávy za listopad a prosinec 2009 a za leden a únor 2010, ve kterých je popsán stav provádění plánu, jak jej uvedené orgány ověřily. Kromě těchto zpráv, které se zaměřily na prohlídky letadel na odbavovací ploše dopravce Egypt Air, byly dne 18. listopadu předány zprávy z auditu týkající se zachování letové způsobilosti, leteckého a pozemního provozu.

(30)

Příslušné orgány Egypta se také zavázaly nadále poskytovat informace týkající se uspokojivého odstranění závad nalezených při předchozích prohlídkách letadel na odbavovací ploše dopravce Egypt Air v letech 2008, 2009 a 2010. Zaslaly proto příslušné dokumenty některým členským státům, v nichž byla letadla Egypt Air podrobena prohlídce na odbavovací ploše. Řešení zjištěných nedostatků probíhá a bude pravidelně ověřováno.

(31)

Evropská agentura pro bezpečnost letectví provedla ve dnech 21. až 25. února 2010 v souladu s nařízením (ES) č. 1144/2009 (7) návštěvu za pomoci členských států. Během této návštěvy byl také posouzen dohled Egyptského úřadu pro civilní letectví (ECAA) obecně a zejména při sledování toho, jak Egypt Air provádí nápravný akční plán a postupně odstraňuje zjištěné nedostatky. Hodnotící návštěva poskytla důkazy o tom, že ECAA je schopen plnit své povinnosti podle norem ICAO v oblasti dohledu nad provozovateli, kterým vydává osvědčení leteckého provozovatele, a byly během ní identifikovány oblasti ke zlepšení: konkrétně pokud jde o jednotný systém návazných opatření k nedostatkům zjištěným při dohledové činnosti ECAA, a rovněž výcvik pracovníků zajišťujících licence pro posádky.

(32)

Hodnotící návštěva ukázala, že Egypt Air provádí nápravný akční plán. Nebylo zjištěno žádné závažné porušení norem ICAO. Komise uznává úsilí dopravce směřující k dokončení opatření nutných k nápravě jeho bezpečnostní situace. Nicméně vzhledem k rozsahu nápravného akčního plánu tohoto leteckého dopravce a potřebě zajistit udržitelná/trvalá řešení četných dříve zjištěných bezpečnostních nedostatků žádá Komise příslušné orgány Egypta, aby jí nadále zasílaly měsíční zprávy o kontrole provádění nápravného akčního plánu včetně nápravných opatření řešících nedostatky zjištěné během návštěvy a aby jí poskytovaly informace o veškeré dohledové činnosti v oblasti zachování letové způsobilosti, údržby a provozu, kterou ECAA u tohoto leteckého dopravce provádí.

(33)

Členské státy budou nadále ověřovat účinné dodržování příslušných bezpečnostních norem ze strany dopravce Egypt Air stanovením priorit prohlídek na odbavovací ploše, které se u letadel tohoto dopravce provedou podle nařízení (ES) č. 351/2008.

(34)

Do hodnotící návštěvy byla zahrnuta také řada dalších egyptských leteckých dopravců. U dvou leteckých dopravců, AlMasria Universal Airlines a Midwest Airlines, byly zjištěny závažné bezpečnostní problémy.

(35)

V případě AlMasria Universal Airlines byly zjištěny závažné nedostatky v oblasti leteckého provozu a výcviku, zejména pokud jde o kvalifikaci a znalosti některých vedoucích pracovníků v oblasti provozu. V případě rozšíření letadlového parku je tato skutečnost o to významnější.

(36)

Dopisem ze dne 3. března 2010 byl letecký dopravce AlMasria Universal Airlines pozván na zasedání Výboru pro leteckou bezpečnost, aby se k těmto skutečnostem vyjádřil. Dne 17. března 2010 předložil dopravce AlMasria Výboru pro leteckou bezpečnost informace o nápravných opatřeních řešících nedostatky zjištěné během hodnotící návštěvy. Vzhledem k tomu, že tato společnost plánuje rozšíření svého letadlového parku, Komise žádá příslušné orgány Egypta, aby jí zasílaly měsíční zprávy o kontrole provádění nápravných opatření a aby jí poskytovaly informace o veškeré dohledové činnosti v oblasti zachování letové způsobilosti, údržby a provozu, kterou ECAA u tohoto leteckého dopravce provádí.

(37)

Členské státy budou ověřovat účinné dodržování příslušných bezpečnostních norem ze strany dopravce AlMasria stanovením priorit prohlídek na odbavovací ploše, které se u letadel tohoto dopravce provedou podle nařízení (ES) č. 351/2008.

(38)

V případě dopravce Midwest Airlines existují ověřené důkazy o bezpečnostních nedostatcích, které zjistily příslušné orgány Itálie a které se týkají kontroly hmotnosti a vyvážení na letu tohoto dopravce. Tyto důkazy vedly k tomu, že bylo dopravci v Itálii odepřeno povolení k letu (8). Během hodnotící návštěvy byly dále zjištěny závažné nedostatky ovlivňující bezpečnost v oblastech řízení provozu a údržby, kontroly provozu a odborné přípravy posádek a řízení zachování letové způsobilosti. Na základě společných kritérií se proto soudí, že tento letecký dopravce není schopen zajistit svůj provoz a údržbu v souladu s normami ICAO. Egyptský úřad pro civilní letectví v průběhu návštěvy sdělil, že podnikl kroky k pozastavení provozu dopravce Midwest Airlines.

(39)

Dopisem ze dne 3. března 2010 byl letecký dopravce Midwest Airlines pozván na zasedání Výboru pro leteckou bezpečnost, aby se k těmto skutečnostem vyjádřil. Příslušné orgány Egypta poskytly dne 15. března 2010 důkazy o tom, že osvědčení leteckého provozovatele dopravce Midwest Airlines bylo ke dni 28. února 2010 zrušeno.

(40)

Vzhledem k opatřením, které přijal ECAA, není zapotřebí žádných dalších kroků. Komise žádá ECAA, aby jí poskytl informace o průběhu a výsledcích procesu opětovného vydání osvědčení předtím, než bude uvedené společnosti vydáno osvědčení leteckého provozovatele.

(41)

V souladu s nařízením (ES) č. 715/2008 členské státy nadále prověřovaly, zda společnost Iran Air skutečně dodržuje příslušné bezpečnostní normy, a to prováděním pravidelných prohlídek na odbavovací ploše letadel přistávajících na letištích Evropské unie. V roce 2009 byly tyto kontroly prováděny v Rakousku, Francii, Německu, Švédsku, Itálii a Spojeném království. Výsledky těchto kontrol prokázaly výrazné zhoršení v dodržování mezinárodních bezpečnostních norem v průběhu roku.

(42)

Komise si od příslušných orgánů a od společnosti vyžádala informace za účelem ověření toho, jak jsou zjištěné nedostatky řešeny. Letecký dopravce Iran Air v únoru 2010 předložil akční plán, v němž uznal nedostatky svého předchozího akčního plánu, identifikoval příčiny a formuloval konkrétní opatření s cílem řešit zjištěné nedostatky.

(43)

Z informací, jež předložil příslušný orgán Íránu (CAO-IRI) odpovědný za regulační dohled nad dopravcem Iran Air, nicméně vyplynulo, že není schopen prokázat, že přijal účinná opatření s cílem řešit nedostatky zjištěné při kontrolách prováděných v rámci programu SAFA. CAO-IRI navíc nebyl schopen prokázat, že byla přijata vhodná opatření s cílem řešit významnou nehodovost letadel registrovaných v Íránu a provozovaných leteckými dopravci s osvědčením od CAO-IRI.

(44)

V únoru 2010 dále CAO-IRI předložil dokumentaci ukazující nedostatečnou úroveň dohledové činnosti dopravce Iran Air v oblasti údržby a letových kontrol a absenci účinného systému pro odstraňování závažných bezpečnostních nedostatků. Údaje o nehodách a incidentech, které CAO-IRI poskytl, dále obsahovaly vysoký počet závažných událostí v souvislosti s letadly Iran Air v průběhu předcházejících 11 měsíců, z nichž se více než polovina týkala letadel typu Fokker 100. Dokumentace však neobsahovala důkazy o tom, že by CAO-IRI přijal jakákoli návazná opatření.

(45)

V březnu 2010 poskytl CAO-IRI informace prokazující, že byly provedeny kontroly dodržování požadavků na údržbu ze strany dopravce Iran Air, jejichž zjištění nicméně poukázala na problémy s monitorováním motorů a výkonností systému kvality dopravce.

(46)

Dopravce na zasedání Výboru pro leteckou bezpečnost dne 17. března 2010 uznal, že došlo k poklesu jeho standardů, sdělil nicméně, že zřídil centrum pro kontrolu údržby a komisi pro přezkum údržby, jež mají řešit problémy s letovou způsobilostí, ve všech divizích společnosti zlepšil výcvik v oblasti bezpečnosti, posílil činnost oddělení pro zajištění bezpečnosti a kvality a v rámci divizí společnosti zřídil výbory pro bezpečnost. Rovněž zahájil rozsáhlý přezkum struktury společnosti s cílem zlepšit její schopnost zajišťovat bezpečný provoz. Výsledky prohlídek na odbavovací ploše letadel Iran Air od února 2010 ukazují výrazné zlepšení výkonnosti dopravce.

(47)

S ohledem na nedávné výrazné zlepšení výsledků SAFA, skutečnost, že Iran Air uznal nutnost zlepšení a kroky, které podnikl k řešení zjištěných bezpečnostních problémů, se Komise domnívá, že v důsledku vysokého počtu incidentů letadel typu Fokker 100 by měl být provoz jejich letů do Evropské unie pozastaven. Pokud jde o ostatní typy letadel v letadlovém parku Iran Air (podání CAO-IRI ze dne 10. března 2010), tj. Boeing 747, Airbus A300, A310 a A320, jejich provoz by se neměl zvýšit nad současnou úroveň (pokud jde o četnost a destinace), dokud Komise nerozhodne, že existují jasné důkazy o tom, že byly zjištěné bezpečnostní nedostatky účinně vyřešeny.

(48)

Z těchto důvodů se na základě společných kritérií soudí, že by dopravce měl být zařazen na seznam v příloze B a provoz letů do Evropské unie by mu měl být povolen pouze pod podmínkou, že zůstane přísně omezen na současnou úroveň (pokud jde o četnost a destinace) s letadly používanými v současnosti. Letadlům typu Fokker 100 by navíc neměl být provoz letů do Evropské unie povolen.

(49)

Komise bude činnost dopravce Iran Air i nadále pečlivě sledovat. Členské státy budou ověřovat účinný soulad s příslušnými bezpečnostními normami prostřednictvím stanovení priorit intenzivnějších prohlídek na odbavovací ploše, které se u letadel tohoto dopravce provedou podle nařízení (ES) č. 351/2008. Komise má v úmyslu za spolupráce s členskými státy a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví ověřit uspokojivé provádění oznámených opatření ze strany CAO-IRI a Iran Air prostřednictvím návštěvy na místě před příštím zasedáním Výboru pro leteckou bezpečnost.

(50)

Orgán odpovědný za regulační dohled v Súdánu (SCAA) prokázal nedostatečnou schopnost řešit závažné nedostatky zjištěné auditem Všeobecného programu pro audit dohledu nad bezpečností provozu (USOAP) v Súdánu, který provedla ICAO v listopadu 2006. V březnu 2008 sdělil SCAA Komisi, že veškeré velké a závažné nedostatky v oblasti provozu, letové způsobilosti a udělování licencí pro personál byly odstraněny nebo vyřešeny. V prosinci 2009 sdělil SCAA Komisi, že 70 % nedostatků zjištěných během auditu USOAP bylo odstraněno v souladu s doporučeními ICAO.

(51)

Informace, které SCAA poskytl Komisi v prosinci 2009 a v březnu 2010, však nasvědčují tomu, že velký počet nedostatků nebyl řešen nebo že opatření přijatá k jejich odstranění nebyla účinná. Týká se to zejména vyškolených a kvalifikovaných inspektorů letového provozu a zajištění schválené výcvikové příručky pro provozovatele.

(52)

Audit, který v říjnu 2009, krátce před tragickou nehodou Boeingu 707 s poznávací značkou ST-AKW, provedl SCAA u leteckého dopravce Azza Air Transport, navíc zjistil, že tento dopravce neprovedl významná bezpečnostní opatření v oblasti výcviku, což byl závažný nedostatek zjištěný auditem ICAO. SCAA potvrdil, že osvědčení leteckého provozovatele obnovoval každý rok počínaje rokem 1996, kdy bylo vydáno poprvé.

(53)

Dne 10. prosince 2009 informoval SCAA rovněž Komisi, že letecký dopravce Air West Company Ltd mu v červenci 2008 odevzdal své osvědčení leteckého provozovatele, a že tento dopravce tedy již není v Súdánské republice registrovaným držitelem osvědčení leteckého provozovatele. S ohledem na to, že tento provozovatel již nedisponuje osvědčením leteckého provozovatele, v důsledku čehož nelze jeho provozní licenci považovat za platnou, se proto na základě společných kritérií soudí, že Air West Ltd již není „leteckým dopravcem“.

(54)

V důsledku nedostatečného pokroku v provádění nápravných opatření z auditu USOAP a neschopnosti SCAA zajistit účinné provedení oznámených nápravných opatření se na základě společných kritérií soudí, že SCAA neprokázal, že je schopen provádět a vynucovat příslušné bezpečnostní normy, a všem leteckým dopravcům s osvědčením od Súdánské republiky by proto mělo být zakázáno provozování letecké dopravy a měli by být zařazeni na seznam v příloze A.

(55)

V návaznosti na přezkum situace Albanian Airlines MAK v listopadu 2009 a na základě ustanovení nařízení č. 1144/2009 (9) byla Evropská agentura pro bezpečnost letectví zmocněna provést komplexní standardizační kontrolu Albánie, což učinila v lednu 2010. Závěrečná zpráva z této kontroly, vydaná dne 7. března 2010, odhalila ve všech oblastech, jež byly předmětem auditu, závažné nedostatky: v oblasti letové způsobilosti bylo zjištěno 13 případů nedodržení předpisů, z nichž 6 se týkalo bezpečnosti; v oblasti udělování licencí a zdravotní způsobilosti bylo zjištěno 13 případů nedodržení předpisů, z nichž 3 se týkaly bezpečnosti; v oblasti letového provozu bylo zjištěno 9 případů nedodržení předpisů, z nichž 6 se týkalo bezpečnosti. V souvislosti s osvědčením leteckého provozovatele jednoho ze dvou držitelů tohoto osvědčení bylo navíc zjištěno bezprostřední bezpečnostní riziko, které bylo během návštěvy odstraněno okamžitým nápravným opatřením DGCA.

(56)

Příslušný orgán Albánie (DGCA) byl vyzván, aby se vyjádřil před Výborem pro leteckou bezpečnost, což učinil dne 18. března 2010.

(57)

Výbor pro leteckou bezpečnost vzal na vědomí, že příslušný orgán Albánie (DGCA) již agentuře EASA předložil akční plán. DGCA se vyzývá, aby zajistil přijatelnost tohoto akčního plánu pro EASA a aby přijal nezbytná opatření k jeho účinnému provedení, v první řadě s cílem vyřešit nedostatky, které EASA zjistila a které vyvolávají obavy ohledně bezpečnosti, pokud nebudou rychle odstraněny.

(58)

Vzhledem k nutnosti naléhavého řešení bezpečnostních nedostatků v Albánii bude Komise nucena, pokud DGCA nepřijme komplexní a účinná opatření, vykonat svou pravomoc podle článku 21 mnohostranné dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Chorvatskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Islandskou republikou, Republikou Černá Hora, Norským královstvím, Rumunskem, Republikou Srbsko a Prozatímní misí Organizace spojených národů v Kosovu o vytvoření společného evropského leteckého prostoru, aniž jsou dotčena jakákoli opatření na základě nařízení (ES) č. 2111/2005.

(59)

Dopravce TAAG Angolan Airlines má povolen provoz v Portugalsku pouze s letadly typu Boeing 777-200 poznávacích značek D2-TED, D2-TEE, D2-TEF a se čtyřmi letadly typu Boeing B-737-700 poznávacích značek D2-TBF, D2-TBG, D2-TBH a D2-TBJ za podmínek uvedených v 88. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 1144/2009 (10). Komise požádala příslušný orgán Angoly (INAVIC) o poskytnutí informací týkajících se dohledu nad leteckým dopravcem TAAG Angolan Airlines, zejména zvýšeného dohledu nad lety do Portugalska a jeho výsledků.

(60)

INAVIC informoval Výbor pro leteckou bezpečnost, že stálý dohled nad dopravcem TAAG Angolan Airlines dále posílil. V roce 2009 u dopravce provedl 34 plánovaných kontrol. Dále byly před každým letem dopravce do Evropy systematicky prováděny prohlídky letadel na odbavovací ploše.

(61)

Dopravce TAAG Angolan Airlines si vyžádal slyšení u Výboru pro leteckou bezpečnost, aby poskytl aktuální informace o své situaci. Toto slyšení proběhlo dne 18. března 2010. Dopravce sdělil, že se v prosinci 2009 stal opět členem organizace IATA, poskytl výboru podrobné informace dokazující vysokou úroveň jeho linek do Lisabonu, a na základě těchto skutečností požádal, aby mu bylo povoleno obnovit provoz letů do zbytku EU.

(62)

Příslušný orgán Portugalska (INAC) poskytl své hodnocení výsledků prohlídek na odbavovací ploše letadel TAAG Angolan Airlines, které prováděl od obnovení letů do Lisabonu. INAC uvedl, že od 1. srpna 2009, kdy TAAG obnovil provoz, bylo provedeno přibližně 200 těchto kontrol. INAC potvrdil, že tyto kontroly nezjistily bezpečnostní problémy, že je s provozem TAAG Angolan Airlines na linkách do a z Lisabonu zcela spokojen a že může doporučit rozšíření provozu letů do zbytku EU.

(63)

Dopravce rovněž sdělil, že investuje do modernizace svého parku letadel typu B737-200 s cílem instalovat EGPWS, ELT406, funkci RVSM, dveře pilotního prostoru, digitální palubní zapisovač letových dat a digitální palubní meteorologický radar v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami, nicméně tento aktuálně probíhající proces není dokončen pro celý letadlový park. Dopravce rovněž sdělil, že má v úmyslu vyřadit letadla typu Boeing B747-300, konkrétně kvůli jejich nižší provozní spolehlivosti.

(64)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem, na základě společných kritérií a s ohledem na doporučení v 62. bodě, jakož i na pozitivní výsledky prohlídek na odbavovací ploše letadel tohoto dopravce se soudí, že by TAAG měl zůstat v seznamu v příloze B, pokud jde o tři letadla typu Boeing B777 poznávacích značek D2-TED, D2-TEE a D2-TEF a čtyři letadla typu Boeing B737-700 poznávacích značek D2-TBF, D2-TBG, D2-TBH a D2-TBJ, a že současné omezení umožňující provoz těchto letadel pouze do Lisabonu by mělo být zrušeno. Provoz letů tohoto dopravce do Evropské unie by však měl být předmětem vhodného ověřování toho, zda jsou příslušné bezpečnostní normy účinně dodržovány, a to stanovením priorit prohlídek na odbavovací ploše, které se u letadel tohoto dopravce provedou podle nařízení č. 351/2008.

(65)

INAVIC informoval o dalším pokroku v řešení nedostatků přetrvávajících po poslední návštěvě EU provedené za účelem hodnocení bezpečnosti v červnu 2009. INAVIC konkrétně aktualizoval angolské předpisy v oblasti letecké bezpečnosti v souladu s posledními změnami norem ICAO, posílil svůj program dohledu a přijal dva další kvalifikované inspektory letového provozu.

(66)

INAVIC rovněž informoval o postupu opětovného vydání osvědčení angolským leteckým dopravcům, jenž má být dokončen do konce roku 2010. INAVIC sdělil, že dopravci, kteří v této lhůtě nezískají nové osvědčení v souladu s angolskými předpisy v oblasti letecké bezpečnosti, ukončí provoz. Kromě TAAG Angolan Airlines nicméně žádný letecký dopravce dosud nové osvědčení nezískal.

(67)

INAVIC informoval, že během procesu opětovného vydání osvědčení odhalila dohledová činnost u některých leteckých dopravců bezpečnostní problémy a případy porušení platných bezpečnostních předpisů, na něž INAVIC reagoval příslušnými donucovacími opatřeními. V důsledku toho bylo v prosinci 2009 zrušeno osvědčení leteckého provozovatele pro dopravce Air Gemini a v únoru 2010 byla zrušena osvědčení leteckého provozovatele pro dopravce PHA a SAL. V únoru 2010 byla pozastavena platnost osvědčení leteckého provozovatele pro dopravce Giraglobo, Mavewa a Airnave. INAVIC nicméně o zrušení uvedených osvědčení neposkytl důkazy.

(68)

Komise vyzývá INAVIC, aby pokračoval v procesu opětovného vydání osvědčení angolským leteckým dopravcům s rozhodností a po pečlivém zvážení potenciálních bezpečnostních nedostatků zjištěných v rámci tohoto procesu. Na základě společných kritérií se soudí, že ostatní letečtí dopravci podléhající regulační odpovědnosti INAVIC – Aerojet, Air26, Air Gicango, Air Jet, Air Nave, Alada, Angola Air Services, Diexim, Gira Globo, Heliang, Helimalongo, Mavewa, Rui & Conceicao, Servisair a Sonair, jakož i Air Gemini, PHA a SAL by měli nadále zůstat na seznamu v příloze A.

(69)

Příslušné orgány Ruské federace informovaly Komisi dne 19. února 2010 o tom, že změnily své rozhodnutí ze dne 25. dubna 2008, kterým vyloučily z letů do Evropské unie letadla na osvědčení leteckého provozovatele 13 ruských leteckých dopravců. Tato letadla nebyla dostatečně vybavena pro provádění mezinárodních letů podle norem ICAO (nebyla vybavena zařízením TAWS/E-GPWS), případně jejich osvědčení letové způsobilosti měla ukončenou platnost a/nebo nebyla obnovena.

(70)

Na základě nového rozhodnutí jsou z letů do Evropské unie, v rámci Evropské unie nebo z Evropské unie vyloučena tato letadla:

a)

Letecká společnost Yakutia: Antonov AN-140: RA-41250; AN-24RV: RA-46496, RA-46665, RA-47304, RA-47352, RA-47353, RA-47360; AN-26: RA-26660.

b)

Atlant-Soyuz: Tupolev TU-154M: RA-85672 a RA-85682.

c)

Gazpromavia: Tupolev TU-154M: RA-85625 a RA-85774; Jakovlev Jak-40: RA-87511, RA-88186 a RA-88300; Jak-40K: RA-21505 a RA-98109; Jak-42D: RA-42437; všechny (22) vrtulníky Kamov Ka-26 (neznámá poznávací značka); všechny (49) vrtulníky Mi-8 (neznámá poznávací značka); všechny (11) vrtulníky Mi-171 (neznámá poznávací značka); všechny (8) vrtulníky Mi-2 (neznámá poznávací značka); všechny (1) vrtulníky EC-120B: RA-04116.

d)

Kavminvodyavia: Tupolev TU-154B: RA-85307, RA-85494 a RA-85457.

e)

Krasnoyarsky Airlines: Letadlo typu TU-154M: RA-85682, které bylo dříve na osvědčení leteckého provozovatele dopravce Krasnoyarsky Airlines, jež bylo v roce 2009 zrušeno, je v současné době provozováno jiným leteckým dopravcem, který vlastní osvědčení vydané Ruskou federací.

f)

Kuban Airlines: Jakovlev Jak-42: RA-42331, RA-42336, RA-42350, RA-42538 a RA-42541.

g)

Orenburg Airlines: Tupolev TU-154B: RA-85602; všechna letadla TU-134 (neznámá poznávací značka); všechna letadla Antonov An-24 (neznámá poznávací značka); všechna letadla An-2 (neznámá poznávací značka); všechny vrtulníky Mi-2 (neznámá poznávací značka); všechny vrtulníky Mi-8 (neznámá poznávací značka).

h)

Siberia Airlines: Tupolev TU-154M: RA-85613, RA-85619, RA-85622 a RA-85690.

i)

Tatarstan Airlines: Jakovlev Jak-42D: RA-42374, RA-42433; všechna letadla Tupolev TU-134A, včetně: RA-65065, RA-65102, RA-65691, RA-65970 a RA-65973; všechna letadla Antonov AN-24RV, včetně: RA-46625 a RA-47818; letadla typu AN24RV poznávacích značek RA-46625 a RA-47818 jsou v současnosti provozována jiným ruským dopravcem.

j)

Ural Airlines: Tupolev TU-154B: RA-85508 (letadla RA-85319, RA-85337, RA-85357, RA-85375, RA-85374 a RA-85432 v současnosti nejsou z finančních důvodů provozována).

k)

UTAir: Tupolev TU-154M: RA-85733, RA-85755, RA-85806, RA-85820; všechna (25) TU-134: RA-65024, RA-65033, RA-65127, RA-65148, RA-65560, RA-65572, RA-65575, RA-65607, RA-65608, RA-65609, RA-65611, RA-65613, RA-65616, RA-65620, RA-65622, RA-65728, RA-65755, RA-65777, RA-65780, RA-65793, RA-65901, RA-65902 a RA-65977; letadla RA-65143 a RA-65916 jsou provozována jiným ruským dopravcem; všechna (1) TU-134B: RA-65726; všechna (10) Jakovlev Jak-40: RA-87348 (v současnosti není z finančních důvodů provozováno), RA-87907, RA-87941, RA-87997, RA-88209, RA-88227 a RA-88280; všechny vrtulníky Mil-26: (neznámá poznávací značka); všechny vrtulníky Mil-10: (neznámá poznávací značka); všechny vrtulníky Mil-8 (neznámá poznávací značka); všechny vrtulníky AS-355 (neznámá poznávací značka); všechny vrtulníky BO-105 (neznámá poznávací značka); letadla typu AN-24B: RA-46388, letadlo RA-46267 a RA-47289 a letadlo typu AN-24RV: RA-46509, RA-46519 a RA-47800 jsou provozována jiným ruským dopravcem.

l)

Rossija (STC Russia): Tupolev TU-134: RA-65979, letadla RA-65904, RA-65905, RA-65911, RA-65921 a RA-65555 jsou provozována jiným ruským dopravcem; TU-214: letadla RA-64504 a RA-64505 jsou provozována jiným ruským dopravcem; Iljušin IL-18: letadla RA-75454 a RA-75464 jsou provozována jiným ruským dopravcem; Jakovlev Jak-40: letadla RA-87203, RA-87968, RA-87971 a RA-88200 jsou provozována jiným ruským dopravcem.

(71)

Na základě nařízení (ES) č. 1144/2009 Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) a členské státy provedly v prosinci 2009 návštěvu na místě v Jemenské republice za účelem ověření bezpečnostní situace dopravce Yemenia s cílem vyhodnotit současný stav dodržování mezinárodních bezpečnostních norem tímto dopravcem a posoudit způsobilost úřadu CAMA zajistit dohled nad bezpečností civilního letectví v Jemenu.

(72)

Hodnotící návštěva prokázala, že CAMA je schopen provádět účinný dohled nad dopravcem Yemenia Yemen Airways a zajistit tak, že dopravci, kterým vydává osvědčení leteckého provozovatele, jsou schopni zachovat bezpečný provoz v souladu s normami ICAO, a že kontrola a dohled, které dopravce Yemenia Yemen Airways provádí nad svým provozem, jsou dostatečné k zajištění provozu v souladu s požadavky, kterými se řídí jeho osvědčení leteckého provozovatele.

(73)

Vzhledem k výsledkům hodnotící návštěvy není v této fázi zapotřebí žádných dalších opatření. Komise bude činnost dopravce nadále pozorně sledovat a vyzývá jemenské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí v rámci vyšetřování nehody letu 626 Yemenia Yemen Airways ze dne 30. června 2009. Členské státy budou ověřovat účinnou shodu s příslušnými bezpečnostními normami prostřednictvím stanovení priorit prohlídek na odbavovací ploše, které se u letadel tohoto leteckého dopravce provedou podle nařízení (ES) č. 351/2008.

(74)

Existují ověřené důkazy o nedostatečné schopnosti orgánů odpovědných za dohled nad leteckými dopravci s osvědčením od Filipín řešit bezpečnostní nedostatky, jakož i nedostatečné důkazy o dodržování příslušných bezpečnostních norem a doporučených postupů ICAO ze strany leteckých dopravců s osvědčením od Filipínské republiky, jak ukazují výsledky auditu, který na Filipínách v říjnu 2009 provedla ICAO v rámci svého Všeobecného programu pro audit dohledu nad bezpečností provozu (USOAP), jakož i trvale se zhoršující hodnocení Filipín příslušnými orgány Spojených států amerických.

(75)

V návaznosti na audit USOAP provedený na Filipínách v říjnu 2009 oznámila ICAO všem státům, jež jsou stranami Chicagské úmluvy, existenci závažných bezpečnostních problémů ovlivňujících bezpečnostní dohled nad dopravci a letadly registrovanými na Filipínách (11) a sdělila, že 47 leteckých provozovatelů na Filipínách, včetně mezinárodních leteckých provozovatelů, používá osvědčení leteckého provozovatele vydané podle zrušených správních nařízení. Příslušné orgány Filipín nevypracovaly žádný plán provádění nebo přechodný plán pro vydání osvědčení zbývajících leteckých provozovatelů v souladu s předpisy pro civilní letectví, jež nahradily uvedená správní nařízení. Příslušné orgány Filipín kromě toho po dobu delší než rok neprovádějí dohledové kontroly leteckých provozovatelů. Nápravné akční plány, které tyto orgány předložily organizaci ICAO, nebyly považovány za přijatelné pro vyřešení tohoto závažného bezpečnostního problému, který tudíž zůstává nevyřešen.

(76)

Federální letecký úřad (FAA) ministerstva dopravy USA navíc tuto zemi v rámci svého programu IASA nadále zařazuje do druhé bezpečnostní třídy, což znamená, že Filipínská republika nesplňuje mezinárodní bezpečnostní normy stanovené organizací ICAO.

(77)

Závažný bezpečnostní problém oznámený organizací ICAO ukazuje, že nápravný akční plán, který příslušné orgány Filipín předložily Komisi dne 13. října 2008 (12) a který měl být dokončen do 31. března 2009, nebyl úspěšně splněn a že příslušné orgány Filipín nebyly schopny uvedený plán včas provést.

(78)

Komise s ohledem na závažný bezpečnostní problém oznámený organizací ICAO prováděla konzultace s příslušnými orgány Filipín, v nichž vyjádřila vážné obavy o bezpečnost provozu všech leteckých dopravců s licencí od uvedeného státu a požádala o vysvětlení opatření přijatých příslušnými orgány uvedeného státu pro nápravu zjištěných bezpečnostních nedostatků.

(79)

Příslušný orgán Filipín (CAAP) v době od ledna do března 2010 předložil dokumentaci, avšak neposkytl všechny vyžádané informace a zejména důkazy, že jsou bezpečnostní nedostatky řádně řešeny.

(80)

Dne 18. března 2010 proběhlo slyšení CAAP před Výborem pro leteckou bezpečnost, kde tento orgán potvrdil, že 20 leteckých dopravců nadále provozuje činnost s osvědčením leteckého provozovatele, jež bylo vydáno na základě zrušených správních nařízení, a to do doby, než jim bude vydáno nové osvědčení, případně nejpozději do 1. prosince 2010. Jedná se o dopravce: Aerowurks Aerial Spraying Services, Airtrack Agricultural Corp., Asia Aircraft Overseas, Philippines Inc., Aviation Technology Innovators Inc., Bendice Transport Management Inc., Canadian Helicopter Philippines Inc., CM Aero, Cyclone Airways, INAEC Aviation Corp., Macro Asia Air Taxi Services, Omni Aviation, Corp., Philippine Agricultural Aviation Corp., Royal Air Charter Services Inc., Royal Star Aviation Inc., Southstar Aviation Company, Subic International Air Charter Inc., Subic Seaplane Inc. CAAP navíc potvrdil, že velký počet těchto dopravců nadále provozuje činnost s osvědčením leteckého provozovatele, jehož platnost skončila, a to na základě dočasných výjimek, jež jim umožňují provoz bez osvědčení leteckého provozovatele. Konkrétně letecký dopravce Pacific East Asia Cargo Airlines Inc. nadále provozuje mezinárodní nákladní dopravu s velkým letadlem typu Boeing B727, přičemž platnost jeho osvědčení leteckého provozovatele, jež bylo vydáno dne 31. března 2008 na základě zrušených správních nařízení, skončila dne 30. března 2009. Dopravce využívá výjimky umožňující mu provoz bez osvědčení leteckého provozovatele, vydané dne 16. prosince 2009 na období nejvýše 90 dnů a pozbývající platnosti dne 16. března 2010. CAAP nebyl schopen potvrdit, že tento provozovatel dne 18. března 2010 ukončil provoz.

(81)

CAAP sdělil, že platnost těchto devíti osvědčení leteckého provozovatele skončila nebo nebyla obnovena: Beacon, Corporate Air, Frontier Aviation Corp., Mora Air Service Inc., Pacific Airways Corp., Pacific Alliance Corp., Topflite Airways Inc., World Aviation Corp. a Yokota Aviation Corp. Neposkytl však důkazy o tom, že byla osvědčení leteckého provozovatele těchto dopravců zrušena a že tito dopravci následně přestali existovat.

(82)

CAAP uvedl, že na začátku roku 2009 zahájil proces opětovného vydání osvědčení a že 21 leteckým dopravcům již bylo vydáno nové osvědčení v souladu s předpisy pro civilní letectví, jež vstoupily v platnost v roce 2008. Jedná se o dopravce: Air Philippines Corp., Aviatour's Fly'n Inc., Cebu Pacific Air, Chemtrad Aviation Corp., Far East Aviation Services, F.F. Cruz & Company Inc., Huma Corp., Interisland Airlines Inc., Island Aviation, Lion Air Inc., Mindanao Rainbow Agricultural Development Services, Misibis Aviation and Development Corp., Philippine Airlines, South East Asian Airlines Inc., Spirit of Manila Airlines Corp., TransGlobal Airways Corp., WCC Aviation Company, Zenith Air Inc., Zest Airways Inc. CAAP nicméně neprokázal spolehlivost tohoto procesu opětovného vydání osvědčení. CAAP nebyl schopen poskytnout úplná osvědčení všech těchto dopravců, jelikož předložená osvědčení zejména neumožňovala určit číslo a poznávací značku těchto dopravců s novým osvědčením: Zest Airways Inc., Lion Air, Inc., Aviatour's Fly'sn Inc., Misibis Aviation a Development Corp. CAAP navíc neprovedl audit předcházející vydání osvědčení ani neposkytl důkazy o tom, že před vydáním nových osvědčení došlo k dostatečnému prošetření provozu a údržby dopravců s cílem prokázat účinné uplatňování schválených příruček a soulad provozu a údržby těchto dopravců s příslušnými bezpečnostními normami. CAAP rovněž neprokázal, že by dopravci, kteří získali nové osvědčení, byli předmětem přiměřeného dohledu po opětovném vydání osvědčení, jelikož v plánech dohledu nad letovou způsobilostí a udělováním licencí na rok 2010 nebylo uvedeno žádné datum plánované činnosti.

(83)

Dopravce Philippines Airlines požádal o slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost, které se uskutečnilo dne 18. března 2010. Dopravce představil svou činnost a proces opětovného vydání osvědčení, kterým v roce 2009 prošel, než dne 9. října 2009 získal své nové osvědčení leteckého provozovatele, které konstatuje soulad s předpisy pro civilní letectví, jež vstoupily v platnost v roce 2008. Dopravce představil ověřovací činnost provedenou před opětovným vydáním osvědčení a potvrdil, že se zaměřila na přezkum a schválení nových příruček a postupů. Dopravce rovněž uvedl, že před opětovným vydáním osvědčení u něj CAAP neprovedl komplexní audit na místě a že předmětem auditu CAAP nebyl ani jeho provoz, přičemž tento audit se má ještě uskutečnit. Dopravce Philippines Airlines uvedl, že neprovozuje lety do EU a že poté, co FAA snížil hodnocení Filipín, podléhá provoz jeho letů do Spojených států omezením, v jejichž rámci dopravce nesmí obsluhovat další trasy a na trasách, na nichž v současnosti provozuje lety, nesmí měnit letadla.

(84)

Dopravce Cebu Pacific Airlines požádal o slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost, které se uskutečnilo dne 18. března 2010. Dopravce představil svou činnost a proces opětovného vydání osvědčení, kterým v roce 2009 prošel, než dne 25. listopadu 2009 získal své nové osvědčení leteckého provozovatele, které konstatuje soulad s předpisy pro civilní letectví, jež vstoupily v platnost v roce 2008. Dopravce představil ověřovací činnost provedenou před opětovným vydáním osvědčení a potvrdil zejména, že získané osvědčení obsahuje nové oprávnění pro přepravu nebezpečných věcí, přičemž tato záležitost nebyla předmětem auditu CAAP. Dopravce nicméně uvedl, že toto oprávnění z vlastní vůle nevyužívá. Dopravce Cebu Pacific dále uvedl, že poté, co FAA snížil hodnocení Filipín, nesmí provozovat lety do Spojených států. Dopravce dále uvedl, že nemá v úmyslu provozovat lety do EU.

(85)

Komise bere na vědomí nedávné úsilí započaté těmito dvěma dopravci pro zajištění bezpečného provozu a uznává rovněž, že zavedli interní opatření pro posílení bezpečnosti. Komise je připravena uskutečnit u těchto provozovatelů návštěvu za účasti členských států a Evropské agentury pro leteckou bezpečnost s cílem ověřit dodržování mezinárodních bezpečnostních norem.

(86)

Komise rovněž uznává nedávné úsilí, které příslušné orgány zahájily s cílem reformovat systém civilního letectví na Filipínách, jakož i kroky učiněné k řešení bezpečnostních nedostatků oznámených organizacemi FAA a ICAO. Na základě společných kritérií a vzhledem k tomu, že účinné provádění vhodných nápravných opatření s cílem odstranit značné bezpečnostní problémy identifikované organizací ICAO stále není dokončeno, se však soudí, že příslušné orgány Filipín v tomto okamžiku nejsou schopny provést a prosadit příslušné bezpečnostní normy u všech leteckých dopravců, kteří spadají pod jejich regulační dohled. Všem leteckým dopravcům s osvědčením od Filipín by proto mělo být zakázáno provozování letecké dopravy a měli by být zařazeni na seznam v příloze A.

(87)

Komise se nicméně domnívá, že nedávné změny ve vedení CAAP, jakož i okamžitá konkrétní opatření tohoto nového vedení, včetně přijetí 23 kvalifikovaných inspektorů a využití významné technické pomoci, kterou poskytla ICAO, prokazují snahu státu o rychlé řešení bezpečnostních nedostatků identifikovaných organizacemi FAA a ICAO a připravují cestu pro jejich úspěšné a bezodkladné vyřešení. Komise je připravena podpořit úsilí Filipín hodnotící návštěvou zahrnující úroveň bezpečnosti provozovatelů s cílem odstranit zjištěné závažné bezpečnostní nedostatky.

(88)

Komisi nebyly dosud zaslány žádné důkazy o tom, že by byla plně zavedena vhodná nápravná opatření ostatními leteckými dopravci uvedenými v seznamu Společenství aktualizovaném dne 26. listopadu 2009 a orgány odpovědnými za regulační dohled nad těmito leteckými dopravci, přestože jim Komise zaslala konkrétní žádosti. Proto se na základě společných kritérií usuzuje, že tito letečtí dopravci by měli nadále podléhat zákazu provozování letecké dopravy (příloha A), případně provozním omezením (příloha B).

(89)

Opatření uvedená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro leteckou bezpečnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 474/2006 se mění takto:

1.

Příloha A se nahrazuje zněním uvedeným v příloze A tohoto nařízení.

2.

Příloha B se nahrazuje zněním uvedeným v příloze B tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. března 2010.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Siim KALLAS

místopředseda Komise


(1)  Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.

(2)  Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4.

(4)  75. až 86. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 (Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 19–21).

(5)  21. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1131/2008 ze dne 14. listopadu 2008 (Úř. věst. L 306, 15.11.2008, s. 49).

(6)  Úř. věst. L 312, 27.11.2009, s. 16.

(7)  Úř. věst. L 312, 27.11.2009, s. 16.

(8)  Italský úřad pro civilní letectví (ENAC) dne 5. února 2010 informoval dopravce Midwest Airlines o těchto bezpečnostních nedostatcích, jež následně vedly ke zrušení povolení k letu.

(9)  10. až 16. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1144/2009 ze dne 26. listopadu 2009 (Úř. věst. L 312, 27.11.2009, s. 17).

(10)  Úř. věst. L 312, 27.11.2009, s. 24.

(11)  Nedostatek OPS/01 zjištěný ICAO.

(12)  16. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1131/2008 ze dne 14. listopadu 2008 (Úř. věst. L 306, 15.11.2008, s. 49).


PŘÍLOHA A

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ ZÁKAZU PROVOZOVÁNÍ LETECKÉ DOPRAVY VE SPOLEČENSTVÍ  (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého provozovatele (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC) nebo číslo provozní licence

Označení ICAO

Stát provozovatele

ARIANA AFGHAN AIRLINES

AOC 009

AFG

Afghánistán

SIEM REAP AIRWAYS INTERNATIONAL

AOC/013/00

SRH

Kambodžské království

SILVERBACK CARGO FREIGHTERS

není známo

VRB

Republika Rwanda

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Angoly odpovědných za regulační dohled s výjimkou TAAG Angola Airlines uvedeného v příloze B, včetně

 

 

Angolská republika

AEROJET

015

není známo

Angolská republika

AIR26

004

DCD

Angolská republika

AIR GEMINI

002

GLL

Angolská republika

AIR GICANGO

009

není známo

Angolská republika

AIR JET

003

MBC

Angolská republika

AIR NAVE

017

není známo

Angolská republika

ALADA

005

RAD

Angolská republika

ANGOLA AIR SERVICES

006

není známo

Angolská republika

DIEXIM

007

není známo

Angolská republika

GIRA GLOBO

008

GGL

Angolská republika

HELIANG

010

není známo

Angolská republika

HELIMALONGO

011

není známo

Angolská republika

MAVEWA

016

není známo

Angolská republika

PHA

019

není známo

Angolská republika

RUI & CONCEICAO

012

není známo

Angolská republika

SAL

013

není známo

Angolská republika

SERVISAIR

018

není známo

Angolská republika

SONAIR

014

SOR

Angolská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Beninu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

Beninská republika

AERO BENIN

PEA No 014/MDCTTTATP-PR/ANAC/DEA/SCS

není známo

Beninská republika

AFRICA AIRWAYS

není známo

AFF

Beninská republika

ALAFIA JET

PEA No 014/ANAC/MDCTTTATP-PR/DEA/SCS

není uvedeno

Beninská republika

BENIN GOLF AIR

PEA No 012/MDCTTP-PR/ANAC/DEA/SCS

není známo

Beninská republika

BENIN LITTORAL AIRWAYS

PEA No 013/MDCTTTATP-PR/ANAC/DEA/SCS

LTL

Beninská republika

COTAIR

PEA No 015/MDCTTTATP-PR/ANAC/DEA/SCS

COB

Beninská republika

ROYAL AIR

PEA No 11/ANAC/MDCTTP-PR/DEA/SCS

BNR

Beninská republika

TRANS AIR BENIN

PEA No 016/MDCTTTATP-PR/ANAC/DEA/SCS

TNB

Beninská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Konžské republiky odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Konžská republika

AERO SERVICE

RAC06-002

RSR

Konžská republika

EQUAFLIGHT SERVICES

RAC 06-003

EKA

Konžská republika

SOCIETE NOUVELLE AIR CONGO

RAC 06-004

není známo

Konžská republika

TRANS AIR CONGO

RAC 06-001

není známo

Konžská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Demokratické republiky Kongo odpovědných za regulační dohled, včetně

 

Demokratická republika Kongo

AFRICAN AIR SERVICES COMMUTER

409/CAB/MIN/TVC/051/09

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR KASAI

409/CAB/MIN/ TVC/036/08

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR KATANGA

409/CAB/MIN/TVC/031/08

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR TROPIQUES

409/CAB/MIN/TVC/029/08

není známo

Demokratická republika Kongo

BLUE AIRLINES

409/CAB/MIN/TVC/028/08

BUL

Demokratická republika Kongo

BRAVO AIR CONGO

409/CAB/MIN/TC/0090/2006

BRV

Demokratická republika Kongo

BUSINESS AVIATION

409/CAB/MIN/TVC/048/09

není známo

Demokratická republika Kongo

BUSY BEE CONGO

409/CAB/MIN/TVC/052/09

není známo

Demokratická republika Kongo

CETRACA AVIATION SERVICE

409/CAB/MIN/TVC/026/08

CER

Demokratická republika Kongo

CHC STELLAVIA

409/CAB/MIN/TC/0050/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

COMPAGNIE AFRICAINE D’AVIATION (CAA)

409/CAB/MIN/TVC/035/08

není známo

Demokratická republika Kongo

DOREN AIR CONGO

409/CAB/MIN/TVC/0032/08

není známo

Demokratická republika Kongo

ENTREPRISE WORLD AIRWAYS (EWA)

409/CAB/MIN/TVC/003/08

EWS

Demokratická republika Kongo

FILAIR

409/CAB/MIN/TVC/037/08

není známo

Demokratická republika Kongo

GALAXY KAVATSI

409/CAB/MIN/TVC/027/08

není známo

Demokratická republika Kongo

GILEMBE AIR SOUTENANCE (GISAIR)

409/CAB/MIN/TVC/053/09

není známo

Demokratická republika Kongo

GOMA EXPRESS

409/CAB/MIN/TC/0051/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

GOMAIR

409/CAB/MIN/TVC/045/09

není známo

Demokratická republika Kongo

HEWA BORA AIRWAYS (HBA)

409/CAB/MIN/TVC/038/08

ALX

Demokratická republika Kongo

INTERNATIONAL TRANS AIR BUSINESS (ITAB)

409/CAB/MIN/TVC/033/08

není známo

Demokratická republika Kongo

KIN AVIA

409/CAB/MIN/TVC/042/09

není známo

Demokratická republika Kongo

LIGNES AÉRIENNES CONGOLAISES (LAC)

Podpis ministra (nařízení č. 78/205)

LCG

Demokratická republika Kongo

MALU AVIATION

409/CAB/MIN/TVC/04008

není známo

Demokratická republika Kongo

MANGO AVIATION

409/CAB/MIN/TVC/034/08

není známo

Demokratická republika Kongo

SAFE AIR COMPANY

409/CAB/MIN/TVC/025/08

není známo

Demokratická republika Kongo

SERVICES AIR

409/CAB/MIN/TVC/030/08

není známo

Demokratická republika Kongo

SWALA AVIATION

409/CAB/MIN/TVC/050/09

není známo

Demokratická republika Kongo

TMK AIR COMMUTER

409/CAB/MIN/TVC/044/09

není známo

Demokratická republika Kongo

TRACEP CONGO AVIATION

409/CAB/MIN/TVC/046/09

není známo

Demokratická republika Kongo

TRANS AIR CARGO SERVICES

409/CAB/MIN/TVC/024/08

není známo

Demokratická republika Kongo

WIMBI DIRA AIRWAYS

409/CAB/MIN/TVC/039/08

WDA

Demokratická republika Kongo

ZAABU INTERNATIONAL

409/CAB/MIN/TVC/049/09

není známo

Demokratická republika Kongo

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Džibutska odpovědných za regulační dohled, včetně:

 

 

Džibuti

DAALLO AIRLINES

není známo

DAO

Džibuti

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Rovníkové Guineje odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Rovníková Guinea

CRONOS AIRLINES

není známo

není známo

Rovníková Guinea

CEIBA INTERCONTINENTAL

není známo

CEL

Rovníková Guinea

EGAMS

není známo

EGM

Rovníková Guinea

EUROGUINEANA DE AVIACION Y TRANSPORTES

2006/001/MTTCT/DGAC/SOPS

EUG

Rovníková Guinea

GENERAL WORK AVIACION

002/ANAC

není uvedeno

Rovníková Guinea

GETRA – GUINEA ECUATORIAL DE TRANSPORTES AEREOS

739

GET

Rovníková Guinea

GUINEA AIRWAYS

738

není uvedeno

Rovníková Guinea

STAR EQUATORIAL AIRLINES

není známo

není známo

Rovníková Guinea

UTAGE – UNION DE TRANSPORT AEREO DE GUINEA ECUATORIAL

737

UTG

Rovníková Guinea

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Indonésie odpovědných za regulační dohled (s výjimkou Garuda Indonesia, Airfast Indonesia, Mandala Airlines a Ekspres Transportasi Antarbenua), včetně

 

 

Indonéská republika

AIR PACIFIC UTAMA

135-020

není známo

Indonéská republika

ALFA TRANS DIRGANTATA

135-012

není známo

Indonéská republika

ASCO NUSA AIR

135-022

není známo

Indonéská republika

ASI PUDJIASTUTI

135-028

není známo

Indonéská republika

AVIASTAR MANDIRI

135-029

není známo

Indonéská republika

CARDIG AIR

121-013

není známo

Indonéská republika

DABI AIR NUSANTARA

135-030

není známo

Indonéská republika

DERAYA AIR TAXI

135-013

DRY

Indonéská republika

DERAZONA AIR SERVICE

135-010

DRZ

Indonéská republika

DIRGANTARA AIR SERVICE

135-014

DIR

Indonéská republika

EASTINDO

135-038

není známo

Indonéská republika

GATARI AIR SERVICE

135-018

GHS

Indonéská republika

INDONESIA AIR ASIA

121-009

AWQ

Indonéská republika

INDONESIA AIR TRANSPORT

135-034

IDA

Indonéská republika

INTAN ANGKASA AIR SERVICE

135-019

není známo

Indonéská republika

JOHNLIN AIR TRANSPORT

135-043

není známo

Indonéská republika

KAL STAR

121-037

KLS

Indonéská republika

KARTIKA AIRLINES

121-003

KAE

Indonéská republika

KURA-KURA AVIATION

135-016

KUR

Indonéská republika

LION MENTARI ARILINES

121-010

LNI

Indonéská republika

MANUNGGAL AIR SERVICE

121-020

není známo

Indonéská republika

MEGANTARA

121-025

MKE

Indonéská republika

MERPATI NUSANTARA AIRLINES

121-002

MNA

Indonéská republika

METRO BATAVIA

121-007

BTV

Indonéská republika

MIMIKA AIR

135-007

není známo

Indonéská republika

NATIONAL UTILITY HELICOPTER

135-011

není známo

Indonéská republika

NUSANTARA AIR CHARTER

121-022

není známo

Indonéská republika

NUSANTARA BUANA AIR

135-041

není známo

Indonéská republika

NYAMAN AIR

135-042

není známo

Indonéská republika

PELITA AIR SERVICE

121-008

PAS

Indonéská republika

PENERBANGAN ANGKASA SEMESTA

135-026

není známo

Indonéská republika

PURA WISATA BARUNA

135-025

není známo

Indonéská republika

REPUBLIC EXPRESS AIRLINES

121-040

RPH

Indonéská republika

RIAU AIRLINES

121-016

RIU

Indonéská republika

SAMPOERNA AIR NUSANTARA

135-036

SAE

Indonéská republika

SAYAP GARUDA INDAH

135-004

není známo

Indonéská republika

SKY AVIATION

135-044

není známo

Indonéská republika

SMAC

135-015

SMC

Indonéská republika

SRIWIJAYA AIR

121-035

SJY

Indonéská republika

SURVEI UDARA PENAS

135-006

není známo

Indonéská republika

TRANSWISATA PRIMA AVIATION

135-021

není známo

Indonéská republika

TRAVEL EXPRESS AVIATION SERVICE

121-038

XAR

Indonéská republika

TRAVIRA UTAMA

135-009

není známo

Indonéská republika

TRI MG INTRA ASIA AIRLINES

121-018

TMG

Indonéská republika

TRIGANA AIR SERVICE

121-006

TGN

Indonéská republika

UNINDO

135-040

není známo

Indonéská republika

WING ABADI AIRLINES

121-012

WON

Indonéská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Kazachstánu odpovědných za regulační dohled s výjimkou Air Astana uvedeného v příloze B, včetně

 

 

Republika Kazachstán

AERO AIR COMPANY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

AEROPRAKT KZ

není známo

APK

Republika Kazachstán

AIR ALMATY

AK-0331-07

LMY

Republika Kazachstán

AIR COMPANY KOKSHETAU

AK-0357-08

KRT

Republika Kazachstán

AIR DIVISION OF EKA

není známo

není známo

Republika Kazachstán

AIR FLAMINGO

není známo

není známo

Republika Kazachstán

AIR TRUST AIRCOMPANY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

AK SUNKAR AIRCOMPANY

není známo

AKS

Republika Kazachstán

ALMATY AVIATION

není známo

LMT

Republika Kazachstán

ARKHABAY

není známo

KEK

Republika Kazachstán

ASIA CONTINENTAL AIRLINES

AK-0345-08

CID

Republika Kazachstán

ASIA CONTINENTAL AVIALINES

AK-0371-08

RRK

Republika Kazachstán

ASIA WINGS

AK-0390-09

AWA

Republika Kazachstán

ASSOCIATION OF AMATEUR PILOTS OF KAZAKHSTAN

není známo

není známo

Republika Kazachstán

ATMA AIRLINES

AK-0372-08

AMA

Republika Kazachstán

ATYRAU AYE JOLY

AK-0321-07

JOL

Republika Kazachstán

AVIA-JAYNAR

není známo

není známo

Republika Kazachstán

BEYBARS AIRCOMPANY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

BERKUT AIR/BEK AIR

AK-0311-07

BKT/BEK

Republika Kazachstán

BERKUT KZ

není známo

není známo

Republika Kazachstán

BURUNDAYAVIA AIRLINES

AK-0374-08

BRY

Republika Kazachstán

COMLUX

AK-0352-08

KAZ

Republika Kazachstán

DETA AIR

AK-0344-08

DET

Republika Kazachstán

EAST WING

AK-0332-07

EWZ

Republika Kazachstán

EASTERN EXPRESS

AK-0358-08

LIS

Republika Kazachstán

EURO-ASIA AIR

AK-0384-09

EAK

Republika Kazachstán

EURO-ASIA AIR INTERNATIONAL

není známo

KZE

Republika Kazachstán

FENIX

není známo

není známo

Republika Kazachstán

FLY JET KZ

AK-0391-09

FJK

Republika Kazachstán

IJT AVIATION

AK-0335-08

DVB

Republika Kazachstán

INVESTAVIA

AK-0342-08

TLG

Republika Kazachstán

IRTYSH AIR

AK-0381-09

MZA

Republika Kazachstán

JET AIRLINES

AK-0349-09

SOZ

Republika Kazachstán

JET ONE

AK-0367-08

JKZ

Republika Kazachstán

KAZAIR JET

AK-0387-09

KEJ

Republika Kazachstán

KAZAIRTRANS AIRLINE

AK-0347-08

KUY

Republika Kazachstán

KAZAIRWEST

není známo

není známo

Republika Kazachstán

KAZAVIA

není známo

KKA

Republika Kazachstán

KAZAVIASPAS

není známo

KZS

Republika Kazachstán

KOKSHETAU

AK-0357-08

KRT

Republika Kazachstán

MEGA AIRLINES

AK-0356-08

MGK

Republika Kazachstán

MIRAS

AK-0315-07

MIF

Republika Kazachstán

NAVIGATOR

není známo

není známo

Republika Kazachstán

ORLAN 2000 AIRCOMPANY

není známo

KOV

Republika Kazachstán

PANKH CENTER KAZAKHSTAN

není známo

není známo

Republika Kazachstán

PRIME AVIATION

 

 

Republika Kazachstán

SALEM AIRCOMPANY

není známo

KKS

Republika Kazachstán

SAMAL AIR

není známo

SAV

Republika Kazachstán

SAYAKHAT AIRLINES

AK-0359-08

SAH

Republika Kazachstán

SEMEYAVIA

není známo

SMK

Republika Kazachstán

SCAT

AK-0350-08

VSV

Republika Kazachstán

SKYBUS

AK-0364-08

BYK

Republika Kazachstán

SKYJET

AK-0307-09

SEK

Republika Kazachstán

SKYSERVICE

není známo

není známo

Republika Kazachstán

TYAN SHAN

není známo

není známo

Republika Kazachstán

UST-KAMENOGORSK

AK-0385-09

UCK

Republika Kazachstán

ZHETYSU AIRCOMPANY

není známo

JTU

Republika Kazachstán

ZHERSU AVIA

není známo

RZU

Republika Kazachstán

ZHEZKAZGANAIR

není známo

není známo

Republika Kazachstán

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Kyrgyzské republiky odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Kyrgyzská republika

AIR MANAS

17

MBB

Kyrgyzská republika

ASIAN AIR

není známo

AAZ

Kyrgyzská republika

AVIA TRAFFIC COMPANY

23

AVJ

Kyrgyzská republika

AEROSTAN (EX BISTAIR-FEZ BISHKEK)

08

BSC

Kyrgyzská republika

CLICK AIRWAYS

11

CGK

Kyrgyzská republika

DAMES

20

DAM

Kyrgyzská republika

EASTOK AVIA

15

EHP

Kyrgyzská republika

GOLDEN RULE AIRLINES

22

GRS

Kyrgyzská republika

ITEK AIR

04

IKA

Kyrgyzská republika

KYRGYZ TRANS AVIA

31

KTC

Kyrgyzská republika

KYRGYZSTAN

03

LYN

Kyrgyzská republika

MAX AVIA

33

MAI

Kyrgyzská republika

S GROUP AVIATION

6

SGL

Kyrgyzská republika

SKY GATE INTERNATIONAL AVIATION

14

SGD

Kyrgyzská republika

SKY WAY AIR

21

SAB

Kyrgyzská republika

TENIR AIRLINES

26

TEB

Kyrgyzská republika

TRAST AERO

05

TSJ

Kyrgyzská republika

VALOR AIR

07

VAC

Kyrgyzská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libérie odpovědných za regulační dohled

 

Libérie

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Gabonské republiky odpovědných za regulační dohled s výjimkou Gabon Airlines, Afrijet a SN2AG uvedených v příloze B, včetně

 

 

Gabonská republika

AIR SERVICES SA

0002/MTACCMDH/SGACC/DTA

AGB

Gabonská republika

AIR TOURIST (ALLEGIANCE)

0026/MTACCMDH/SGACC/DTA

NIL

Gabonská republika

NATIONALE ET REGIONALE TRANSPORT (NATIONALE)

0020/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

SCD AVIATION

0022/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

SKY GABON

0043/MTACCMDH/SGACC/DTA

SKG

Gabonská republika

SOLENTA AVIATION GABON

0023/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Filipín odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Filipínská republika

AEROWURKS AERIAL SPRAYING SERVICES

4AN2008003

není známo

Filipínská republika

AIR PHILIPPINES CORPORATION

2009006

není známo

Filipínská republika

AIR WOLF AVIATION INC.

200911

není známo

Filipínská republika

AIRTRACK AGRICULTURAL CORPORATION

4AN2005003

není známo

Filipínská republika

ASIA AIRCRAFT OVERSEAS PHILIPPINES INC.

4AN9800036

není známo

Filipínská republika

AVIATION TECHNOLOGY INNOVATORS, INC.

4AN2007005

není známo

Filipínská republika

AVIATOUR'S FLY'N INC.

200910

není známo

Filipínská republika

AYALA AVIATION CORP.

4AN9900003

není známo

Filipínská republika

BEACON

není známo

není známo

Filipínská republika

BENDICE TRANSPORT MANAGEMENT INC.

4AN2008006

není známo

Filipínská republika

CANADIAN HELICOPTERS PHILIPPINES INC.

4AN9800025

není známo

Filipínská republika

CEBU PACIFIC AIR

2009002

není známo

Filipínská republika

CHEMTRAD AVIATION CORPORATION

2009018

není známo

Filipínská republika

CM AERO

4AN2000001

není známo

Filipínská republika

CORPORATE AIR

není známo

není známo

Filipínská republika

CYCLONE AIRWAYS

4AN9900008

není známo

Filipínská republika

FAR EAST AVIATION SERVICES

2009013

není známo

Filipínská republika

F.F. CRUZ AND COMPANY, INC.

2009017

není známo

Filipínská republika

HUMA CORPORATION

2009014

není známo

Filipínská republika

INAEC AVIATION CORP.

4AN2002004

není známo

Filipínská republika

ISLAND AVIATION

2009009

není známo

Filipínská republika

INTERISLAND AIRLINES, INC.

2010023

není známo

Filipínská republika

ISLAND TRANSVOYAGER

2010022

není známo

Filipínská republika

LION AIR, INCORPORATED

2009019

není známo

Filipínská republika

MACRO ASIA AIR TAXI SERVICES

4AN9800035

není známo

Filipínská republika

MINDANAO RAINBOW AGRICULTURAL DEVELOPMENT SERVICES

2009016

není známo

Filipínská republika

MISIBIS AVIATION & DEVELOPMENT CORP

2010020

není známo

Filipínská republika

OMNI AVIATION CORP.

4AN2002002

není známo

Filipínská republika

PACIFIC EAST ASIA CARGO AIRLINES, INC.

4AS9800006

není známo

Filipínská republika

PACIFIC AIRWAYS CORPORATION

není známo

není známo

Filipínská republika

PACIFIC ALLIANCE CORPORATION

není známo

není známo

Filipínská republika

PHILIPPINE AIRLINES

2009001

není známo

Filipínská republika

PHILIPPINE AGRICULTURAL AVIATION CORP.

4AN9800015

není známo

Filipínská republika

ROYAL AIR CHARTER SERVICES INC.

4AN2003003

není známo

Filipínská republika

ROYAL STAR AVIATION, INC.

4AN9800029

není známo

Filipínská republika

SOUTH EAST ASIA INC.

2009004

není známo

Filipínská republika

SOUTHSTAR AVIATION COMPANY, INC.

4AN9800037

není známo

Filipínská republika

SPIRIT OF MANILA AIRLINES CORPORATION

2009008

není známo

Filipínská republika

SUBIC INTERNATIONAL AIR CHARTER

4AN9900010

není známo

Filipínská republika

SUBIC SEAPLANE, INC.

4AN2000002

není známo

Filipínská republika

TOPFLITE AIRWAYS, INC.

není známo

není známo

Filipínská republika

TRANSGLOBAL AIRWAYS CORPORATION

2009007

není známo

Filipínská republika

WORLD AVIATION, CORP.

není známo

není známo

Filipínská republika

WCC AVIATION COMPANY

2009015

není známo

Filipínská republika

YOKOTA AVIATION, INC.

není známo

není známo

Filipínská republika

ZENITH AIR, INC.

2009012

není známo

Filipínská republika

ZEST AIRWAYS INCORPORATED

2009003

není známo

Filipínská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Svatého Tomáše a Princova ostrova, včetně

Svatý Tomáš a Princův ostrov

AFRICA CONNECTION

10/AOC/2008

není známo

Svatý Tomáš a Princův ostrov

BRITISH GULF INTERNATIONAL COMPANY LTD

01/AOC/2007

BGI

Svatý Tomáš a Princův ostrov

EXECUTIVE JET SERVICES

03/AOC/2006

EJZ

Svatý Tomáš a Princův ostrov

GLOBAL AVIATION OPERATION

04/AOC/2006

není známo

Svatý Tomáš a Princův ostrov

GOLIAF AIR

05/AOC/2001

GLE

Svatý Tomáš a Princův ostrov

ISLAND OIL EXPLORATION

01/AOC/2008

není známo

Svatý Tomáš a Princův ostrov

STP AIRWAYS

03/AOC/2006

STP

Svatý Tomáš a Princův ostrov

TRANSAFRIK INTERNATIONAL LTD

02/AOC/2002

TFK

Svatý Tomáš a Princův ostrov

TRANSCARG

01/AOC/2009

není známo

Svatý Tomáš a Princův ostrov

TRANSLIZ AVIATION (TMS)

02/AOC/2007

TMS

Svatý Tomáš a Princův ostrov

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Sierry Leone odpovědných za regulační dohled, včetně

Sierra Leone

AIR RUM, LTD

není známo

RUM

Sierra Leone

DESTINY AIR SERVICES, LTD

není známo

DTY

Sierra Leone

HEAVYLIFT CARGO

není známo

není známo

Sierra Leone

ORANGE AIR SIERRA LEONE LTD

není známo

ORJ

Sierra Leone

PARAMOUNT AIRLINES, LTD

není známo

PRR

Sierra Leone

SEVEN FOUR EIGHT AIR SERVICES LTD

není známo

SVT

Sierra Leone

TEEBAH AIRWAYS

není známo

není známo

Sierra Leone

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Súdánu odpovědných za regulační dohled

 

 

Súdánská republika

SUDAN AIRWAYS

není známo

 

Súdánská republika

SUN AIR COMPANY

není známo

 

Súdánská republika

MARSLAND COMPANY

není známo

 

Súdánská republika

ATTICO AIRLINES

není známo

 

Súdánská republika

FOURTY EIGHT AVIATION

není známo

 

Súdánská republika

SUDANESE STATES AVIATION COMPANY

není známo

 

Súdánská republika

ALMAJARA AVIATION

není známo

 

Súdánská republika

BADER AIRLINES

není známo

 

Súdánská republika

ALFA AIRLINES

není známo

 

Súdánská republika

AZZA TRANSPORT COMPANY

není známo

 

Súdánská republika

GREEN FLAG AVIATION

není známo

 

Súdánská republika

ALMAJAL AVIATION SERVICE

není známo

 

Súdánská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Svazijska odpovědných za regulační dohled, včetně

Svazijsko

SWAZILAND AIRLINK

není známo

SZL

Svazijsko

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Zambie odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Zambie

ZAMBEZI AIRLINES

Z/AOC/001/2009

ZMA

Zambie


(1)  Všem leteckým dopravcům uvedeným v příloze A by mohlo být dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.


PŘÍLOHA B

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ PROVOZNÍM OMEZENÍM VE SPOLEČENSTVÍ  (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého provozovatele (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého provozovatele

Označení ICAO

Stát provozovatele

Typ letadla podléhající omezení

Poznávací značka/značky a případně výrobní číslo/čísla

Stát zápisu letadla do rejstříku

AIR KORYO

GAC-AOC/KOR-01

 

KLDR

Celý letadlový park s výjimkou: dvou letadel typu Tu 204

Celý letadlový park s výjimkou: P-632, P-633

KLDR

AFRIJET (2)

CTA 0002/MTAC/ANAC-G/DSA

 

Gabonská republika

Celý letadlový park s výjimkou: dvou letadel typu Falcon 50; jednoho letadla typu Falcon 900

Celý letadlový park s výjimkou: TR-LGV; TR-LGY; TR-AFJ

Gabonská republika

AIR ASTANA (3)

AK-0388-09

KZR

Kazachstán

Celý letadlový park s výjimkou: dvou letadel typu B767; čtyř letadel typu B757; deseti letadel typu A319/320/321; pěti letadel typu Fokker 50

Celý letadlový park s výjimkou: P4-KCA, P4-KCB; P4-EAS, P4-FAS, P4-GAS, P4-MAS; P4-NAS, P4-OAS, P4-PAS, P4-SAS, P4-TAS, P4-UAS, P4-VAS, P4-WAS, P4-YAS, P4-XAS; P4-HAS, P4-IAS, P4-JAS, P4-KAS, P4-LAS

Aruba (Nizozemské království)

AIR BANGLADESH

17

BGD

Bangladéš

B747-269B

S2-ADT

Bangladéš

AIR SERVICE COMORES

06-819/TA-15/DGACM

KMD

Komory

Celý letadlový park s výjimkou: LET 410 UVP

Celý letadlový park s výjimkou: D6-CAM (851336)

Komory

GABON AIRLINES (4)

CTA 0001/MTAC/ANAC

GBK

Gabonská republika

Celý letadlový park s výjimkou: jednoho letadla typu Boeing B-767-200

Celý letadlový park s výjimkou: TR-LHP

Gabonská republika

IRAN AIR (5)

FS100

IRA

Íránská islámská republika

Celý letadlový park s výjimkou: čtrnácti letadel typu A300, čtyř letadel typu A310, devíti letadel typu B747, jednoho letadla B737, šesti letadel typu A320

Celý letadlový park s výjimkou:

EP-IBA

EP-IBB

EP-IBC

EP-IBD

EP-IBG

EP-IBH

EP-IBI

EP-IBJ

EP-IBS

EP-IBT

EP-IBV

EP-IBZ

EP-ICE

EP-ICF

EP-IBK

EP-IBL

EP-IBP

EP-IBQ

EP-IAA

EP-IAB

EP-IBC

EP-IBD

EP-IAG

EP-IAH

EP-IAI

EP-IAM

EP-ICD

EP-AGA

EP-IEA

EP-IEB

EP-IED

EP-IEE

EP-IEF

EP-IEG

Íránská islámská republika

NOUVELLE AIR AFFAIRES GABON (SN2AG)

CTA 0003/MTAC/ANAC-G/DSA

NVS

Gabonská republika

Celý letadlový park s výjimkou: jednoho letadla typu Challenger CL601; jednoho letadla typu HS-125-800

Celý letadlový park s výjimkou: TR-AAG, ZS-AFG

Gabonská republika; Jihoafrická republika

TAAG ANGOLA AIRLINES

001

DTA

Angolská republika

Celý letadlový park s výjimkou: tří letadel typu Boeing B-777 a čtyř letadel typu B-737-700

Celý letadlový park s výjimkou: D2-TED, D2-TEE, D2-TEF, D2-TBF, D2, TBG, D2-TBH, D2-TBJ

Angolská republika

UKRAINIAN MEDITERRANEAN

164

UKM

Ukrajina

Celý letadlový park s výjimkou jednoho letadla typu MD-83

Celý letadlový park s výjimkou: UR-CFF

Ukrajina


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze B by mohlo být dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.

(2)  Afrijet má povoleno používat ke svému současnému provozu v Evropském společenství pouze konkrétní uvedená letadla.

(3)  Air Astana má povoleno používat ke svému současnému provozu v Evropském společenství pouze konkrétní uvedená letadla.

(4)  Gabon Airlines má povoleno používat ke svému současnému provozu v Evropském společenství pouze konkrétní uvedená letadla.

(5)  Iran Air má povolení provozovat lety do Evropské unie se zvlášť určenými letadly za podmínek stanovených ve 48. a 49. bodě odůvodnění tohoto nařízení.


31.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/50


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 274/2010

ze dne 30. března 2010

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 31. března 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. března 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

156,4

JO

98,8

MA

166,6

TN

154,7

TR

123,2

ZZ

139,9

0707 00 05

JO

75,8

MA

108,5

TR

127,2

ZZ

103,8

0709 90 70

MA

142,0

TR

100,2

ZZ

121,1

0805 10 20

EG

47,6

IL

53,2

MA

50,7

TN

46,9

TR

62,7

ZZ

52,2

0805 50 10

EG

63,7

IL

91,6

MA

49,1

TR

64,8

ZA

71,7

ZZ

68,2

0808 10 80

AR

80,6

BR

89,2

CA

74,4

CL

94,4

CN

95,2

MK

23,6

US

132,0

UY

93,5

ZA

92,9

ZZ

86,2

0808 20 50

AR

78,4

CL

150,4

CN

35,0

MX

100,0

UY

106,8

ZA

92,6

ZZ

93,9


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

31.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/52


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. března 2010

o vynětí průzkumu a těžby ropy a plynu v Anglii, Skotsku a ve Walesu z uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

(oznámeno pod číslem K(2010) 1920)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2010/192/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1), a zejména na čl. 30 odst. 5 a 6 uvedené směrnice,

s ohledem na žádost podanou společností Shell U.K. Limited (dále jen „společnost Shell“) e-mailem ze dne 15. října 2009,

po konzultaci Poradního výboru pro veřejné zakázky,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTEČNOSTI

(1)

Podle článku 27 směrnice 2004/17/ES byli zadavatelé zabývající se průzkumem nebo těžbou ropy nebo plynu ve Spojeném království oprávněni použít alternativní režim místo obvyklého souboru pravidel. Alternativní režim zahrnoval některé statistické povinnosti a povinnost dodržovat zásady zákazu diskriminace a zadávání zakázek na základě soutěže, pokud jde o zadávání zakázek na dodávky, stavební práce a služby, zejména s ohledem na informace o zamýšlených zakázkách, které zadavatel poskytuje hospodářským subjektům.

(2)

Mechanismus článku 30 týkající se odchylky od ustanovení směrnice 2004/17/ES pro některé subjekty za určitých podmínek se použije také na omezené povinnosti podle článku 27 uvedené směrnice.

(3)

Dne 15. října 2009 předala společnost Shell Komisi e-mailem žádost podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2004/17/ES. Komise o tom v souladu s čl. 30 odst. 5 prvním pododstavcem informovala dopisem ze dne 21. října 2009 orgány Spojeného království, na který uvedené orgány odpověděly e-mailem ze dne 16. listopadu 2009. Komise také společnost Shell požádala e-mailem ze dne 17. listopadu 2009 o doplňující informace, které jí byly uvedenou společností předány e-mailem ze dne 25. listopadu 2009.

(4)

Žádost předložená společností Shell se týká průzkumu a těžby ropy a plynu v Anglii, Skotsku a ve Walesu. V souladu s předchozími rozhodnutími Komise o spojení podniků (2) byly v žádosti popsány tři různé oblasti, v nichž je společnost Shell činná, zejména:

a)

průzkum ropy a zemního plynu;

b)

těžba ropy a

c)

těžba zemního plynu.

V souladu s výše uvedenými rozhodnutími Komise se „těžbou“ rozumí pro účely tohoto rozhodnutí také „rozvoj“, tj. zřizování vhodné infrastruktury pro budoucí těžbu (ropné plošiny, potrubí, terminály, apod.).

II.   PRÁVNÍ RÁMEC

(5)

Článek 30 směrnice 2004/17/ES stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu jedné z činností, na které se směrnice 2004/17/ES vztahuje, se touto směrnicí neřídí, pokud je daná činnost v členském státě, ve kterém má být vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií s přihlédnutím ke zvláštním rysům dotčeného odvětví. Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy EU k otevření daného odvětví nebo jeho části.

(6)

Jelikož Spojené království provedlo a uplatňuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (3), přístup na trh by v souladu s čl. 30 odst. 3 prvním pododstavcem směrnice 2004/17/ES měl být považován za neomezený. Přímé vystavení hospodářské soutěži na konkrétním trhu by mělo být posouzeno na základě různých kritérií, z nichž žádné není samo o sobě rozhodující.

(7)

Pro účely posouzení, zda je příslušný subjekt vystaven přímé hospodářské soutěži na trzích, jichž se toto rozhodnutí týká, se přihlíží k tržnímu podílu rozhodujících subjektů a stupni koncentrace těchto trhů. Vzhledem k tomu, že pro různé činnosti, jichž se toto rozhodnutí týká, se podmínky liší, provede se pro každou činnost a trh samostatné posouzení.

(8)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže.

III.   POSOUZENÍ

(9)

Předchozí rozhodnutí Komise uvedená výše ve 4. bodě odůvodnění určila, že všechny tři činnosti, na které se vztahuje tato žádost (průzkum ropy a zemního plynu, těžba ropy a těžba zemního plynu), se týkají samostatných trhů s produkty. Je proto třeba je zkoumat odděleně.

(10)

Podle zavedené praxe Komise (4) představuje průzkum ropy a zemního plynu jeden relevantní trh s produkty, jelikož na začátku není možné určit, zda průzkum skončí nálezem ropy či zemního plynu. Dále byl na základě uvedené dlouhodobé praxe Komise stanoven celosvětový zeměpisný rozsah uvedeného trhu.

(11)

Tržní podíly subjektů podílejících se na průzkumu lze stanovit pomocí tří proměnných: kapitálových výdajů, prokázaných zásob a předpokládané produkce. Použití kapitálových výdajů se však pro stanovení tržních podílů subjektů na trzích průzkumu uhlovodíků ukázalo jako nevhodné, mj. vzhledem k velkým rozdílům mezi požadovanými výšemi investic, které jsou v různých zeměpisných oblastech nezbytné. Průzkum ropy a zemního plynu v Severním moři např. vyžaduje vyšší investice než průzkum na Středním východě.

(12)

Pro posouzení tržního podílu hospodářských subjektů v tomto odvětví byly běžně použity dva další parametry, tj. jejich podíl na prokázaných zásobách a na předpokládané těžbě (5).

(13)

Podle dostupných informací (6) dosáhly k 31. prosinci 2008 celkové prokázané celosvětové zásoby ropy a zemního plynu 385 miliard normálních krychlových metrů ekvivalentu ropy (dále jen „Sm3 o. e.“). Podíl společnosti Shell na uvedeném množství byl 1,759 miliardy Sm3, což odpovídá podílu na trhu ve výši 0,46 %. K 1. lednu 2009 dosáhly celkové prokázané zásoby ropy a zemního plynu ve Velké Británii něco přes 0,88 miliardy Sm3 o. e. (7), tedy o něco více než 0,22 %. Podíl společnosti Shell je ještě menší. Podle dostupných informací existuje přímá úměra mezi prokázanými zásobami ropy a plynu a předpokládanou budoucí těžbou. Podle dostupných informací nic nenasvědčuje tomu, že by se podíl společnosti Shell na trhu podstatně lišil, pokud by byl stanoven na základě předpokládané těžby místo prokázaných rezerv. V níže uvedeném 14. a 17. bodě odůvodnění jsou uvedeny tržní podíly společnosti Shell a jejích hlavních konkurentů v těžbě ropy a plynu. Vzhledem k závislosti mezi prokázanými zásobami a skutečnou těžbou lze tyto údaje rovněž považovat za měřítko stavu hospodářské soutěže na uvedených trzích. Trh průzkumu není vysoce koncentrovaný. Kromě státních společností je trh charakterizován přítomností dvou dalších mezinárodních vertikálně integrovaných soukromých společností, tzv. „velmi významných“ společností (BP a ExxonMobil) a určitým počtem tzv. „významných“ společností. Tyto prvky jsou známkou přímého vystavení hospodářské soutěži.

(14)

Podle zavedené praxe Komise (8) rozvoj a těžba (surové) ropy tvoří samostatný trh, jehož zeměpisný rozsah je celosvětový. Podle dostupných informací (9) dosáhla v roce 2008 celková celosvětová denní těžba ropy 81 820 milionu barelů. Ve stejném roce vytěžila společnost Shell celkem 1 771 milionů barelů denně, a její podíl na trhu tak činil 2,16 %. Pro účely tohoto rozboru je důležité zohlednit stupeň koncentrace a příslušný trh jako celek. Z tohoto pohledu Komise konstatuje, že trh těžby surové ropy je charakterizován přítomností velkých státních společností a dvou dalších mezinárodních vertikálně integrovaných soukromých společností (tzv. „velmi významných“ společností: BP a ExxonMobil, jejichž podíly na těžbě ropy v roce 2008 představovaly 3,08 % a 2,32 %) a rovněž určitým počtem tzv. „významných“ společností (10). Z uvedených údajů vyplývá, že se trh skládá z řady subjektů, a je možno předpokládat, že mezi nimi probíhá účinná hospodářská soutěž.

(15)

Předchozí rozhodnutí Komise (11) týkající se dodávek ropy konečným zákazníkům rozlišilo mezi plynem s nízkou hodnotou výhřevnosti (LCV) a plynem s vysokou hodnotou výhřevnosti (HCV). Komise také posuzovala, zda by se dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) měly odlišovat od dodávek zemního plynu dopravovaného potrubím (12). Následující rozhodnutí Komise (13) týkající se mimo jiné rozvoje a těžby zemního plynu však ponechalo nezodpovězenou otázku, zda pro účely uvedeného rozhodnutí existovaly oddělené trhy s plynem s nízkou hodnotou výhřevnosti (LCV), s plynem s vysokou hodnotou výhřevnosti (HCV) a zkapalněným zemním plynem (LNG), „jelikož konečné posouzení není dotčeno přijatou definicí“. Pro účely tohoto rozhodnutí lze také tuto otázku ponechat otevřenou z těchto důvodů:

společnost Shell netěží LNG,

společnost Shell U.K. Limited vyvíjí činnost ve Velké Británii (Skotsku, Anglii a ve Walesu), kde promptní trhy s plynem, tzv. National Balancing Point, nerozlišuje mezi plynem s nízkou hodnotou výhřevnosti (LCV) a plynem s vysokou hodnotou výhřevnosti (HCV). Společnost National Grid plc (britský vnitrostátní správce plynárenské sítě) je odpovědná za jakost plynu vstupujícího do sítě.

(16)

Pokud jde o zeměpisný trh, předchozí rozhodnutí Komise (14) stanovila, že zahrnuje Evropský hospodářský prostor (EHP) a případně také Rusko a Alžírsko.

(17)

Podle dostupných informací (15) dosáhla v roce 2008 celková těžba plynu v EU 190,3 miliardy Sm3 a v EHP ve stejném roce 289,5 miliardy Sm3. Společnost Shell vytěžila v roce 2008 celkem 37,60 miliard Sm3 a její podíl na trhu činil 12,99 %. V roce 2008 těžba v Rusku dosáhla hodnoty 601,7 Sm3 a v Alžírsku 86,5 miliardy Sm3. Celková těžba v EHP, Rusku a Alžírsku tedy činila 976,7 miliard Sm3, z nichž podíl společnosti Shell představoval 3,85 %. Stupeň koncentrace na trhu těžby zemního plynu je také nízký vzhledem k přítomnosti dvou „velmi významných“ společností (ExxonMobil a BP s tržními podíly 10–20 % a 5–10 %) „významných“ společností (Statoil a Total s tržními podíly řádově 10–20 % a 5–10 %) a tlaku dvou dalších důležitých státních společností, jmenovitě ruské společnosti Gazprom a alžírské společnosti Sonatrach (s tržními podíly 30–40 % a 10–20 % (16). Tyto prvky jsou známkou přímého vystavení hospodářské soutěži.

IV.   ZÁVĚRY

(18)

Vzhledem k faktorům zkoumaným v 5. až 17. bodě odůvodnění lze mít za to, že podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES je splněna ve vztahu k těmto službám v Anglii, Skotsku a ve Walesu:

a)

průzkum ropy a zemního plynu;

b)

těžba ropy a

c)

těžba zemního plynu.

(19)

Jelikož se podmínka neomezeného přístupu na trh považuje za splněnou, směrnice 2004/17/ES by se neměla použít v případě, že zadavatelé udělují zakázky, které mají umožnit poskytování služeb uvedených v 18. bodě odůvodnění písm. a) až c) v Anglii, Skotsku a ve Walesu, ani v případě, že jsou v uvedených zeměpisných oblastech pořádány veřejné soutěže na vykonávání této činnosti.

(20)

Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci z října až prosince 2009, jak se jeví na základě informací předložených společností Shell a orgány Spojeného království. Rozhodnutí lze revidovat, pokud by v případě zásadních změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by nebyly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Směrnice 2004/17/ES se neuplatní na zakázky udělované zadavateli, které mají umožnit poskytování těchto služeb v Anglii, Skotsku a ve Walesu:

a)

průzkum ropy a zemního plynu;

b)

těžbu ropy a

c)

těžbu zemního plynu.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 29. března 2010.

Za Komisi

Michel BARNIER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Viz zejména rozhodnutí Komise 2004/284/ES ze dne 29. září 1999 prohlašující spojení podniků za slučitelné se společným trhem a s dohodou o EHP (věc č. IV/M.1383 – Exxon/Mobil) (Úř. věst. L 103, 7.4.2004, s. 1) a následná rozhodnutí, mimo jiné rozhodnutí Komise ze dne 3. května 2007 prohlašující spojení podniků za slučitelné se společným trhem (věc č. IV/M.4545 – Statoil/Hydro) podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

(3)  Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3.

(4)  Viz zejména výše uvedené rozhodnutí Exxon/Mobil a v nedávné době rozhodnutí Komise ze dne 19. listopadu 2007 prohlašující spojení podniků za slučitelné se společným trhem (věc COMP/M.4934 – KazMunaiGaz/Rompetrol) podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

(5)  Viz zejména výše uvedené rozhodnutí Exxon/Mobil (25. a 27. bod odůvodnění).

(6)  Viz bod 5.2.1 žádosti a v ní uvedených zdrojů, zejména k ní připojené „BP Statistical Review of World Energy, June 2009“.

(7)  Což je 0,34 bilionu Sm3 plynu, které se rovnají 0,34 miliardy Sm3 o. e. a 3,4 miliardy barelů ropy odpovídajícím 0,540 miliardy Sm3, což dohromady představuje 0,88 miliardy Sm3.

(8)  Viz zejména výše uvedené rozhodnutí Exxon/Mobil a v nedávné době pro KazMunaiGAZ/Rompetrol.

(9)  Viz s. 8 „BP Statistical Review of World Energy, June 2009“, připojený k žádosti, dále uváděný jako „BP Statistics“.

(10)  Jejichž podíly na trhu jsou menší než podíly „velmi významných“ firem.

(11)  Rozhodnutí Komise 2007/194/ES ze dne 14. listopadu 2006, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a s fungováním Smlouvy o EHP (věc COMP/M.4180 – Gaz de France/Suez) (Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 47.).

(12)  Viz zejména výše uvedené rozhodnutí ve věci Gaz de France/Suez.

(13)  Výše uvedené rozhodnutí Statoil/Hydro.

(14)  Viz např. rozhodnutí uvedená ve 4. bodě odůvodnění výše.

(15)  Viz zejména „BP Statistics“, s. 24.

(16)  Viz rozhodnutí Statoil/Hydro.


31.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/56


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. března 2010,

kterým se mění rozhodnutí 2003/135/ES, pokud jde o plány eradikace klasického moru prasat a nouzového očkování proti němu u divokých prasat v některých oblastech Severního Porýní-Vestfálska a Porýní-Falcka (Německo)

(oznámeno pod číslem K(2010) 1931)

(Pouze francouzské a německé znění je závazné)

(2010/193/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat (1), a zejména na čl. 16 odst. 1 pátý pododstavec a čl. 20 odst. 2 pátý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2003/135/ES ze dne 27. února 2003 o schválení plánů eradikace klasického moru prasat a nouzového očkování divokých prasat proti klasickému moru prasat v Německu ve spolkových zemích Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falcko a Sársko (2) bylo přijato jako jedno z opatření ke zdolání klasického moru prasat.

(2)

Německo informovalo Komisi o nedávném vývoji uvedené nákazy u divokých prasat v některých oblastech spolkových zemí Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falcko.

(3)

Z těchto informací vyplývá, že klasický mor prasat byl u divokých prasat v některých oblastech na jihu Porýní-Falcka a v regionu Eifel eradikován. Z toho důvodu není nutné plány eradikace klasického moru prasat a nouzového očkování proti němu u divokých prasat v těchto konkrétních oblastech nadále uplatňovat.

(4)

Rozhodnutí 2003/135/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2003/135/ES se nahrazuje zněním v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo a Francouzské republice.

V Bruselu dne 29. března 2010.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 316, 1.12.2001, s. 5.

(2)  Úř. věst. L 53, 28.2.2003, s. 47.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

1.   OBLASTI, VE KTERÝCH SE UPLATŇUJÍ PLÁNY ERADIKACE

A.   Ve spolkové zemi Porýní-Falcko

a)

okresy Altenkirchen a Neuwied;

b)

v okrese Westerwald: obce Bad Marienberg, Hachenburg, Ransbach-Baumbach, Rennerod, Selters, Wallmerod a Westerburg, obec Höhr-Grenzhausen severně od dálnice A48, obec Montabaur severně od dálnice A3 a obec Wirges severně od dálnic A48 a A3;

c)

v okrese Südwestpfalz: obce Thaleischweiler-Fröschen, Waldfischbach-Burgalben, Rodalben a Wallhalben;

d)

v okrese Kaiserslautern: obce Bruchmühlbach-Miesau jižně od dálnice A6, Kaiserslautern-Süd a Landstuhl;

e)

město Kaiserslautern jižně od dálnice A6.

B.   Ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko

a)

v okrese Rhein-Sieg: města Bad Honnef, Königswinter, Hennef (Sieg), Sankt Augustin, Niederkassel, Troisdorf, Siegburg a Lohmar a obce Neunkirchen-Seelscheid, Eitorf, Ruppichteroth, Windeck a Much;

b)

v okrese Siegen-Wittgenstein: v obci Kreuztal oblasti Krombach, Eichen, Fellinghausen, Osthelden, Junkernhees a Mittelhees, ve městě Siegen oblasti Sohlbach, Dillnhütten, Geisweid, Birlenbach, Trupbach, Seelbach, Achenbach, Lindenberg, Rosterberg, Rödgen, Obersdorf, Eisern a Eiserfeld, obce Freudenberg, Neunkirchen a Burbach, v obci Wilnsdorf oblasti Rinsdorf a Wilden;

c)

v okrese Olpe: ve městě Drolshagen oblasti Drolshagen, Lüdespert, Schlade, Hützemert, Feldmannshof, Gipperich, Benolpe, Wormberg, Gelsingen, Husten, Halbhusten, Iseringhausen, Brachtpe, Berlinghausen, Eichen, Heiderhof, Forth a Buchhagen, ve městě Olpe oblasti Olpe, Rhode, Saßmicke, Dahl, Friedrichsthal, Thieringhausen, Günsen, Altenkleusheim, Rhonard, Stachelau, Lütringhausen a Rüblinghausen, obec Wenden;

d)

v okrese Märkische Kreis: města Halver, Kierspe a Meinerzhagen;

e)

ve městě Remscheid: oblasti Halle, Lusebusch, Hackenberg, Dörper Höhe, Niederlangenbach, Durchsholz, Nagelsberg, Kleebach, Niederfeldbach, Endringhausen, Lennep, Westerholt, Grenzwall, Birgden, Schneppendahl, Oberfeldbach, Hasenberg, Lüdorf, Engelsburg, Forsten, Oberlangenbach, Niederlangenbach, Karlsruhe, Sonnenschein, Buchholzen, Bornefeld a Bergisch Born;

f)

ve městech Kolín a Bonn: obce na pravém břehu Rýna;

g)

město Leverkusen;

h)

okres Rheinisch-Bergische Kreis;

i)

okres Oberbergische Kreis.

2.   OBLASTI, VE KTERÝCH SE UPLATŇUJE NOUZOVÉ OČKOVÁNÍ

A.   Ve spolkové zemi Porýní-Falcko

a)

okresy Altenkirchen a Neuwied;

b)

v okrese Westerwald: obce Bad Marienberg, Hachenburg, Ransbach-Baumbach, Rennerod, Selters, Wallmerod a Westerburg, obec Höhr-Grenzhausen severně od dálnice A48, obec Montabaur severně od dálnice A3 a obec Wirges severně od dálnic A48 a A3;

c)

v okrese Südwestpfalz: obce Thaleischweiler-Fröschen, Waldfischbach-Burgalben, Rodalben a Wallhalben;

d)

v okrese Kaiserslautern: obce Bruchmühlbach-Miesau jižně od dálnice A6, Kaiserslautern-Süd a Landstuhl;

e)

město Kaiserslautern jižně od dálnice A6.

B.   Ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko

a)

v okrese Rhein-Sieg: města Bad Honnef, Königswinter, Hennef (Sieg), Sankt Augustin, Niederkassel, Troisdorf, Siegburg a Lohmar a obce Neunkirchen-Seelscheid, Eitorf, Ruppichteroth, Windeck a Much;

b)

v okrese Siegen-Wittgenstein: v obci Kreuztal oblasti Krombach, Eichen, Fellinghausen, Osthelden, Junkernhees a Mittelhees, ve městě Siegen oblasti Sohlbach, Dillnhütten, Geisweid, Birlenbach, Trupbach, Seelbach, Achenbach, Lindenberg, Rosterberg, Rödgen, Obersdorf, Eisern a Eiserfeld, obce Freudenberg, Neunkirchen a Burbach, v obci Wilnsdorf oblasti Rinsdorf a Wilden;

c)

v okrese Olpe: ve městě Drolshagen oblasti Drolshagen, Lüdespert, Schlade, Hützemert, Feldmannshof, Gipperich, Benolpe, Wormberg, Gelsingen, Husten, Halbhusten, Iseringhausen, Brachtpe, Berlinghausen, Eichen, Heiderhof, Forth a Buchhagen, ve městě Olpe oblasti Olpe, Rhode, Saßmicke, Dahl, Friedrichsthal, Thieringhausen, Günsen, Altenkleusheim, Rhonard, Stachelau, Lütringhausen a Rüblinghausen, obec Wenden;

d)

v okrese Märkische Kreis: města Halver, Kierspe a Meinerzhagen;

e)

ve městě Remscheid: oblasti Halle, Lusebusch, Hackenberg, Dörper Höhe, Niederlangenbach, Durchsholz, Nagelsberg, Kleebach, Niederfeldbach, Endringhausen, Lennep, Westerholt, Grenzwall, Birgden, Schneppendahl, Oberfeldbach, Hasenberg, Lüdorf, Engelsburg, Forsten, Oberlangenbach, Niederlangenbach, Karlsruhe, Sonnenschein, Buchholzen, Bornefeld a Bergisch Born;

f)

ve městech Kolín a Bonn: obce na pravém břehu Rýna;

g)

město Leverkusen;

h)

okres Rheinisch-Bergische Kreis;

i)

okres Oberbergische Kreis.“