Ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran
PŘEHLED DOKUMENTŮ:
Nařízení (EU) 2021/23 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran
CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?
- Stanoví pravidla a postupy pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran*.
- Cílem těchto opatření je zajistit, aby ústřední protistrany měly zavedena opatření, která jim pomohou zotavit se z finančních potíží, nebo aby mohly pokračovat v plnění svých hlavních úkolů, pokud jsou v úpadku nebo je jejich úpadek pravděpodobný, a zároveň ukončovat ostatní činnosti prostřednictvím běžných insolvenčních řízení.
- Celkovým cílem je zachovat finanční stabilitu a minimalizovat náklady daňových poplatníků v případě krizové situace ústřední protistrany.
KLÍČOVÉ BODY
Každý členský stát Evropské unie (EU) má následující povinnosti.
- Jmenování jednoho nebo více orgánů příslušných k řešení krize. Tyto plány
- mohou být národní centrální banky, ministerstva nebo orgány veřejné správy se správními pravomocemi,
- disponují odbornými znalostmi, zdroji, operační kapacitou a rozsáhlými pravomocemi k tomu, aby mohly jednat rychle a pružně,
- odpovídají za plánování řešení problémů, včetně posouzení způsobilosti k řešení problémů, a v případě potřeby vykonávají pravomoci k řešení problémů.
- Určení jednoho ministerstva s celkovou odpovědností za výkon funkcí svěřených ministerstvům podle těchto právních předpisů.
- Uplatňování sankcí za porušení nařízení.
Orgány příslušné k řešení krize zřizují a řídí kolegium k řešení krize a předsedají mu. To zahrnuje příslušné orgány a poskytuje rámec pro:
- sdílení informací,
- vypracování plánů řešení krize,
- posouzení způsobilosti ústředních protistran k řešení krize a možných překážek,
- koordinaci zveřejňování plánů a strategií řešení krize.
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA):
Příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a ESMA:
- úzce spolupracují při plnění úkolů stanovených v nařízení,
- zakládají rozhodnutí na zásadách, jako jsou:
- proporcionalita s ohledem na právní formu, velikost, složitost a likviditu ústřední protistrany,
- potřeba účinnosti a včasnosti, potřeba udržet náklady na nízké úrovni a potřeba co nejvíce se vyhnout použití veřejných financí.
Plánování ozdravných postupů vyžaduje, aby ústřední protistrany vypracovaly a udržovaly ozdravný plán. Tyto plány
- stanoví opatření k obnovení finančního zdraví, ať už se selháním, nebo bez něj,
- zahrnují opatření k řešení všech možných rizik, absorpci ztrát a doplnění finančních zdrojů,
- obsahují ukazatele založené na rizikovém profilu ústřední protistrany,
- nepředpokládají přístup k veřejným financím nebo likviditě centrální banky,
- zohledňují zájmy všech zúčastněných stran,
- zajistí, aby členové clearingového systému neměli neomezené expozice vůči ústřední protistraně.
Vyžaduje také, aby příslušný orgán, kolegium dohledu a orgán příslušný k řešení krize posoudily ozdravné plány a zvážily případné změny.
Plánování ozdravných postupů vyžaduje následující.
- Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany musí vypracovat plán řešení krize, který:
- stanoví, jak by využila své pravomoci k řešení krize, aby absorbovala ztráty a zajistila kontinuitu zásadních funkcí ústřední protistrany,
- zohledňuje dopad plánu na členy clearingového systému, finanční trhy a finanční systém,
- nepředpokládá přístup k veřejným financím nebo pomoci centrální banky,
- je založen na obezřetných předpokladech týkajících se financí, které jsou k dispozici.
- Ústřední protistrany v režimu řešení krize musí spolupracovat s orgánem příslušným k řešení krize a poskytovat všechny potřebné informace.
- Kolegium k řešení krize musí plán včetně případných změn schválit do čtyř měsíců od jeho obdržení.
Posouzení způsobilosti k řešení krize vyžaduje, aby orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize:
- posoudil, zda je ústřední protistrana způsobilá k řešení krize, aby mohla nadále vykonávat své zásadní funkce,
- identifikoval případné překážky způsobilosti k řešení krize a dal pokyn ústřední protistraně, aby přijala opatření k jejich odstranění.
Opatření včasného zásahu umožňují příslušnému orgánu dát ústřední protistraně, o níž se domnívá, že by mohla mít finanční problémy, pokyn, aby:
- přijala nápravná opatření,
- odvolala některé nebo všechny členy vrcholného vedení nebo představenstva.
Orgány příslušné k řešení krize při realizaci svých plánů berou v úvahu zejména následující skutečnosti.
- Cíle:
- kontinuita kritických funkcí ústřední protistrany a jejích klíčových vazeb na ostatní infrastruktury finančních trhů,
- zamezení škodám na finančním systému,
- ochrana veřejných finančních prostředků.
- Podmínky:
- skutečné nebo pravděpodobné selhání ústřední protistrany,
- neexistence alternativního řešení v soukromém sektoru,
- usnesení je ve veřejném zájmu.
- Oceňování:
- dvě hodnocení s cílem zajistit spravedlivé, obezřetné a realistické ocenění aktiv, závazků, práv a povinností ústřední protistrany.
- Ochranná opatření:
- akcionáři, členové clearingového systému a ostatní věřitelé by neměli přijít o více, než kdyby orgán příslušný k řešení krize nezasáhl (zásada, že „žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení“),
- klienti a nepřímí klienti, na které jejich členové clearingového systému přenesli ztráty, mají právo na poměrný podíl na náhradě, kterou tito členové clearingového systému mohou obdržet,
- každý, koho se týká příkaz k přijetí opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize, má právo na odvolání.
Orgány příslušné k řešení mohou jednotlivě nebo v kombinaci uplatnit následující opatření.
- Alokace ztrát a pozic. Ukončení smluv, snížení platebních závazků ústřední protistrany vůči členům clearingového systému, kteří neselhali, nebo požadavek, aby tito členové clearingového systému poskytli ústřední protistraně hotovostní příspěvek.
- Odpis a konverze. Snížení nebo konverze velikosti nástrojů vlastnictví, dluhu nebo jiných nezajištěných závazků, což vyžaduje, aby ústřední protistrana předložila a provedla plán reorganizace podniku.
- Převod činnosti. Prodej vlastnictví nebo jakýchkoli aktiv, práv, povinností nebo závazků ústřední protistrany v rámci postupu řešení krize.
- Překlenovací ústřední protistrana. Dočasný převod vlastnictví nebo jakýchkoli aktiv, práv, povinností nebo závazků ústřední protistrany v rámci postupu řešení krize na jinou ústřední protistranu (překlenovací ústřední protistranu).
- Alternativní prostředky. Uzavírání smluv o půjčce nebo získávání jiných forem financování za účelem řešení dočasných problémů s peněžními toky.
Pokud selhání ústřední protistrany hrozí systémovou krizí, mohou členské státy v krajním případě poskytnout peněžní injekci nebo ji převzít do veřejného vlastnictví (vládní stabilizační nástroje), pokud jsou tato opatření dočasná a v souladu s pravidly EU o státní podpoře a pokud má členský stát zajištěno navrácení veřejných prostředků.
Nařízením se mění následující:
V rámci postupu přezkumu:
- ESMA posoudí své potřeby v oblasti lidských a finančních zdrojů do 12. února 2024,
- Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie do 12. února 2026 zprávu o právních předpisech a do 12. srpna 2027 zprávu o účinnosti opatření pro správu a řízení ozdravných postupů a řešení problémů ústředních protistran v EU.
Akty v přenesené pravomoci
Komise přijala tři akty v přenesené pravomoci.
- Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/840, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2021/23, kterým se stanoví regulační technické normy upřesňující metodiku výpočtu a udržování dodatečné výše předfinancovaných účelových vlastních zdrojů ústřední protistrany (viz článek 9).
- Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/450, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2021/23, kterým se stanoví regulační technické normy upřesňující pořadí, v jakém mají ústřední protistrany vyplácet členům clearingového systému náhrady za ztrátu, kteří nezavinili selhání, maximální počet let, během nichž mají tyto ústřední protistrany použít podíl svých ročních zisků na tyto platby držitelům nástrojů uznávajících nárok na jejich budoucí zisky, a maximální podíl těchto zisků, který má být použit na tyto platby (viz článek 20).
- Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/451, které stanoví faktory, které má příslušný orgán a kolegium orgánů dohledu zohlednit při posuzování ozdravného plánu ústředních protistran.
ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?
V platnost vstoupila dne 11. února 2021. Klíčová ustanovení týkající se plánování ozdravných postupů se uplatňují od 12. února 2022 a většina ostatních ustanovení nařízení se uplatňuje od 12. srpna 2022.
KONTEXT
- Ústřední protistrany jsou důležitou součástí finančního systému, protože řídí značnou část rizika protistrany a fungují jako spojovací článek mezi více bankami, dalšími finančními protistranami a podniky.
- Přijetí nařízení o infrastruktuře evropského trhu, nařízení (EU) č. 648/2012, zajistilo, že ústřední protistrany pomohly zvýšit transparentnost trhu po finanční krizi v roce 2008.
- Další informace viz:
KLÍČOVÉ POJMY
Ústřední protistrana. Subjekt, který vstupuje mezi protistrany smluv obchodovaných na jednom nebo více finančních trzích a stává se kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího.
HLAVNÍ DOKUMENT
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 22, 22.1.2021, s. 1–102).
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/840 ze dne 25. listopadu 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23, pokud jde o regulační technické normy určující metodiku pro výpočet a udržování dodatečného objemu předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů, které mají být použity v souladu s čl. 9 odst. 14 nařízení (Úř. věst. L 107, 21.4.2023, s. 29–38).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/450 ze dne 25. listopadu 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23, pokud jde o regulační technické normy upřesňující pořadí, v jakém mají ústřední protistrany vyplácet náhradu uvedenou v čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23, maximální počet let, během nichž mají tyto ústřední protistrany použít podíl svých ročních zisků na tyto platby držitelům nástrojů uznávajících nárok na jejich budoucí zisky, a maximální podíl těchto zisků, který má být použit na tyto platby (Úř. věst. L 67, 3.3.2023, s. 5–6).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/451 ze dne 25. listopadu 2022, kterým se určují faktory, k nimž mají přihlédnout příslušný orgán a kolegium dohledu při posuzování ozdravných plánů ústředních protistran (Úř. věst. L 67, 3.3.2023, s. 7–16).
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o zacházení s vlastním kapitálem ústřední protistrany v nástroji pro odpis a konverzi podle nařízení (EU) 2021/23 (COM(2022) 393 final, 10.8.2022).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění) (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46–127).
Do původního znění byly zapracovány postupné změny směrnice (EU) 2017/1132. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1–34).
Viz konsolidované znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1–90).
Viz konsolidované znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190–348).
Viz konsolidované znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84–148).
Viz konsolidované znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1–59).
Viz konsolidované znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84–119).
Viz konsolidované znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17–24).
Viz konsolidované znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12–23).
Viz konsolidované znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43–50).
Viz konsolidované znění.
Poslední aktualizace 30.05.2023