ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2009.258.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 258

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
1. října 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 913/2009 ze dne 24. září 2009, kterým se zastavuje pro nového vývozce přezkum nařízení (ES) č. 1174/2005 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky, opětovně se ukládá clo z dovozu jednoho vývozce z této země a ukončuje se celní evidence tohoto dovozu

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 914/2009 ze dne 30. září 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

4

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 915/2009 ze dne 30. září 2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. října 2009

6

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 916/2009 ze dne 29. září 2009, kterým se stanoví zákaz rybolovu tresky obecné v oblastech I a IIb plavidly plujícími pod vlajkou Německa

9

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření ( 1 )

11

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem ( 1 )

20

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Rada

 

 

2009/725/ES, Euratom

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 30. září 2009 o jmenování nového člena Komise Evropských společenství

26

 

 

Komise

 

 

2009/726/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 24. září 2009 o dočasných ochranných opatřeních přijatých Francií, pokud jde o dovoz na její území mléka a mléčných výrobků pocházejících z hospodářství, ve kterém byl potvrzený klasický případ klusavky (oznámeno pod číslem K(2009) 3580)

27

 

 

2009/727/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 30. září 2009 o mimořádných opatřeních vztahujících se na korýše dovezené z Indie a určené k lidské spotřebě a ke krmení zvířat (oznámeno pod číslem K(2009) 7388)  ( 1 )

31

 

 

2009/728/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 30. září 2009, kterým se bez omezení prodlužuje uznání udělené Společenstvím subjektu Polski Rejestr Statków ( 1 )

34

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

1.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 913/2009

ze dne 24. září 2009,

kterým se zastavuje pro „nového vývozce“ přezkum nařízení (ES) č. 1174/2005 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky, opětovně se ukládá clo z dovozu jednoho vývozce z této země a ukončuje se celní evidence tohoto dovozu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   PLATNÁ OPATŘENÍ

(1)

Nařízením (ES) č. 1174/2005 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybrala prozatímní clo uložené na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky. U čtyř společností s individuálními celními sazbami se platná celní sazba pohybuje v rozmezí od 7,6 % do 39,9 %. Pro „všechny ostatní společnosti“ platí celní sazba 46,7 %. Nařízení (ES) č. 684/2008 (3) vyjasnilo oblast působnosti antidumpingových opatření uložených nařízením (ES) č. 1174/2005.

2.   TOTO ŠETŘENÍ

2.1   Žádost o přezkum

(2)

Komise obdržela žádost o přezkum nařízení (ES) č. 1174/2005 pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení od jednoho vyvážejícího výrobce ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky.

(3)

Žádost podala společnost Crown Equipment (Suzhou) Company Limited (dále jen „Crown Suzhou“ nebo „žadatel“).

(4)

Žadatel tvrdil, že v období šetření, na jehož základě byla antidumpingová opatření přijata, tj. od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období původního šetření“), působil v podmínkách tržního hospodářství, nevyvážel dotčený výrobek do Evropského společenství a nebyl ve spojení s žádným z vyvážejících výrobců dotčeného výrobku, na něž se vztahují platná opatření. Dále tvrdil, že začal vyvážet ruční paletové vozíky a jejich základní díly do Společenství po ukončení období původního šetření.

2.2   Zahájení přezkumu pro „nového vývozce“

(5)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení přezkumu pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, a poté, co byla dotčenému výrobnímu odvětví Společenství dána příležitost se k věci vyjádřit, zahájila Komise nařízením (ES) č. 59/2009 (4) přezkum nařízení (ES) č. 1174/2005 týkající se žadatele (dále jen „přezkum“).

(6)

Článkem 2 nařízení (ES) č. 52/2009 bylo zrušeno antidumpingové clo ve výši 46,7 % uložené nařízením (ES) č. 1174/2005 na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů vyráběných žadatelem. Zároveň byly podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení celní orgány vyzvány, aby učinily příslušné kroky k zavedení celní evidence tohoto dovozu.

2.3   Dotčený výrobek

(7)

„Dotčeným výrobkem“ je týž výrobek, který je vymezen v nařízení (ES) č. 1174/2005 ve znění nařízení (ES) č. 684/2008, tedy ruční paletové vozíky a jejich základní díly, tj. podvozek a hydraulika, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00. Ruční paletové vozíky jsou definovány jako vozíky na kolech podpírající zvedací vidlicová ramena pro manipulaci s paletami, určené k manuálnímu tlačení, tažení a řízení na hladkém, rovném a pevném povrchu, které provádí pěší obsluha za použití kloubové řídicí páky. Ruční paletové vozíky jsou určeny pouze ke zdvižení nákladu pumpováním řídicí páky do dostatečné výše k přepravení nákladu a nemají žádné jiné dodatečné funkce nebo použití, jako například i) přemísťování a zvedání nákladu za účelem jeho uložení výše nebo usnadnění při skladování nákladu (vysokozdvižné vozíky), ii) zakládání jedné palety na druhou (zakladače), iii) zdvižení nákladu na pracovní plošinu (nůžkové zvedáky) nebo iv) zvedání a vážení nákladu (paletové vozíky s váhou).

2.4   Zúčastněné strany

(8)

Komise o zahájení přezkumu oficiálně vyrozuměla žadatele, zástupce výrobního odvětví Společenství a zástupce vyvážející země. Dotčené strany měly možnost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v nařízení (ES) č. 52/2009.

(9)

Útvary Komise dále zaslaly žadateli formulář žádosti o tržní zacházení a dotazník a obdržely odpovědi ve stanovených lhůtách.

2.5   Období šetření v rámci přezkumu

(10)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008.

3.   STAŽENÍ ŽÁDOSTI O PŘEZKUM PRO NOVÉHO VÝVOZCE

(11)

Dopisem Komisi ze dne 22. května 2009 Crown Suzhou formálně stáhl svou žádost o přezkum pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení.

(12)

Zvažovalo se, zda je žádoucí pokračovat v šetření z moci úřední. Komise usoudila, že se zastavení šetření nedotkne platných antidumpingových opatření, že celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“ bude uložena Crown Suzhou se zpětnou platností a že toto zastavení nebude v rozporu se zájmem Společenství. Šetření by proto mělo být zastaveno.

(13)

Zúčastněné strany byly informovány o chystaném zastavení šetření a opětovném uložení antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku vyráběného a prodávaného na vývoz do Společenství společností Crown Suzhou a dostaly příležitost vyjádřit své připomínky. Žádné připomínky, které by mohly změnit toto rozhodnutí, však nebyly obdrženy.

(14)

V důsledku toho byl přijat závěr, že dovoz do Společenství ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, tj. podvozků a hydrauliky, pocházejících z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00, vyráběných a prodávaných na vývoz do Společenství společností Crown Suzhou, by měl podléhat celostátnímu clu, které se vztahuje na „všechny ostatní společnosti“ (o sazbě 46,7 %) uloženému nařízením (ES) č. 1174/2005, a že by uvedené clo by proto mělo být opět uloženo.

4.   ZPĚTNÝ VÝBĚR ANTIDUMPINGOVÉHO CLA

(15)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním by mělo být antidumpingové clo uložené společnosti Crown Suzhou na dovoz dotčeného výrobku, který byl celně evidován podle článku 3 nařízení (ES) č. 52/2009, vybráno zpětně ode dne vstupu nařízení (ES) č. 52/2009 v platnost.

5.   DOBA TRVÁNÍ OPATŘENÍ

(16)

Tento přezkum nemá vliv na datum, kdy v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení skončí platnost opatření uložených nařízením (ES) č. 1174/2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Přezkum pro nového vývozce, který byl zahájen nařízením (ES) č. 52/2009, se zastavuje a ukládá se antidumpingové clo na dovoz, které se vztahuje podle článku 1 nařízení (ES) č. 1174/2005 na „všechny ostatní společnosti“ (doplňkový kód TARIC A999) v Čínské lidové republice, na dovoz uvedený v článku 1 nařízení (ES) č. 52/2009.

2.   Antidumpingové clo, které se vztahuje podle článku 1 nařízení (ES) č. 1174/2005 na „všechny ostatní společnosti“ v Čínské lidové republice, se s účinkem od 23. ledna 2009 vybere z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, který byl celně evidován podle článku 3 nařízení (ES) č. 52/2009.

3.   Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu vedenou podle článku 3 nařízení (ES) č. 52/2009.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. září 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 189, 21.7.2005, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 192, 19.7.2008, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 19.


1.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/4


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 914/2009

ze dne 30. září 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. září 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MK

27,4

ZZ

27,4

0707 00 05

TR

114,4

ZZ

114,4

0709 90 70

TR

110,1

ZZ

110,1

0805 50 10

AR

56,9

CL

103,4

TR

64,9

UY

88,0

ZA

75,8

ZZ

77,8

0806 10 10

EG

109,7

TR

98,0

US

190,3

ZZ

132,7

0808 10 80

BR

83,8

CL

85,7

NZ

75,7

US

83,8

ZA

73,5

ZZ

80,5

0808 20 50

AR

81,8

CN

48,7

TR

101,8

US

161,5

ZA

70,1

ZZ

92,8


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


1.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/6


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 915/2009

ze dne 30. září 2009,

kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. října 2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. října 2009 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 1. října 2009 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. září 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125.


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 1. října 2009

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 10 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

7,27

střední jakosti

17,27

nízké jakosti

37,27

1001 90 91

PŠENICE obecná, k setí

0,00

ex 1001 90 99

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 00 00

ŽITO

74,12

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

32,00

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než osivo (2)

32,00

1007 00 90

zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí

74,12


(1)  Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

16.9.2009-29.9.2009

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)

Ječmen

Burza

Minnéapolis

Chicago

Kotace

137,25

88,56

Cena FOB USA

125,82

115,82

95,82

58,97

Prémie – Záliv

18,38

Prémie – Velká jezera

10,11

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

18,08 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

23,94 EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).


1.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 916/2009

ze dne 29. září 2009,

kterým se stanoví zákaz rybolovu tresky obecné v oblastech I a IIb plavidly plujícími pod vlajkou Německa

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 43/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty pro rok 2009.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2009.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2009 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. září 2009.

Za Komisi

Fokion FOTIADIS

generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 22, 26.1.2009, s. 1.


PŘÍLOHA

č.

20/T&Q

Členský stát

Německo

Populace

COD 1/2B.

Druh

Treska obecná (Gadus morhua)

Oblast

I a IIb

Datum

3.9.2009


SMĚRNICE

1.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/11


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/101/ES

ze dne 16. září 2009

o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 44 odst. 2 písm. g) této smlouvy,

s ohledem na Obecný program pro odstranění omezení svobody usazování (1), a zejména na hlavu VI tohoto programu,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

První směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (4) byla několikrát podstatně změněna (5). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být kodifikována.

(2)

Koordinace vnitrostátních předpisů týkajících se zveřejňování, platnosti závazků akciových společností a společností s ručením omezeným a neplatnosti těchto společností nabývá zvláštního významu zejména s cílem zajištění ochrany zájmů třetích osob.

(3)

Zveřejňování by mělo umožnit třetím osobám seznámit se se základními listinami společnosti a s některými údaji, které se jí týkají, zejména s údaji o osobách, které jsou oprávněny společnost zavazovat.

(4)

Bez dotčení zásadních požadavků a náležitostí stanovených vnitrostátními právními předpisy členských států by společnosti měly mít možnost výběru ukládání povinných dokladů a údajů v papírové nebo elektronické formě.

(5)

Zúčastněné osoby by měly mít možnost získat z rejstříku kopii takových dokladů a údajů v papírové i elektronické formě.

(6)

Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o vedení vnitrostátního věstníku, kterým se oznamují povinně zveřejňované dokumenty a údaje, v papírové nebo elektronické formě, nebo o zajištění zveřejňování jiným stejně účinným způsobem.

(7)

Přeshraniční přístup k informacím o společnostech je třeba zjednodušit tak, aby se kromě povinného zveřejňování v jednom z jazyků povolených v členském státě společnosti umožnila dobrovolná registrace povinně zveřejňovaných listin a údajů v dalších jazycích. Třetí osoby jednající v dobré víře by měly mít možnost se těchto překladů dovolávat.

(8)

Je vhodné upřesnit, že údaje předepsané v této směrnici je třeba uvádět na všech obchodních dopisech a objednávkových listech společností, bez ohledu na to, zda jsou v papírové, nebo jiné formě. S ohledem na technický pokrok je také vhodné zabezpečit, aby tyto údaje byly uváděny na internetových stránkách společností.

(9)

Ochrana třetích osob by měla být zajištěna předpisy, které v co největší míře omezují důvody neplatnosti závazků přijatých jménem společnosti.

(10)

Za účelem zajištění právní jistoty ve vztazích mezi společností a třetími osobami a stejně tak mezi společníky je nezbytné omezit případy neplatnosti a zpětného účinku prohlášení neplatnosti a stanovit krátkou lhůtu pro námitky třetích osob proti tomuto prohlášení.

(11)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy I,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA 1

PŮSOBNOST

Článek 1

Koordinační opatření stanovená touto směrnicí se použijí na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují na tyto formy společností:

v Belgii:

naamloze vennootschap,

société anonyme,

commanditaire vennootschap op aandelen,

société en commandite par actions,

personenvennootschap met beperkte aansprakelijkheid,

société de personnes à responsabilitée limitée,

v Bulharsku

акционерно дружество, дружество с ограничена отговорност, командитно дружество с акции,

v České republice:

společnost s ručením omezeným, akciová společnost,

v Dánsku:

aktieselskab, kommanditaktieselskab, anpartsselskab,

v Německu:

die Aktiengesellschaft, die Kommanditgesellschaft auf Aktien, die Gesellschaft mit beschränkter Haftung,

v Estonsku:

aktsiaselts, osaühing,

v Irsku:

companies incorporated with limited liability,

v Řecku:

ανώνυμη εταιρία, εταιρία περιωρισμένης ευθύνης, ετερόρρυθμη κατά μετοχές εταιρία,

ve Španělsku:

la sociedad anónima, la sociedad comanditaria por acciones, la sociedad de responsabilidad limitada,

ve Francii:

société anonyme, société en commandite par actions, société à responsabilité limitée, société par actions simplifiée,

v Itálii:

società per azioni, società in accomandita per azioni, società a responsabilità limitata,

na Kypru:

δημόσιες εταιρείες περιορισμένης ευθύνης με μετοχές ή με εγγύηση, ιδιωτικές εταιρείες περιορισμένης ευθύνης με μετοχές ή με εγγύηση,

v Lotyšsku:

akciju sabiedrība, sabiedrība ar ierobežotu atbildību, komanditsabiedrība,

v Litvě:

akcinė bendrovė, uždaroji akcinė bendrovė,

v Lucembursku:

société anonyme, société en commandite par actions, société à responsabilité limitée,

v Maďarsku:

részvénytársaság, korlátolt felelősségű társaság,

na Maltě:

kumpannija pubblika/public limited liability company, kumpannija privata/private limited liability company,

v Nizozemsku:

naamloze vennootschap, besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid,

v Rakousku:

die Aktiengesellschaft, die Gesellschaft mit beschränkter Haftung,

v Polsku:

spółka z ograniczoną odpowiedzialnością, spółka komandytowo-akcyjna, spółka akcyjna,

v Portugalsku:

a sociedade anónima de responsabilidade limitada, a sociedade em comandita por acções, a sociedade por quotas de responsabilidade limitada,

v Rumunsku

societate pe acțiuni, societate cu răspundere limitată, societate în comandită pe acțiuni,

ve Slovinsku:

delniška družba, družba z omejeno odgovornostjo, komanditna delniška družba,

na Slovensku:

akciová spoločnosť, spoločnosť s ručením obmedzeným,

ve Finsku:

yksityinen osakeyhtiö/privat aktiebolag/julkinen osakeyhtiö/publikt aktiebolag,

ve Švédsku:

aktiebolag,

ve Spojeném království:

companies incorporated with limited liability.

KAPITOLA 2

ZVEŘEJŇOVÁNÍ

Článek 2

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění povinného zveřejňování alespoň následujících listin a údajů týkajících se společností uvedených v článku 1:

a)

akt, kterým se společnost zakládá, a stanovy, pokud jsou obsaženy v samostatném aktu;

b)

změny aktů uvedených v písmenu a), včetně prodloužení trvání společnosti;

c)

po každé změně aktu, kterým se společnost zakládá, nebo stanov, úplné znění změněného aktu v platném znění;

d)

jmenování, ukončení funkce a totožnost osob, které jako statutární orgán společnosti nebo členové takového orgánu

i)

jsou oprávněny zastupovat společnost vůči třetím osobám a v soudních řízeních; při zveřejnění musí být uvedeno, zda osoby, které jsou oprávněny zastupovat společnost, tak mohou činit samostatně nebo společně,

ii)

účastní se správy, dozoru nebo kontroly společnosti;

e)

alespoň jednou ročně výši upsaného základního kapitálu, jestliže akt, kterým se společnost zakládá, nebo stanovy uvádějí schválený základní kapitál, pokud jakékoliv navýšení upsaného základního kapitálu nevyžaduje změnu stanov;

f)

účetní doklady za každé účetní období, které je třeba zveřejnit v souladu se směrnicemi Rady 78/660/EHS (6), 83/349/EHS (7), 86/635/EHS (8) a 91/674/EHS (9);

g)

každé přemístění sídla společnosti;

h)

likvidaci společnosti;

i)

soudní rozhodnutí o neplatnosti společnosti;

j)

jmenování, totožnost a pravomoci likvidátorů, pokud tyto pravomoci nevyplývají výslovně a výlučně z právního předpisu nebo stanov společnosti;

k)

ukončení likvidace a výmaz z obchodního rejstříku v členských státech, kde má tento výmaz právní účinky.

Článek 3

1.   V každém členském státě je veden spis buď v ústředním rejstříku, obchodním či podnikovém rejstříku pro každou společnost, která je v něm zapsána.

2.   Pro účely tohoto článku se „v elektronické formě“ rozumí, že informace jsou prostřednictvím zařízení na elektronické zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat odeslány z výchozího místa a přijaty na místě určení a v úplnosti odesílány, přenášeny a přijímány způsobem stanoveným členskými státy telegraficky, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky.

3.   Všechny listiny a všechny údaje, které musí být zveřejněny podle článku 2, jsou vloženy do spisu nebo zapsány do rejstříku; předmět zápisů do rejstříku musí být v každém případě uveden ve spisu.

Členské státy zajistí, že společnosti a další osoby nebo orgány mající oznamovací povinnost nebo povinnost při oznamování spolupracovat budou moci ukládat všechny dokumenty a údaje povinně zveřejňované podle článku 2 v elektronické formě. Kromě toho mohou členské státy vyžadovat, aby všechny společnosti nebo některé jejich formy ukládaly všechny takové dokumenty a údaje nebo některé jejich druhy v elektronické formě.

Všechny listiny a údaje uvedené v článku 2, které se ukládají v papírové nebo elektronické formě, musí být vedeny ve spise nebo zapsané v rejstříku v elektronické formě. K tomuto účelu členské státy zabezpečí, aby všechny dokumenty a údaje ukládané v papírové formě, byly převedeny prostřednictvím rejstříku do elektronické formy.

Listiny a údaje uvedené v článku 2, které se až do 31. prosince 2006 ukládají v papírové formě, nebude nutné automaticky převádět prostřednictvím rejstříku do elektronické formy. Členské státy však zabezpečí, že budou převedeny do elektronické formy prostřednictvím rejstříku po obdržení žádosti o zveřejnění v elektronické formě podané v souladu s opatřeními přijatými pro provádění odstavce 4.

4.   Na žádost musí být možné získat úplnou nebo částečnou kopii každé listiny nebo každého údaje, které jsou uvedeny v článku 2. Žádosti mohou být do rejstříku předávány v papírové nebo elektronické formě podle volby žadatele.

Z rejstříku musí být možné získat kopie uvedené v prvním pododstavci v papírové nebo elektronické formě podle volby žadatele. To se týká všech již uložených listin a údajů. Členské státy však mohou rozhodnout, že listiny a údaje nebo některé jejich druhy uložené v papírové formě do data nebo před datem, které nesmí být pozdější než 31. prosince 2006, nebude možné získat z rejstříku v elektronické formě, uplynula-li stanovená lhůta mezi dnem uložení a dnem, kdy byla žádost rejstříku podána. Tato lhůta musí činit nejméně deset let.

Poplatky za vyhotovení úplné nebo částečné kopie listiny nebo údaje podle článku 2 na papíře nebo elektronicky nesmí převýšit správní náklady.

Kopie předané na papíře jsou ověřeny, ledaže žadatel na tomto ověření netrvá. Kopie předané elektronicky se neověřují, pokud o to žadatel výslovně nepožádá.

Členské státy přijmou potřebná opatření, aby zabezpečily, že ověření kopií v elektronické formě zaručí věrohodnost původu i neporušenost obsahu přinejmenším prostřednictvím zaručeného elektronického podpisu ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 1999/93/ES (10).

5.   Listiny a údaje uvedené v odstavci 3 se zveřejní ve vnitrostátním věstníku určeném pro tento účel členským státem buď v plném, nebo zkráceném znění, nebo prostřednictvím odkazu oznamujícího uložení dokumentu ve spisu nebo jeho zápis do rejstříku. Vnitrostátní věstník určený pro tento účel může být veden v elektronické formě.

Členské státy se mohou rozhodnout, že nahradí zveřejňování ve vnitrostátním věstníku jiným, stejně účinným způsobem, který bude přinejmenším využívat systému umožňujícího přístup k zveřejněným informacím v chronologickém sledu prostřednictvím centrální elektronické platformy.

6.   Společnost se může dovolávat listin a údajů vůči třetím osobám až po zveřejnění uvedeném v odstavci 5, ledaže prokáže, že tyto třetí osoby tyto listiny nebo údaje znaly.

U úkonů, které proběhly do šestnáctého dne po tomto zveřejnění, se nelze dovolávat těchto listin a údajů vůči třetím osobám, které prokáží, že nebylo možné, aby listiny nebo údaje znaly.

7.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zabránění jakéhokoli nesouladu mezi obsahem informací zveřejněných v souladu s odstavcem 5 a obsahem rejstříku nebo spisu.

V případě nesouladu se však nelze dovolávat textu zveřejněného v souladu s odstavcem 5 vůči třetím osobám; třetí osoby se jej však mohou dovolávat, ledaže společnost prokáže, že znaly texty uložené ve spisu nebo zapsané v rejstříku.

Třetí osoby se mohou vždy dovolávat listin a údajů dosud nezveřejněných, ledaže má nezveřejnění za následek jejich neúčinnost.

Článek 4

1.   Listiny a údaje, které podléhají zveřejnění podle článku 2, se vyhotovují a ukládají v jednom z jazyků povolených jazykovými pravidly platnými v členském státě, kde je veden spis uvedený v čl. 3 odst. 1.

2.   Kromě povinného zveřejňování uvedeného v článku 3 umožní členské státy, aby listiny a údaje uvedené v článku 2 mohly být dobrovolně zveřejněny v souladu s článkem 3 v kterémkoli úředním jazyce Společenství.

Členské státy mohou nařídit, aby překlad takových listin a údajů byl ověřen.

Členské státy přijmou potřebná opatření na usnadnění přístupu třetím osobám k dobrovolně zveřejněným překladům.

3.   Kromě povinného zveřejnění uvedeného v článku 3 a dobrovolného zveřejnění podle odstavce 2 tohoto článku mohou členské státy umožnit, aby dotyčné listiny a údaje byly zveřejněny v souladu s článkem 3 v kterémkoli jiném jazyce.

Členské státy mohou nařídit, aby překlad takových listin a údajů byl ověřen.

4.   V případě nesouladu mezi listinami a údaji zveřejněnými v úředních jazycích rejstříku a překladem dobrovolně zveřejněným se překladu dobrovolně zveřejněného nelze dovolávat vůči třetím osobám. Třetí osoby se však mohou dovolávat překladu dobrovolně zveřejněného, ledaže společnost prokáže, že znaly znění, které bylo předmětem povinného zveřejnění.

Článek 5

Členské státy stanoví, že dopisy a objednávkové listy v papírové nebo jiné formě mají obsahovat tyto údaje:

a)

informace nezbytné k identifikaci rejstříku, u kterého je veden spis uvedený v článku 3, a číslo zápisu společnosti do tohoto rejstříku;

b)

právní formu společnosti, sídlo společnosti a případně údaj, že společnost je v likvidaci.

Jestliže je v těchto listinách zmínka o základním kapitálu společnosti, musí se údaj týkat upsaného a splaceného základního kapitálu.

Členské státy stanoví, že internetové stránky společností budou obsahovat alespoň údaje uvedené v prvním pododstavci a případně odkaz na upsaný a splacený základní kapitál.

Článek 6

Každý členský stát určí osoby, které mají povinnost splnit náležitosti zveřejnění.

Článek 7

Členské státy stanoví přiměřené sankce pro případ

a)

nezveřejnění účetních dokladů tak, jak to stanoví čl. 2 písm. f);

b)

neuvedení povinných údajů stanovených v článku 5 na obchodních dokumentech nebo internetové stránce společnosti.

KAPITOLA 3

PLATNOST ZÁVAZKŮ SPOLEČNOSTI

Článek 8

Jestliže byly provedeny úkony jménem společnosti předtím, než tato společnost nabyla právní subjektivity, a jestliže společnost nepřevezme závazky vyplývající z těchto úkonů, odpovídají za tyto závazky bez omezení společně a nerozdílně osoby, které jednaly, pokud není dohodnuto jinak.

Článek 9

Splnění náležitostí zveřejnění údajů týkajících se osob, které jsou jako orgán společnosti oprávněny společnost zastupovat, způsobuje, že se nelze dovolávat jakékoli nesrovnalosti v jejich jmenování vůči třetím osobám, ledaže společnost prokáže, že byly těmto třetím osobám známy.

Článek 10

1.   Společnost je vázána úkony svých orgánů vůči třetím osobám, i když tyto úkony nespadají do předmětu podnikání této společnosti, ledaže tyto úkony překračují pravomoci, které jim právní předpis svěřuje nebo umožňuje těmto orgánům svěřit.

Členské státy však mohou stanovit, že společnost není vázána, jestliže tyto úkony překračují rámec předmětu podnikání, pokud prokáže, že třetí osoba věděla, že úkon tento předmět překračuje, nebo o tom nemohla vzhledem k okolnostem nevědět, přičemž pouhé zveřejnění stanov nepostačuje k poskytnutí tohoto důkazu.

2.   Omezení pravomocí orgánů společnosti, která vyplývají ze stanov nebo z rozhodnutí příslušných orgánů, se nelze dovolávat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna.

3.   Jestliže vnitrostátní právní předpisy stanoví, že oprávnění zastupovat společnost může být odchylně od obecné právní úpravy v této oblasti svěřeno stanovami jediné osobě nebo několika osobám jednajícím společně, mohou tyto právní předpisy stanovit možnost dovolat se tohoto ustanovení stanov vůči třetím osobám za podmínky, že se týká obecné pravomoci zastupování; možnost dovolání se tohoto ustanovení stanov vůči třetím osobám je upravena v článku 3.

KAPITOLA 4

NEPLATNOST SPOLEČNOSTI

Článek 11

Ve všech členských státech, jejichž právní předpisy nestanoví předběžnou správní nebo soudní kontrolu při zakládání společnosti, musí být akt, kterým se společnost zakládá, a stanovy, jakož i jejich změny úředně ověřeny.

Článek 12

Právní předpisy členských států mohou upravovat režim neplatnosti společností pouze za následujících podmínek:

a)

neplatnost musí být stanovena soudním rozhodnutím;

b)

o neplatnosti lze rozhodnout pouze v případech uvedených v bodech i) až vi):

i)

chybí akt, kterým se společnost zakládá, nebo nebyly dodrženy náležitosti předběžné kontroly či forma úředního ověření,

ii)

skutečný předmět podnikání je protiprávní nebo je v rozporu s veřejným pořádkem,

iii)

v aktu, kterým se společnost zakládá, nebo ve stanovách není uvedena obchodní firma společnosti nebo výše jednotlivých vkladů základního kapitálu nebo celková výše upsaného základního kapitálu, nebo předmět podnikání,

iv)

nebyla dodržena ustanovení vnitrostátních právních předpisů vztahujících se na minimální splacení základního kapitálu,

v)

nezpůsobilost k právním úkonům všech zakládajících společníků,

vi)

skutečnost, že v rozporu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími společnost je počet zakládajících společníků nižší než dva.

Kromě těchto případů neplatnosti nepodléhá společnost žádnému důvodu neexistence, absolutní neplatnosti, relativní neplatnosti nebo prohlášení ze neplatnou.

Článek 13

1.   Možnost dovolat se soudního rozhodnutí o neplatnosti vůči třetím osobám se řídí článkem 3. Námitka proti rozhodnutí příslušející třetí osobě, pokud je stanovena ve vnitrostátních právních předpisech, je přípustná pouze ve lhůtě šesti měsíců ode dne vyhlášení soudního rozhodnutí.

2.   Neplatnost vede k likvidaci společnosti tak, jako je tomu u zrušení.

3.   Aniž jsou dotčeny důsledky likvidace společnosti, zůstává platnost závazků společnosti nebo závazků přijatých vůči ní neplatností nedotčena.

4.   Právní předpisy každého členského státu mohou upravit důsledky neplatnosti mezi společníky.

5.   Majitelé podílů nebo akcií jsou i nadále povinni splatit upsaný a nesplacený základní kapitál v té míře, v jaké to vyžadují závazky přijaté vůči věřitelům.

KAPITOLA 5

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 15

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 1. ledna 2012 zprávu spolu s případným návrhem na změnu čl. 2 písm. f) a článků 3, 4, 5 a 7 na základě zkušeností získaných při používání uvedených ustanovení, s ohledem na jejich cíle a na technologický vývoj, k němuž do té doby dojde.

Článek 16

Směrnice 68/151/EHS ve znění aktů uvedených v části A přílohy I se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy I.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 17

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 16. září 2009.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předsedkyně

C. MALMSTRÖM


(1)  Úř. věst. 2, 15.1.1962, s. 36/62.

(2)  Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 25.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. června 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2009.

(4)  Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8.

(5)  Viz část A přílohy I tohoto návrhu.

(6)  Čtvrtá Směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11).

(7)  Sedmá Směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1).

(8)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

(9)  Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12).


PŘÍLOHA I

ČÁST A

Zrušená směrnice a její následné změny

(uvedené v článku 16)

Směrnice Rady 68/151/EHS

(Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8)

 

Příloha I bod III.H aktu o přistoupení z roku 1972

(Úř. věst. L 73, 27.3.1972, s. 89)

 

Příloha I bod III.C aktu o přistoupení z roku 1979

(Úř. věst. L 291, 19.11.1979, s. 89)

 

Příloha I bod II.D aktu o přistoupení z roku 1985

(Úř. věst. L 302, 15.11.1985, s. 157)

 

Příloha I bod XI.A aktu o přistoupení z roku 1994

(Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 194)

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/58/ES (Úř. věst. L 221, 4.9.2003, s. 13)

 

Příloha II bod 1.4.A aktu o přistoupení z roku 2003

(Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 338)

 

Směrnice Rady 2006/99/ES

(Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 137)

pouze bod A.1 přílohy

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedené v článku 16)

Směrnice

Lhůta pro provedení

68/151/EHS

11. září 1969

2003/58/ES

30. prosinec 2006

2006/99/ES

1. leden 2007


PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 68/151/EHS

Tato směrnice

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 5

Čl. 3 odst. 5

Čl. 3 odst. 6

Čl. 3 odst. 6 první a druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 7 první a druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 7

Čl. 3 odst. 7 třetí pododstavec

Čl. 3 odst. 8

Čl. 3 odst. 2

Článek 3 a

Článek 4

Článek 4

Článek 5

Článek 5

Článek 6

Článek 6

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Článek 9

Článek 9

Článek 10

Článek 10

Článek 11

Čl. 11 návětí

Čl. 12 návětí

Čl. 11 bod 1

Čl. 12 písm. a)

Čl. 11 bod 2 návětí

Čl. 12 písm. b) návětí

Čl. 11 bod 2 písm. a) až f)

Čl. 12 písm. b) body i) až vi)

Článek 12

Článek 13

Čl. 13 první, druhý a třetí pododstavec

Čl. 13 čtvrtý pododstavec

Článek 14

Článek 14

Článek 18

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Příloha I

Příloha II


1.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/20


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/102/ES

ze dne 16. září 2009

v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 44 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dvanáctá směrnice Rady 89/667/EHS ze dne 21. prosince 1989 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být kodifikována.

(2)

Je nezbytné koordinovat některé záruky, které jsou v některých členských státech vyžadovány od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy na ochranu zájmů společníků a třetích osob, aby bylo dosaženo jejich rovnocennosti v celém Společenství.

(3)

V této oblasti se na jedné straně na všechny kapitálové společnosti vztahují první směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (5), čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (6) a sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (7), které se týkají zveřejňování informací, platnosti závazků společnosti, neplatnosti společnosti a roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky. Na druhé straně se druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (8), třetí směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o fúzích akciových společností (9) a šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o rozdělení akciových společností (10), které se týkají založení, základního kapitálu, fúzí a rozdělení společností, vztahují pouze na akciové společnosti.

(4)

Právní nástroj umožňující omezení ručení jednotlivého podnikatele v celém Společenství je nezbytný, aniž tím jsou dotčeny právní předpisy členských států, které ukládají tomuto jednotlivému podnikateli ve výjimečných případech ručení za závazky podniku.

(5)

Společnost s ručením omezeným může mít jediného společníka jednak již při svém založení, jednak v důsledku soustředění všech společenských podílů do jediných rukou. Až do koordinace vnitrostátních předpisů v oblasti práva koncernů mohou členské státy stanovit zvláštní ustanovení nebo sankce, je-li fyzická osoba jediným společníkem více společností nebo je-li společnost jedné osoby nebo jakákoli jiná právnická osoba jediným společníkem některé společnosti. Jediným cílem této možnosti je zohlednit zvláštnosti některých vnitrostátních právních předpisů. Za tímto účelem mohou členské státy ve zvláštních případech stanovit omezení práva na založení společnosti jedné osoby nebo neomezené ručení jediného společníka. Členské státy mohou volně stanovit pravidla, aby čelily možným nebezpečím vyplývajícím z toho, že společnost jedné osoby má jen jediného společníka, zvláště s cílem zajistit splacení upsaného základního kapitálu.

(6)

Soustředění všech podílů do jediných rukou a totožnost jediného společníka by měly být zveřejněny v rejstříku, který je přístupný veřejnosti.

(7)

Rozhodnutí, která přijímá jediný společník v postavení valné hromady společníků, je nutné pořizovat písemně.

(8)

Písemná forma by měla být rovněž požadována u smluv uzavřených mezi jediným společníkem a společností, za niž jedná, pokud se tyto smlouvy nevztahují na běžné operace uzavřené za obvyklých podmínek.

(9)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy II,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Koordinační opatření stanovená touto směrnicí se použijí na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují na formy společností uvedené v příloze I.

Článek 2

1.   Společnost může mít jediného společníka jednak již při svém založení, jednak v důsledku soustředění všech společenských podílů do jediných rukou (společnost jedné osoby).

2.   Až do koordinace vnitrostátních předpisů v oblasti práva koncernů mohou zákony členských států obsahovat zvláštní ustanovení nebo sankce:

a)

je-li fyzická osoba jediným společníkem více společností nebo

b)

je-li společnost jedné osoby nebo jakákoli právnická osoba jediným společníkem některé společnosti.

Článek 3

Pokud se společnost stane společností jedné osoby v důsledku soustředění všech podílů v jediných rukou, musí být tato skutečnost a totožnost jediného společníka vloženy do spisu nebo zapsány do rejstříku uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 68/151/EHS nebo vyznačeny v rejstříku vedeném u společnosti a přístupném veřejnosti.

Článek 4

1.   Jediný společník vykonává pravomoci valné hromady společníků.

2.   Rozhodnutí jediného společníka přijatá v oblasti uvedené v odstavci 1 musí být uvedena v zápisu nebo pořízena písemně.

Článek 5

1.   Smlouvy uzavřené mezi jediným společníkem a společností, za niž jedná, musí být uvedeny v zápisu nebo pořízeny písemně.

2.   Členské státy nejsou povinny uplatňovat odstavec 1 na běžné operace uzavřené za obvyklých podmínek.

Článek 6

Povolí-li členský stát společnost jedné osoby ve smyslu čl. 2 odst. 1 také u akciové společnosti, vztahuje se na ni tato směrnice.

Článek 7

Členský stát nemusí povolit společnost jedné osoby, jestliže jeho vnitrostátní právní předpisy umožňují jednotlivým podnikatelům zakládat podniky, jejichž ručení je omezeno na majetek určený pro určitou činnost, jsou-li pro tyto podniky stanoveny záruky rovnocenné těm, které obsahuje tato směrnice a ostatní předpisy Společenství vztahující se na společnosti uvedené v článku 1.

Článek 8

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 9

Směrnice 89/667/EHS ve znění aktů uvedených v části A přílohy II se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost uvedených v části B přílohy II.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 10

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 11

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 16. září 2009.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předsedkyně

C. MALMSTRÖM


(1)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 42.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 18. listopadu 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2009.

(3)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 40.

(4)  Viz část A přílohy II.

(5)  Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8.

(6)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

(7)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 295, 20.10.1978, s. 36.

(10)  Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 47.


PŘÍLOHA I

Formy společností uvedené v článku 1

Belgie:

société privée à responsabilité limitée/besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid,

Bulharsko:

дружество с ограничена отговорност, акционерно дружество,

Česká republika:

společnost s ručením omezeným,

Dánsko:

anpartsselskaber,

Německo:

Gesellschaft mit beschränkter Haftung,

Estonsko:

aktsiaselts, osaühing,

Irsko:

private company limited by shares or by guarantee,

Řecko:

εταιρεία περιορισμένης ευδύνης,

Španělsko:

sociedad de responsabilidad limitada,

Francie:

société à responsabilité limitée,

Itálie:

società a responsabilità limitata,

Kypr:

Iδιωτική εταιρεία περιορισμένης ευθύνης με μετοχές ή με εγγύηση,

Lotyšsko:

sabiedrība ar ierobežotu atbildību,

Litva:

uždaroji akcinė bendrovė,

Lucembursko:

société a responsabilité limitée,

Maďarsko:

korlátolt felelősségű társaság, részvénytársaság,

Malta:

kumpannija privata/private limited liability company,

Nizozemsko:

besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid,

Rakousko:

Aktiengesellschaft, Gesellschaft mit beschränkter Haftung,

Polsko:

spółka z ograniczoną odpowiedzialnością,

Portugalsko:

sociedade por quotas,

Rumunsko:

societate cu răspundere limitată,

Slovinsko:

družba z omejeno odgovornostjo,

Slovensko:

spoločnosť s ručením obmedzeným,

Finsko:

osakeyhtiö/aktiebolag,

Švédsko:

aktiebolag,

Spojené království:

private company limited by shares or by guarantee.


PŘÍLOHA II

ČÁST A

Zrušená směrnice a její následné změny

(uvedené v článku 9)

Směrnice Rady 89/667/EHS

(Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 40)

 

Příloha I bod XI.A aktu o přistoupení z roku 1994

(Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 194)

 

Příloha II bod 4.A aktu o přistoupení z roku 2003

(Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 338)

 

Směrnice Rady 2006/99/ES

(Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 137)

pouze bod A.4 přílohy

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost

(uvedené v článku 9)

Směrnice

Lhůta pro provedení

Datum použitelnosti

89/667/EHS

31. prosince 1991

nejpozději 1. ledna 1993, pokud jde o společnosti již existující k 1. lednu 1992

2006/99/ES

1. ledna 2007

 


PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 89/667/EHS

Tato směrnice

Čl. 1 návětí

Článek 1

Čl. 1 první až dvacátá sedmá odrážka

Příloha I

Články 2 až 7

Články 2 až 7

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 3

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 9

Článek 11

Příloha I

Příloha II

Příloha III


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Rada

1.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/26


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 30. září 2009

o jmenování nového člena Komise Evropských společenství

(2009/725/ES, Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 215 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 128 druhý pododstavec této smlouvy,

vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 21. září 2009 odstoupil pan Ján FIGEĽ z funkce člena Komise s účinkem ode dne 1. října 2009. Je třeba ho nahradit na zbývající část funkčního období,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Pan Maroš ŠEFČOVIČ je jmenován členem Komise na období od 1. října 2009 do 31. října 2009.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem 1. října 2009.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 30. září 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT


Komise

1.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/27


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 24. září 2009

o dočasných ochranných opatřeních přijatých Francií, pokud jde o dovoz na její území mléka a mléčných výrobků pocházejících z hospodářství, ve kterém byl potvrzený klasický případ klusavky

(oznámeno pod číslem K(2009) 3580)

(Pouze francouzské znění je závazné)

(2009/726/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 54 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (2) se vztahuje na produkci a uvádění živých zvířat a produktů živočišného původu na trh.

(2)

Příloha VII nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví opatření, která musí být přijata v případě podezření na přenosnou spongiformní encefalopatii (TSE) nebo v případě potvrzení TSE u ovcí a koz ve Společenství. Pravidla pro uvádění na trh ve Společenství a pro dovoz do Společenství těchto zvířat a produktů z nich jsou stanovená v přílohách VIII a IX uvedeného nařízení.

(3)

Nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví pravidla použitelná obecně pro potraviny a krmiva, a zejména pro bezpečnost potravin a krmiv, a to na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni. Článek 53 uvedeného nařízení stanoví, že pokud je zřejmé, že potraviny nebo krmivo pocházející ze Společenství nebo dovezené ze třetí země mohou představovat vážné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, a pokud se nelze s tímto rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých dotyčným členským státem nebo státy, přijme Komise neprodleně určitá opatření, která mohou zahrnovat pozastavení uvádění dotyčných potravin živočišného původu na trh nebo pozastavení jejich dovozu.

(4)

Článek 54 nařízení (ES) č. 178/2002 navíc stanoví, že jestliže členský stát úředně informuje Komisi o nutnosti přijmout mimořádná opatření a Komise nepřijme žádné opatření podle článku 53 uvedeného nařízení, může členský stát přijmout dočasná ochranná opatření a neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi. V takovém případě Komise ve lhůtě deseti pracovních dní přednese věc Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (SCOFCAH) s cílem tato dočasná vnitrostátní ochranná opatření prodloužit, změnit nebo zrušit. Členský stát může zachovat svá dočasná vnitrostátní ochranná opatření do doby, než budou přijata opatření Společenství.

(5)

Dne 8. března 2007 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovisko Vědecké komise pro biologická nebezpečí na žádost Evropské komise o určitých aspektech souvisejících s rizikem TSE u ovcí a koz (3). V tomto stanovisku dospěl EFSA k závěru, že „neexistuje důkaz epidemiologické nebo molekulární souvislosti mezi klasickou a/nebo netypickou klusavkou a TSE u lidí. Původce BSE je jediným původcem TSE, který byl označen za původce zoonóz. Vzhledem k jejich rozmanitosti však není v současné době možné vyloučit přenosnost jiných živočišných původců TSE na člověka“ (4).

(6)

V návaznosti na toto stanovisko bylo přijato nařízení Komise (ES) č. 727/2007 ze dne 26. června 2007, kterým se mění přílohy I, III, VII a X nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (5). Nařízení (ES) č. 727/2007 zrušilo povinnost usmrtit celé stádo a stanovilo některá alternativní opatření v případě potvrzení ohniska TSE v hospodářství s chovem ovcí nebo koz, kde byl současně vyloučen výskyt bovinní spongiformní encefalopatie (BSE). V návaznosti na žalobu na zrušení a požadavek na dočasná opatření podané Francií proti určitým opatřením uvedeného nařízení Soud usnesením soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních ze dne 28. září 2007 (6) odložil použití napadených opatření do vyhlášení rozsudku v hlavním řízení.

(7)

Dne 24. ledna 2008 EFSA v návaznosti na žádost Komise přijal vědecké a technické objasnění výkladu některých aspektů závěrů ve stanovisku ze dne 8. března 2007 k určitým aspektům souvisejícím s rizikem přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) u ovcí a koz (7), které byly zohledněny při přijímání nařízení (ES) č. 727/2007.

(8)

Po podrobném zvážení uvedeného objasnění a po posouzení možností, které má jakožto subjekt odpovědný za řízení rizika, Komise přijala nařízení (ES) č. 746/2008 ze dne 17. června 2008, kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (8). Nařízení (ES) č. 746/2008 v podstatě zachovává ustanovení, která již byla stanovena v nařízení (ES) č. 727/2007. V návaznosti na nové žaloby podané Francií Soud usnesením předsedy Soudu prvního stupně ze dne 30. října 2008 (9) odložil použití příslušných ustanovení do vyhlášení pravomocného rozsudku, ve kterém bude plně posouzena legalita opatření k řízení rizik přijatých Komisí nařízením (ES) č. 746/2008.

(9)

Dne 6. listopadu 2008 zveřejnil EFSA stanovisko Vědecké komise pro biologická nebezpečí na žádost Evropské komise k nebezpečí ohrožení lidí a zvířat souvisejícímu s přenosnými spongiformními encefalopatiemi z mléka a mléčných výrobků získaných z malých přežvýkavců (10). V uvedeném stanovisku dospěl EFSA k závěru, že klasická klusavka se může přenést z bahnice na jehně prostřednictvím mléka nebo mleziva. EFSA rovněž uvedl, že používání mléka a mléčných výrobků ze stáda s klasickým případem klusavky s sebou nese nebezpečí ohrožení lidí a zvířat TSE. Také dospěl k závěru, že lze očekávat, že šlechtitelské programy zaměřené na odolnost vůči klusavce u ovcí sníží ohrožení lidí a zvířat spojené s mléčnými výrobky z malých přežvýkavců. Pokud jde o netypickou klusavku, dospěl EFSA dále k závěru, že zjevné omezené šíření původce v organismu postižených zvířat by mohlo omezit přenosnost prostřednictvím mléka. Pokud jde o BSE, EFSA uvedl, že nejsou k dispozici žádné informace týkající se přítomnosti infekčnosti nebo PrPSc v mlezivu nebo mléce z malých přežvýkavců postižených BSE. Z důvodu časného a progresivního periferního šíření původce BSE u experimentálně infikovaných vnímavých ovcí však EFSA dospěl k závěru, že výskyt infekčnosti v mlezivu a mléku vnímavých malých přežvýkavců infikovaných BSE by byl pravděpodobný.

(10)

Dne 6. listopadu 2008 zveřejnila Francouzská agentura pro hygienickou bezpečnost potravin (AFSSA) stanovisko k nebezpečí šíření klasické klusavky prostřednictvím mléka malých přežvýkavců (11), ve kterém dospěla ke stejným závěrům, pokud jde o přenosnost klasické klusavky z bahnice na jehně prostřednictvím mléka nebo mleziva, jako stanovisko EFSA. Pokud jde o nebezpečí ohrožení lidí TSE, AFSSA se domnívá, že spotřeba mléka nebo mléčných výrobků ze stád malých přežvýkavců, která jsou nakažená nebo která jsou podezřelá z nákazy, by mohla vést k nadměrné expozici spotřebitelů a doporučila, „aby bylo zakázáno uvádění na trh mléka a mléčných výrobků z takového stáda jako potravin“ s ohledem na vysoký potenciál výskytu uvedené nákazy ve stádech postižených klasickým případem klusavky.

(11)

Dne 7. listopadu 2008 přijala Francie na základě stanovisek EFSA a AFSSA opatření omezená na vnitrostátní trh, která zakazují použití mléka a mléčných výrobků pocházejících ze stád ve Francii nakažených klusavkou pro potravinářské a krmné účely. (12)

(12)

Dne 11. a 26. listopadu SCOFCAH posoudil důsledky, které lze vyvodit z těchto nových vědeckých poznatků.

(13)

Během zasedání SCOFCAH dne 11. listopadu 2008 s ohledem na nové vědecké důkazy, a zejména na prokázanou přenosnost klasické klusavky prostřednictvím mléka z bahnice na jehně, byla předložena předloha návrhu nařízení Komise, kterým se mění přílohy VII a IX nařízení (ES) č. 999/2001 s cílem zakázat používání mléka a mléčných výrobků ze stád nakažených klusavkou pro krmné účely, urychlit postup eradikace u stád dojnic nakažených klasickou klusavkou a omezit používání mléka a mléčných výrobků pro potravinářské účely na vnitrostátním trhu. Avšak vzhledem k tomu, že tento poslední prvek nezískal podporu většiny členských států, o návrhu se nehlasovalo.

(14)

Dne 26. listopadu 2008 byl předložen pozměněný návrh nařízení Komise, kterým se mění přílohy VII a IX nařízení (ES) č. 999/2001 s cílem zakázat používání mléka a mléčných výrobků pocházejících z hospodářství, ve kterých byl potvrzený klasický případ klusavky, pro krmné účely, jenž podpořila kvalifikovaná většina členů SCOFCAH. Francouzská delegace v úředním prohlášení uvítala přijetí uvedeného návrhu a vyzvala Komisi k předložení dalšího návrhu nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 999/2001, za účelem stanovení obdobných opatření vztahujících se na potraviny. Komise v reakci na uvedenou žádost potvrdila, že se bude pokračovat v diskusích na dané téma týkající se potravin.

(15)

Následně bylo přijato nařízení Komise (ES) č. 103/2009 ze dne 3. února 2009, kterým se mění přílohy VII a IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (13). Nařízení (ES) č. 103/2009 stanoví řadu změn, které mají být provedeny v příloze VII nařízení (ES) č. 999/2001, včetně ustanovení, že jestliže se v případě potvrzené TSE jedná o klasickou klusavku, nesmí se mléko a mléčné výrobky získané ze zvířat určených k likvidaci v hospodářství používat pro krmení přežvýkavců, s výjimkou krmení přežvýkavců v rámci daného hospodářství. Kromě toho se má uvádění takových výrobků na trh jako krmivo pro nepřežvýkavce omezit na území dotyčného členského státu. Nařízením (ES) č. 103/2009 se stanoví urychlení postupu eradikace u stád dojnic nakažených klasickou klusavkou s cílem snížit nebezpečí ohrožení lidí TSE.

(16)

Dne 18. prosince 2008 Francie požádala Komisi, aby přijala mimořádná opatření podle čl. 53 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002, pokud jde o ohrožení lidí původci klasického případu klusavky. Francie navíc na zasedání SCOFCAH dne 14. ledna 2009 informovala o této žádosti delegace ostatních členských států.

(17)

V souladu s diskusemi v návaznosti na předložení návrhu nařízení Komise, kterým se mění přílohy VII a IX nařízení (ES) č. 999/2001, na zasedání SCOFCAH dne 26. listopadu 2008 Komise pokračovala dne 20. ledna 2009 v této diskusi na úrovni pracovní skupiny na téma použití mléka a mléčných výrobků z hospodářství, ve kterých byl potvrzený klasický případ klusavky, pro potravinářské účely. Z této diskuse vyplynulo, že převážná většina členských států nepodporuje postoj přijatý Francií, pokud jde o nezbytnost přijetí doplňujících opatření k řízení rizik, která by omezila používání takového mléka a mléčných výrobků pro potravinářské účely.

(18)

Komise dopisem ze dne 11. března 2009 adresovaným Francii potvrdila, že nehodlá přijmout žádná mimořádná opatření týkající se používání mléka a mléčných výrobků pro potravinářské účely.

(19)

Dne 25. února 2009 Francie přijala opatření týkající se zákazu dovozu mléka a mléčných výrobků určených k lidské spotřebě, které pocházejí z ovcí a koz, na území Francie (14). Dne 9. března 2009 Francie oznámila Komisi tato opatření přijatá jako dočasná ochranná opatření podle čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Tato opatření stanoví, že mléko a mléčné výrobky lze dovážet z jiného členského státu na území Francie pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství, které nepodléhá úřednímu omezení přemísťování v období produkce, a pouze tehdy, pokud nepocházejí ze zvířat, která měla být po potvrzení klasického případu klusavky zlikvidována nebo usmrcena.

(20)

Komise tedy předložila v souladu s čl. 54 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 tuto záležitost SCOFCAH, na jeho zasedání dne 23. března 2009, s cílem tato dočasná vnitrostátní ochranná opatření prodloužit, změnit nebo zrušit.

(21)

Jak je podrobně uvedeno v preambuli nařízení (ES) č. 746/2008, a zejména v 12. bodě odůvodnění uvedeného nařízení, EFSA potvrdil, že neexistuje žádný vědecký důkaz jakékoli přímé souvislosti mezi TSE u ovcí a koz, jiné než BSE, a TSE u lidí, i když biologická rozmanitost původců nákazy u ovcí a koz je důležitým prvkem, který znemožňuje vyloučit přenosnost na člověka.

(22)

Stanovisko EFSA, že nelze vyloučit přenosnost původců TSE u ovcí nebo koz na člověka, je založeno na experimentálních studiích druhové bariéry člověka a zvířecích modelů (primátů a myší). Tyto modely však nezohledňují genetické znaky člověka, které mají významný vliv na relativní vnímavost k prionovým chorobám. Při extrapolaci výsledků na přirozené podmínky existují u těchto modelů rovněž některá omezení, zejména pokud jde o to, do jaké míry odpovídají skutečné druhové bariéře člověka, a o nejistotu, do jaké míry zvolená cesta experimentální inokulace odpovídá expozici v přirozených podmínkách. Vzhledem k tomu je možné tvrdit, že ačkoli nelze riziko přenosnosti původců TSE u ovcí a koz na člověka vyloučit, je toto riziko velmi nízké, vezme-li se v úvahu skutečnost, že důkaz přenosnosti vychází z experimentálních modelů, které nepředstavují přirozené podmínky související se skutečnou druhovou bariérou člověka a skutečnými cestami infekce.

(23)

Při provádění politik Společenství je zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského života a zdraví. Opatření Společenství v oblasti potravin a krmiv se musí zakládat na řádném posouzení možných rizik pro zdraví lidí a zvířat a musí s ohledem na stávající vědecké důkazy zachovávat nebo, je-li to vědecky odůvodněno, zvyšovat úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat. Úplné vyloučení rizika však není možné považovat za realistický cíl jakéhokoli rozhodnutí v rámci řízení rizik v otázkách týkajících se bezpečnosti potravin, kde je nutné pečlivě zvážit náklady a přínosy opatření snižujících riziko, aby byla zajištěna přiměřenost opatření. Rozhodnutí o přijatelné míře rizika je úkolem a odpovědností subjektu odpovědného za řízení rizika, který musí zohlednit veškeré prvky, které jsou součástí vědeckého posouzení rizika.

(24)

Komise, jakožto subjekt odpovědný za řízení rizika na úrovni Společenství, v úzké spolupráci s členskými státy, je odpovědná za stanovení přijatelné úrovně rizika a přijetí opatření, která jsou nejvhodnější pro zachování vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví. Komise přezkoumala a posoudila nejnovější vědecké informace, pokud jde o přenosnost TSE na člověka. Vyhodnotila jakékoli existující riziko jako v současné době velmi nízké a přijatelné. Kromě pravidel týkajících se krmiv, a aniž by přijala nepřiměřená opatření, Komise stanovila ve svém nařízení (ES) č. 103/2009 urychlení postupu eradikace u stád dojnic nakažených klasickou klusavkou, které vede k dalšímu snížení ohrožení lidí TSE.

(25)

Na základě vědeckých důkazů uvedených v dostupných vědeckých stanoviscích a rovněž konzultací se SCOFCAH a až do vyhlášení rozsudku Soudu prvního stupně ohledně legality napadnutých opatření nařízení (ES) č. 746/2008, jenž je rovněž relevantní pro záležitost v oznámení Francie, se proto Komise, po konzultaci se SCOFCAH, domnívá, že dočasná ochranná opatření přijatá Francií překračují rámec toho, co je nezbytné pro vyloučení vážného rizika pro lidské zdraví, a to i při zohlednění zásady předběžné opatrnosti.

(26)

Komise proto soudí, že by opatření přijatá Francií dne 25. února 2009 a oznámená Komisi dne 9. března 2009 měla být pozastavena podle čl. 54 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 až do vyhlášení rozsudku ve věci Francie v. Komise, T-257/07.

(27)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Francie pozastaví uplatňování přijatých opatření, kterými se zakazuje dovoz na její území mléka a mléčných výrobků pro potravinářské účely z hospodářství, ve kterých byl potvrzený klasický případ klusavky, do doby, než Soud prvního stupně vynese pravomocný rozsudek ve věci Francie v. Komise, T-257/07.

Článek 2

Francie přijme opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím nejpozději do dne 16. října 2009.

Francie o těchto opatřeních informuje Komisi.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne 24. září 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(3)  The EFSA Journal (2007), 466, s. 1–10.

(4)  Viz oddíl 4 uvedeného stanoviska.

(5)  Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 8.

(6)  Věc Francie v. Komise, T-257/07 R, 2007, s. II-4153.

(7)  Vědecká zpráva komise pro biologická nebezpečí na žádost Evropské komise „Scientific and technical clarification in the interpretation and consideration of some facets of the conclusions of its Opinion of 8 March 2007 on certain aspects related to the risk of Transmissible Spongiform Encephalopathies (TSEs) in ovine and caprine animals“ (Vědecké a technické objasnění výkladu a zvažování některých aspektů závěrů ve stanovisku ze dne 8. března 2007 k určitým aspektům souvisejícím s rizikem přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) u ovcí a koz). The EFSA Journal (2008), 626, s. 1–11.

(8)  Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 11.

(9)  Věc Francie v. Komise, T-257/07 R II (Úř. věst. C 327, 20.12.2008, s. 26).

(10)  The EFSA Journal (2008) 849, s. 1–37.

(11)  AFSSA opinion of 8 October 2008 on the possible animal and public health consequences of new available scientific findings on the intra-species transmission of the classical scrapie agent by milk (Stanovisko AFSSA ze dne 8. října 2008 k možným důsledkům nových dostupných vědeckých zjištění o přenosu typického původce klusavky v rámci téhož druhu prostřednictvím mléka pro zdraví zvířat a lidí) http://www.afssa.fr/Documents/ESST2008sa0115EN.pdf

(12)  Arrêté du 7 novembre 2008 modifiant l’arrêté du 27 janvier 2003 fixant les mesures de police sanitaire relatives à la tremblante caprine, JORF ze dne 8. listopadu 2008, s. 17160.

(13)  Úř. věst. L 34, 4.2.2009, s. 11.

(14)  Arrêté du 25 février 2009 relatif à l’interdiction d’importation de laits, de produits laitiers et de produits contenant du lait d’origine ovine et caprine à risques au regard des encéphalopathies spongiformes transmissibles destinés à l’alimentation humaine, JORF ze dne 5. března 2009, s. 4094.


1.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/31


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 30. září 2009

o mimořádných opatřeních vztahujících se na korýše dovezené z Indie a určené k lidské spotřebě a ke krmení zvířat

(oznámeno pod číslem K(2009) 7388)

(Text s významem pro EHP)

(2009/727/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 písm. b) bod ii) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví obecné zásady použitelné obecně pro potraviny a krmiva, a zejména pro bezpečnost potravin a krmiv, a to na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni. Stanoví mimořádná opatření, pokud je zřejmé, že potraviny nebo krmivo dovezené ze třetí země mohou představovat vážné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, a pokud se nelze s tímto rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých dotyčným členským státem nebo státy.

(2)

Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech (2) stanoví, že musí být prováděn dozor nad odvětvím živočišné produkce a prvotních produktů živočišného původu za účelem zjištění přítomnosti některých reziduí a látek v živých zvířatech, jejich výkalech a biologických tekutinách, jakož i v živočišných tkáních a produktech, v krmivech a ve vodě určené k napájení zvířat. Článek 29 směrnice 96/23/ES požaduje, aby záruky poskytované třetími zeměmi měly účinek minimálně srovnatelný s tím, který vyplývá ze záruk daných uvedenou směrnicí.

(3)

Poslední inspekce Společenství v Indii odhalila nedostatky, pokud jde o systém kontroly reziduí v živých zvířatech a v živočišných produktech.

(4)

Navzdory zárukám, které Indie poskytla, hlásí členské státy Komisi čím dál častěji zjištěné nitrofurany a jejich metabolity v korýších dovážených z Indie a určených k lidské spotřebě nebo ke krmení zvířat. Přítomnost těchto látek v potravinách je zakázána nařízením Rady (EHS) č. 2377/90 (3) a představuje závažné riziko pro lidské zdraví.

(5)

Tyto produkty živočišného původu se používají rovněž při výrobě krmiva pro vodní živočichy. Nitrofurany a jejich metabolity nejsou povoleny jako doplňkové látky podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 (4). Kromě toho jsou takové produkty živočišného původu, které obsahují nitrofurany použité jako antibakteriální látky, vyloučeny z použití jako krmivo pro hospodářská zvířata, neboť podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 (5) se jedná o kategorii 2 vedlejších produktů živočišného původu.

(6)

Je proto vhodné přijmout na úrovni Společenství určitá mimořádná opatření vztahující se na dovoz korýšů pocházejících z akvakultury z Indie, aby byla zajištěna účinná a jednotná ochrana lidského zdraví ve všech členských státech.

(7)

Členské státy by tedy měly povolit dovoz korýšů pocházejících z akvakultury z Indie, pouze je-li možno prokázat, že byli podrobeni analytické zkoušce v místě původu, aby se ověřilo, že koncentrace nitrofuranů nebo jejich metabolitů nepřekračuje rozhodovací mez použité potvrzovací metody analýzy v souladu s rozhodnutím Komise 2002/657/ES (6).

(8)

Je však vhodné povolit dovoz zásilek, k nimž nejsou přiloženy výsledky analytických zkoušek provedených v místě původu, pokud dovážející členský stát zajistí, že uvedené zásilky budou testovány při dodání na hranice Společenství a že budou drženy pod úřední kontrolou, dokud nebudou známy výsledky testu.

(9)

Toto rozhodnutí by mělo být přezkoumáno s ohledem na záruky poskytnuté Indií a na základě výsledků analytických zkoušek provedených členskými státy.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Toto rozhodnutí se vztahuje na zásilky korýšů pocházejících z akvakultury dovážené z Indie a určené k lidské spotřebě nebo ke krmení zvířat (dále jen „zásilky korýšů“).

Článek 2

1.   Členské státy povolí dovoz těchto zásilek korýšů do Společenství, pokud jsou k nim přiloženy výsledky analytické zkoušky provedené v místě původu, aby bylo zaručeno, že nepředstavují nebezpečí pro lidské zdraví.

2.   Analytický test musí být proveden zejména za účelem zjištění přítomnosti nitrofuranů nebo jejich metabolitů v souladu s rozhodnutím 2002/657/ES.

Článek 3

1.   Odchylně od článku 2 členské státy povolí dovoz zásilek korýšů, k nimž nejsou přiloženy výsledky analytické zkoušky, pokud dovážející členský stát zajistí, že každá zásilka bude podrobena všem příslušným kontrolám při dodání na hranice Společenství, aby bylo zaručeno, že nepředstavují nebezpečí pro lidské zdraví.

2.   Zásilky uvedené v odstavci 1 jsou na hranicích Společenství zadrženy, dokud laboratorní testy neprokáží, že koncentrace metabolitů nitrofuranů nepřesahuje minimální požadovaný pracovní limit (MPPL) stanovený v rozhodnutí 2002/657/ES ve výši 1 μg/kg.

Článek 4

1.   Členské státy neprodleně uvědomí Komisi v případě, že analytické zkoušky uvedené v čl. 3 odst. 2 odhalí přítomnost metabolitů nitrofuranů v koncentraci přesahující rozhodovací mez (CCα) použité potvrzovací metody analýzy v souladu s článkem 6 rozhodnutí 2002/657/ES.

2.   Zjistí-li analytický test přítomnost nitrofuranů nebo jejich metabolitů v koncentracích převyšujících MPPL Společenství, nesmí být zásilky uvedeny na trh.

3.   Členské státy použijí pro předkládání informací uvedených v odstavci 2 systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva zřízený nařízením (ES) č. 178/2002.

4.   Členské státy předloží Komisi každé tři měsíce zprávy o všech výsledcích analytických zkoušek. Použije se společný formát podávání zpráv, stanovený v příloze tohoto rozhodnutí.

5.   Tyto zprávy budou předloženy v průběhu měsíce, který následuje po každém čtvrtletí (duben, červenec, říjen a leden).

Článek 5

Veškeré výdaje vzniklé při uplatňování tohoto rozhodnutí hradí odesílatel, příjemce nebo jejich zástupce.

Článek 6

Členské státy neprodleně uvědomí Komisi o opatřeních přijatých k dosažení souladu s tímto rozhodnutím.

Článek 7

Toto rozhodnutí bude přezkoumáno na základě záruk poskytnutých Indií a na základě výsledků analytických zkoušek provedených členskými státy.

Článek 8

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 30. září 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.

(3)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(5)  Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 221, 17.8.2002, s. 8.


PŘÍLOHA

SPOLEČNÝ FORMÁT PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČL. 4 ODST. 4

Výsledky kontrol zásilek korýšů z Indie, pokud jde o nitrofurany a jejich metabolity

Druh korýšů

Označení vzorku

Datum analýzy

(dd/mm/rrrr)

Výsledek

(μg/kg)

CCα potvrzovací metody

> MPPL (1 μg/kg)

Ano/Ne

Rozhodnutí (odmítnutí / opětovné odeslání / likvidace / uvedení na trh)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


1.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/34


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 30. září 2009,

kterým se bez omezení prodlužuje uznání udělené Společenstvím subjektu Polski Rejestr Statków

(Text s významem pro EHP)

(2009/728/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (1), a zejména na článek 15 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím 2006/660/ES (2) Komise udělila subjektu Polski Rejestr Statków omezené uznání na dobu tří let. Toto uznání se uděluje subjektům nazývaným klasifikační společnosti, jež splňují všechna kritéria, kromě kritérií stanovených v bodech 2 a 3 oddílu A „Všeobecná minimální kritéria“ přílohy směrnice Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (3). Účinky uvedeného uznání byly omezeny na Českou republiku, Kypr, Litvu, Maltu, Polsko a Slovensko.

(2)

Komise provedla hodnocení subjektu Polski Rejestr Statków podle čl. 11 odst. 3 směrnice 94/57/ES. Hodnocení bylo založeno na výsledcích čtyř inspekcí, které za účelem zjištění skutečností v roce 2007 provedli odborníci Evropské agentury pro námořní bezpečnost podle čl. 2 písm. b) bodu iii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (4). K účasti na hodnocení byly vyzvány správní orgány České republiky, Kypru, Litvy, Malty, Polska a Slovenska. Komise rovněž zvážila zjištění dvou dalších inspekcí, které v dubnu a květnu 2009 vykonala Evropská agentura pro námořní bezpečnost, aby prověřila činnost subjektu Polski Rejestr Statków při dohledu nad výstavbou nových lodí a ověřila nápravná opatření tohoto subjektu v reakci na hodnocení Komise.

(3)

V případě zjištěných nedostatků subjekt Polski Rejestr Statków ve většině případů bezodkladně provedl náležitá a dostatečná nápravná opatření. Zbývající nedostatky se většinou týkají provádění jeho pravidel a postupů, zejména pokud jde o kontrolu stavu loděnic a ověřování nových staveb, odborné přípravy a kvalifikace inspektorů a převodu tříd. Polski Rejestr Statków byl proto vyzván, aby provedl v tomto směru další nápravná opatření. Přes svoji závažnost tyto nedostatky v současné době neopravňují ke zpochybnění celkové kvality hlavních systémů a kontrolního mechanismu uvedeného subjektu.

(4)

Mezitím vstoupilo v platnost nařízení (ES) č. 391/2009. Podle tohoto nařízení se subjektům, které byly v době vstupu tohoto nařízení v platnost uznány v souladu se směrnicí 94/57/ES, toto uznání ponechává. Komise do 17. června 2010 tato uznání přezkoumá, aby mohla rozhodnout, zda by se omezení měla nahradit novými nebo by měla být zrušena.

(5)

Z informací, které Komise získala na základě provedených hodnocení a inspekcí, vyplývá, že subjekt Polski Rejestr Statków obecně splňuje požadavky a povinnosti stanovené v nařízení (ES) č. 391/2009 ve všech činnostech a pro všechny druhy lodí.

(6)

Na základě nejnovějších údajů zveřejněných Pařížským memorandem o porozumění o státní přístavní inspekci, které se týkají inspekcí prováděných signatářskými stranami do roku 2008, poměr počtu lodí, které byly zadrženy z důvodů souvisejících s osvědčením, jež jim bylo v období 2006–2008 uděleno subjektem Polski Rejestr Statków, setrvával na 0,77 % z celkového počtu inspekcí, přičemž průměrná míra u uznaných subjektů činila 0,34 %.

(7)

Aby bylo možné zajistit kontinuitu uznání uděleného Společenstvím subjektu Polski Rejestr Statków, mělo by dnem 29. září 2009 vstoupit v platnost jeho prodloužení.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru COSS, zřízeného podle článku 12 nařízení (ES) č. 391/2009,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Uznání udělené Společenstvím subjektu Polski Rejestr Statków se tímto prodlužuje bez omezení s účinností od 29. září 2009.

Článek 2

Toto rozhodnutí se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 30. září 2009.

Za Komisi

Antonio TAJANI

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11.

(2)  Úř. věst. L 272, 3.10.2006, s. 17.

(3)  Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 20.

(4)  Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1.